O čem píší jinde

12. 1. 2012 Michaela Burdová

Občas našinec zaloví i ve vodách sousedních koňských periodik. Stejně jako v tuzemských si z nich vybere jen to, co ho zajímá, žádný vydavatel se totiž nemůže zavděčit čtenářům všem. Tak jen krátký výlet za česká mediální humna a co tam zaujalo mě.

A začnu ve staré dobré Anglii nejstarším časopisem o koních Horse&Hound, který funguje zdařile i ve své internetové podobě. K mému překvapení je nejrychleji se rozvíjející disciplínou v Evropě podle H&H reining (můj tip byl vytrvalost). Počet startujících v soutěžích FEI za poslední tři roky jen v Anglii vzrostl čtyřnásobně.

HorseandHoundV lednovém čísle H&H je zajímavý článek hloubající nad příčinou touhy jezdců prohánět se na hřbetě koně krajinou přes překážky. Proč? Život je sám o sobě vcelku riskantní záležitost, proč riskovat ještě víc? Sportovní psycholog Charlie Urwin, který pracuje s jezdci všestrannosti od základní úrovně až po Olympijské hry, vysvětluje: „Jízda krajinou, adrenalin a endorfiny vytvářejí povznášející pocit." Vzrušující jízda je v cílové rovince vystřídána intenzivním uvolněním. Samo vaše tělo vás odmění za překonání něčeho obtížného a vy to chcete zažít znovu a znovu...Jen pozor - je rozdíl pociťovat strach a prožívat vzrušení.

O čem píšíV lednovém čísle Cavallo mě tentokrát skoro vyděsily „Vidle měsíce" - jde o nechutnou záležitost mladé portugalské dvojice, která si nafotila pózy s kusy rozporcovaného těla jejich mrtvého bělouše. Objekt „uměleckých" fotografií byl ve svých 32 letech utracen. Mladí Portugalci původně chtěli jen starého koně zbavit utrpení a jeho maso spotřebovat, resp. sníst.

Prosincové Cavallo mě zaujalo článkem Kam se poděli Indiáni? Pravda, dneska raději sednou do pickupu než na koně. Indiáni se ke koním chovali přátelsky - k těm, co už s nimi žili. V případě odchytu divokých koní se odehrávaly až brutální scény a hon často končil, až když zvíře kleslo k zemi vyčerpáním. Tyto doby zplodily nepěknou tradici - Suicide Race (sebevražedný dostih). Má za sebou již 70 ročníků a koná se vždy druhý týden v srpnu ve státě Washington v Omak. Startuje se na kopci zvaném Suicide Hill a 460 m dlouhá dráha směřuje dolů v 65stupňovém klesání. Koně se řítí v bezhlavém trysku a mnoho jich musí být kvůli těžkým zraněním utraceno. Ochránci zvířat jsou v tomto případě zatím bezzubí.

Zalistovala jsem také posledními čísly Reiter Revue. Hlavní článek klade v nadpisu otázku, zda němečtí chovatelé zařazují do chovu špatné hřebce. „Ujel nám vlak," prohlásil renomovaný aukcionář sportovních koní Uwe Heckmann na chovatelském sympoziu ve Vechtě. Není žádným tajemstvím, že německý chov opouští přední pozici. Otázkou je - proč? V bouřlivé diskuzi však měli všichni jasno - žádné licence pro hřebce bez zkoušek pod sedlem. Kvalita pohybu ve volnosti je jen pomocný údaj s nízkou statistickou významností. Z celého článku je až příliš zřetelné, že tu jde především o peníze. Nebýt ochránců zvířat, možná by prošly výkonnostní zkoušky pod sedlem u dvouletých koní - ale jak bylo zmíněno jedním předním chovatelem - "Nesmíme podceňovat moc ochránců zvířat..."

