Westernové ježdění - Reining (2)
Spin je jedním z prvků každé reiningové úlohy. Pod pojmem spin se rozumí otočka o 360° kolem nehybné vnitřní zadní nohy, přičemž přední nohy se plynule překračují. V každé úloze jsou předepsané spiny na levou i pravou stranu.
Dobře provedený spin je pro koně atletický výkon, vyžadující patřičné osvalení, nesení těla a také poddajnost.
Vnitřní zadní noha je při dobrém spinu podkročená pod tělo koně a na rozdíl od obratů kolem zádi, jak je známe třeba z drezury, nezvedá se s rytmem chodu koně, ale zůstává ukotvená na jednom místě. Druhá zadní noha spolu s předními nohami koně roztáčí.
Pohyb předních nohou by měl být plynulý, s jednou z předních nohou v každé fázi pohybu na zemi. Přední noha ve směru pohybu ukračuje do strany a je překračována druhou nohou. Tomuto popisu odpovídá průměrně provedený spin, za který obdrží dvojice neutrální score 0.
Vyššímu hodnocení odpovídá zvýšení náročnosti cviku. Při spinech, které jsou hodnoceny plusovými body (1/2, 1 nebo 1 a 1/2 bodu), se při zachování nohosledu a plynulosti pohybu přední nohy prostorněji rozkračují a spiny jsou rychlejší. Kůň musí zůstat měkkce poddajný. Hlava a krk neseny přibližně v linii hřbetu nebo i níž napomáhají dobrému spinu.
Ve spinech se snadno nasbírají i záporné body (-1/2, -1 či -1 a 1/2). Pokud kůň zahájí otočku bez pevně našlápnuté vnitřní zadní nohy a začne pouze uhýbat předníma nohama do strany, často pivotní nohu "ztratí", přešlapuje oběma zadníma nohama, nebo se točí střidavě kolem předních a zadních noh a cestuje tak po kolbišti.
Na následujícím obrázku máme příklad koně, který stojí na vnitřní noze, je vidět, že předními vyšlapuje ze široka a nohy překládá. Během otočky však ztratil pozici kopyta pivotní nohy pod tělem, zadní noha je již šikmo zapřená do strany. I když bude pokračovat zbývajícíma nohama ve správném pohybu, pravděpodobně si v některé chvíli vnitřní zadní přešlápne, aby ji dostal zpět pod tělo. Jestli přitom zůstane kůň na místě, kde začal spinovat, nebo se tímto krokem posune jinam, záleží pak na tom, v jaké fázi přešlápne.
Někdy také zůstává kůň stát na vnější zadní noze (to bývá způsobené nejčastěji špatně přenesenou vahou jezdce), nebo nemá žádnou vedoucí nohu a točí se kolem své osy (tato chyba je zrádná, protože kůň přitom zůstává na místě a je schopen vyvinout i pěknou rychlost).
A protože všechno je propojeno se vším, také odpor koně proti působení otěže při zahájení manévru napovídá, že spin nebude patřit k těm vydařeným.
Pro plynulost spinu je důležitá vždy jedna z předních noh na zemi. Pokud se snaží jezdec obrat uspěchat, začne kůň nohu ze země zvedat dřív, než druhá noha dopadla na zem a výsledkem jsou místo plynulých otáček trhavé poskoky přední části koně do strany.
Ve všech úlohách jsou spiny v počtu 2 (lehčí úloha pro mládež a amatéry) až 4 a 1/4 umístěny na střed jízdárny. Středy dlouhých stěn jsou označeny (zpravidla kužely), a hlavní rozhodčí sedí u středové značky na levé dlouhé stěně arény. Spiny jsou v úlohách předepsané vždy tak, aby je jezdec zakončil buď čelem, nebo bokem k rozhodčímu. Přesná pozice je zde velmi důležitá.
Pokud je spin nedotočen nebo přetočen o víc než šířku plece a míň než 1/8 otočky, obdrží soutěžní dvojice za manévr 1/2 penaltových bodů, za víc než 1/8 a méně než 1/4 otočky bude stržen celý 1 bod.
Pokud by jezdec přetočil nebo nedotočil spin o více jak 1/4 otočky, obdrží celkové skóre za jízdu 0 (nulové hodnocení), se kterým není možné se umístit (horším výsledkem je už jen diskvalifikace). Pokud se při otočkách jezdec přepočítá (což se může zejména u rychlých spinů velice snadno stát), a otočí tak o jeden spin více nebo méně, má rovněž samozřejmě nulové hodnocení. Proti přetočení často jezdcům pomáhají diváci písknutím, když se dotáčí poslední spin. Vzhledem k tomu, že není možné dokázat, že si jezdec hvizd neobjednal, nejedná se o nepovolené přijetí cizí pomoci v kolbišti (za tu je ve všech soutěžích kromě vybraných dobytkářských diskvalifikace).
Rychlé přesné spiny jsou pro diváky velice atraktivní.
Z pohledu veterináře však takové nadšení nesklízejí. Zatížení a kroucení pivotní nohy, která se bez zvednutí protáčí, má neblahý vliv na její zdraví. I zkušení trenéři říkají, že každý kůň má "v sobě" jen omezený počet spinů, než přijde o nohy. Proto je s podivem, jak často jsou na opracovištích závodů vidět "spinovači", kteří točí jednu otočku za druhou. Veterináři se pak u reiningových koní setkávají s problémy návní kosti, kroužky, zlomeninami prstních kostí - to vše je samozřejmě v počátečním stádiu spojené se záněty a otoky příslušních kloubů (korunkového, kopytního a spěnkového) nebo příslušné oblasti (holeň pod karpem). Příčinou jsou rotační pohyby dolních kloubů končetin, na které tyto klouby nejsou uzpůsobené anatomicky.
K tomu si připomeňme Futurity tříletých koní - to jsou závody, na kterých v tvrdé konkurenci rozhodují plusové body, tedy zvyšování náročnosti manévru. V tomto kontextu nás pak ani tolik neudiví, když vidíme plemenné hřebce - bývalé reiningové šampiony, jak si "užívají své slávy v zaslouženém důchodu" s nateklými klouby ve věku, který je jinde považován za "nejlepší roky".
Foto: Markéta Lungová
Galerie

Czech Appaloosa Show 2024

Tradiční Appaloosa show bude v letošním roce netradičně spojená se soutěžemi Western Riding Clubu! Akce se koná ve dnech 7. - 8. září na Galloway…
Westernové disciplíny: HUNTER

Westernové ježdění se skládá z mnoha disciplín. V dalším pokračování našeho seriálu si přiblížíme hunterové disciplíny.