Westernové Židovice (1), aneb reportáž psaná na zakázku...

20. 5. 2009 Drahomíra Tattermuschová Autor fotek: Drahomíra Tattermuschová

.. (a na pokračování), v níž se nakonec dočtete něco více, než jste zvyklí. Jezdecký sport není a nemá být  jen o výsledcích, a tak když jsem požádala redakci Equichannelu o propagaci nových závodů v oblasti, kde si doteď westerňáci moc neškrtli, ocenila jsem, že se zajímají také o průběh a o pozadí naší krásné disciplíny. Sepsání následné reportáže jsme proto s redaktorkami EQCH trochu rozvedli a na přání redakce jsem pro vás, kdo se chystáte na závody poprvé, doplnila i užitečné tipy, aneb "o čem možná nevíte, že se to dá zkazit.." (to ovšem až v druhém dílu v pátek, abyste se měli nač těšit!). Celou akci doplňují snímky, rozhovory s účastníky sobotních soutěží a westernové licence, ze kterých, doufám, získáte trochu nadšení i vy...  

Kdokoliv si chtěl udělat westernovou licenci v severních Čechách a přilehlých oblastech, čekal s napětím, kdy se tady konečně taková možnost naskytne. V opačném případě by totiž musel vážit dlouhou cestu, například do východních Čech či na Moravu, což vzhledem k nákladů na cestovné řada jezdců odmítala. Nyní se tedy konečně příznivci westernu dočkali i zde na severu.

Nástup před rozhodčího.

V sobotu 9. května se tak konaly licence a první westernové závody „D“ a „C“ pod záštitou WRC v Židovicích. Celou akci měl na svědomí HOFITEAM – regionální sekce WRC v čele s předákem Romanou Hofmannovou. Nebyl to jejich první westernový počin, již několikrát pořádali závody na hobby úrovni, nyní však konečně došlo i na oficiální soutěže a rovnou s možností složení jezdecké zkoušky – licence u Western Riding Clubu ČR.

"Koukej, takhel se to jezdí!"... (momentka z licencí).

Krásné ženy a  sympatičtí  haflingové...

Organizaci celého dne nelze nic vytknout. Zajištěn byl  oficiální rozhodčí, technický delegát, ringsteward... K dispozici bylo  přesně vyměřené kolbiště i opracoviště (a těch je zde hned několik). Ustájení pro koně i možnost ubytování jezdců a občerstvení je v Židovicích  už samozřejmostí a k tomu všemu příroda zajistila jako bonus příjemné počasí, bez deště i bez přehnaných teplot. Prostě vše bylo jak má být.

Jarda Doležán. "Všechno si píšu!"

Soutěže na sebe plynule navazovaly a byly vypsány pro širokou paletu jezdců – ať už mládež, začátečníky, či pro jezdce v kategorii amatér. Soutěží „C“ se tedy účastnili jezdci, kteří již licenci vlastní, ostatní si mohli zasoutěžit v „Déčkách“.

Výhodou závodů typu „D“ je právě možnost zajet si úlohu  i bez vlastnictví  jezdecké licence, můžete si vyzkoušet, jaké to je změřit síly s ostatními podobně „postiženými“ nadšenci... a že bylo v Židovicích s kým porovnávat! Licencí i soutěží se dohromady zúčastnilo 54 jezdců, takže zájemce o licenci musel rozhodčí dokonce rozdělit na tři skupiny pro větší přehlednost.  A všichni, i když někteří s menším zaváháním, nakonec prokázali, že svého koně zvládnou i v novém prostředí a ve společnosti jiných koní.  Všem hodně pomáhal právě rozhodčí, pan Jaroslav Doležán. Nejen u licencí, ale především pak při každé disciplíně řekl na co se soustředit, na co si dát pozor, jak je která disciplína hodnocená – prostě cenné rady pro všechny, kdo s westernovými soutěžemi začínají. A to je hlavní důvod, proč se tyto soutěže konají, aby se člověk poučil ze svých chyb i viděl, jak jsou na tom ostatní. Aby zjistil, která disciplína bude jemu i jeho koni nejlépe sedět. Odhalí při nich své nedostatky a v dalším tréninku  pak může pracovat na jejich odstranění.
 
A právě proto si hodně účastníků sobotních jezdeckých zkoušek také chtělo v následujících soutěžích „D“ vyzkoušet, jak by se jim dařilo v konkrétních westernových disciplínách. Těch bylo vypsáno  hodně, aby bylo "pro každého něco" - předváděním na ruce počínaje (showmanship at halter) přes technické disciplíny (w.pleasure, horsemanship, trail, reining) a rychlostními disciplínami konče (barrel race a pole bending). Soutěžilo se o stužky, poháry a věcné ceny, vítězka jedné z rychlostních disciplín si dokonce odvezla domů originál malbu na plátně s westernovou tematikou, což často potěší více, než další kartáč na čištění :o). Ovšem největší odměnou je pro každého pocit z dobře zajeté úlohy, z toho, že se podařilo dlouhé tréninkové úsilí zúročit. Jistě mi dáte za pravdu, že takový pocit je k nezaplacení a když to ocení i rozhodčí, je to pro vás pomyslná třešnička na dortu...