Reiter RevueV listopadovém čísle je také pěkný článek o tom, jak trénovat a starat se o koně v nejlepším věku - tedy ne o staré koně, ale koně zkušené, starší, ve věku cca 12-16 let. S koňmi ve věku 18 let se setkáme v nejvyšších soutěžích - např. fenomenální Shutterfly Meredith Michaels-Beerbaum nebo Lucie Larse Nieberga (a dalo by se jich vyjmenovat víc). Jak s těmito zkušenými matadory pracovat? Jisté je jedno - udržet výkonnost staršího koně je stejné umění, jako mladého koně k této výkonnosti dovést. Jen jeden tip - superkompenzace není vhodným prostředkem pro udržení výkonnosti u staršího koně. Článek je velmi přínosný, nemohu ho celý citovat, ale pokud se nad tím zamyslíte, na systém, jak pracovat se starším závodníkem určitě přijdete sami. Tématem výcviku v RR je seriál skokového výcviku - např. díl o tom, jak bez obav překonávat vodní příkopy a zeď.

Francouzský e-magazín chevalmag.com nabízí on-line knihu „Dámské ježdění" - L´équitation pour dames - P.A. Aubert 1842. Knihovna l'Ecole Nationale d'Equitation (Národní jezdecké školy) je plná starých knih, o které je dnes zájem. Pozoruhodné dílo vykresluje tehdejší postavení žen ve společnosti. Šaty byly nutné vždy a všude - tedy i na koni. Neumožňovaly jízdu obkročmo - která byla u žen považována za nepatřičnou.
Zkuste nahlédnout - ZDE.

Francie přeje eleganci žen v sedle i dnes - do koňské filmotéky přibyl další, patrně velmi oddechový snímek - „Sport de Filles", tentokrát ze zákulisí drezurního ježdění v současnosti, což je neobvyklé a tedy zajímavé. Můžete se podívat na trailer k filmu o dívčím sportu.

KonevodstvoVládnete ještě azbukou? Možná vzpomínáte na Konevodstvo, které se občas objevilo v oddílech. Tištěný časopis se jmenuje Konevodstvo i konnyj sport. Najdete ho i na internetu - www.konevodstvo.org, tam vás kromě jména šéfredaktora (Kalašnikov) může odradit poněkud vzdálená aktualizace. Lepší je www.konevodstvo.ru. Po diskuzních vláknech běhají témata podobná těm u nás. Pokud chcete získat akutální informace o jezdeckém sportu, je lepší zabrousit rovnou na stránky ruské jezdecké federace.

horsetalk.co.nzZe zahraničních webů často navštěvuji novozélandský www.horsetalk.co.nz.
Dnes se na titulce objevil Válečný kůň - a představitel koňského hrdiny Joeya. Třináctiletý plnokrevník Finders Key sice neobstál v roli dostihového koně, jako představitel válečného koně však slaví úspěch. I když Joeya hrálo více koní, Finders Key byl prostě dokonalý. Za podívání stojí také článek o koňském agility. Příznivci Klause Ferdinanda Hempflinga si rádi nebo ze zvědavosti přelouskají článek o tom, zda jezdit s otěžemi nebo bez otěží. K.H. Hempfling objasňuje, proč jezdí raději bez otěží - i když dále vysvětluje, proč se bez nich neobejdeme. V článku tvrdí, že Janoshe jezdí bez otěží a kůň je krásně vyvážený, ale na Yunque zase s otěžemi. Janosh je však jen jeden. A v Anglii odešel na věčné pastviny osel ve věku 55 let.

Těším se na tipy na zajímavé články od vás.

Podobné články

Všechno jednou končí... Tak bychom mohli uvést upoutávku na poslední vycházející číslo časopisu V sedle. Editorial a článek o sarkoidech si přečtěte…

Celá staletí si vědci lámou hlavu nad orientačním smyslem koní. Někteří koně najdou i v cizím prostředí vždy cestu domů, jiní zabloudí i za vlastním…