Znáte to – podíváte se po svátcích do zrcadla a první předsevzetí je na světě: zhubnu! Aby mě moje remonta vůbec unesla… A tak tu máme bod jedna na seznamu všech průzkumů “co si lidé dávají za předsevzetí do nového roku“, bod, který bezkonkurenčně vede všechny dlouholeté žebříčky:

1. Kila dolů!

Přátelé, když už takto hazardujete s osobním pohodlím a neuváženě slibujete sami sobě hladomor, doporučuji namísto drastických diet hubnout pomalu a postupně – a v prvé řadě zmenšit porce. Spolu s vysazením sladkých nápojů a dobrůtek plus nějakým tím pohybem navíc oproti normálu to často na pár kil dolů stačí… A aby se vám do shazování nechtělo jen v prvotním hnutí mysli, ale vydrželo vám to alespoň do jara, zkuste zapojit i koně: před vyjížďkou si první kilometr, dva dejte pěkně po svých. Kůň si hezky bez zátěže zahřeje svaly, vy si můžete vedle něj i zaklusat – a spokojení budete oba. A cestou domů to samé – na vykrokování hybaj dolů ze sedla!

Nebudu svému koni užírat müsli! Nebo jen trošičku….

Vždy si dávejte reálné cíle – pokud si v prvotním nadšení řeknete „každý den půjdu jezdit a každý den první tři kilometry odběhám vedle koně“, nemáte šanci takové předsevzetí dodržet, i kdyby vaše odhodlání první týdny sršelo jasněji než novoroční ohňostroje. Ve chvíli, kdy vám časový pres poprvé nedovolí ke koním dorazit, morálka klesne, a šance, že nebudete stíhat i podruhé a potřetí, naopak stoupne. A za pár týdnů je po předsevzetích – přece se neuštvete, že jo!

Jak tedy na to?

Základ je vždy MALÝ CÍL! A naprosto KONKRÉTNÍ. Žádné „budu hubnout“, ale třeba „ve všední dny vynechám pozdní večeře, o víkendech přidám procházky“. A nejlépe, pokud si vezmete tužku, papír a sepíšete si reálné cíle s reálnými postupy. Přičemž budete mít na paměti, že méně je více, máte-li vydržet v novém módu dlouhodobě.

Pohybu po svých přijdete na chuť ve chvíli, kdy uvidíte, že funguje. Při pohledu na váhu a na nově zformovanou postavu si možná sami dobrovolně navýšíte jak délku, tak četnost pohybových aktivit. Přílišné nadšení v počátcích vám rozbolaví tělo nezvyklou námahou (obzvlášť ve sněhu!) a znechutí vám celé novoroční odhodlání.Takže pomalu, zato jistě…

2. Budu poctivěji jízdárničit!

Někdo je na jízdárně jako doma (takže by si mohl dát opačné předsevzetí – častěji vyrazit s koněm do světa), jiný naopak holduje terénům, kdežto přiježďování doslova fláká… Takže pokud si toto předsevzetí dáváte, reálně zhodnoťte svoji náturu. A domluvte se třeba s kamarádkou, která vám bude dělat „oči na zemi“. A donutí vás, když namísto k jízdárně zamíříte k bráně ven z areálu, otočit kormidlo a jít alespoň na chvilku na plac. Jako cvičitel nemusí posloužit jen ten pravý kvalifikovaný, ale v nouzi kdokoli, kdo je nám ze země schopen říkat „teď koukáš dolů… hrbíš se… velký kruh v klusu… nacválat… a krók!“. :) A nezapomínejte, že dobré reakce koně na holeň se dají ladit i na polní či lesní cestě – hrát „šněrovanou“ se dá i na docela dost úzkých cestičkách. Přechody nahoru-dolů a couvání uděláte naprosto všude, dokonce i v kopcích se s trochou citu dá procvičit ledacos. No a nějaké to menší skákáníčko je v lese úplně na pohodu...

3. Začnu studovat!

Studovat jezdeckou teorii, pasování sedel, základy kopytařiny, výživu koní, masáže a třeba také aromaterapii zvířat. To vše vám rozšíří obzory a pomůže prohloubit nejen znalosti, ale i zápal pro koně jako takové. Cokoli nového, co vás nadchne, vám zase na chvíli vrátí nadšení pro věc. Protože co si budeme říkat, leckdy po létech v jedné stáji se stále stejnými lidmi (nebo dokonce v koňařské samotě doma u lesa) vyprchává takové to živé jiskření, šimrání u srdíčka, kdykoli si na koně a ježdění vzpomenete. Nedovolte to! Čím víc kurzů navštívíte, čím víc knih a článků přečtete, čím víc zkušených koňáků potkáte, tím pravděpodobnější je vaše koňské zmrtvýchvstání. Pokud jste zatím v sedle a po boku koně několikrát týdně, bude stačit i samostudium, ale v případě rozsáhlé koňařské obrny doporučuji ozdravné akce o více lidech – fajn kolektiv dělá s nabíráním nové chuti divy!

Dvě blondýny jdou do lesa ukrást vánoční stromeček. Asi po dvouhodinovém usilovném hledání: „Tak co, našla si ho?“ „Ne.“ „Tak víš co? Vezmem nějakej bez ozdob...“

 

4. Budu pracovat i ze země!

Práci ze země nemusíte dělat jen v případě, že máte mladého koně nebo koně-maroda. Pracovat ze země je přínosné i pro plně ježděné koně. Navážete totiž lepší vztah, naučíte se být pro zvíře srozumitelnější a časem možná zjistíte, že si umíte skoro všechno nové předpřipravit právě ze země, takže v sedle je to najednou mnohem jednodušší! Práce na dvou otěžích nebo i „obyčejné“ procházky s koněm jsou činnosti, které vám umožní i s důchodci nebo hříbaty vytěžit ze vzájemných chvil více.