Licence - cval na kruhu. Všiměte si speciálního uzdění - kůň má páku, ale nedělené otěže - romal - otěže se pak drží  i druhou rukou (ne tedy jednoruč, jako u klasických dělených otěží na páce).

Opět cval při jezdecké zkoušce. Kůň je na klasickém lomeném udidle, vedený obouruč.

Seřazeni před Showmanship at Halter. Pozor na dotýkání se koně, to rozhodčí netoleruje.

Western pleasure - důležité je udržovat přiměřené rozestupy a předjíždíme vždy k vnitřní noze - nepodjíždět. Je to stejné jako v dopravním provozu:o)

Western pleasure - oba koně jsou vedeni na páce jednoruč - to znamená že jsou to "senioři", tedy koně starší 6-ti let.

Nejen americká plemena vypadají  krásně ve westernovém...

"Sešli jsme se zde v hojném počtu ..... abysme vyhlásili vítěze!"

Nejen jezdci musí být hezky upravení.

Krásné barevné sladění. Barvy se hodí jak ke koni, tak k jezdkyni.

Irena Minaříková a Alena Jentschová:  ..potkaly se u ... kolbiště :o)

Roman Bílek  a Alena Jentschová.

Kateřina Trkalová čeká...

Karolína Lásková v Trailu.

Regina Procházková.

Ondřej Reininger.

 

Roman Bílek a Korina.

Rozprava s rozhodčím.

Sára Studničková.

Jarda Doležán pozorně sleduje jízdu Daniely Tylové.


Celý program končil až kolem 21. hodiny. Diváci se přesto neměli možnost nudit. Ať už jste posuzovali um jednotlivých jezdců,  plemena či barvy koní nebo třeba oblečení soutěžících, stále  bylo na co koukat. Nejeden jezdec měl perfektně sladěno oblečení s doplňky svého koně, což je nejen krásné, ale například v disciplíně western pleasure Vám to může pomoci k pár bodům od rozhodčího navíc - a kdo ví, zda to nebudou právě ty bodíky rozhodující.  Někteří soutěžící se kvůli rozdílným disciplínám dokonce několikrát převlékli.

I milovníci westernové hudby a tance si přišli na své. V polovině programu si mohli vychutnat originální westernové tance v podání taneční skupiny MEDOVINA, která přijela z Chomutova. Jejich vystoupení bylo příjemným zpestřením celého dne.

 

A pokud vás zpráva z akce nalákala, podívat se, co za tím westernem vlastně ještě vězí, vyčkejte na "výcvikový pátek" a vraťte se pro nášup. Bude mít název "Drobná úskalí westernových disciplín aneb o čem možná nevíte, že se to dá zkazit..." ;o)

V něm jsem pro všechny, kdo o účasti na takovýchto závodech teprve uvažují, ale nejsou si jisti, že to oni nebo jejich kůň zvládnou,  připravila užitečné postřehy z praxe k některým disciplínám...

PS: Zatím můžete do pátku studovat pro Equichannel speciálně psaný seriál o westernovém ježdění od Jany Pegasky  Bílkové.

 

Několik otázek pro účastníky sobotních soutěží a westernové licence

Jestliže byste si rádi se svým koněm westernovou soutěž vyzkoušeli, ale máte strach, že bez dokonalých podmínek, které mají v jezdeckých stájích (hala, venkovní jízdárna, kavalety a další materiál, trenér...) nemá Vaše snažení smysl, tak  Vás musím vyvést z omylu. Mnoho jezdců nemá doma dokonalé podmínky, přesto dokážou natrénovat i motivovat svého koně kolikrát lépe než každodenním jízdárenským drilem. Vše záleží jen na Vás – důležité je chtít a jít si za svým cílem.  Abyste viděli jak jsou na tom jiní jezdci, připravila jsem pro Vás rozhovor se dvěma účastnicemi sobotních závodů a licencí. Mnohokrát děkuji za čas který mi věnovali a přeji hodně úspěchů v jejich snažení. Snad Vás to povzbudí a motivuje a na dalších závodech se třeba uvidíme.

