Manolo Mendez o piruetě (část III/III): Začínáme s cvalovou piruetou

20. 9. 2023 Manolo Mendez Autor fotek: Manolo Mendez Dressage Překladatel: Barbora Linhartová Zdroj: Manolo Mendez Dressage

Správně provedená pirueta je nádherná věc, dokonalá souhra shromáždění, kmihu, uvolněnosti, síly a rovnováhy. Ve cvalu je to jeden z fyzicky nejnáročnějších cviků, které můžete od koně požadovat. Je to zkouška trenérovy schopnosti rozvíjet sebenesení a vyžaduje dokonalou pozornost koně a jeho reagování na pomůcky... koně plného síly a výrazu, přesto soustředěného a bez napětí.

Cvalová pirueta je velmi obtížný cvik vysoké úrovně, který vyžaduje od koně rovnováhu, vznos, ohebnost, shromáždění a ochotu naslouchat jezdci. Abyste předvedli dobrou cvalovou piruetu, musíte mít dobrý cval. 

Musíte mít čistý třídobý cval a být schopni bez problémů shromáždit a prodloužit tělo koně. Musíte zvládnout přejít ze cvalu do středního cvalu, do shromážděného cvalu, do velmi shromážděného cvalu a zase ven z něj, aniž by kůň ztratil sílu, rovnováhu nebo ochotu.

Definice správné cvalové piruety

Při cvalové piruetě se musí kůň po dobu šesti až osmi kroků ohýbat celým tělem a páteří ve směru pohybu. Musí se otáčet na kruhu o malém průměru, jeho vnitřní zadní noha musí fungovat jako čep a při každém kroku se zvedat a dopadat do stejné stopy. Jeho vnější zadní noha musí opisovat kolem vnitřní zadní nohy kruh o větším průměru.

Na rozdíl od krokové piruety, kde vnější zadní noha kříží vnitřní zadní nohu, se ve cvalové piruetě nohy nekříží, protože vnitřní zadní kopyto zůstává ve stejné stopě. Místo toho kříží vnější přední noha vnitřní přední končetinu. 

Plece koně se musejí pohybovat kolem jeho zádi, a jeho spodní část hřbetu, záď a svaly zadních končetin budou, pokud jsme ho dobře připravili, fungovat jako stabilizátory, takže se báze krku koně, hrudník, kohoutek a krk mohou zvedat, zatímco kůň nese stejnou váhu na každé pleci a dělá jeden vyvážený a pravidelný krok za druhým. 

Abyste mohli provést piruetu s kadencí, v pomalém rytmu, musí být kůň v době, kdy s cvalovou piruetou začínáte, ve velmi dobré kondici a silný, protože rytmus musí zůstat po celou dobu piruety beze změny. To vyžaduje velkou koordinaci a sílu koně, který ji musí provést, aniž by se křivil nebo ztratil rovnováhu.

Musí být schopen se shromáždit, silně a stejnoměrně ohnout klouby zadních končetin, aby jeho cvalové kroky, které se zpomalily, vykazovaly jasné ohnutí celého těla. Musí být schopen otáčet se na místě a udržovat pravidelný krok. Měli byste brát v úvahu, jak velkou kontrolu těla to od koně vyžaduje, zejména, když nese ještě vás. 

Test síly a rovnováhy

Pirueta by měla být od začátku do konce plynulá, hladká a krásná. Je to test síly a rovnováhy. K této nenucené kráse nemůže dojít bez pochopení role kondice koně a role rovnováhy jezdce v jeho schopnosti připravit a pomoci piruetě, aniž by svého koně blokoval.

Během tréninku se nejčastěji setkávám s piruetami, které jsou požadovány po koních, kteří nejsou dostatečně v kondici, nejsou rovní, nejsou ohební, jejichž cval se pohybuje na hranici mezi třídobým a čtyřdobým nebo je sice třídobý, ale nerovnoměrný či nepravidelný. 

Kůň se snaží vyhovět i bez dobré přípravy, což vede v jejich těle ke kompromisům. Ztrácí rovnováhu a kadenci. V piruetách má problémy, zastavuje, ztuhle poskakuje dokola, otáčí se se spadlými plecemi  a padá na vnitřní plec. Nemůže unést svou přesouvající se hmotu a ztrácí stabilitu, hlezna se mu kymácejí a vnitřní zadní noha došlapuje zeširoka, zakročí nebo zůstane přilepená na zemi, neschopná se zvednout a zase klesnout. Kůň bez kondice může také poskakovat jako zajíc, kdy na jeden nebo dva kroky skáče oběma zadníma nohama najednou. 

