Pod vlajkou Konfederace

Již počtvrté pořádali manželé Coufalovi z Ranče 3V Třebušín vytrvalostní závody. Vzhledem k tomu, že v pořádání vytrvalostních závodů nejsou žádnými nováčky, byla organizace akce přímo perfektní – včetně malého letáčku, který obsahoval veškeré potřebné údaje pro jezdce i wranglery.
Ve svém sportovním kalendáři jsem měla tento termín připraven pro mladého Habiba a stupeň L, ale díky neustávajícím problémům s jeho nakládáním - máme nový „rekord" - šest hodin - jsem situaci přehodnotila a přihlásila „starého matadora" Sihasku na S. Ačkoli tento kůň neodpovídá moderním vytrvalostním trendům, tak je spolehlivým parťákem pro chladné a deštivé počasí, které hlásila předpověď i pro náročný terén, který v Třebušíně je. Trať totiž nese označení 3B, což je druhý nejobtížnější stupeň (po 3C) - a nese ho plným právem. V loňské sezoně zde na nejdelší trati ani ti nejlepší čeští koně nedosáhli rychlostního limitu pro MČR (13 km/hod). Takže i našemu malému vytrvalému, ale pomalejšímu koni, zde svítala naděje na dobré umístění.
Jenže, kdeže „loňské sněhy" jsou. Po změně mezinárodních i národních pravidel,která zvýšila vyžadované tepové hodnoty koní pro kontrolu ve veterinární uzávěře i v nejnižších soutěžích Z a L na 64 tepy a délku možnosti uklidňování po posledním kole na 30 minut pro všechny soutěže, se česká vytrvalost výrazně rychlostně posunula směrem k evropským i světovým hodnotám. Napovídaly tomu jak výsledky na jarních mezinárodních soutěžích, tak i výsledky z prvních národních závodů ve Sloupu. Nicméně všichni počítali s tím, že třebušínská trať bude pomalejší, a tak začátky soutěží odrážely předpokládané rychlosti okolo 12 - 14 km/hod.
A tak se prvních pět statečných vydalo v 6:30 hod na trať soutěže S v délce 80 kilometrů. Čekalo nás první, 40 kilometrů dlouhé kolo. V pětce byl jen jeden nováček na této trati - J. Tatoušková s kobylou Berounka (ČT s podílem arabské krve), jinak startovní pole čítalo čtyři zkušené jezdce a koně: Petra a Miroslava Jadlovských - Naomi Dakota + Kahira z vlastního chovu arabů, V. Myslivečkovou s Leikou (fjord) a mne, Vladimírou Šebkovou se Sihaskou (huculokabardin). Na špici se usadila V. Myslivečková a ostatní nasadili spíše zdržovací taktiku, vědomi si náročnosti terénu. Přesto se průměrná rychlost v první 20 km dlouhé části pohybovala kolem 14 km/hod. a druhá - stejně dlouhá - část byla ještě rychlejší. Do naší pěti členné skupiny se totiž „přimotali" jezdci soutěže L na 60 km, kteří doslova vypálili do prvního kola. Ve chvíli, kdy nás dohnali, se naše skupina roztrhala - tempu těch nejrychlejších L-kařů odpověděla jen Leika, ve středu pole pak zůstala Berounka se Sihaskou a dále oba koně Jadlovských. Petr Jadlovský ke konci prvního kola začal dotahovat náskok a snažil se dohnat V. Myslivečkovou - což se mu povedlo. Jako druhá dvojice jsme dokončily s J. Tatouškovou a s mírnou ztrátou došel M. Jadlovský.
A tak jsme se stěží vyhnuli na úzkých místech a s údivem se dívali na to, jak někteří s koňmi cválají v rychlém tempu i po asfaltu...
Do druhého kola jsme startovali s malými časovými odstupy, zapříčiněnými rychlostí uklidňování koní a taktikou. Stejně jako v předchozím kole se přes nás přehnali jezdci soutěže Z - a opakovaly se nebezpečné situace, jako s jezdci soutěže L. A tak jsme se stěží vyhnuli na úzkých místech a s údivem se dívali na to, jak někteří s koňmi cválají v rychlém tempu i po asfaltu...