 

Jméno, věk: Adéla Brabcová, 29 let
WRC sekce: sekce Český Ráj

- Odkud jsi přijela?
 Libichov u Mladé Boleslavi. S námi také přjela koza Barča, která je závislá na mém koni a bez něj by se nedožila rána. 
- Jak dlouho už se věnuješ koním, westernovému ježdění?
Koním intenzivně 12 let. Westernu 7 let.
- Máš svého koně , nebo si platíš trénink na školním koni (případně obojí)?
Koně mám svého, začínala jsem na školních koních v anglickém stylu, westernový trénink na školních koních jsem absolvovala poprvé letos v Židovicích, jinak jsem měla jen pár tréninkových hodin na svém koni s Lenkou Kněžickou a potom před licencí v Židovicích. Jezdim rekreačně pro radost a na kurzech jsem byla jen u Vaška Bořánka - práce ze země.
- Jak (dlouho a často) ses připravovala na tyto zkoušky? 
Pravidla jsem si pročítala, jakmile mi je poslali z wrc po prihlašení do sekce - tzn. někdy v únoru 2009, na jízdy jsme se připravovali od března s tím, že do té doby koník chodil jen na ohlavce a bosalu, takže si musel rychle zvyknout na udidlo.
-  Dala Ti teorie zabrat nebo se Ti zdály testy jednoduché?
Učilala jsem se opravdu poctivě, tak se mi zdály testy jednoduché - až na pár otázek.
- Jezdíš pod dohledem trenéra (případně jakého) nebo jsi samouk?
Jsem NAPROSTÝ samouk, hodně čtu nebo konzultuji s kamarády od koní, pouze jednou mě trénovala Lenka Kněžická (ke které budu dojíždět v létě na kurzy :)
...A pár hodin u p. Hofmannové a její dcery  na školních koních a pak i na mém před licencí - přijela jsem o dva dny dříve a moc to pomohlo.
- Co nebo kdo Ti nejvíce pomáhá př i přípravě?
Všichni kamarádi, kteří mě trpělivě natáčí tréninky na video, abych si alespoň sama mohla zkorigovat sed atd. (hlavně Alena Marešová - velká koňařka).
Také mi moc pomohlo úžasné prostředí v Židovicích a hlavně milý a vstřícný přístup, za který bych chtěla moc poděkovat.
- Jaké disciplíně se chceš do budoucna nejvíce věnovat?
Trailu a horsemanshipu
- Jaký pocit jsi měla ráno po příjezdu na místo?
Přijela jsem už ve čtvrtek, v sobotu už jsem měla za sebou dva tréninky, takže bych řekla, že jsme byli relativně oba klidní.
- Bojovala jsi s trémou a kdy Tě přešla :-)) ?
Trému jsem pochopitelně měla, ale částečně ze mě spadla, když jsem si sedla do sedla a opracovávala jsem si koně - a uplně se mi ulevilo, když jsme dojeli licenci. :))
- Jakých soutěží jsi se v sobotu zúčastnila a s jakým výsledkem?
Trail, pleasure, horsemanship - tam jsme bojovali v pleasurove části o poslední stužku, ale nevybojovali jsme ji :))
- Co si myslíš, že se ti při soutěžích či licenci podařilo a  je pro Tebe naopak něco zklamáním?
Pro nás byl úspěch  to, že byl koník klidný, soustředěný a ukázněný - bylo to naše první seznámení se závody. Myslím, že jsme dobře zajeli horsmenshipovou úlohu, začali jsme tuto disciplínu trénovat až těsně před závody. Zklamáním byl trail, kdy jsme hned na začátku nezavřeli branku, což mě mrzelo, protože ji většinou chodí  bez zaváhání. Ostatní překážky přešel moc hezky, takže jsem mu to odpustila. Tak příště. :))
- Co bys vzkázala ostatním zájemcům o westernovou licenci (na co se zaměřit, na co si dát pozor)?
Vzkázala bych "jděte do toho a věřte si - nedělejte si zbytečně nervy!"  Než jsem vyjela, řekla jsem si, že když se nám to nepovede, svět se nezhroutí. :))
Určitě trénovat horsmanshipové úlohy,  také se zaměřit na sed atd. - hlavně ti, co nemají trenéra, který by je upozornil na to, codělají špatně. Dát si pozor na všechny zbytečné chyby, které člověk udělá jen proto, že je nervózní.
- Plánuješ se i nadále účastnit westernových závodů?
Plánuji a už se těším. :)) hlavně zase na Židovice v srpnu a na závody, které pořádá naše sekce 20.6. 2009 na statku Na tvrzi v Horním Bousově.
- Máš nějaký vzor ve westernovém sportu?
Mým vzorem je Lenička Kněžická (předák sekce Český Ráj) a její kobylka Natala alias Bobinka. Pro její jemné a citlivé zacházení s koňmi. Musím přiznat, že nebýt Leničky, nikdy bych se asi o licenci nepokusila.

