Drsné námluvy u divokých koní. Hřebec si vybojoval náklonnost prvních klisen

Není to žádná romantika ani příběh z červené knihovny. První dny námluv u divokých koní v Milovicích připomínají spíše scény z akčního filmu. Hřebec si totiž postupně musí vybojovat svoji pozici v rámci stáda.

Od svého pondělního příjezdu se věnoval především shánění dvou oddělených skupin klisen do jednoho stáda. Klisny si to nechtěly nechat líbit a došlo i na kopance a drsné kousance. Dvakrát přitom hřebce doslova složily kopanci k zemi, ale nakonec si stíhací technikou zjednal respekt a klisny se spojily do jedné skupiny.

Díky své vytrvalosti slavil sedmiletý hřebec Northcroft Firestarter také první úspěchy u klisen. A již v pondělí se poprvé pářil se dvěma z nich jménem Myrtle a Keira.

Zajímavý byl i další vývoj. „Po dvou dnech si hřebec vydobyl ve stádě respekt. Pokud se klisny při pasení příliš rozptýlí, Northcroft Firestarter je s charakteristickým výrazem, sníženým krkem a hlavou nataženou dopředu, sežene po chvíli dohromady. Jedná se o v přírodě často pozorované chování, kdy je hřebec zodpovědný za obranu stáda a snaží se minimalizovat nebezpečí, které by hrozilo opožděným jednotlivcům, ať už v podobě predátora či jiného hřebce, který by se mohl pokusit zatoulanou klisnu odlákat do svého harému," popisuje vývoj ve stádě etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

Ve středu vědci páření nepozorovali, zato zaznamenali další zajímavý prvek chování, který reprodukci divokých koní někdy doprovází. „Jedna z klisen, Keira, vykazovala zřetelné známky říje, které jsou pro hřebce vpravdě neodolatelné. Ovšem když se Northcroft Firestarter ke Keiře přiblížil a začali se navzájem očuchávat, přihnala se další klisna Acanthis, která je Keiře nadřazená, a hřebce zahnala pryč," pokračuje Martina Komárková.

Po celou dobu sledování, tedy více než pět hodin, se Acanthis držela v těsném závěsu říjící Keiry, stavěla se vždy mezi ji a hřebce a pokud se příliš přiblížil, nutila Acanthis Keiru utíkat pryč, případně zuby hrozila hřebci. „Ten nastalou situaci respektoval. Pokud se Acanthis na chvíli ze své hlídací role vzdálila, vystřídala ji Kylin. Ani ona nedovolila kontakt mezi Keirou a Firestarterem," doplnila Martina Komárková.

Podle ní jsou důvodem pro toto chování pravděpodobně hříbata. Právě kvůli nim dominantní klisny aktivně brání v páření klisnám jim podřízeným. Hříbata narozená časněji v sezóně totiž mohou mít výhodu nad svými vrstevníky, protože budou větší a zkušenější a snadněji tak dosáhnou dominantního postavení. „Dominantní hřebci pak mohou v budoucnu snáze sehnat harém, nadřazené klisny se mohou lépe dostat k vzácným zdrojům, jako je třeba minerální liz, voda a podobně, a obhájit si je," vysvětluje Martina Komárková. Ve čtvrtek se hřebci přeci jen podařilo své pronásledovatelky setřást a pářil se s další klisnou.

Kromě námluv pozorují etologové také další prvky v chování divokých koní. Ti se například snaží doplňovat minerály přirozenou cestou, a olizují hlínu v místech, kde po terénních úpravách zůstala vyhrabaná zemina. Rovněž dávají přednost pití vody z přirozených kaluží před vodou z koryta.

Klisny přijely do Milovic z anglického Exmooru 28. ledna. Hřebec se k nim připojil na velikonoční pondělí. Návrat divokých koní, kteří patří v Evropě, včetně České republiky, k původním živočišným druhům, má napomoci k záchraně ohrožených stepí v Milovicích a jejich okolí.

Na projektu se podílejí odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, pražské Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR z Brna a dalších institucí.

Stádo divokých koní je kompletní, hřebec se připojil ke skupině klisen

Zhruba čtyři dny dlouhou cestu měl za sebou sedmiletý hřebec jménem Northcroft Firestarter, který dnes půl hodiny po poledni přijel do středočeských Milovic. Připojil se tam ke skupině čtrnácti klisen, která je v této lokalitě již od 28. ledna. Transport vyrazil z oblasti na pomezí severovýchodní Anglie a Skotska ve čtvrtek 2. dubna. Anglii pak opustil v sobotu 4. dubna.

„Hřebec byl po dlouhé cestě viditelně unavený. Prvních několik minut v aklimatizační ohradě ho však zcela proměnilo," popsal první chvíle nového obyvatele milovické přírodní rezervace Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Hřebec se v ohradě dlouhé minuty probíhal, poté začal zaznamenávat přítomnost klisen. Za těmi zamířil zhruba po patnácti minutách. Poté, co si přítomní odborníci ověřili, že během dlouhého transportu neutrpěl žádné zranění. Díky tomu, že zvíře pochází z oblasti, kde je stejná veterinární situace jako v místech, odkud pocházejí klisny, nemusí být v karanténě. Ta by navíc byla pro zvíře nebezpečná, protože hřebec by se mohl snažit dostat přes oplocení ke klisnám a mohl by si tak způsobit vážná zranění.

