Jak se pěna tvoří a co signalizuje?

Pěna vzniká mechanickým zpracováním slin při pohybu jazyka a čelistí, zejména během žvýkání. Významnou roli v procesu vzniku pěny hraje protein latherin, který se přirozeně vyskytuje ve slinách a potu koní. Tento protein snižuje povrchové napětí vody a tím usnadňuje tvorbu pěny (Curry et al., 2007). Množství a charakter pěny závisí na hydrataci koně, intenzitě pohybu čelistí a celkové úrovni relaxace či napětí. Pěna se tedy může tvořit jak při klidné práci, tak ve stresových situacích. Izolované posuzování přítomnosti pěny bez analýzy dalších ukazatelů chování koně může vést k chybným závěrům. Z těchto důvodů by pěna neměla být považována za cíl – jde o sekundární (a ne vždy přítomný) efekt kvalitní, uvolněné práce, nikoliv o ukazatel, který je třeba mechanicky vynutit.

„Pěna samotná nikdy nemůže být brána jako jednoznačný ukazatel pohody koně. Vždy je nutné sledovat celkový postoj, pohyb a výrazy obličeje. Nadměrné pěnění může být i důsledkem bolesti nebo frustrace.“
— Dr. Sue Dyson, bývalá vedoucí kliniky ortopedie koní, Animal Health Trust, Velká Británie

Pozitivní indikátory pěny:

• „Rtěnková pěna“ (lipstick foam): Jemný bílý okraj pěny na pyscích a v koutcích huby koně, často s bublinkami. Tento typ pěny se objevuje u koní, kteří jsou soustředění, mají klidnou hubu, uvolněnou čelist a bez odporu přijímají udidlo (kvalitní kontakt s udidlem). Jde o známku efektivní komunikace mezi jezdcem a koněm.

• Mírné pěnění: Naznačuje přiměřenou aktivitu v tlamě, zdravou činnost slinných žláz a uvolněnost. Kůň bývá měkký na otěžích, působí spokojeně a pracuje v souladu s jezdcem.

Negativní indikátory pěny:

• Pěna způsobená stresem: Velké množství pěny, která vytéká z huby nebo stéká po hrudníku, může signalizovat stres, frustraci nebo snahu uniknout diskomfortu. Tento jev je obvykle důsledkem křečovitého žvýkání. Kůň v takovém stavu často vykazuje i další známky stresu: napjatou posturu, neklidné oči, zvýšenou tepovou frekvenci.

• Nepohodlí nebo bolest:

  • Příliš utažený nánosník či špatně padnoucí udidlo: Oba tyto faktory mohou koni komplikovat/znemožnit polykání, což vede ke hromadění slin. Moderní studie (např. McGreevy et al., 2012) ukazují, že příliš utažené nánosníky negativně ovlivňují fyziologii koně – zvyšují srdeční frekvenci, snižují schopnost polykat a mění přirozené chování. Nejen samotné udidlo, ale i způsob jeho použití a citlivost ruky jezdce hrají klíčovou roli. 

„Nadměrné utažení nánosníku, které dnes bohužel často vídáme, nejen ztěžuje polykání, ale může mít i dlouhodobé negativní důsledky na zdraví a chování koně.“
— Dr. Hilary Clayton, veterinární lékařka, biomechanička a výzkumnice jezdecké ergonomie, Michigan State University

• Dentální problémy (bolestivé zuby, dásně) mohou vyvolat abnormální žvýkání a zvýšenou produkci slin.

• Napětí jezdce se často přenáší na koně, což může ovlivnit jeho čelist i výraz. Napjatý jezdec bývá spojen s vyšším výskytem stresové pěny (von Borstel et al., 2010).

• Neschopnost polykat: Pokud kůň kvůli stresu nebo mechanickému omezení nemůže polykat, pěna se hromadí. To může vést až k nadměrnému pěnění - tzv. „šlehačkovému efektu“.

• Zdravotní problémy:  Nadměrné pěnění může signalizovat například obstipaci jícnu (zablokování jícnu - například cizím tělesem, zúžení jícnu - například zánětem nebo nádorem) či jiná onemocnění, včetně neurologických. V takových případech je nutné okamžitě kontaktovat veterináře.

