Úvahy o klasickém ježdění III: Lonžování (2)

21. 8. 2009 Thomas Ritter

V dnešním pojednání o lonžování se bude Dr. Thomas Ritter zabývat problémy, které mohou při této práci nastat, a navrhne ze svých zkušeností také několik možných řešení.

(Původně publikováno v Topline Ink Magazine © 2007)

Změny směru

Existují dva základní způsoby, jak podle klasických tradic změnit směr. Ve Španělské jezdecké škole mění směr lonžování tak, že koně přivedou do středu kruhu. Potom může lonžující upravit nastavení výstroje a nechá koně zase vykročit ven na velký kruh na opačnou ruku.

lonžováníV Institutu Egona von Neindorffa bylo zvykem koně zastavit na obvodu kruhu. Potom šel lonžující za koněm a změnil směr lonžování obratem okolo předku. To mělo tu výhodu, že bylo méně pravděpodobné, že by kůň přišel za lonžujícím o své vlastní vůli. Kromě toho obrat okolo předku uvolní záď koně a učí ho ustoupit zádí na tlak do strany. Když se tento cvik naučí mladí koně na lonži, již ho znají ve chvíli, kdy ho po nich poprvé požaduje jezdec ze sedla.

Je velkou chybou, když lonžující učí svého koně otočit se čelem k němu pokaždé, když se kůň zastaví, protože tím ho učí dostat se za pomůcky a uhýbat zádí ven - dva nejhorší zlozvyky, které kůň může mít. Jak se jednou takový zlozvyk upevní, je nemožné provádět s koněm například přechody klus - zastavení - klus, protože kůň bude natočený do špatného směru pokaždé, když provede přechod dolů. Takový zlozvyk je pak těžké odbourávat.
Když se mění směr lonžování, je třeba přehodit si v rukách lonž a bič. Bič si lonžující předá za svými zády, aby koně nepolekal.

Nejčastější chyby, které dělá lonžující:

  • nedostatečné soustředění
  • nedostatek taktu
  • nevyzpytatelně se pohybuje kolem dokola
  • není přilnutí na lonži
  • lonžující mává kolem sebe paží držící lonž
  • těžkopádné používání biče (neúčinné nebo lekající koně)
  • vyvazovací otěže připnuté příliš nízko, příliš krátké nebo příliš dlouhé
  • příliš rychlé nebo (méně často) příliš pomalé tempo
  • příliš malý kruh, není kulatý

Nejčastější chyby, které dělá kůň, a jejich korekce:

  • nedostatečná pozornost
  • spěchání, nestálé tempo
  • na jedné straně zmenšování kruhu, na opačné straně táhnutí z kruhu ven
  • ignorování lonžujícího
  • převrácené držení těla
  • samovolné zastavení a otočení na druhou stranu
Nepozorný kůň

Pokud je kůň hodně napjatý a rozrušený svým okolím, bude pravděpodobně utíkat kolem dokola, aniž by vnímal lonžujícího. Zjistil jsem, že nejúčinnější způsob, jak ho uklidnit, je získat jeho pozornost tím, že ho budu vodit na ruce po obvodu kruhu, ve stylu práce na ruce. Stejně tak může pomoct pár kroků ustupování na holeň. Většina koní se tak uklidní a začne se soustředit.

Pokud je kůň jen lehce nepozorný, pomohou ohýbající pomůcky lonží a přechody mezi krokem a klusem.

Spěchání, nestálé tempo

Spěchání jde často ruku v ruce s tím, že kůň padne na vnitřní plec a jdu do kruhu. Obvykle dojde k tomu, že kůň spěchá a na jedné polovině kruhu si to zkrátí směrem ke středu a na opačné polovině ho odstředivá síla vynese z kruhu ven, přičemž on zpomalí. V extrémním případě při tomto utíkání z kruhu dojde až na konec lonže, zastaví se a otočí. Takové chování jsem viděl nejvíce u koní, kteří prošli velmi špatným výcvikem na lonži nebo u koní, kteří byli pohybování v kruhové ohradě.

Pokud se toto chování v hlavě koně hluboce zakoření, je třeba s ním začít pracovat stejně, jako s naprosto nezkušeným mladým koněm: jedna osoba stojí uprostřed kruhu a drží lonž. Druhá osoba vede koně na ruce po obvodu kruhu a nese lonžovací bič. Když se kůň uvolní na obvodu kruhu, osoba držící bič couvá do středu kruhu a tím zvyšuje vzdálenost mezi sebou a koněm.