Výsledkem je, že se jezdec snaží „vyrobit“ piruetu sám. Někdy to vypadá, jako by při každém kroku piruety krk a hlavu koně nesl a přesunoval otěžemi. Někdy zkroutí své tělo, silně pobízí jednu stranu koně, zatímco silně táhne za druhou. Takové piruety jsou čtyřdobé, kůň vypadá rozpadlý a jeho tělo ztratí spojení. 

Zkroucení těla koně ovlivňuje schopnost jezdce narovnat koně včas k výjezdu z piruety na stejném místě, kde do ní vjížděl. 

Někdy koni prostě dojdou síly a přejde do kroku nebo se dokonce zastaví, případně se otočí na místě.

Nejméně škodlivé pro koně je, když je pirueta prostě příliš velká, což není dobrá drezurní geometrie, ale pro koně to není až tak zlé. 

Proto je pirueta tak důležitý milník na cestě jezdce. Naučte se ji správně jezdit a trénovat, a vytvořte si tak vztah a dynamiku mezi vámi a vaším koněm, který vás může dovést až do Grand Prix. 

Pokud nemáte dobrou rovnováhu, pokud se váš trup nezvedá bez napětí a lehce neotáčí, aby kopíroval koně, pokud jsou vaše ruce, sed a nohy napjaté, pokud máte ztuhlý krk a hlavu máte nakřivo, pak koně blokujete místo toho, abyste byli jeho tanečním partnerem. Takový partner by měl koně jemně vést, aniž by se ho chytal, držel ho nebo ho vyváděl z rovnováhy. 

Blokování, nadměrné ohýbání a přehnané přistavení jasně ukazují, že jezdec nemá nezávislou rovnováhu a že koně řádně nepřipravil a nedostal do kondice. To jsou nejčastější chyby, které jsem viděl a které v dosažení krásných piruet brání.

Kdy je kůň připravený na cvalovou piruetu?

Když je kůň v rovnováze, ohebný, silný a schopný přenést svou váhu na záď, když dokáže hluboce ohnout klouby zadních končetin a nést váhu rovnoměrně na obou zadních končetinách, když se dokáže odlepit od země a nést se bez zaváhání, když naslouchá vašim pomůckám a umí se shromáždit bez námahy na několik kroků a opět plynule prodloužit svůj rámec, pak je připravený na piruety ve cvalu.

Na dosažení tohoto stupně kondice, ohebnosti a rovnováhy je třeba pracovat postupně, vždy s vědomím, že nesprávné nebo předčasné provádění piruet může způsobit velmi vážná a další trénink ohrožující zranění pohybového aparátu, šlach a vazů koně.

Zejména při provádění špatných piruet se u koně mohou objevit bolestivé křeče. Když není hmotnost těla koně správně vyvážená a jeho vnitřní zadní noha musí nést víc váhy, než je schopná unést, dochází k obrovskému zatížení nohou, pánve a horní linie koně. Jeho hřbet a pánev musí vyvíjet neúměrné množství síly, aby zůstal stabilní a stále znovu zvedal předek. 

Získávání kondice: celoživotní mise

V prvním dílu našeho seriálu jsme si vysvětlili, jakou roli hraje trénink velmi korektních čtvercových a kruhových obratů, traversu, a cvičení s ¼, 1/3, ¾ piruetami, které postupně rozvíjejí vyvážené a pravidelné poloviční a celé krokové piruety. Tyto krokové piruety a práce, která k nim vede, jsou zase přípravou na piruety ve cvalu. 

Pokračujte v přípravě koně, posilujte ho a narovnávejte správnými gymnastickými cviky. Používejte základní práci společně s fyzicky náročnější stranovou prací, abyste zajistili, že se kůň bude při tréninku cítit jistě a pohodlně. 

Pro rozvoj síly a ohebnosti koně pro cvalové piruety používám stejnou filozofii jako při krokových piruetách. Koně začínám připravovat tím, že jezdím okolo jízdárny a žádám sem a tam o travers. Když se kůň cítí připravený, začnu v kontra cvalu, jedu diagonálu a požádám tu a tam o přeskok. Nedriluji. Když jsem ve správném cvalu, najedu na ¾ linii a jedu krátkou diagonálu ve cvalovém překroku. Jedu rovně a střídám pracovní cval, střední cval a shromážděný cval. Když cítím, že je kůň rovný a pružný, najedu čtverec ve cvalu a požádám koně, aby zpomalil, zpomalil a pak točil, točil, točil. Pak z ohnutí vyjedu a jedu zase rovně.

Příprava je postup

Pokud mi kůň nabídne snadno ¼ kroky, pak ho v průběhu dnů a týdnů požádám o ½. Naším cílem je dosáhnout ¾ a celé piruety. Žádám vždy jen o pár kroků, abych vzbudil důvěru koně a udržel ho rovného a v pravidelném chodu. Ať už trénuji čtvrťovou nebo celou piruetu, prokládám práci tréninkovými cviky, aby kůň nebyl přetížený. 

