Odyssea mého koně: Příběh naší Mili
"... ještě teď, když s dcerami vybíráme fotky a píšeme tento příběh, tak vedle mě pláčou." Čtvrtý z vašich příběhů je o Mili. Všechny přišly do soutěže o krmení (a odbornou poradnu) s Fitminem a vám budiž poučením nebo inspirací...
Mili jsme přivezli před pěti lety jako dar k narozeninám pro mé dcery. Byla ustájená ve stáji se čtyřmi masnými býky, které jsme chovali. Za tři měsíce jsme Mili přivezli i její sestru Mery, protože jí samota nedělala dobře. Býci šli na porážku a kobyly měly stáj pouze pro sebe.
Mili si ze soužití s býky ovšem odnesla problém, kterého se patrně nikdy nezbaví. Začala kašlat, dostala horečku, vykašlávala hleny. Přivolaný veterinář diagnostikoval zpočátku zánět průdušek. Byly jí podány léky. Horečka naštěstí slezla na normální hodnotu, ale kašel neustoupil. Nemohli jsme přijít na příčinu tohoto problému. Přijela nová veterinářka. Následně diagnostikovala rozedmu plic, způsobenou čpavkem z býčích výkalů. I přesto, že trus ve stáji byl denně vyvážen. Mili byla rozhodně náchylnější než Mery.
Už čtyři roky ve stáji nemáme býky, ale Mili stále kašle. Je to již chronické. Pomáháme jí tím, že se obě klisny snažíme udržet v bezprašném prostředí. To znamená: máčet seno, nezametat, když je ve stáji atd. Také jí podáváme odvar z jitrocele. Dáváme jí ho již druhý rok a kašel se výrazně zmírnil. Dostávala Phytovet Bronchial Herb-mix a od Leovetu Průduškový elixír, ale nic jí nepomohlo tolik, jako jitrocel. Nemůže dostávat sypké směsi, které by jí mohly škodit. Je složité najít vyhovující krmivo. Krmivo, jež bude pokrývat její potřebu energie, vitamínů a minerálu a dalších potřebných látek a zároveň nebude škodit jejím problémům s dušností a dostatečně zabezpečí výživu plodu. Více se její kašel projevuje v době kvetení trav. V této době ji musíme omezit pohyb na pastvě a i vyjížďky. Pomáhá jí i pohyb. Jezdí na vyjížďky a byla i na jezdeckých hrách, kde se v parkuru do 50 cm umístila první.
Jako každý majitel koně i já toužím po hříběti. Protože je nejstarší, rozhodli jsme se ji připustit. Vybrali jsme hřebce plemene hafling. Dovezli jsme klisnu 28. května 2009 do jednoho nejmenovaného hřebčince.
Tam, jak jsme si mysleli, si užívá a domů si přivezeme dva v jednom. Měli jsme další dvě kobylky, ale po Mili se nám strašně stýskalo. Volali jsme do hřebčince zjistit, jak se našemu miláčkovi daří. Zpočátku jí nepřicházela říje. Po třech dnech od přivezení říji dostala a začala se zapouštět. Strávila tam deset dní.
Poté říje skončila a my si pro ni 7. 6. dojeli. Bylo krásné se s ní zase vidět. Mili doslova brečela, když nás uviděla. Mazlila se a byla strašně ráda, že nás vidí. Ihned jsme si ale všimli rozedřené boule na pravé žuchvě. Jelikož to údajně bylo od ohlávky, tak jsme to neřešili, protože se o to postarali tam - tvrdili.
Stále je nám divné, jak se mohla odřít od ohlávky. Doma zvyklá na přivázání, jelikož jí patřilo stání, a v hřebčinci obývala box.
Při příjezdu jsme jí ohlávku sundali a dali obojek. Ránu vydezinfikovali a naivně jsme věřili, že se o to postarali v podniku, a že to bude v pořádku. Pustili jsme jí ven k ostatním kobylám. Večer jsme šli koně zavírat. Každý tam měl seno a šrot. Mili nechtěla žrát. Naměřili jsme jí zvýšenou teplotu. A tak jsme znovu ránu vymyli a vydezinfikovali. Počítali jsme s tím, že ráno, pokud se to nezlepší, zavoláme veterináře. Do rána však celá huba otekla a Mili doslova hořela. Veterinářka na zavolání okamžitě přijela.
Byla to hra o čas. Mili měla zvětšenou podčelistní mízní uzlinu, teplotu a ránu o velikosti 30 cm2, ze které vytékal hnis. Ten se dostal do krve. Nebýt tak včasného ošetření, tak by Mili patrně nepřežila, kvůli otravě krve.
