První westernoví cvičitelé jezdectví

16. 5. 2008 Jana Bílková

V každém jezdeckém odvětví je potřebný systém vzdělávání. Málokdo je tak nadaný, aby sám přišel na to, jak dobře jezdit na koni, vynalezl dobrý sed, jak na koně působit pomůckami a úspěšně jej přivést třeba k dobrému umístění na soutěži. Hledáme proto lidi, kteří nám budou v našich jezdeckých pokusech oporou, pomohou nám se na koni správně usadit, poradí nám, abychom nemuseli sami objevovat již objevené. V klasických jezdeckých oddílech jsou těmi povolanými pro výuku cvičitelé, ale kde vzít cvičitele pro western? Western riding club ČR spolu s akreditovaným pracovištěm MŠMT ČR MVDr. Nesňalové dali odpověď v podobě kurzu pro westernové cvičitele.

Od února do května se v Tetčicích a v prostorách Veterinární a farmaceutická univerzity v Brně scházela o víkendech skupinka lidí, kteří se odhodlali absolvovat cvičitelský kurz. Mezi tradičními jezdci parkurů a drezury se objevili zájemci o disciplínu reining v rámci ČJF a také skupinka westernových jezdců. Společně absolvovali všeobecnou teoretickou část, kde jedna zajímavá přednáška střídala druhou.

Kůň a jeho potřeby byly pochopitelně důležitou součástí teoretické přípravy. Cvičitel se musí umět postarat nejen o své lidské svěřence, ale pracuje s dvojicí jezdec-kůň. Teorie se proto věnovala koním z různých pohledů, od vývoje koně přes chov a péči o koně až po otázky zákonů, které jsou s chovem koní, jejich držením a užíváním spojené.

Cvičiteli nestačí jen umět, ale také umět své umění předat. Dokázat odhadnout schopnosti svého svěřence a dávkovat mu své vědomosti tak, aby byl schopen je vstřebat a využít. Proto se přednášky zabývaly i otázkami fungování lidského těla a základy sportovní pedagogiky, a rovněž první pomoci pro případ, že by se některému svěřenci přes veškerá bezpečnostní opatření přeci jen stal nějaký úraz.

Často se přednášky proměnily v živou diskuzi, jelikož probíraná teorie se týkala přímo činností, s nimiž měla většina posluchačů osobní zkušenost. Málokdo si nechal některou z přednášek uniknout, témata byla zajímavá a možnost probrat některé otázky přímo s odborníky na danou problematiku je k nezaplacení. Navíc byla "teorie" prolnuta praktickými vsuvkami, ať už šlo o měření tepu přímo na koni, nebo nácvik správného sedu a ovládání vlastního těla.

Na praxi se studijní skupina rozdělila. Zhruba dvacítka "westerňáků" (když připočteme i reinery) odjížděla do Beskyd, do Kozlovic ke Kláře Šalkové. Tam se řešily též některé specifické teoretické otázky - pravidla Western riding clubu ČR, ale také otázky chovu koní westernových plemen, výcviku koní a např. také dobré volby uždění a přípravy pro konkrétní westernové disciplíny.

Klára se ochotně dělila nejen o své bohaté trenérské zkušenosti, ale také o koně, které pro potřeby výuky zapůjčovala. Dokonce bylo možné přijet i mimo předepsané termíny a procvičit se v praktických dovednostech, které byly potřeba pro zvládnutí praktické zkoušky. Přes velké pracovní vytížení s pořádáním jezdeckých kurzů, obsedáním mladých koní, přiježďováním koní klientů a přípravou koní do soutěží (neboť sportovní sezóna již byla v plném proudu) si našla čas a věnovala se ochotně i přípravě budoucích cvičitelů.

Mimo to si také každý z adeptů na cvičitele dle svého uvážení vybral jezdecké zařízení, kde realizoval 20 hodin povinné praxe.

Měsíce rychle utekly a nastal den zkoušek. Kdo mohl, přivezl si vlastního koně, kdo nemohl, byl potěšen možností zapůjčit si koně přímo na místě. Ráno proběhlo rozlosování čísel. Polovina s nižšími čísly odešla předvádět předepsanou jezdeckou úlohu, druhá polovina se střídala při psaní testu (64 otázek) a na ústní zkoušce u předáka rozhodčích WRC ČR Jaroslava Doležána. Reiningoví jezdci měli zde pouze praktickou zkoušku, teorie je čekala až o pár dní později společně se ostatními cvičiteli z ČJF. Poté si obě skupinky vyměnily své role, první polovina se věnovala teorii, druhá polovina předváděla jezdeckou úlohu.

Po skončení těchto zkoušek přišla na řadu zkouška z lonžování koně a po ní zkouška z praktického vedení výcvikové hodiny.
Praktická část zkoušky - výuka svěřence.
Na závěr zkoušek ještě přišla chvíle na hromadné foto na památku - zde se ještě mohou všichni trochu nejistě usmívat, výsledky jsou zatím neznámé.
Společné foto
Pak nastala hodinka napětí, odlehčená přítomností obložených mís, které prozíravě stihli předem objednat budoucí cvičitelé Vlčkovi. Poté napětí ještě zhoustlo, když se ohlašovaly výsledky. Kdo udělal, obdržel certifikát, kdo neudělal, má možnost ještě letos na opravné zkoušky, jelikož na podzim se rozjíždí další kurz pro ty, kteří mají chuť sebe i ostatní dále vzdělávat v oblasti westernového ježdění.

Podobné články

Czech Quarter Horse Association připravila další ročník Festivalu hřebců amerických plemen. A ani v letošním roce nebudete ochuzeni o předvedení…

Deník

Za romantikou Divokého západu, kde se problémy řešily na místě a pravdu měl ten s rychlejší rukou, se vydali diváci jezdecké akce Equiservis Pink…