Pokud jsou odchylky v linii kruhu a rozdíly v tempu méně extrémní, může je napravit jediná osoba. Lonžující po koni bude požadovat, aby šel ven z kruhu ještě před místem, kde ho pravidelně zmenšuje. Provádí to tím, že zvedne bič před hlavu koně. Někdy má stejný efekt na zpomalení koně a vyvedení ven zatřesení lonží.
Ohýbající poloviční zádrže, především proti vnitřní zadní noze, také pomáhají regulovat tempo. Poloviční zádrže musejí vycházet z citlivého kontaktu na lonži. Musejí začít jemně a pak zesilovat, dokud kůň nezareaguje.

Pokud kůň zahodil přilnutí na lonži, lonžující musí lonž zkrátit pomoci druhé ruky, aby ho znovu vytvořil. Provede sérii polovičních zádrží tak, aby prošly koněm a on podsadil záď a zpomalil. Lonžující potom musí koni nabídnout lonž a tím ho vybídne ke zvětšení kruhu. Nabídnutí lonže lze kombinovat s pobídkou směrující ven z kruhu. Větší kruh je pro koně snadnější, méně namáhavý, než malý kruh. Většina koní se proto pokusí kruh zvětšit hned, jak jimi projdou zpomalující poloviční zádrže, a je důležité, aby je lonžující v tom nerušil.

Pokud lonžující zapomene prodlužovat lonž, kůň zahodí přilnutí znovu tím, že přijde ještě více dovnitř a kruh bude stále zmenšovat.

Bič a lonž se musejí doplňovat a podporovat, dokud kůň nedosáhne obvodu kruhu a tempa, v němž může nejlépe pracovat. Lonžující musí sledovat koně velmi pozorně a rozpoznat i ty nejmenší změny v jeho rovnováze a tempu a reagovat na ně. Musí vědět, které tempo je pro kterého koně optimální. Pokud je příliš rychlé nebo příliš pomalé, kůň nebude schopen najít rovnováhu a následně ztuhne, místo aby byl uvolněnější.
Pokud se poloviční zádrže zarazí v dolních krčních svalech převráceného krku, nebo pokud se krk příliš ohne do kruhu, je třeba dočasně zkrátit vyvazovací otěže.

Ignorování lonžujícího

Pokud kůň ignoruje pomůcky, lonžující musí zvýšit jejich intenzitu, až kůň zareaguje. Lonžující musí koně zapojit do konverzace tím, že vyžaduje reakci na každou pomůcku - i kdyby to byla špatná reakce. Pak musí koni poskytnout zpětnou vazbu na jeho reakci, takže z práce se stane spolupráce mezi koněm a člověkem. Lonžující se snaží vyhnout nevýznamnému šumu. Jakákoli komunikace musí být relevantní a k věci. Na druhé straně si nesmí nechat uniknout příležitosti pro konstruktivní zpětnou vazbu. Tato konverzace je nejlepší pojistkou získání a udržení si pozornosti koně.

Převrácené držení těla koně

Převrácení je důsledek nerovnováhy a ztuhlosti. Prvním krokem, který musí lonžující udělat, je upravit tempo a linii kruhu, protože obojí jsou základem rovnováhy a rovnováha je předpokladem uvolněnosti. Jakmile je tempo a linie kruhu stálejší, může lonžující použít ohýbající poloviční zádrže, aby koni „odemkl" týl a záď. Jemně nabízí a bere lonž a tak může přesně oddělit svalovou skupinu, která je ztuhlá, a uvolnit její blokádu cílenou, přesnou ohýbací pomůckou.

U převráceného koně je někdy třeba trochu zkrátit vyvazovací otěže, dokud pomůcky neprojdou skrze jeho tělo. Když kůň najde rovnováhu, uvolní dolní část krku a zapojí do práce horní linii, vyvazovací otěže lze opět prodloužit.

Když je krk zvláště ztuhlý, lze lonž připnout jako „ohýbající otěž", tj. připne se do obřišníku, jde dopředu a protáhne se vnitřním kroužkem udidla nebo vnitřním kroužkem obnosku. To umožní lonžujícímu účinněji koně ohnout.