Podávali jsme jí antibiotickou pastu Norodine čtyři dny. Teplota jí klesala. Antibiotika zabrala.
Několikrát denně jsme jí ránu vymývali odvarem z řepíku. Musela být celý den zavřená ve stáji kvůli mouchám, které ji lezly do rány. Počáteční radost z příjezdu březí kobyly se změnila v doslova noční můru. V noci jsme jí chodili kontrolovat, zdali se její stav nezhoršuje. Celodenní péče se vyplatila. Mili přežila.
Pak jsme se začali starat o spor s hřebčincem. Dojeli jsme tam a doufali, že budou chtít s námi něco řešit. Zaplatili jsme za ustájení, připuštění a léčbu klisny, jejíž příčinu zavinili oni, a nebylo to zrovna málo. Vždyť malou ránu, jakou měla, stačilo pouze vydezinfikovat a bylo by po problému. Řekli nám, že jsme ji tam měli nechat a oni by se o to postarali.... Jen blázen by tam tu kobylu nechal a doufal, že jim tam nechcípne (!). Skončilo to na tom, že bychom jim neprokázali úmyslné zavinění nebo nedbalost.
Rozhodli jsme se, že než jít do soudního sporu, tak se raději poučíme z chyb a koně na připuštění k nim určitě nedáme. Nechtěli se ani omluvit! Nejsme ale jediní, co si stěžovali na práci zaměstnanců hřebčince.
A co plod? Doufali jsme, že Mili zůstala březí. Za tři měsíce nám veterinářka diagnostikovala březost. Teď nezbývá než doufat, že Mili její rostoucí bříško nebude způsobovat dýchací problémy. Začátkem května se má narodit naše první hříbě. Jsme rádi, že vše dobře dopadlo. Tady máte Mili a její břicho.
Věřte mi, že ještě teď, když s dcerami vybíráme fotky a píšeme tento příběh, tak vedle mě pláčou.
Shrnutí (únor 2010):
Jméno: Mili
Plemeno: haflingský typ - kříženec haflinga a araba
Věk: 10 let
Pohlaví koně: klisna
OH: 183 cm
Krmení:
- seno 8 kg/den
- Sladovnický květ: 0,25 kg/den
- Šrot-kukuřice, ječmen, oves 0,25 kg/den
- Nutrihorse Repro 28 g/den
Potravu přijímá bez problémů.
Využití: k rekreačnímu ježdění, nyní čeká hříbě, tak chodí pouze na procházky.
Ustájení: vazné stání. Celý den ve výběhu se třemi koňmi. Ve stádě jedna dvouletá a dvě dospělé kobyly. Je nejstarší. Byla vůdcem stáda, nyní je spíše samotářská, psychická vazba pouze ke své sestře. Na ostatní je přísnější.
Proběhlá vyšetření, ošetření: test AIE, CEM negativní, rektální vyšetření-potvrzena březost, odčervení 11. 10. 2009, očkování proti chřipce, tetanu a herpes virům.
Zdravotní problémy: dušnost, problém po přivezení z hřebčince (viz výše).
Stav koně dobrý s dýchacími potížemi.
Všechny došlé příběhy mají otevřený konec. Na nás a na vás je, vzít si z nich poučení, zamyslet se nad tím, co jste právě dočetli a korigovat své kroky vždy tak, aby se naši koně měli lépe. Můžete také samozřejmě využít diskuzi pod článkem k přidání názoru či rady.
Příběh byl zaslán do soutěže "Odyssea mého koně" o krmení a výživářskou poradnu zdarma, kterou vyhlásil EQUICHANNEL.cz společně se společností Dibaq a.s., výrobcem krmiv a doplňků zn. FITMIN. I vy nám můžete zaslat svůj příběh. Přečtěte si podrobnosti a pravidla v článku "Velká soutěž Equichannelu a Fitminu: Odyssea mého koně".
POZOR! Nejen koně nemocní mají šanci!
Ze všech došlých případů totiž zároveň redakce Equichannelu.cz vylosuje jednoho výherce, který získá poukaz na odběr výrobků značky Fitmin (pro koně, psy nebo kočky) v hodnotě 3.000 Kč.
Galerie
V roku 2017 sa ťažko schvátila moja kobyla Salta (a to v krátkom časovom slede už druhý raz). Tentoraz mala postihnuté všetky štyri kopytá. Hrozivo…
Jarní vrchol porodů je za námi, letošní nové životy jsou ve velké většině již na světě a vesele si užívají zelené travičky v pastvinách a především…