Začalo to před rokem, kdy mi zavolala známá: „Musíš se zajet podívat do Kozolup a něco napsat, ti koně jsou strašně hubení a teď jim tam jedna kobyla uhynula." Než jsem se ale dostala k realizaci, dozvěděla jsem se, že se stáj přestěhovala do Lužců a koně se na travnatém výběhu spravili. Potěšilo mě to a návštěvu jsem si ze seznamu aktivit ráda vyškrtla. Jenomže zhruba od podzimu jsme opět byli já i celý EQUICHANNEL různými lidmi upozorňováni, že koně nejsou v pořádku. Nemají prý dostatek krmení, jsou hubení a v boxech stojí po několika. Podnět jsme nedostali jen my, ale i Krajská veterinární zpráva, která tam v březnu vykonala inspekci - její zprávu mám díky paní Boleslavské k dispozici.

Přiznám se, že po zkazkách, které se ke mně donesly, jsem se tam vůbec netěšila a první dojmy z prostředí také nepůsobily příliš optimisticky. Nicméně paní Boleslavská byla vstřícná a většina koní vypadala slušně. Bylo jich celkem 13: dva hřebci, chladnokrevná klisna Bell se dvěma odrostlými dcerami, fríská klisna, kterou jsme neviděly, čtyřletý hnědák Prinz Dark, hříbata a postarší plnokrevná klisna a valach. Poslední dva jmenovaní vypadali nejhůře a paní Boleslavská opakovaně zdůrazňovala, že její koně to nejsou.

Vezměme to ale popořadě. U malého domku, kde bydlí majitelé a jehož dvůr je zaskládán neuvěřitelnou spoustou věcí, je pod prodlouženou střechou několik částečně otevřených, vzdušných boxů. Stojí zde krásný fríský hřebec Tjisbbe, který v minulosti získal několik výstavních ocenění, a nejúspěšnější sportovní hřebec stáje Prinz Claire, který se nedávno vrátil z tříletého tréninkového pobytu. Během něho dosáhl úrovně S v parkuru i drezuře a zúčastnil se juniorského MČR. Oba hřebci vypadali perfektně a byli ve výborné kondici. Na sousední stěně dvorku byly ve trojboxu (či chcete-li volném stání) ustájeny tři chladnokrevné klisny. Jednalo se o buloňskou klisnu Bell a její dvě dcery, dvouletou a tříletou. I jejich výživný stav byl dobrý, byť zimní srst pomáhala dojmu oplácanosti a mohly by být kulatější. Při pohledu na podezřele velké břicho jedné z nich v kombinaci s celkovou štíhlostí mě napadlo zeptat se, jak jsou na tom s odčervením: „Odčervujeme čtyřikrát do roka těmi nejdražšími preparáty, Equest, Equalan. Odčervení bereme od MVDr. Březinové a MVDr. Kozáka."

Poté jsme se přesunuli o kus dál k dřevěným dvojboxům. Byly tři, vypadaly kvalitně a prostorně. Ve dvou z nich byla ustájená hříbata, v dalším fríská klisna. Ta prý byla během celé naší návštěvy na pastvě, takže jsme ji neměli možnost vidět. Nemůžeme vyloučit, že to byl záměr, protože podle svědků klisna nevypadá moc dobře. V dalších dvou boxech stáli dva starší koně, plnokrevná ryzka a hnědý valach. Chystaly si je zrovna k ježdění náctileté slečny spolu s mladým hnědákem Prinz Darkem.

Ke kondici jednotlivých koní: hříbata vypadala dobře, ještě ne zcela vylínaná, ale v dobré kondici, přátelská a spokojená. Prinz Dark byl hubenější, odhadovala bych kondiční stupeň 4,5. Dva postarší „provozní" koně vypadali nejhůře, kondici odhaduji na 4. Samozřejmě jsem se ptala, o jaké koníky se jedná a proč vypadají takto:

„Tohleto je stará plnokrevná kobyla..." „Jak je stará?" „Asi 18. Ale můj kůň to není, já nejsem majitelkou. Patří mé tchýni stejně jako tenhle valach. Ten je ještě starší, tomu je 20. Já tu mám jen tři koně a tři hříbata."