Samovolné zastavení a otočení na druhou stranu

To je něco, k čemu může velmi snadno dojít u mladého koně následkem nedorozumění. Pokud se to však stává opakovaně - především na jednom místě - snadno se to pro koně stane zlozvykem, jakousi hrou. Stejně jako se všemi chybami je skutečným řešením zjistit, jak a proč k tomu dochází a pak je třeba tomu předejít. Tento konkrétní problém nastává často ve chvíli, kdy záď koně uhne ven na otevřené straně kruhu, nebo když kůň vypadne přes vnější plec a dojde na konec lonže. To ho obvykle zastaví a setrvačnost způsobí, že záď se otočí okolo předku. Pokud lonžující cítí, že kůň začíná táhnout ven, má mu to do jisté míry dovolit tím, že mu pomalu nabídne lonž. Jak ji však prodlužuje, zvyšuje přitom tah a zkouší s její pomocí opatrně dát ohýbající pomůcky, aby koně přiměl k obratu a zabránil tak tomu, že dojde až na konec lonže náhle a nečekaně.

Tento problém vyřeší zcela uzavřený lonžovací kruh.

Někdy také pomůže mít asistenta s bičem, který bude stát vně kruhu v místě, kdy kůň začíná táhnout ven. Jak se kůň pokusí zatáhnout, asistent zvedne bič do vodorovné polohy rovnoběžně s linií kruhu. Tento pohyb má být uvolněný, trochu pomalý, aby koně nepolekal.

Někdy může pomoct vést koně na ruce několikrát dokola po obvodu kruhu.

Další cviky

Aby se zlepšila pozornost a rovnováha koně, může lonžující měnit velikost kruhu nebo střídat lonžování na kruzích a rovných liniích, popřípadě na kruzích a čtvercích.

Lze po koni také požadovat prodloužení tím, že lonžující běží po rovné linii vedle něho. V tom případě mají mnozí koně zpočátku tendenci nacválat. Lonžující je pak má stočit na kruh, upravit jejich rovnováhu, požádat o přechod do klusu a začít znovu. Tímto způsobem se kůň naučí zůstat v rovnováze v klusu stále delší dobu a přitom prodloužit kroky.

Závěr

Lonžování vyžaduje tolik dovedností, znalostí, opatrnosti a citu jako ježdění. Nedoporučuji lonžovat déle než 20 až 30 minut najednou. Je naprosto důležité, aby lonžující zvolil správné tempo a správnou velikost kruhu (ne příliš malý pro dané tempo!) a aby pomocné otěže měly správnou délku a byly připnuté ve správné výšce. Pokud se lonžující splete v jakémkoli z těchto bodů, kůň se bude jen zhoršovat, místo aby se zlepšovat.

práce na dlouhých otěžíchpráce na dlouhých otěžíchLonžující musí sledovat pozorně každý krok koně a posuzovat každou jeho reakci na pomůcku. Byla ta reakce přehnaná? Pak byla přehnaná pomůcka nebo koně překvapila. Byla reakce příliš malá? Pak pomůcka byla nevýrazná nebo nedostatečně jasná. Je to dobrý způsob, jak si rozvinou cit, který lze pak využít v podobě lepších jezdeckých schopností v sedle.

Nikdy koně nehoňte. Nikdy ho nelekejte. Energie lonžujícího musí být klidná, přátelská a soustředěná. Koně se bojí lidí, jejichž energie je rozptýlená, nevyzpytatelná a nesoustředěná nebo agresivní či hrozivá. Uvolní se v přítomnosti přátelského, klidného, silného, rodičovského vůdce.

Vizualizujte si chody, rovnováhu a držení těla koně tak, jak je po koni chcete. Vnímejte celé tělo koně skrze lonž a buďte s ním spojeni i mentálně/psychicky. „Pokud je práce na lonži pochopená správně, je pro jezdce i koně nepostradatelná od samého začátku až k těm nejvyšším úrovním výcviku," napsal Egon von Neindorff ve svém článku. Korektní práce na lonži pomáhá trenérovi přivést koně do stavu mentálního shromáždění, fyzické i psychické rovnováhy a uvolnění. Lze ji použít pro rozvoj vytrvalosti a správných svalů - ale pouze v případě, že člověk dodrží obecná pravidla tréninku koně a pracuje s taktem a inteligentně. Pokud se lonžuje nesprávně, přináší to více škod než užitku.

Podobné články

Finále Super Cupu Global Champions League, kterým vyvrcholila galashow světového parkuru Prague Playoffs v libeňské O2 areně, bylo napínavé až do…

Autorka článku Alena Brandt a její šestiletá hanoverská klisna Dinara

Šestiletá Dinara vyráží se svou majitelkou Alenou na první pořádné dobrodružství – třináctikilometrovou cestu na ranč s přenocováním a absolvováním…