Biodiverzita koňských areálů

Upravené boxy se vzorně opečovanými trávníky dovolují relaxovat s kafíčkem, vydechnout v krásném prostředí přímo u koní - a začít se rozhlížet trochu dál od centra pohody. Vzít si na mušku vzdálenější hranice pozemků - jak to vypadá tam?
Upravené boxy se vzorně opečovanými trávníky dovolují relaxovat s kafíčkem, vydechnout v krásném prostředí přímo u koní - a začít se rozhlížet trochu dál od centra pohody. Vzít si na mušku vzdálenější hranice pozemků - jak to vypadá tam?

Na začátku budování domova pro koně myslíme především na funkčnost staveb, na odvodnění a zpevnění výběhu a osetí pastvin. Stojí-li koně na výbězích po prvním dešti zanoření v blátě, asi nás v tu chvíli příliš nezajímají možnosti osázení vnějšku ohrad květinami a keři, ale řešíme, aby koně důstojně žili. Jenže jednoho dne je hotovo – a potom nás začne zajímat i okolí...

Pokud patříte k těm, co nejprve do detailu naplánují celou stavbu stájí a výběhů s pastvinami, zakreslí si každičkou podrobnost dokonce i se všemi zdobnými závěrečnými prvky, jako jsou lavičky a květináče, to vše na papíře / v počítači dřív, než vůbec vezmou do ruky stavební nářadí, máte můj obdiv. Většina lidí totiž k hotovému areálu pro chov koní dochází postupně – léta ho staví, budují a zabíhají ke spokojenosti své i svých zvířat. Teprve potom, jednoho krásného dne, mají čas zastavit se a rozhlédnout. Začnou si prohlížet svůj dvůr, stavby v něm, ohrady a přilehlé prostory novýma očima: očima nikoli koňáka, ale normálního smrtelníka. Normálnímu smrtelníku totiž nestačí pouze bydlení (pro koně), ale touží po estetickém bydlení (pro koně). A to je přesně ten moment, kdy se začnete ptát: máme to tu hezké? Je nám tu příjemně? Dá se tu nejen pracovat a jezdit, ale i relaxovat? A možná také: je naše ustájení přátelské přírodě? Ozeleněné a v sezóně hojně rozkvetlé, ne samý beton, stroje, bahno a hnůj? Pravý domov nejen koní, ale i jiných živočišných druhů?

Klara-Bohackova.jpg

Upravené boxy se vzorně opečovanými trávníky dovolují relaxovat s kafíčkem, vydechnout v krásném prostředí přímo u koní – a začít se rozhlížet trochu dál od centra pohody. Vzít si na mušku vzdálenější hranice pozemků – jak to vypadá tam?

Upravené boxy se vzorně opečovanými trávníky dovolují relaxovat s kafíčkem, vydechnout v krásném prostředí přímo u koní - a začít se rozhlížet trochu dál od centra pohody. Vzít si na mušku vzdálenější hranice pozemků - jak to vypadá tam? Nemáme hned za naším plotem skládku železného šrotu? Nebráníme oplocením migraci zvěře? Nevykáceli jsme všechny stromy a nevznikla tak naším přičiněním holá nepestrá krajina?

Kdy je krajina pestrá

Pokud je rozmanitá, různorodá, plastická. Ve struktuře kraje by se měla ideálně střídat orná půda s trvalými travními porosty a věkově i druhově pestrými lesy. Neměly by chybět polní cesty, meze a remízky, které chrání půdu před větrnou i vodní erozí a poskytují úkryt zvěři i drobným živočichům. Naštěstí jsou polňačky, meze i remízky legislativně považovány za významný krajinný prvek, tudíž je jejich znovuzakládání podporováno dotační politikou.

Smutné je, že z některých oblastí naší republiky, především z těch s nadmořskou výškou do 350 m n. m., téměř vymizely tradiční remízky a dokonce i letité polní cesty. S rozoráváním začal komunistický režim a bohužel v tomto „nenechám neobdělanou ani píď“ přístupu zdárně pokračují i velké zemědělské společnosti, včetně některých soukromě hospodařících středních subjektů. Maličké rodinné farmy jdou v tomto směru těm velkým příkladem...

