Bosí klusáci, sázky a staré moudrosti

27. 12. 2021 Michaela Burdová

Nejen ve Švédsku a ve Francii běžně startují v klusáckých dostizích bosí koně. Není to až tak velká novinka, ale v posledních letech tato praxe vzbuzuje větší zájem - samozřejmě i u sázkařů. Z dobrého důvodu.

V posledních dekádách se tak překotně vyvíjí celá oblast kolem managementu koní, běžných jezdeckých aktivit a maximalizace výkonnosti – pod všudypřítomným, ostražitým okem „welfare“, že je velmi zajímavé to cestou lopotných všedních dní kolem koní pozorovat a samozřejmě implementovat do praxe to dobré. Vítězství švédského týmu s bosými koňmi na olympiádě bylo senzační. V této souvislosti se můžeme zastavit nad myšlenkou, že přirozené-bosé kopyto dokáže umožnit nebývalé výkony na nepřirozených, sofistikovaných površích (které v přírodě de fakto nenajdeme) – a nepřirozené podkování zase umožní využití koně na přirozených a urbanistických površích, kde by se však při náročných výkonech nadměrně opotřebovalo. Dráhy pro klusácké dostihy účast bosých koní umožňují, ale ne všude a ne vždycky.

Velký zájem vzbudila nedávná studie týkající se bosých koní versus okovaných v klusáckých dostizích. (Benefits and risks of barefoot harness racing in Standardbred trotters - Marina Solé, Gabriella Lindgren, Erik Bongcam-Rudloff, Anna Jansson, 2020). 

Sebastian K - Ake Svanstedt, 2012, foto Martin Langel 

Studie v podstatě potvrdila to, co ukázala praxe. Jsou rychlejší, má to ale háček. Navíc jsou tu další faktory.

Cílem výzkumu bylo zjistit:

  • zda je rychlost v čase (s/km) ovlivněna, pokud koně startují bez podkov (76 932 startů na 5 247 koních)
  • určit potenciální rizika nacválání a diskvalifikace u bosých koní (111 755 startů na 6 423 koních)
  • identifikovat další faktory prostředí, které ovlivňují časy, a rizika.
  • Bylo zjištěno, že rychlost významně ovlivňují stav úpravy a ochrany kopyt (bosí, podkovy jen na předních kopytech, jen na zadních kopytech, na všech čtyřech), pohlaví, věk, roční období, trať a povrch, způsob startu, výchozí pozice, vzdálenost, jezdec.

    Riziko nacválání a diskvalifikace významně ovlivňují stav úpravy a ochrany kopyt, pohlaví, věk, roční období, trať a povrch, způsob startu, výchozí pozice, vzdálenost, jezdec.

    • Bosí koně měli o 0,7 s/km lepší rychlost v čase než koně okovaní na všechny čtyři a podávali lepší výkony v pozdním létě než koně s jinou úpravou kopyt ve stejném období.
    • Relativní riziko nacválání a diskvalifikace však bylo u bosých koní ve všech ročních obdobích vyšší o 15–35 %.
    • Koně okovaní jen na zadní kopyta podávali lepší výkony než koně plně podkovaní, bez vyššího rizika diskvalifikace.

    Švédská specialita

    Ve Švédsku jsou klusácké dostihy velmi populární, s cca 850 dostihovými dny ročně, 33 dráhami, 3 000 jezdci, 6 000 trenéry a asi 18 tisíci koňmi v tréninku. Ani pandemie nepřerušila práci pro 40 tisíc lidí v oblasti klusáckých dostihů. Tribuny v roce 2020 sice zely prázdnotou, zato se však čile sázelo, multimiliardový sázkový průmysl vzkvétal a držel tento sport nad vodou. Švédsko je prostě země klusáckých dostihů a není divu, že s bosými koňmi na dráze tu mají velké zkušenosti. Má to ovšem pravidla – podle dostihového řádu švédské klusácké asociace platí zákaz startu bosých koní dvouletých a starší koně nesmí běhat bez podkov v období prosinec, leden, únor.

    Podle podkováře Conny Svenssona ze Švédska začali klusáci závodit naboso asi kolem roku 1995. A bosí koně začali porážet ty okované. Původně si lidé mysleli, že je důvodem menší váha kopyta, ale pak se zjistilo, že je rozdíl v pružnosti rohového pouzdra, kterou podkova neomezuje. Nicméně věc není tak jednoduchá. Jsou koně, kteří jsou bez podkov pomalejší nebo nemají dostatečně kvalitní kopyta. Ve Švédsku nebo ve Francii běhají bez podkov celá startovní pole, ale třeba v Americe jsou některé dráhy pro bosé koně příliš náročné.

