Vytrvalost v Jihoafrické republice

2. 11. 2011 Sebastian Sehnal Autor fotek: Sebastian Sehnal

Tak trochu exotika, ale přesto ne nedosažitelná. Vytrvalostního závodu v JAR se můžete poměrně snadno zúčastnit taky. Jak to vlastně s touto disciplínou ve vzdálené africké zemi je?

Letošních vytrvalostních mezinárodních závodů v Mostu se zúčastnila jako rozhodčí paní Annamarie van Zyl a jezdkyně Chrisme Laubscher, obě z daleké Jihoafrické republiky. Annamarie se o závodech dozvěděla ode mě zhruba před rokem a po dotazu, zda by se letos mohla zúčastnit jako rozhodčí, jsem ji přesměroval na p. Terbera, který souhlasil a dolaďoval s ní veškeré související záležitosti. Nakonec s sebou vzala i jmenovanou jezdkyni, pro kterou jsme (www.fanklubshagya.cz) připravili původně dva koně. Krátce před závody se klisna Bint Watani zranila, a tak byl možný start „pouze" na hřebci Jussuf II-CZ.

14. 9. 2011 obě dámy přiletěly do Prahy a po krátkém přivítání jsme jeli na jih do Pohorské Vsi. Další den už byla naplánovaná cesta do Mostu, kde měla Annamarie všem zájemcům povědět něco o vytrvalosti v JAR. Obecně je celkem známo, že v JAR je velmi dobrý chov arabských koní a daří se jim koně exportovat např. rovnou do Abu Dhabi. Méně známé je už to, jak tam vlastně funguje vytrvalost - a to vše nám Annamarie sdělila v diskuzi u tzv. „kulatého stolu". Některé věci, které jsme se dozvěděli, byly velmi zajímavé a pro, ty co nebyli (či co byli a zapomněli) v Mostu, je zde pár informací.

Jezdecký sport v JAR

vytrvalost v JARCentrální organizací pro jihoafrický jezdecký sport je SANEF. Dle mého rozhovoru s Annou slouží SANEF hlavně jako servis pro jednotlivé asociace (drezura, parkur, vytrvalost, voltiž,...) a neurčuje jim, jak a co mají dělat v rámci jejich disciplíny, tzn., že každá jednotlivá asociace je v mnoha věcech nezávislá a má prostor pro vlastní pravidla, vzdělávání atd. Pravidla pro danou disciplínu tvoří ti lidé, kteří mají k disciplíně nejblíže a vědí, co jejich disciplína přesně vyžaduje po jezdcích a koních. SANEF dělá opravdu „jen" servis jako třeba FEI-pasy, FEI-licence atd. Neznám úplně podrobnosti o tom, kolik z poplatků mají jednotlivé asociace a kolik z toho získá SANEF, ale z rozhovoru jsem nabyl dojmu, že to tak funguje dobře, vytrvalci jsou spokojeni s tím, jak to je a jaký servis jim SANEF poskytuje.

Malá úvaha: Nenapadá mě nic jiného než to, že by to mohla být alespoň trochu inspirace pro naši ČJF... Je vidět, že to lze dělat i jinak a disciplína tím nijak netrpí. Zajímavé je vidět na webu SANEF, kolik sponzorů podporuje tamní jezdecký sport. Myslím, že na posledním národním šampionátu byla hlavním sponzorem automobilka Toyota a dle toho, co je v JAR vidět za autopark, tak to pro ně nejsou asi vyhozené peníze.

Vytrvalost v JAR

ERASA je zkratka pro vytrvaleckou asociaci JAR. Vytrvalost je zde velmi dobře podporována a extrémně roste základna jezdců. V současné době registruje ERASA cca 2500 členů a z toho je cca 600 členů, kteří se mohou účastnit FEI soutěží. Členové působí ve všech devíti provinciích. Vytrvaleckých klubů je v JAR kolem 50 a jsou rozděleny do jednotlivých „ERASA poboček" dle provincií.

Počet ročně konaných soutěžních jízd ve vyšších stupních je tento:
ERASA národní soutěže

  • 80 km - 90 x
  • 120 km - 41 x
  • 160 km - 4 x

FEI závody v JAR:

  • 80 km - 11 x
  • 120 km - 20 x
  • 160 km - 4 x

Jihoafrická republika je zhruba velká jako Francie a Německo dohromady, má různorodý terén a v podstatě co provincie, to jiný profil tratí. Závodí se zde od pouště po pobřeží, nechybí horský terén ani náročný kamenitý. Teplotní profil pro sezónu je přes den od letních cca 40°C do zimních 10°C a v noci od +30 do -10°C. Nejméně závodů je v prosinci a lednu, kdy jsou téměř všude opravdu vysoké teploty. Vytrvalostní závody jsou v JAR oficiálním sportem od roku 1974. V roce 1995 (rok po prvních svobodných volbách) byla JAR znovu přijata na mezinárodním sportovním poli, a proto také vytrvalostní jezdci a jezdkyně mohli začít mezinárodně závodit. První oficiální jihoafrický vytrvalostní tým závodil v roce 1999 v Abu Dhabi.