Základní funkcí zemědělství je sice produkce potravin, ale, a na to nesmíme zapomínat, také tvorba krajiny! Tvorba druhově pestré, životu příznivé krajiny. Taková si dokáže poradit jak se suchem, tak s větry a vyššími nárazovými srážkami.

Nejlépe s vodou hospodaří pestře strukturovaná zemědělská i lesní krajina.

Vybudujte si u koní remízky

Remízek je část pozemku (krajiny), která měla v prvé řadě oddělovací, značicí funkci. Každým remízkem bylo jednoznačně vymezeno moje políčko od sousedova. Šlo vlastně o postupně zarůstající větší travnaté meze, oddělující jednotlivé lány polí, na kterých se dařilo přirozeným druhům dřevin českého venkova: trnkám, šípkovým keřům, hlohům, bezům. Postupem let se porost záměrně či samovolně doplnil i o stromové druhy, jako je jeřáb, bříza, jasan, plané ovocné stromy, ve vlhkých půdách i vrba, olše. Čímž se dovršil vznik jakéhosi „ochranného pásu či ostrůvku“ v otevřené krajině, nabízejícího úkryt drobným i větším zvířecím druhům v jinak volném prostranství.

remizky-.jpg

Zkusme se na remízky podívat blíž. Nač vlastně jsou, proč je naši předkové tak rádi vysazovali a složitě oborávali, když mohli mít práci jednodušší a orat bez objíždění překážek, pořád pěkně pohodlně rovně vpřed?

Remízek v české venkovské krajině slouží coby úkryt i zdroj potravy pro hmyz (kvetoucí dřeviny = zdroj pylu, nektaru, plodů a semen). Přezrálé šťavnaté plody lákají vosy a jiný hmyz, včetně ptáků. Ti mají v houští remízků hnízdiště i schovávačky, zob jim poskytují plody jako bezinky, šípky, jeřabiny, hložinky, trnky, plané třešně, švestky, jablka, hrušky, mirabelky, ... Drobným hlodavcům a zajícům slouží remízky jako úkryt a zároveň zdroj žíru, vysoká zvěř zase s chutí okusuje mladé jarní větvičky a v zimě kůru a konce větví. (Názor, že hmyz a drobní hlodavci nemají mít v zemědělské krajině bezpečné úkryty a mají se vyhubit, vedl k lokálním ztrátám biodiverzity takto chybně uvažujících území, k drastickému snížení počtu navzájem provázaných živočišných druhů. Čímž se výrazně oslabila funkce krajiny coby zdravého celku.) Remízek příhodné velikosti a hustoty je odjakživa pro krajinu doslova požehnáním!

K čemu všemu poslouží vhodně rozmístěné remízky:

  • jako větrolamy
  • jako clona a odhrazení pozemku od okolí
  • protierozní funkce
  • lokálně příznivější mikroklima
  • jako filtr prachu, postřiků a splachů z okolních polí, hluku od silnic
  • jako plot proti nevítaným hostům
  • zdroj topiva
  • zdroj potravy (pro lidi i ptáky)
  • podpora lokální fauny a flóry
  • estetický prvek

rem.jpg

Maličké remízky plní sice jen některé z výše vypsaných funkcí, ale pište si, že i ty se počítají!