Druhé kolo jsme úspěšně absolvovali společně s Berounkou a znovu ve středu startovního pole. Na veterinární kontrole jsme sice náskok P. Jadlovského a V. Myslivečková stáhli, ale tato kontrola a rychlost závodu se nám staly osudným. Poprvé za svou pětiletou kariéru ve vytrvalosti jsem zažila situaci, kdy z původně cca 35 minutové přestávky (podle pravidel 40 minut po dojetí kola včetně úspěšně zvládnuté veterinární kontroly), nám zbylo na regeneraci stěží 20 minut. A to proto, že ve veterinárních kontrolách se sešli jezdci ze tří soutěží - S - L - Z a na tři veterináře bylo spoustu práce. Organizace vstupu do veterinární kontroly se rychle ujala MUDr. H. Terberová, která byla na závodech tentokrát v roli rozhodčí a organizovala koně podle toho, jak se přihlásili to veterinární kontroly. Koně museli pomalu kroužit, aby nezatuhli a hodiny nemilosrdně ujídaly minuty z času pro oddech. Po úspěšně absolvované veterinární kontrole nám zbývalo po dojití do paddocku cca 15 minut na regeneraci, což bylo opravdu málo.
Do třetího kola (20 km) jsme startovali jako třetí - s mírnou ztrátou na P. Jadlovského s Naomi Dakota a V. Myslivečkovou s koněm Leika. Spolu s námi startovala Berounka. Jejímu tempu, které kopírovalo rychlost předchozích kol, jsme však nestačili. Výrazně jsme zvolnili tempo a pomalu absolvovali poslední kolo. Během něho jsme sice doběhli Leiku, ale vzápětí nás předběhl M. Jadlovský (Kahira). Takže jsme skončili čtvrtí, s úžasným rychlostním průměrem 13,65 km/hod. Vítěz P. Jadlovský dosáhl rychlosti 15,36 Km/hod., jako druhá dojela ve svém první S-ku J. Tatoušková a Berounka. Do ceny kondice, kterou získá nejlépe připravovaný kůň, byli pozváni oba koně Jadlovských, Berounka a Sihaska. Nakonec od Jadlovských přišla jen Naomi Dakota a cenu kondice vyhrála.
Soutěž kategorie L vyhrál Amír al Asmar (arab) s jezdkyní M. Studničkovou, s průměrnou rychlostí 16,66 km/hod. Tato dvojice je velkou vytrvaleckou nadějí, Amir je pouze šestiletý, ale vyhrává skoro všechny závody, kterých se účastní. Druhá skončila K. Doležalová s Allastar (achal-teke), startující za Slovensko, třetí pak Pflugová Barbora s Ahmedem (shagya arab).
Soutěž kategorie Z vyhrála skvělým výkonem arabská klisna Haydéé s výbornou juniorskou jezdkyní T. Kucharskou. Vzhledem k tomu, že kobylka jela své první závody úrovně Z, je průměrná rychlost 17,64 km/hod naprosto neuvěřitelná. Druhá skončila Zapletalová Lucie s Roy One Osteo (klusák), třetí pak Švecová Lucie se Scott al Sah´r.
Tzv. kvalifikační předkolo vyhrála Králová Hana s Mystikem, druhá byla Senická Naďa s Velesem a třetí Lukáš Císař s Charlottou II.
Třebušín byl i mistrovstvím severočeské oblasti - mezi seniory tak zvítězila Studničková Martina s Amír al Asmar, mezi juniory pak Němcová Sabina s Urby B.
Cenu firmy EMCOpro nejúspěšnějšího jezdce do 14 let pak získala Natálie Terberová.
Možná, že se nyní ptáte, proč jsem do názvu článku zakomponovala vlajku Konfederace. Za prvé - na ranči 3V Třebušín tato vlajka skutečně vlaje. A za druhé - vytrvalost se z party nadšenců stává i v naší zemi profesionálním sportem, kde přestává být pro nadšené a kochající se dámy a gentlemany místo na stupni vítězů.
Galerie





Al Fursan Cup 2025 byl vydřený závod plný sebezapření, svěřila se Táňa Terberová

Vytrvalostní jezdkyně Táňa Terberová a Klaudie Trhlíková úspěšně reprezentovaly Českou republiku v prestižním vytrvalostním závodu Al Fursan Cup…

Pozvánka na vytrvalostní seminář pro začátečníky, pořádaný Stájí KasBej a JS Likoli za podpory Severočeské oblasti ČJF.