„Dostávají plné žlaby ječmene dvakrát denně, seno mají v podstatě pořád. Oni nejsou hubení, vy si koně asi představujete jinak, to jsou staří plnokrevníci. Někteří koně při stejné péči vypadají nádherně, ale tihle ne. Já s tím nic neudělám, ani nejsou moji. A když to stačí těm mým... mě to popravdě řečeno až tak moc netrápí, živím je už sedm let, nikdo mi nic neplatí. Taky už mě to netěší."

„Kolik žerou ti plnokrevníci? Říkala jste nonstop seno..." „Dostanou večer hromadu sena, když tam jdu kolem půl dvanácté, ještě dožírají zbytky. Ráno se pouštějí do výběhu kolem deváté a tam taky dostanou seno. Odpoledne jim už nedávám, protože bych je nedostala domů z výběhu."

Toto byli jediní koně, ke kterým jsem měla výhrady, jak ke kondici, tak ke stavu kopyt, která byla poměrně dost přerostlá. Kovář byl objednán, dostavil se brzy po naší návštěvě (jak dokumentuje foto po úpravě), přesto by asi byly vhodnější kratší intervaly úprav.

„Kdy viděli naposledy kováře?" „Oni se jen strouhají a korektury si provádíme sami... a já si nemyslím, že je to dlouho. Kovář je objednaný za 14 dní."

Za venkovními boxy byl výběh. Pouze jeden, relativně velký a vypasený skutečně do posledního stébla. Uprostřed výběhu byly zbytky starého sena, tam ho koně dle slov majitelky dostávají každé ráno. Koně měli ve výběhu i provizorní přístřešek. Ve výběhu byl momentálně fríský hřebec spolu s odrostlejším hříbětem. Oba vypadali velice dobře.

Co říká k péči a výživnému stavu majitelka? „Já si nemyslím, že by tady koně nějak trpěli. Myslím si, že mají krásné seno, krásnou slámu, celodenní péči. Seno si děláme sami. Jsme tu tři lidé, kteří se o koně staráme 24 hodin denně. Támhle koním denně vaříme ječmen, to asi těžko někdo dělá. Přes zimu i mrkev a brambory, kilo na každého. Krásně voní. Je pravda, že tady nejsou krásné prostory, ale těm koním to myslím vůbec nevadí. Celý den mají na výběhu seno, jen teď odpoledne ho už nedáváme, protože bychom je od něj nedostali domů. Od jara do zimy jim sekáme zelené, takže si opravdu nemyslím, že by se měli špatně."

Měli jsme trochu problém se dopočítat, kolik koní tu vlastně je. Majitelka uvedla nejprve 16 koní, posléze 14. Nakonec jsme jich viděli 12, třináctá byla nepřítomná fríská klisna. „Já jsem teď prodala během několika měsíců asi pět nebo šest koní. Mám v plánu si jich nechat jen pár, 12 je maximum. Nechci už mít oddíl. Ani se to nemůže vyplatit."

S tím nelze než souhlasit. Suma sumárum, optimální stav sice vypadá trochu jinak, ale vcelku se mohu ztotožnit se zjištěním veterinární inspekce, že stížnost na péči momentálně není opodstatněná. Možná i díky tomu, že se výrazně snížily stavy zde ustájených koní.

V čem je tedy problém? Dle mého názoru ve dvou věcech. Tou první je stav koní v dlouhodobé perspektivě - v současné době uspokojivý, ale více zdrojů uvádí, že dokud bylo koní (a stájí) více, vypadali hůř. Krmení (byť i lehce) pracujícího postaršího plnokrevníka je o něčem jiném než krmení nepracujících chladnokrevných, dobře krmitelných koní. Když i buloňským klisnám by prospělo nějaké kilo navíc (i když je nelze nazvat hubenými), je jasné, že při stejném krmení pracujícímu postaršímu plnokrevníkovi polezou žebra. Ohledně krmné dávky paní Boleslavská uvedla během našeho rozhovoru tolik rozporných informací, že o skutečné krmné dávce se můžeme jen domnívat. S jistotou jsem pochopila jen to, že při stejném krmení koně vypadají různě a že to je normální: „Koně jsou jako lidé, podívejte se sama na sebe. A trápí vás někdo hlady? Já nejsem zastáncem kulatých koní, ten frís je podle mě až skoro tlustý. Je to náročné na krevní oběh, na nohy... za nás koně bývali mnohem hubenější a nikdo si nestěžoval."