Důležitost kontextu a celkového obrazu

Samotná přítomnost pěny nemůže být jednoznačným ukazatelem pohody. Je důležité sledovat koně komplexně. Izolované hodnocení pěny bez zohlednění celkového projevu koně je zavádějící. Klíčové je sledovat:

• Posturu a mechaniku pohybu – uvolněné chody, pružný hřbet a aktivní záď jsou známkou relaxace.

• Mimiku a výraz – měkké, klidné oko, klidné uši, klidná, zavřená tlama.

• Reakci na pomůcky – kůň, který pracuje s ochotou a bez odporu.

• Stav tlamy/huby – suchá huba může indikovat stres, ztuhlost, napětí v čelisti, nedostatek aktivity v hubě nebo dehydrataci. V drezuře je suchá huba vnímána jako negativní signál. Nicméně, absence pěny neznamená automaticky problém, zejména pokud je celkový projev koně pozitivní.

Mimika a výrazy: Klíčové ukazatele emočního stavu koně

Moderní výzkumy využívající Equine Facial Action Coding System (EquiFACS) identifikují specifické pohyby svalů v obličeji koně, které korelují s jeho emocemi. Interpretace výrazu je zásadní pro hodnocení pohody:

• Oko bez napětí, bez viditelného bělma, s minimálními vráskami signalizuje klid a důvěru. Naproti tomu napjaté okolí očí a zřetelné bělmo mohou ukazovat stres nebo bolest.

„Oči koně jsou vynikajícím barometrem jeho psychického stavu. Měkký pohled, uvolněné víčko – to jsou znaky koně, který je v pohodě. Stres se často projeví dříve v obličeji než v pohybu.“
— Dr. Léa Lansade, výzkumnice behaviorálních věd, INRAe (Francie)

• Klidné uši: Uši mírně do stran nebo dozadu značí relaxaci. Přitisknuté uši mohou být známkou podráždění nebo strachu. Neustálé cukání ušima nebo jejich strnulé držení často doprovází neklid či soustředěné napětí.

• Zavřená tlama: Uvolněná tlama bez napětí či nadměrné pěny naznačuje spokojenost. Otevřená tlama nebo výrazné žvýkání může značit odpor k udidlu, stres či diskomfort.

Je třeba tyto projevy hodnotit v souvislosti s tělesným postojem a chováním koně jako celku. Například klidné uši, klidné oko a zavřená tlama v kombinaci s uvolněnou zádí a pružným pohybem indikují spokojenost.

Závěr

Pěna v tlamě koně není sama o sobě ani důkazem pohody, ani známkou problému. Je to fyziologický jev, který odráží mechanickou aktivitu a biochemické podmínky v dutině ústní. Její výklad musí být založen na kontextu – s ohledem na chování koně, jeho celkové držení těla, reakce na pomůcky a kvalitu tréninkového přístupu.

Cílem jezdecké praxe by měla být práce s koněm, který je uvolněný, zdravý a spolupracující – a jeho případná pěna je pouze přirozeným důsledkem, nikoli cílem samotným. Vždy bychom měli hodnotit komplexní kontext a především usilovat o spokojeného a spolupracujícího koně. Pěna pak může být přirozeným vedlejším produktem správné práce – ne důkazem nátlaku či nepohodlí.

Zdroje:

• Dalla Costa et al., "Equine Facial Action Coding System (EquiFACS): A Tool for Identifying Facial Expressions in Horses", PLOS One, 2017.

• Dyson S., 2020. "Application of pain behavior research in ridden horses", Journal of Equine Veterinary Science.

• Clayton H.M., 2019. "Bit and Bridle Pressure: An Evaluation of Forces and Fit", Michigan State University.

• Lansade L. et al., 2020. "Emotional expression in horses", INRAe.

• von Borstel, U. et al., 2010. "Fear reactivity and behaviour in horses: Validity of ethological tests and correlation with learning performance", Applied Animal Behaviour Science.

• Curry, M. R., et al. (2007). Latherin: A surfactant protein of horse sweat and saliva. Veterinary Research.

• McGreevy, P. D., et al. (2012). Noseband tightness in equestrian sport: An observational study of pressure and behavior in horses. Journal of Veterinary Behavior.

• Cook, W. R. (2003). Bit-induced pain: A cause of fear, flight, fight and facial neuralgia in the horse. Pferdeheilkunde.

• Visser, E. K., et al. (2003). Heart rate and heart rate variability during a novel object test and handling in young horses. Physiology & Behavior.