 

Jméno, věk: Iveta Lásková, 46 let
WRC sekce: Hofiteam

- Odkud jste přijeli?
Nová Ves v Horách
- Jak dlouho už se věnujete koním – westernovému ježdění?
V jezdeckém oddíle jsem se od 10 do 19 let věnovala parkuru a drezuře. Teprve po dlouhé 20ti-leté pauze jsem se ke koníčkům vrátila a začala s westernovým ježděním, které se mi pro naše podmínky zdálo vhodnější a líbilo se mi i pro trochu jiný přístup ke koni.
- Máte svého koně, nebo si platíte trénink na školním koni (případně obojí)?
Mám své koně na loukách za domem, základy westernového ježdění jsem ale získala na školních koních pod vedením trenéra.
- Jak (dlouho a často) jste se připravovala na tyto zkoušky?
Na zkoušky jsem se připravovala zhruba 2 týdny a to jak po stránce teoretické, tedy studiu pravidel, tak i intenzivnějšímu tréninku s koněm. Vzhledem k pracovnímu vytížení jsem ale před samotnými závody musela polevit.
- Dala Vám teorie zabrat nebo se Vám zdály testy jednoduché?
Teorie a testy nebyly složité, hodně nám pomohla příprava v Hofiteamu.
- Jezdíte pod dohledem trenéra (případně jakého) nebo jste samouk?
Jezdím převážně sama, ale jsem si vědoma, že bez trenéra to nejde. V rámci možností se snážím vyrazit za trenérem nejlépe s vlastním koněm nebo si domluvím lekci na školním koni.
- Co nebo kdo Vám nejvíce pomáhá při přípravě?
Samozřejmě by to nešlo bez podpory celé rodiny. Dcera taky jezdí, takže si pomáháme navzájem. Manžel má zase lví podíl na zajištění koní co se týká krmení, výběhů a podobně a hlavně toleruje, že domácnost občas kvůli koním trpí. Jsme prostě tým.  Snažím se čerpat podněty a rady z literatury, případně časopisů a internetu.
- Jaké disciplíně se chcete do budoucna nejvíce věnovat?
Nerada bych se specializovala na jednu disciplínu. Věnujeme se všestranné přípravě koní, ráda bych se ale někdy propracovala k dobře zvládnutému reiningu.
- Jaký pocit jste měla ráno po příjezdu na místo?
Takový sváteční. Areál v Židovicích je vždy výborně připravený a na moc pěkném místě. Přijeli jsme už v pátek dopoledne, aby se koníci trochu okoukali. Nejsou moc zvyklí na změny. Trénink na pískovém kolbišti je pro mě vždy zážitkem. Doma jezdíme hlavně na trávě, což nás dost omezuje. K dispozici máme pouze pískovou kruhovou ohradu.
- Bojovala jste s trémou a kdy Vás přešla?
Nebojovala jsem ani tak s trémou vlastní, jako s trémou našich koní.
- Jakých soutěží jsi se v sobotu zúčastnila a s jakým výsledkem?
Zúčastnila jsem se trailu, western pleasure a horsemanshipu. V trailu se nám podařilo získat páté místo.
- Co si myslíte, že se Vám při soutěžích či licenci podařilo a je pro Vás naopak něco zklamáním?
Jsem ráda, že kobylka prošla všemi disciplínami ve větším klidu než v loňském roce, což byl i náš cíl. Soutěže nám ukázaly kde se musíme zlepšovat a na co se v přípravě zaměřit..
- Co byste vzkázala ostatním zájemcům o westernovou licenci (na co se zaměřit, na co si dát pozor)?
Hlavně se licence nebojte! Praktická část není složitá, pokud koníka samostatně zvládáte ve výcvikové hodině. A test z pravidel není rovněž složitý. Doporučila bych požádat o radu někoho z nejbližší westernové sekce.
-  Plánujete se i nadále účastnit westernových závodů?
Určitě. Už se těším na další závody v Židovicích 8.8.2009 a doufám, že časem se bude takových závodu pořádat v našem kraji více.
- Máte nějaký vzor ve westernovém sportu?
Vyložený vzor nemám. Chtěla bych zde ale poděkovat Romaně Hofmanové za její podíl na rozšíření westernového ježdění a zejména přiježděnostních disciplín v našem okolí.
 

Výsledky Židovice 9.5. 2009 si můžete stáhnout pod článkem.

A zde ono slíbené pozadí westernového ježdění ;o))

Podobné články
Deník

Za romantikou Divokého západu, kde se problémy řešily na místě a pravdu měl ten s rychlejší rukou, se vydali diváci jezdecké akce Equiservis Pink…

Po dvou letech ochromených covidem se na Galloway farmě v Roupově uskutečnila přehlídka hřebců, nově nesoucí název Festival hřebců amerických plemen.…