    „Pokud vidíte, že konkurence je velká a musíte zlepšit své šance, uděláte to, co je nutné, aby byl váš kůň nejrychlejší. Nejdůležitější věcí je zajistit, aby měl kůň dostatečně silné chodidlo, aby mohl závodit naboso. Někteří koně nemají takovou kvalitu kopyt a nekvalitní kopyto je důvodem, proč to nedělat. Někteří klusáci potřebují větší váhu na předních nohou, aby udrželi klus, a pro takové koně nebude závodění naboso vhodné (alespoň ne naboso na předku). Jestliže je v plánu závodit bez podkov, je třeba na to koně dobře připravit,“ říká Svennson, „u každého koně uchováváme míry délky a úhlu špičky, takže přesně víme, kolik chodidla lze odstranit. Změníte-li tvar, změníte mechanismus pohybu a kůň může kvůli tomu porušit klus a nacválat. Záznam délky a úhlu špičky mi umožňuje koně změřit před dostihem a když zjistím, že má kopyto narostlé o čtvrt palce, má dostatek rohoviny na závodění naboso. Je to výhoda, když víte, kdy si můžete dovolit závodit bez podkov. Neděláme mezi korekturami delší než třítýdenní intervaly, protože nelze dopustit, aby se úhel a délka špičky příliš změnily. Nikdy nezkracuji více než 1/4 palce (6 mm) a pokud plánujeme závodit naboso, nechám trochu více chodidla.“

    Dostihy a sázky

    Zda kůň poběží naboso nebo bez podkov, je dost zásadní informace pro sázkaře. Letos 7. srpna švédský trenér a jezdec Ake Svanstedt s tříletkem Captain Corey zvítězil v nejlépe dotovaném dostihu Hambletonian, který se koná na kultovním závodišti Meadowlands v New Jersey o 1 milion dolarů. Krátce po dostihu poznamenal, že má pocit, že podstatnou roli ve výkonu koně hrálo sundání všech čtyřech podkov před dostihem. Bohužel tuto informaci neměli včas sázkaři, aby se mohli lépe rozhodovat. 3. září už bylo vše jinak a jezdci a trenéři museli rozhodčí informovat o změně podkování-sundání podkov ne později než 90 minut do startu. Výjimkou je situace, kdy náhlá změna počasí může změnit stav dráhy a trenér se rozhodne na poslední chvíli podkovy ponechat. Opačné rozhodnutí – nahlásit start s okovaným koněm a sundat podkovy méně než 90 minut před startem nelze. Známý publicista Bob Pandolfo, handicaper a autor webu Harnessracingupdate.com, vidí i další problém. Trenér sundá podkovy, kůň ujede fantastickou míli a vyhraje. Leckoho napadne, proč dál nezávodí bos? Ze dvou důvodů. Jednak, kdyby kůň startoval bosý v každém dostihu, byl by to na kopyto příliš velký nápor. Druhým důvodem je to, že „bosé“ starty trenéři plánují na vybrané závody. Podle mě je to špatně. Okovaný kůň závodí dobře, ale ne skvěle, dojede na druhém, třetím místě, pak mu sundají podkovy a v dalším závodě vyhraje. Pak běží zase s podkovami. Trenér vlastně dopředu ví, že určitého koně podkovy zpomalí. Některé změny se samozřejmě veřejnost dozví, ale některé už ne, pokud není sázkař na závodišti a sází na internetu, často přes mobil. Handicap a sázky by měly být o tom, který kůň je nejlepší – ne o tom, který má nejlepší sulku nebo zda je bez podkov. 

    Také ve Francii je běžnou praxí sundavat koním podkovy před dostihem – buď všechny nebo jen přední nebo zadní. Podle profesionálních trenérů to u některých koní zvyšuje rychlost a pravidelnost, zlepšení oblouku. Ale především jde o rychlost. Podle statistik koně podávali lepší výkony, když se jim sundaly podkovy těsně před dostihem, což nemuseli vědět sázející. Proto byla ustanovena od roku 2009 v dostihovém řádu povinnost trenérů tuto informaci předat s přihláškou do dostihu a bez podkov nesmí startovat dvou- a tříletí koně.