Dbám na to, aby byl kůň v nezávislé rovnováze a neopíral se o mou vnitřní ani vnější nohu. Mé nohy ho jemně a bez napětí objímají, působí stejným způsobem, jaký jsme probírali v článku o krokové piruetě. Má vnější holeň je lehce za podbřišníkem a podporuje jeho vnější zadní nohu k vykročení a jeho záď, aby zůstala na místě. 

Na začátku tréninku piruet to koni ulehčuji, dělám je trochu větší a začínám ve směru, který je pro něj snazší. To platí, když se kůň piruety učí, ale také, když už je v nich jistý a já je procvičuji. Mým každodenním cílem je dosažení ohebnosti a narovnání, které povedou k rovnováze a kondici a budování síly koně. Je to stejný přístup, který používá pianista procvičující stupnice; krátce se zahřeje a pomocí známé práce si uvolňuje prsty a připravuje své tělo a centrální nervový systém na složitější hudbu, která bude vyžadovat mnohem větší soustředění a obratnost. To samé platí pro našeho koně. 

Pracuji klidně, protože se tak vyhnu chybám, které budí nedůvěru koně. Chci budovat nejen jeho kondici, ale i jeho sebedůvěru a schopnost soustředění. Výsledkem je, že během lekce udržuji práci na cvalových piruetách velmi krátkou, protože nechci, aby se kůň cítil přetížený a aby byl bolavý. 

Když můj kůň dělá ¼ piruety ve cvalu, přecházím na ½ a ¾ piruety stejně jako jsem to dělal u piruet v kroku. Velmi dobře si uvědomuji geometrii piruety, kde má můj kůň nohy a vyrovnání jeho páteře a úhlu jeho těla. To je nanejvýš důležité. 

Dávám pozor na to, kde začínám a kde z piruety vyjíždím. Hlídám, abych koně neohýbal v těle příliš, nebo abych ho příliš nesestavoval v týlu nebo v C3. Pracuji s koněm, ne proti němu. Pomáhám mu, místo abych na něj naléhal. Žádám po něm rovnováhu a shromáždění, které je schopen ve své fázi výcviku nabídnout, aby pokračoval v rozvoji sebenesení a lehkosti bez vynuceného rámce. 

Trénink celých piruet

Když je kůň připravený začít se učit celou piruetu, jezdím ho na větším kruhu, jehož velikost se mění s tím, jak se kůň učí. Bude se měnit po celou dobu jeho tréninku, protože nechci u koně rozvíjet jen jednu piruetu, stejně jako nechci u koně rozvíjet jen jeden cval nebo jeden klus. 

Abych vytvořil zdravé tělo, potřebuji měnit amplitudu, úhly a průměr cviků, stejně jako musím měnit chody, ve kterých pracuji a dělat variace v rámci těchto chodů. 

Když budu žádat koně o tu samou práci každý den, bude ztuhlý, v napětí a robotický. Dobré držení těla se změní ve špatné, pokud bude stále stejně fixní. Tělo koně se potřebuje prodlužovat a shromažďovat, natahovat a smršťovat v mnoha dimenzích, aby optimálně fungovalo a rozvíjely se zdravé, silné a pružné svaly. 

Pokud je kůň ztuhlý nebo v napětí, bude se v případě cvalové piruety bránit. Aby se jí vyhnul, začne předvídat a přebírat kontrolu tím, že bude spěchat. Aby byla pirueta pro koně bezpečná, musím zajistit, aby jeho tělo bylo silné a pružné, aby nedošlo ke distorzi nebo otlačení kloubů. 

Pokud je kůň schopný udržet pracovní piruetu, začnu si hrát s její velikostí. Tu a tam, a ne tolikrát za trénink ho požádám o menší piruetu a zase z ní vyjedu. 

Cválám a na pár kroků shromáždím a zase ze shromáždění vyjedu, hezky a jednoduše cválám, aby si tělo koně odpočinulo, zase trochu shromáždím a zase ho pošlu ven. Nyní zpomalím, pomalu, pomalu, točím, točím, točím. Hledám měkký, kvalitní cval, s uvolněním, cval, který je pro koně příjemný. 

Zpomalím, zpomalím, točím, točím a vyjedu ven rovně v několika krocích zádi dovnitř, abych uvolnil tělo koně, pokud cítím, že je ztuhlý. Pomáhám mu, aby zůstal uvolněný. Jakmile se vrátíme zpět na stěnu, pak mohu požádat o překrok ve cvalu, abych koni dopřál změnu oproti piruetě, takže až ho budu žádat o další, bude příjemný a svěží. 

