Calanthus do dobrých rukou aneb Jak poznat slušné občanské sdružení?

1. 5. 2013 Stáňa Horáková Autor fotek: archiv autorky

Problematice útulků pro koně se na našem serveru věnujeme celkem pravidelně a bohužel nejen v pozitivním slova smyslu. Koně, kteří v útulcích končí, jsou zpravidla koně vysloužilí nebo handicapovaní, tedy tací, které nelze využívat a naopak vyžadují zvláštní péči. Bohužel málokde se jim jí dostane... zde přinášíme příběh koně Calantha, který to s útulkem zjevně také nevyhrál.

V dočasné péči jsem od roku 2009 měla krásného statného ryzáka plemene ČT Calanthuse, valacha s perfektním původem, bohužel také s dost zásadní vadou. Neprokázanou ataxií, s největší pravděpodobností po úrazu v hříbárně, s hendikepem zadních končetin, na první pohled viditelnou sraženou zádí. Nebyl vhodný na sport ani agroturistiku, spíše jako společník ke koni a na lehkou rekreaci pro jednoho člověka. Po dobu mé péče byl ustájen u přátel v malých rodinných stájích s rovnými výběhy, kde se mu chodilo dobře, nohy nenamáhal, jeho zdravotní stav se dost zlepšil. Já mu zatím hledala nového majitele, dávala inzeráty a odpovídala na velké množství dotazů, proč není kůň vhodný pro 100kg člověka nebo dítě do parkuru. Přitom tento fakt již obsahoval nadpis. Vzhledem k tomu, že kůň má sice hendikep, ale je mladý, potřebuje nějaké vyžití, lehkou práci úměrnou jeho zdravotnímu stavu, protože jinak dovádí, chce si hrát, obtěžuje staré koně a občas vyvede nějakou lumpárnu. Koně jsem dala zodpovědně do pořádku, když byl odpočatý a jeho stav byl stabilizovaný, kamarádka o hmotnosti necelých 50 kg ho měla pár měsíců u sebe a pracovala s ním na pískové jízdárně, lonžovala ho a zlehka na něm jezdila.

Calanthus v době darováníByl připravený pro adopci, tak, aby jeho nový majitel nemusel investovat ani korunu, nakrmený, nasvalený, pravidelně očkovaný, odčervený s vyšetřením krve pro přepravu.

Ozval se zájemce o koně, padesátiletý pán, sympaťák, bydlící kousek u Plzně, kde jeho přátelé a občanské sdružení, jehož je členem, provozují Azyl pro týrané a staré koně a hospodářská zvířata. Parta lidí s nadšením, milého vzezření, usilujících o další pozemky a s plány na zvelebení. Pan Boris se na koně přijel podívat do soukromé stáje kus od Berouna, kam jsem koně na 2 měsíce převezla, abych měla zájemce o koně pod kontrolou a měli možnost si koně vyzkoušet na hale na vhodném povrchu. Kůň se mu moc líbil, přivezl mu nějaké dobroty a řekl, že by o koně měl zájem. Následně jsme se jeli podívat s přítelem do Vejprnic, kde sídlí již zmíněný Azyl pro koně, který provozuje o.s. DREAM HORSE v čele s panem Pavlem Mazanem. Všichni nám byli velmi sympatičtí, bylo vidět, že o zvířata se starají, mají je rádi. Tou dobou bylo na místě asi 6 koní, nějaké kozy a ovce. Jízdárna sice nebyla, ale měli připravený materiál na kruhovku a dohodli jsme se, že bude pan Boris chodit s koněm do lesa na ruce a až se zabydlí, tak na krátké "couračky", než bude hotová kruhovka na přirozenou komunikaci a práci ve volnosti.

Na začátku srpna jsme koně s přáteli převezli do Azylu, podepsali darovací smlouvu, kde jsem ošetřila všechny náležitosti, protože jsme se dohodli nakonec, že kůň bude zdarma, ale za určitých podmínek. Koně jsme byli několikrát zkontrolovat, poradili s krmením, dohlíželi na stav skrze fotografie, s panem Borisem i provozovateli Azylu byli ve spojení. Měla jsem radost, že Calanthus našel svého člověka, který se mu bude věnovat a postará se o něj.

Před Vánocemi proběhla další kontrola, dovezla jsem nějaké dobroty, apelovala na pořízení termodeky a znovu krmiva pro zimní režim. Kůň vypadal spokojeně. Na Silvestra jsem porodila chlapečka. Prcek mě samozřejmě na nějaký čas zabavil, a tak jsem komunikovala s panem Borisem hlavně písemně přes facebook. Připomněla jsem mu dostatek péče v zimních měsících, příkrmy, blížící se jarní očkování a odčervení.

7. dubnaNa začátku dubna jsme se s přítelem a dítětem vydali na návštěvu za Calanthem.
Po příjezdu jsem v prvním výběhu "na ráně" viděla zuboženého vyhublého koně, šla jsem dál a říkala si, že to nemůže být on. V Azylu byl zrovna kovář, takže všichni pokračovali v práci a jen mě letmo pozdravili. Obešla jsem výběhy, kde bylo nyní celkem asi 15 koní, a konstatovala jsem, že se vrátím k tomu prvnímu, protože ten chudák je Calanthus.