Pro nedostatek krmení zejména objemového svědčí i fakt, že „kdyby koně dostali odpoledne seno do výběhu, nedostali bychom je od něj domů." Neumím si moc představit, že by se takto choval kůň, který je zvyklý na seno celý den. Ostatně, že zakopaný pes bude nejspíše v nedostatku krmení, uvádí jako pravděpodobnou příčinu i veterinářka.

Jako svou ošetřující veterinářku uvedla paní Boleslavská MVDr. Petru Březinovou. Mimoto prý jí jezdí MVDr. Žežulková „na záda". Ta ale na telefonický dotaz objasnila, že tam byla pouze jednou, a to přede dvěma lety, od té doby ne.

Zkontaktovala jsem tedy dr. Březinovou a zeptala se na její názor: „Nevím, jestli lze říci, že jsem ošetřující lékařkou v této stáji, protože tam bývám volána spíše k akutním případům, nebo závažnějším stavům, preventivní péči většinou zajišťuje MVDr. Kozák z Rudné, alespoň dle průkazů u závodních koní. Málokdy tedy mám možnost vidět všechny koně a posoudit jejich stav. Naposledy jsem většinu koní viděla cca před rokem, když došlo k přesunu koní z Kozolup do Lužců - tehdy jsme nabírali krve koním na závody - což byla moje první preventivní akce v této stáji. Tehdy byl výživný stav koní dost různorodý, od koní ve velmi špatné výživné kondici po koně pěkně kulaté, zejména hřebci byli ve velmi dobré kondici. Ve špatné kondici byli někteří provozní koně, lezoucí kohoutky byly často chronicky otlačeny od nepadnoucích sedel, což byl problém hlavně Jíloviště. Z hlediska veterinárního byla poskytnuta hubeným koním adekvátní veterinární péče - ošetření zubů, odběry krví na hematologii a biochemii, parazitologické vyšetření trusu."

V čem vidíte příčinu špatného zdravotního stavu provozních koní? „Dle mého názoru byl stav některých koní způsoben nedostatkem kvalitního sena, nejednou měl kůň v boxe připravenou pouze krmnou slámu, opět zejména stáj na Jílovišti. Koně byli dle paní Boleslavské pravidelně odčervováni, já jsem odčervení 1x dodala, nyní mám dodat znovu. Koprologie byla vždy negativní."

Požádala jsem o vyjádření k fotografiím Ing. Blanku Štěpánkovou, odbornici, která se zabývá výživou koní a sestavováním krmných dávek: „Výživná kondice některých koní na fotografiích není sice alarmující, ale ani optimální. Je potřeba si uvědomit, že někteří koně mohou pro udržení dostatečné kondice potřebovat neomezený přístup ke kvalitnímu senu po celý den, plus dokrm žlabovými krmivy. Někteří koně zde mají zřejmě také nedostatek kvalitní bílkoviny, který u hubených koní bývá častý. Obecně pro něj svědčí špatná srst a svalová disharmonie. Pokud kůň nemá závažné zdravotní potíže, téměř vždy je možné nakrmit ho do dobré formy. Krmení senem pouze 2x denně, ač praktikováno v mnoha stájích, nelze doporučit ani koním mladým a dobře prospívajícím, a to z důvodu udržení dlouhodobého zdraví jejich trávicího traktu. Ve stájích, kde má více koní problém s udržením odpovídající hmotnosti, je téměř vždy na vině kvalita a/nebo kvantita objemového krmiva."

Druhým důvodem, proč má tato stáj potíže, budou i mezilidské vztahy. Upřímně řečeno, stájí, kde ne všichni koně vypadají optimálně, je mnoho a většinou to nikoho moc netrápí. Domnívám se, že paní Boleslavská si svým vystupováním nadělala v koňařské komunitě mnoho nepřátel, a proto je sledována více než kdo jiný. To je ale mimo rámec této reportáže i autorky, kterou zajímal pouze aktuální stav koní.

Úryvek ze zprávy inspekce KVS:

"Koně jsou ustájeni ve třech pevných a dvou mobilních dvojboxech, výživný stav všech koní je na dobré úrovni. U koní není dokončeno jarní přelínání. Závady zdravotního stavu nezjištěny. Stížnost na ustájení, včetně ustájení koní přes zimu v boxech, není opodstatněná. Věci týkající se výcviku koní a plemenné práce nebyly posuzovány."