Nejdelší vytrvalostní závod je „Kalahari 300 mile"

Tento závod má délku 480 km a je čtyřdenní (120 km/den). Organizuje ho ERASA a koná se 1x za dva roky. Letos to je 4. - 7. 10. 2011. Tento závod je nejdelší na africkém kontinentu a jeden z nejdelších na světě. Závod startuje obvykle v 17:00 odpoledne a jede se hlavně v noci. Během závodu se můžete na trase potkat s rozličnou faunou (lev ještě nikoho nesežral...). Poplatek za tento závod je celkem nízký, a to cca 4000 Kč. Závodu se účastní i cizinci na jihoafrických koních, které jsou jim po dohodě půjčeni. Většinou se jedná o reciproční půjčku, tzn. oni půjčí vám v JAR a vy půjčíte jim, pokud přiletí k vám. Záleží na domluvě, ale kůň se dá půjčit i za úplatu.

Národní mistrovství - Fauersmith

jihoafrická krajinaMěsto Fauersmith je hrdé na to, že patří mezi hlavní města vytrvalosti v JAR. Město je v podstatě situováno přímo ve středu JAR a je to takový „meeting point" všech zdejších vytrvalců. První mistrovství zde proběhlo již v roce 1974 a koná se vždy v zimě (červenec), kdy není tak extrémní horko (v noci je pod nulou a přes den kolem +15 až +20). Zajímavostí je, že toto národní mistrovství je co do počtu účastníků asi největší na celém světě. V letošním roce zde startovalo 430 jezdců! Toto mistrovství přitahuje mnoho jezdců a týmů z ciziny, protože se jedná o ojedinělou událost v rámci světové vytrvalosti.

Každému, kdo se tohoto podniku ještě nikdy nezúčastnil, se doporučuje zainvestovat peníze do účasti v závodě, protože to je o jedinečném zážitku a získání dalších zkušeností.

Mezinárodní soutěž FEI v JAR (SAIC - South African International Challenge)

SAIC je hlavní 2* FEI vytrvalostní soutěž a také jedna z největších jízd na světě, kde se jede pouze 120 km. Žádná jiná distance v SAIC není. Jezdci z celého světa jsou pozváni k účasti a jsou jim zapůjčeni místní koně a jezdci mohou „prokázat" jejich odolnost v jihoafrických podmínkách. Tato akce se koná každoročně v květnu a každý rok na jiném místě.

Jihoafrická vytrvalost ráda uvítá jednotlivce i týmy z ostatních zemí. Jezdí se dle pravidel FEI a každoroční účast je mezi 300-350 jezdci.

To je tak v kostce vše, co jsem stačil pro vás přeložit a napsat. Kdo by si chtěl zkusit zajezdit, není nic snazšího, než se zkontaktovat s nějakým klubem a letět. Do JAR nepotřebujete víza a letenky se dají pořídit od 9000 do 15000 Kč (zpáteční). Můžete spojit dovolenou a závod.
Jezdci hobby nejsou také odříznutí, stačí zaplatit tamní dočasné členství (temporary membership) a jste v tom. Jediná vada na celé věci je asi ta, že se vám nebude chtít zpět (vlastní zkušenost) a na cestě zpět budete už plánovat cestu tam:-) JAR se není třeba přehnaně obávat kvůli kriminalitě, pokud se chováte přirozeně a zároveň obezřetně, je tam celkem stejně bezpečně, jako v Praze. Projezdil jsem ji křížem krážem a žiju. Kdo bude mít zájem, tak mu rád poradím.

P.S. Afrika se otevírá čím dál více a letos byla zrušena vízová povinnost do Botswany, která je ještě o stupínek výše proti JAR (ekonomicky, politicky a téměř bez závažné kriminality).

vytrvalci z JAR

Podobné články

16. července 5:15, Auburn, Kalifornie: 66. ročník legendárního závodu na 160 km přidal další napínavou kapitolu. Přestože už byl předtím stanoven…

Deník

Několik desítek arabských koní se svými jezdci se sjelo do Dolního Dvořiště. Shromáždili se na pastvinách u Malše, aby se tu utkali v prvním ročníku…