Okamžitě jsem na pana Borise i provozovatele Azylu udeřila, že to snad nemyslí vážně, co zvířeti je? Bylo mi odpovězeno, že nic, co by mu bylo. Je úplně v pořádku, normálně na něm jezdí (jediná kopyta měl v pořádku), v únoru mu pan Boris pořídil westernové sedlo a to, co má na krku (veliká vylysaná místa), má prý od včerejška. Veterinář ho nedávno viděl a řekl, že je úplně v pořádku a zdráv.

Calanthus přežvykoval z hromádky sena s výrazem, že je mu všechno jedno, takový výraz nikdy neměl. Vyzvala jsem přítomné, ať mi koně vydají, že okamžitě odstupuji od smlouvy a koně si odvezu. Přivolala jsem Policii ČR a přátele z Berouna s vlekem na koně. Dále pak plzeňského veterináře pana MVDr. Ladislava Kuncla. Ten potvrdil, že kůň je ve špatném stavu (což by ale poznal i úplný laik, který koně na živo ani nikdy neviděl), má neošetřenou nemoc kůže (parazité, plíseň nebo jiné onemocnění) a oproti původnímu stavu (podle doložených fotografií) má odhadem o 100 kg méně. Obrátila jsem se ještě telefonicky na KVS Plzeň, a to přímo na pana ředitele. Ten slíbil, že hned v pondělí na místě provedou kontrolu. Na místě jsem nepochodila, nikdo nebyl ochoten se dohodnout, upřímně, nechtěla jsem riskovat, že se mi něco stane. Z místa jsem odjela rozhodnutá, že do týdne musí být kůň pryč a začala vše řešit papírově.

13. dubnaKVS Plzeň opravdu jednala, hned v pondělí na místo dorazili její pracovníci, zjistili mnoho nedostatků, u tohoto koně konstatovali vyhublost a potvrdili, že kůň nebyl od doby, kdy jsem ho předala, nijak ošetřen, a to ani preventivně (očkování, odčervení) ani nyní v případě špatného zdravotního stavu. Na místě bylo dále zjištěno, že taktéž stav některých dalších zvířat není dobrý a že chov je posouzen jako nevyhovující. Touto věcí se budou nadále zabývat oni i další příslušné orgány.

Celou věc jsem předala svému právnímu zástupci, odstoupila od smlouvy, poslala vše panu Borisovi písemně poštou a doložila vyjádřením KVS a nezávislého veterináře. Koně jsem si 13. dubna převezla ke kamarádce, která provozuje Domov pro koně o.s., kde mám já sama ustájené dva koně v důchodovém věku na klidné stáří a kde se mají všechna zvířata královsky!

Tato záležitost strhla velké množství lidí na sociální síti facebook a zajímá řadu mých přátel. Všem bych chtěla za pomoc poděkovat, Calanthovi přispěli na léčbu i výdaje s touto záležitostí spojené. Moje právnička podává trestní oznámení na chovatele Pana Mazana i na „původního majitele" pana Borise Vrúbela. Calanthus se léčí a konzumuje výživářem na míru sestavené krmivo za 2 koně, přibírá před očima. Měl na sobě tisíce všenek, vypadala mu kompletně srst (je úplně holý) a byl silně podvyživený a s odřeným kohoutkem do krve. Snad bude brzy v pořádku, pro jeho léčbu uděláme vše a počítáme s ustájením v Domově pro koně o.s. i nadále.

21. dubnaAle co dál? Jak mají lidi věřit občanským sdružením, která se tváří na povrchu, že pomáhají zvířatům a přitom na nich jen vydělávají peníze? Azyl občanského sdružení DREAM HORSE sice přijímá zvířata v nouzi, ale ... za 200,- Kč / hodinu nabízí rekreační ježdění, a to pro každého bez rozdílu věku, pohlaví, váhy a dovedností. Přitom nemají ani jízdárnu, takže všichni chodí ihned do terénu, aniž by uměli jezdit. Oni sami nemají zkušenosti ani dovednosti na to, aby pod jejich taktovkou jezdili začátečníci ani pokročilí.
Tak si pomoc zvířatům, která mají právo na klidné stáří a také se s tím úmyslem do Azylu dostali, nepředstavuji ani já ani další lidé, kterým není osud zvířat lhostejný.

Na kameru v reportáži TV Nova (reportáž v Televizních novinách najdete pod tímto ODKAZEM) se chovatel Pavel Mazan s přítelkyní Jitkou Tomáškovou vyjádřili tak, že si vymýšlím a že kůň je naprosto v pořádku a rozhodně není zanedbaný. To je absurdní.

Ministerstvo vnitra založí občanské sdružení na základě pár papírů podaných poštou i se všemi výhodami, úlevami, povinnostmi, které občanská sdružení mají. Ale kdo je kontroluje, kdo je ruší? Dobrá otázka, na kterou jsem se snažila najít odpověď. Ministerstvo vnitra už tuto záležitost dále neřeší a je potřeba se v takové věci obrátit na Policii a na soud. Až pak se tím začne možná někdo zabývat.....

V případě jakýchkoli dotazů jsem k dispozici:
Stáňa Horáková + 420 604 343 013
stana@stanlyproduction.cz

Webové stránky DREAM HORSE o.s.: https://sites.google.com/site/dreamhorsesranch/
Webové stránky bývalého majitele Calantha pana Borise: http://www.ranchmontgomery.cz/

Podobné články

Atraktivní souboje hřebců divokých koní o klisny mohou v současné době vidět návštěvníci milovické rezervace velkých kopytníků. Po dokončení…

Hana Koubková je tvůrce české značky jezdeckého oblečení Hankie, která se specializuje na jezdecké legíny s gripem. Proč se Hana rozhodla navrhnout a…