Při tréninku rád využívám celou jízdárnu, představuji si ji jako čtverečkovaný papír, na který mohu nakreslit velké množství figur, které jezdím v různých kombinacích. To, že mám k dispozici mnoho figur, o které se mohu opřít, mi umožňuje pracovat ve středu jízdárny daleko od stěn, takže kůň jimi není podporován ani blokován. Udržuje to také jeho mysl svěží a znemožňuje mu to předvídat.

Vždy se snažím najít co nejjednodušší cestu, jak koně učit a nezapomínám na to, aby i jeho práce bavila. 

Jaké jsou pomůcky pro cvalovou piruetu?

Při piruetě musím být se svými pomůckami extrémně opatrný, protože bez mé podpory a vedení může kůň ztratit rovnováhu nad zádí. Jezdím s vnitřní nohou na podbřišníku, vnější nohou za podbřišníkem s vědomím, že její úlohou je podpořit koně, aby vpředu překračoval a aby záď zůstala na místě. Moje váha je lehce uvnitř ohnutí a mírně se nakláním ve směru pohybu, ne zpět nebo na vnější stranu ohnutí. 

Ze stejného důvodu jako v krokové piruetě si uvědomuji, že schopnost koně zůstat v piruetě rovný a v rovnováze závisí na mé vlastní rovnováze. Zrcadlím jeho tělo krok za krokem. Můj trup se mírně natáčí tak, aby můj hrudník byl v jedné linii s hrudníkem koně. Moje ramena kopírují plece koně, mé vnější rameno je lehce před mým vnitřním ramenem, aby se přizpůsobilo vnější straně ohnutí a delšímu oblouku krku koně. Můj kontakt je na obou otěžích stejný. Moje vnitřní ruka udržuje přistavení, zatímco vnější vede a podporuje koně. 

Kam jde hlava koně, tam jde jeho tělo, takže své vlastní tělo při každém kroku velmi pečlivě používám, abych koni sdělil, jak moc po něm chci, aby seděl na zádi, kolik chci podélného ohnutí a jaký rytmus má přijmout a kdy má z piruety vyjet stejně hladce jako do ní vjel.

Časté chyby jezdců, na které je třeba dávat pozor

  1. Křivý vjezd do piruety. Kůň nemá šanci nést svou váhu na vnitřní zadní noze. Jeho záď nemá jinou možnost než vypadávat ven. Pokud kůň vypadne ven zádí, pak dělá „obrat kolem středu“, ne piruetu. Pokud padá na vnitřní plec, vybočí z piruety, mimo rovnováhu a je špatně připravený na další krok. 
  2. Přehnané ohnutí koně. Kůň bude padat na vnitřní plec a nebude schopný vyjet v piruety tam, kde jí začal; proto jezdec nebude mít koně na výjezdu z piruety rovného.
  3. Ježdění s velmi krátkým krkem a nosem za kolmicí. Nejen že to ničí čistotu cvalu, ale v kombinaci s nucením koně k podsazení se ničí dlouhé zádové svaly koně, jejich pánevní úpony, klouby, šlachy a mezikostní svaly. Celé tělo je vystaveno tak tvrdým nárokům, že pánev a lumbo-sakrální spojení může být časem vychýleno ze správné linie, stejně jako obratle.

Na závěr

Úspěch dobré piruety je výsledkem zdokonalení citu jezdce, načasování a schopností výcviku. Může být jen tak dobrá, jak dobrá je příprava, která k ní vedla a je skutečným odrazem schopností jezdce, který o ní žádá. Při špatném provedení je to jeden ze cviků, které mohou koně nejvíce fyzicky poškodit. Při správném je jedním z vrcholů drezurního ježdění. Je to umění.

První díl seriálu naleznete zde.

Druhý díl seriálu naleznete zde.

Manolo-Mendez-Pirouette-e1514491174665.png

Manolo Mendez byl jeden ze šesti zakládajících členů Královské andaluské školy jezdeckého umění. Škola sídlí v Jerezu a je jednou ze čtyř klasických škol, k nimž patří také Cadre Noir v Saumuru, Španělská jezdecká škola ve Vídni a Portugalská škola jezdeckého umění v Lisabonu. Manolo, mistrovský jezdec s víc než čtyřicetiletou praxí se věnuje jemné, sympatické a důkladné tréninkové metodě, který koně připravuje fyzicky a psychicky na každou fázi tréninku od základního výcviku až po Grand Prix a cviky vysoké školy.

Více informací a další články naleznete na: www.manolomendezdressage.com.

 

Podobné články

Martinu Slukovou Niederlovou jste ve společnosti jejích shagya arabů už v rámci doprovodných programů různých akcí a výstav určitě viděli. Proč dala…

Valach jménem Savigny při práci často ztuhne. Bolí ho hřbet, nebo je to v hlavě? S drezurní trenérkou Sabine Ellinger odhalíme jádro problému.