5. Naučím se se svým koněm něco úplně nového!

Pokud byste každý měsíc naučili koně a sebe jednu novou věc, ať už seriózně jezdeckou nebo jen hravou blbinku, při příštích oslavách příchodu nového roku byste zaručeně zjistili, že jste vy i kůň udělali za pouhých 12 měsíců obrovský pokrok. Každý cvik, který vymyslíte a zdárně aplikujete do praxe, učí koně i vás učit se navzájem. Moc se mi líbí nápad se sklenicí a lístečky – každý týden si shrnete na malém papírku pokroky a připíšete i výzvy. Nemusí být velké, stačí maličkosti typu „konečně umí stát při čištění bez uvázání – rád/a bych, abychom letos zvládli klidné stání i při sedlání“ nebo „poprvé se nám povedlo nacválat z kroku, snad do konce roku dáme i ze zastavení“. Lísteček poskládáte a vložíte do zavařovačky. Podle toho, jak se bude sklenice plnit (nebo neplnit), na první kouknutí uvidíte, kolik docházce ke koním vlastně dáváte. Protože pokud bude na Silvestra lístečků ve skle málo, asi bylo i málo týdnů, kdy jste chodili ke koním, kdy jste se snažili a dělali pokroky – a kdy jste měli z koní radost…

Na závěr roku si potom sklenici samozřejmě vysypete a své záznamy pročtete. Uděláte si takovou účetní uzávěrku, díky které uvidíte, jak jste se po celý rok činili – nebo také poflakovali. :)

6. Přestanu mluvit sprostě – na koně i na lidi…

Kategorie sci-fi pro osoby kolem koní, ať už jsou jakéhokoli věku. Pokud jste milovník vědeckofantastických filmů, klidně si na takovém předsevzetí ujíždějte, ale ti, co stojí nohama pevně na zemi a svého koníčka milují, si dají předsevzetí naprosto opačné: začnu mluvit víc peprně! To jediné pomůže čtyřnohému kolegovi a ostatním kolem přežít.

7. Nenechám své koně žít v bahně!

Chvályhodné a zcela reálné předsevzetí, za které vám koně poděkují víc, než za patnáctou sadu podsedlovky a náušníků. Zpevnit alespoň prostory kolem krmelců je dnes už naprosto běžné. Těm, co ustájení se zpevněnými plochami vyzkouší, se už do zablácených výběhů vrací špatně. Pevno kolem krmných míst je už v dnešní době více či méně (podle rozlohy pozemku, který mají koně v bahnech k dispozici) nepostradatelná podmínka dobrého ustájení – koně jsou rozhodně všema čtyřma pro!

8. Přestanu dávat na Facebook milion fotek svých koní!

Naprosto neuskutečnitelné, pitomé a k ničemu. Fakt. Takovým předsevzetím vůbec nemarněte čas. Protože co vám víc zvedne pošramocenou náladu než fotka lesa přes uši Roxy (samozřejmě před tím, než vás sundala o první větev) se srdíčky a popiskem „Moje láska a mé všechno!“? Možná video Roxy, jak na jízdárně vzorně přistupuje k nasedacím schůdkům – komentáře „Ty ji máš tak vychovanou! Ten můj by se lekl, jen co bych vyskočila na první stupínek a smetl by nejen schůdky, ale všechno a všechny v okolí dvaceti metrů!“ a „Jsi borka, jak jsi ji to dokázala naučit?“. Tak přesně takové facebookové vzpruhy vám spolehlivě pomohou zapomenout na modřinu kolem oka, když se Roxy po cvaknutí spouště rozhodla vyrazit vám svojí ušlechtilou hlavou zuby a mobil vám zasadit doprostřed čela. Ať žije facebooková realita! :)

9. Nebudu vařit jen lněné semínko, ale i teplé večeře!

Tohle předsevzetí je naprosto nereálné pro jakoukoli koňačku. Buď je dlouho v práci a potom, logicky, u koní – tak kde by vzala čas na teplé večeře…? Nebo je sice v práci jen do tří… ale potom má přece konečně čas na dlouhou vyjížďku!

Telefonát dcery s matkou:
„Mami, ten můj mi nechce jíst rejži.“
„Tak mu řekni, že jsi ji vařila s láskou.“
„Cože? Ona se musí vařit?!“

 

10. Nebudu se stresovat kvůli covidu!

Ano. Tohle je vůbec to nejlepší předsevzetí ze všech! Užívejte si koně a hnůj – jen ať vámi pěkně prosákne! To vám zajistí požadované 2 metry odstupu okolí (často s přehledem víc). A jezděte do terénů a dýchejte z plných plic čistý vzduch a lesní atmosféru. Volný prostor, koně a svoboda cvalu – to jsou nejlepší léky na neřáda. Tak ať jste zdraví!

 

Nastoupí pán do taxíku a řidič ihned říká: „Dobrý den, omlouvám se za ten smrad z dezinfekce.“

Chlápek na to: „V pohodě, já stejně už několik dní vůbec nic necítím!“

 

Tak veselý Silvestr a do nového roku pohodu!