Hrabě se zapsal do historie už jako devatenáctiletý: V roce 1832 se rozhodl chovat koně „zlaté barvy" (isabely a plaváky) ve vlastním zařízení a nechal postavit u Chlumce nad Cidlinou hřebčín Ostrov, tehdy ještě psaný jako Wostrow. O čtyři roky později založil svým hřebcům, klisnám a jejich potomkům plemennou knihu. Ve stejném roce uspořádal „honbu za jelenem koňmo anglickým způsobem", jinými slovy první parforsní hon v Čechách.

Neuvěřitelný hrabě

9. října 1839 zorganizoval Oktavián českou premiéru tzv. matche, dostihu dvou koní. Kinského Gameboy v něm porazil Hippolyta hraběte Renarda. Turf ovšem nutně potřeboval vlastní závodiště - výstavba v Lučicích (obec je nyní součástí města Chlumec nad Cidlinou) začala v roce 1843.

Předposlední den července 1846 se na lučické dráze konal první opravdu významný překážkový dostih v Království českém podle anglických pravidel. Určen byl pro panské, tedy amatérské jezdce. Kdo vyhrál, to není těžké uhodnout - ano, byl to samozřejmě Kinský.

Nikdo se proto nemůže divit, že tento 190 centimetrů vysoký muž „se srdcem jezdce" stál jako jeden z kmotrů u kolébky Velké pardubické. Společně s dalšími šlechtici, Maxmiliánem hrabětem Ugartem a Emilem knížetem Fürstenbergem, se zasloužil o vznik nejstarší a nejtěžší steeplechase cross country evropského kontinentu. V České republice je tento dostih sportovní a společenskou událostí s nejdelší tradicí. Velká pardubická se běhá i Kinského zásluhou od 5. listopadu 1874 dodnes.

Kůň číslo 1

Koněm číslo 1 hraběte Kinského byl produkt jeho vlastního chovu, anglický plnokrevník Caesar. Hřebec zdědil po své matce Themby II atraktivní barvu isabela. Šlo tedy o žluťáka bez úhořího pruhu, v angličtině je toto zbarvení označováno jako palomino.

Caesar se podílel na vzniku plemene, které ale za života hraběte nebylo nikdy oficiálně uznáno. Došlo k němu až v roce 2006, přesně 110 let po Oktaviánově smrti. Své „ano" řeklo teprve Ministerstvo zemědělství České republiky.

Svaz chovatelů koní Kinských se potom stal uznaným chovatelským sdružením. V jeho plemenných knihách je zapsáno téměř 300 klisen. Kůň Kinský byl původně šlechtěn pro parforsní hony, později pro překážkové dostihy. Dnes má v podstatě komplexní uplatnění - ve všech disciplínách jezdeckého sportu i ve volném čase.

Vnuk velkého Koroka s krví slavné Normy

Mezi letošními partnery klisen z Plemenné knihy koně Kinského byla už v úvodu zmíněná kopie legendárního Caesara - hřebec 1465 Drak.

Tento, podle evidence český teplokrevník, se narodil před devíti lety v Chovu koní Kývalka Ing. Leopolda Jelínka (Rosice u Brna). Drakovou matkou je Jelínkova isabela 52/864 Děva, dcera rodičů stejné barvy - hřebce 2452 Dux Lipský a klisny 52/505 Veruna. A právě prostřednictvím posledně jmenované isabely 52/505 Veruna (rovněž odchované Ing. Jelínkem) se do rodokmenu 1465 Drak „dostala" krev legendární Normy, vítězky Velké pardubické 1937 s Latou Brandisovou v sedle.

Jak k tomu došlo?

Otcem isabely 52/505 Veruna byl plavák 2529 Veronal Kamila, syn vítěze Československého derby 1975 Veronala a isabely VČ 89 Kamila, po 957 Notář.
A právě od anglického polokrevného hřebce 957 Notář (isabela, nar. 1965) se dostaneme přes jeho matku Nota (1955) a bábu Nora (1941) k prabábě slavného jména Norma.

Když budeme pokračovat po zpáteční cestě historií dál, dojdeme po „zastávkách" Nepal - Nedejse - Nelly až k zakladatelce rodiny „N" hraběte Kinského, klisně Nancy (1881). To tedy byla mateřská část rodokmenu plemeníka 1465 Drak.

Otcem „Caesarovy kopie" je plnokrevný ryzák 664 Drak - ano, ten, který skončil po boji se Železníkem druhý ve Velké pardubické 1991. Potomek slavných rodičů - trojnásobného vítěze Velké pardubické Koroka a klisny Dafné (byla ve Velké dvakrát třetí) - odešel na věčné pastviny před sedmi lety.

Jeho nástupce 1465 Drak dostihy samozřejmě nikdy neběhal, má za sebou jinou kariéru a určení: Kůň v jezdeckém typu, temperamentní a sportovně nadaný (což dokázal při výkonnostních zkouškách) by měl v chovu koní Kinských především zlepšovat kostnatost a také skokové schopnosti potomstva příliš ušlechtilých klisen. Jinými slovy - od roku 2010 je v České republice k dispozici přesně takový kůň, jakého choval rod Kinských kdysi, v předcházejících stoletích.

Dobrý příběh

Na Národní přehlídce koní Kinských zvítězil 1465 Drak v kategorii čtyřletých až osmiletých hřebců. Pokud se ptáte, jak se tam nominoval, je odpověď jednoduchá: Má sice jen 6,6 % původních genů plemene hraběte Oktaviána, ale vypadá stoprocentně jako produkt z jeho „dílny".

Na dobovém obrazu sedí Kinský v Caesarově sedle, oblečený do dostihového dresu. Tenkrát nemohl tušit, že o dvě století později bude po pastvinách cválat živá reklama toho, čemu věnoval svůj celý život. Kůň vypadající jako Caesarovo dvojče má navíc v rodokmenu hrdiny dostihu, který hrabě před 140 lety zakládal - no, není tohle dobrý příběh?

Pro ProfiPress Jiří Křepelka