Hřebci se v Milovicích dostalo velmi vstřícného přijetí. „Tři klisny začaly hned od začátku projevovat o hřebce živý zájem a následovaly ho na každém kroku," doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Pokud budou klisny i nadále zachovávat hřebci přízeň, měla by čtyřicetihektarovou pastvinu příští rok na jaře oživit první hříbata divokých koní narozená v české přírodě po mnoha staletích.

Northcroft Firestarter také během několika minut začal do puntíku plnit svoji roli strážce stáda. Při každém pokusu skupinky několika klisen odpojit se od hlavního proudu okamžitě zatoulané samice vyhledal a přivedl je zpět ke stádu.

Ovšem již první den se hřebec přesvědčil, jak je náklonnost něžného pohlaví vrtkavá. „Dovolily hřebci vzájemné očuchávání, ale když se snažil dostat za ně, tedy do pozice, která by mu umožnila pokus o páření, důrazně mu kopnutím naznačily, že zašel příliš daleko. V přírodě mohou takové námluvy trvat i několik dní," popsala další vývoj etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

V podobném duchu vývoj pokračoval dál. „S postupem času klisny ztratily o nově příchozího zájem a upřednostňovaly pastvu před jeho zvídavými kontakty. Vše kulminovalo, když se hřebec pokusil přiblížit k semknutému stádu a to proti němu zcela jednotné vyrazilo. Northcroft Firestarter se tedy stáhl o několik metrů dál a pozoroval své partnerky z bezpečné vzdálenosti," doplnila Martina Komárková.

Hřebec přijel do České republiky zhruba o čtrnáct dní dříve oproti původnímu plánu. Odborníci, kteří se podílejí na projektu milovické přírodní rezervace, však stačili pro jeho příjezd vše připravit včas, přestože se o něm dozvěděli až na konci minulého týdne.

Hlavním úkolem divokých koní v Milovicích je spásat místní step a zabránit jejímu postupnému zarůstání agresivními travinami a náletovými křovinami. Pomáhají tak odvrátit ústup otevřené krajiny, která tvoří prostředí pro stále vzácnější druhy květin, motýlů a dalších ohrožených druhů.

Příjezd hřebce do Milovic

Hřebec přijíždí zhruba o čtrnáct dní dříve oproti původnímu plánu, původně měl přicestovat 18. dubna. „Kolegové z Anglie nás trošku překvapili, ale svůj velikonoční program jsme tomu samozřejmě přizpůsobili," uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Northcroft Firestarter bude bude mít za sebou velmi dlouhou cestu. Pochází totiž z chovu, který se nachází až na pomezí severovýchodní Anglie a Skotska. Odtamtud vyrazil na cestu směřující nejdříve do jižní Anglie již ve čtvrtek 2. dubna. V sobotu 4. dubna pak vyjel transport s hřebcem z jihoanglického Doveru směr kontinent. Na trajektu se přeplavil do francouzského přístavu Calais a odtud pokračoval přes Belgii. Dnešní cestu by měl zakončit v německém Frankfurtu nad Mohanem, kde stráví noc. Zítra by měl pokračovat směrem do České republiky, do Milovic by měl přijet mezi dvanáctou až třináctou hodinou.

Hřebec nebude muset být v karanténě, protože pochází z oblasti, kde je shodná veterinární situace jako v místech, odkud pocházejí klisny. V těchto případech veterinární předpisy karanténu nepožadují. Bude rovněž zvyklý na drsnější podmínky, než ho čekají v Milovicích. Vrchovina, která je jeho domovinou, je chladnější a sníh tu leží delší část roku než v Polabské nížině, která bude pro hřebce novým domovem.

Klisny jsou v Milovicích od 28. ledna. Po sedmi týdnech aklimatizace v menší ohradě byly 21. března vypuštěny na hlavní pastvinu. Na čtyřiceti hektarech spásají místní step a jsou zcela bez přikrmování. Právě to je v Milovicích jejich hlavní úloha. Spásáním stepi totiž zastaví její zarůstání agresivními travinami a náletovými křovinami. Pomohou tak odvrátit ústup otevřené krajiny, která tvoří prostředí pro stále vzácnější druhy květin, motýlů a dalších ohrožených druhů. Mezi nejvzácnější patří v Milovicích z rostlin hořec křížatý a na něm závislý motýl modrásek hořcový Rebelův, pro něhož je právě tento druh hořce jedinou živnou rostlinou.

Na divoké koně jsme se byli podívat i my - Navštívili jsme... divoké koně.

Návrat divokých koní do České republiky se stal nejsledovanější zprávou světových médií posledních týdnů. Informovaly o něm přední sdělovací prostředky na pěti kontinentech, například americké listy The Washington Post a The New York Times, stránky televizních stanic CBS News či ABC, britská BBC a další zpravodajské portály v Japonsku, Austrálii, Kuvajtu, Německu, Švýcarsku, Francii, Belgii a dalších zemích.

Záchranu ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů s pomocí pastvy divokých koní v Milovicích podpořil Operační program Životní prostředí, Středočeský kraj, město Milovice, společnost Net4Gas, rodina Orlických, JK Jewels i veřejnost. Ta na návrat divokých koní může přispět například zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.