    Bosé legendy

    Sebastian K ze Švédska je držitel světového rekordu z roku 2014 na dráze v Pocono Downs, kdy dosáhl mílového času 1,49 (kilometrový čas 1:07,7). Závodil úspěšně naboso bez podkov jak v Evropě, tak v USA. „Cítí se bez podkov lépe. Má bez nich velmi dlouhý krok, mnohem delší než s podkovami. V kvalifikaci běžel okovaný a šel zadníma tak zeširoka, že narážel do kola. Bez podkov tak široký oblouk nedělá," řekl o něm podkovář Conny Svensson, který však bere dostihy s bosým koněm s nadhledem. V 90. letech sice sundal úspěšnému Moni Maker podkovy a kůň pokořil rekord dráhy, ovšem v dalším dostihu přešel do cvalu a byl diskvalifikován.

    V roce 2018 Sebastianův rekord prolomil Homicide Hunter (foto níže) v Red Mile v Lexingtonu, když dosáhl mílového času 1,48. „Dráha byla extrémně rychlá, podmínky dokonalé,“ řekl trenér Chris Oakes pro HarnessLink. „Přemýšlel jsem, jestli mu mám nebo nemám sundat podkovy, ale když to neuděláte v takový ideální den, tak už to neuděláte nikdy. Došel jsem k názoru, že jsou pro to správné podmínky a jemu to vyhovovalo.“

    Už podle dřívějších výzkumů odlehčení kopyt sundáním podkov před dostihem má vliv na zvýšení frekvence kroků (Chateau a kol. 2012). Jiní vědci se začali zabývat tím, jak se projeví tato praxe na hlubší tkáni kopyta a na komfortu koní. Z pohledu welfare byla provedena studie na zdraví, pohodu a stav kopyt, pokud koně startují naboso (Claire Moiroud and Professor Jean-Marie Denoix of the CIRALE - ENVA - Hippolia Foundation). Závěr studie je takový, že pokud je sundání podkov dobře naplánované, kopyto dobře adaptované a připravené, je taková praxe přijatelná. Z výše uvedeného je zřejmé, že kopyta a jejich úprava u klusáků je velká alchymie. U nás není tolik klusáků a tím pádem ani tolik zkušených odborníků na jejich podkování. Ve výpravné publikaci o podkovářství celou kapitolu o podkování klusáků napsal renomovaný odborník Dr. Hans Castelijns. Podkování klusáků vyžaduje tolik odbornosti, že v zahraničí s jejich trenéry spolupracují často nejlepší specializovaní podkováři světa. Podkovářství, Jindřich Vinčálek a kol., 2015 

    Jak to klusákům na dráze utíká, si můžete prožít na záběrech z dráhy ZDE. Na závěr povídání o bosých klusácích pár citací ze starých podkovářských knih.

    Ze starých knih o kopytech... psaných poetickým jazykem

    • Tak dlouho, pokud kůň na svobodě žije a člověku žádných prací vykonávati nemusí a pokud i na měkké půdě choditi může, potud mu dostačí samotný střevíc rohový, aby vnitřní části před poškozením chráněny byly a aby se kůň bez bolesti lehce a jistě pohybovati mohl.  

      Jelikož však kůň v ochočeném stavu určen jest člověku rozmanité práce i na cestách tvrdých a kamenitých vykonávati, tu arci nedostačí takovému koni pouze střevíc rohový, neb by se, nejsa tak tvrdý a pevný, v brzku tak dalece upotřebil, že by se kůň ani volně pohybovati nemohl.

      Účinek kování na kopyto a na koně vůbec může být blahodárný nebo škodlivý. Blahodárně působí kování koně tím, že se podkovou střevíc rohový před rychlým upotřebením a před umačkáním a poraněním chrání… mimo to možno kováním mnohé nepravidelnosti, ba i mnohé nemoce jistě a dříve odstraniti a vyléčiti, než by to bez kování možné bylo.

      Škodně působí pak kování na kopyto tím, že se kopyto, čím déle kůň kován jest, tím více nepravidelným a chorobným činí, a sice tím, že se podkovou kopyto od země zvedne, střelka, která určena jest kopyto roztahovati, nepřijde tak lehce při došlápnutí ve spojení se zemí, a kopyto stává se touto okolností stále užším, ano, mnohdy tak úzkým, že se kůň jen s namáháním pohybovati může. Dále velmi škodně působí na kopyto zarážení hřebíků do stěny rohové, neboť přibíjíme takto pružný, roztažlivý střevíc na pevnou, nepovolující podkovu a způsobujeme do stěny rohové otvory, které vysýchání, pukání a vylamování rohu podporují.

      Z řečeného je vidno, že se kování koní s tou největší bedlivostí a obezřetností prováděti má, aby tyto škodné následky se co možná odstranily nebo aspoň co možná nejmenšími staly.

      Mimo to budiž zásadou, aby kůň, který jest ještě mladý a tudíž ještě ku prácem nezpůsobilý, aneb který jen na měkkých cestách choditi může, ani okován nebyl. Městský zvěrolékař a profesor vyšší státní školy v Chrudimi - Nauka o kování koní poučná pro kováře, rolníky a milovníky koní vůbec, 1874
    • S kováním počněme teprve tehdy, až jest to opravdu nutno k vykonávání práce. Zdravé kopyto základ koně, zvěrolékař št. kaptán vet. A. Lechner, velitel vojenské podkovářské školy v Praze,1923
    • Konečně musí se podkovář na základě teoretických znalostí uvarovati šablonovité práce, která je možnou snad v jiných řemeslech, ale není možnou, má-li se pracovat na živém zvířeti, kde téměř každý jedinec je jinak rostlý. Podkování a ošetřování kopyt a paznehtů domácích zvířat Dr. A. Hanslian profesor a t.č. rektor Vysoké školy zvěrolékařské, učitel teorie při obč. podkovářských kurzech v Brně, 1935
    • V přední části na místě čapky bývá nahoru zahnutý výběžek, na který se vsunuje mosazné nebo olověné závaží (50-200 g). Toto závaží dostává kůň při tréninku proto, aby jeho svalstvo na končetinách zesílilo. Emanuel Král, Podkovářství 1959
    • Skrze kování použiti můžem oněch zvířat ku všem našim potřebám; oni mohou na tvrdých cestách, na drobném kamení na ledu bez uškození si na zdraví choditi, a toť jest věc velmi krásná, ač má špatné následky: Podkovy zvednou střevíc rohový od země a tím se přirozené namáčení rohu státi nemůže. Střelka nemůže na zem došlápnout a tám pádem roh neroztáhne se, a střelka také nikdy nevymyje se, a když suchá povětrnost, vyschne a nápotom hnije. ...V Uhřích a Slezsku nekovají sedláci koně a mohou je také do umdlení bez uškození jejich rohu hnáti, majíce cesty dlouhé a měkké; i u nás v Čechách a při Labi jsou v mnohých místech takové cesty a naši rolníci mají též neokované koně. Koňařství na návod ku zvelebení našeho koňstva - sepsal Karel Lambl, ředitel učiliště hospodářského a lesnického pro království Dalmatské, Horvatské a Slavonské v Kříženci, 1870.
    • Kdybychom přihlíželi jenom k výkonu samotnému, musili bychom říci, že vliv kování na kopyto jest škodlivý, poněvadž zarážením hřebíků do rohové stěny přerušujeme souvislost rohových rourek. Jelikož však kůň je nucen vykonávati různé práce, a to na půdách tvrdých, při čemž se mu rohovina příliš opotřebovává, a jiný lepší prostředek k ochraně kopyt dosud vynalezen nebyl, musíme říct, že jest kování koní prospěšné. Koně, již chodí na měkkých půdách, bývají nekováni, u těchto bývá rohovina nejzdravější. Podkovářské zrcadlo, J. Horn, 1929.
    • Dokud zvířata dělná žijí na pastvách, není zvláštního ošetřování kopyt třeba. Volný pohyb spojený s pravidelným roztahováním a svíráním rohového pouzdra zabezpečuje pravidelný oběh krve ve všech masitých částech kopyta a tím také tvorbu dostatečné a pravidelné rohoviny... Nauka o kování a paznehtu, Ladislav Burket – ředitel hospodářské školy, připojeného k ní běhu podkovářského a ústavu lesnických v Písku, s přispěním Eduarda Koudelky – c.k. zvěrolékaře v.v., učitele při hospodářské škole a hlavního učitele běhu hospodářského

     

    Podobné články
    Český rozhlas

    Staří a nemocní lidé potřebují lásku, péči, teplo a vhodnou stravu, stejně jako všichni živí tvorové, včetně koní. A právě o přestárlé koně pečuje…

    Triumf s Beau Massagotem při prestižním mítinku Turf Gala (Bratislava, 2. 6. 2019)

    Během šesti sezon se stal nejen nejmladším českým žokejem a vítězem čtrnácti jedničkových dostihů, včetně tří klasik, ale i šampionem mezi rovinovými…