Biopásy

Biopásy na orné půdě přispívají k rozmanitosti zemědělské krajiny a zvyšují biodiverzitu na obhospodařovaných polích. Jedná se v podstatě o úhorové hospodaření na přesně definované ploše, s vysetím stanovené směsi. Takovýto „ostrůvek“ nerušené zeleně má velký význam zejména pro bezobratlé živočichy, kteří mají v dnešní zemědělské krajině často problémy s migrací. Biopásy poskytují hmyzu záchytná místa, přes která se může pohybovat. Zvýšení počtu bezobratlých živočichů spolu s vhodným složením směsi pro biopás pak tvoří lákavou potravní nabídku pro ptáky. Biopás poskytuje rovněž úkryt i pro další drobné polní živočichy. Nektarodárné biopásy jsou složením směsi orientovány na opylovače. Poměrně klíčové pro správnou funkci biopásu je jeho
umístění. Má-li sloužit jako funkční biokoridor, pak je účinnější založit ho napříč polem než pouze na okraji. Dotační podmínky samotné umístění popisují poměrně volně. Pokud tedy uvažujete o vytváření biopásů, především si uvědomte, co má biopás řešit prioritně – prostupnost krajiny + vytvoření úkrytů a potravní nabídky pro hmyz, ptáky a drobné polní savce.

Biopás je víceletý květinový (nektarodárný) či jednoletý plodinový pruh o šíři 6–24 m, délky alespoň 30 m, vysetý kolem nebo napříč půdního bloku. Biopás se ponechává na poli po celý rok, slouží tedy i v zimě a v předjaří, kdy se cení každý příkrm, coby potravní a úkrytový zdroj nejen pro živočichy, ale i půdní organismy, neboť edafon půdy reaguje velmi příznivě na přestávky, kdy leží půdní blok ladem.

Směs osiva pro biopásy: obiloviny (oves, ječmen, pšenice), proso, pohanka, krmná kapusta, slunečnice, lesknice, svazenka, len, hrách, bob, lupina, kmín, štírovník, komonice, sléz, řebříček aj.

Jelikož polní zvěř (zajíci, bažanti, koroptve) bývá v sousedství silnic často usmrcena dopravními prostředky, platí pro biopásy ochranné pásmo 50 m. Tedy sousedí-li vaše pole s dálnicí či silnicí I. nebo II. třídy, nesmíte založit biopás blíž, než na vzdálenost 50 metrů od těchto komunikací. Více podrobností si nastudujte v Dotačních programech pro daný rok. I v případě, že o dotace nemáte zájem, dozvíte se spoustu užitečných pěstebních doporučení.

Variace na biopásy u koní

Kolem koní si můžete velmi snadno vyset a vysázet takové malé „domácí“ biopásy také. Nemusíte dodržovat žádná dotační nařízení, stačí si udělat představu, oč se jedná, jaké jsou principy a aplikovat si to na vaše vlastní prostorové možnosti. Je jasné, že ne každý majitel koní má hektary ploch, ovšem kouzlo aplikace obecného principu spočívá právě ve variabilitě a fantazii, se kterou si poradíte u sebe doma, v podmínkách malých i úplně speciálních. Samozřejmě že na ploše půl hektaru i se stájí nemůžete vytvářet dvacet metrů široké biopásy obkružující výběhy, mají-li na koně nějaké plochy zbýt... Ale menší ostrůvky a pásky zeleně kolem ohrad si vytvořit může úplně každý, ať má plochu sebemenší. Inspirujte se následujícími fotkami:

pas-lucnich-kvetu-Gut-Heinrichshof.jpg

biodiverzita.jpg

Mezi dvěma výběhy...

biopasyy.jpg

Kolem výběhů a treků můžete vysadit i vyset „zahradní“ biopásy – vhodná kombinace zeleniny, ovocných keřů a stromů plus okrasných medonosných květin vytvoří podomácku pojatý biopás. :)Bydlime-na-zahrade-jmenovat-se-svol-na-kompostu-2-.jpg

30.-srpna-2021-084.JPG

Bydlime-na-zahrade-jmenovat-se-svol-na-kompostu-2-.jpg

Kompost a dýně: také takový „bio-ostrůvek“

Maličkosti k podpoření biodiverzity

Hmyzí hotel

Vytvořte ve výběhu malý oddělený koutek s tzv. hmyzím hotelem – úkrytem pro hmyz na plochách s nedostatkem křovinatého porostu. Stačí svazečky různě velkých větviček nastrkat do bedýnek, snopečky slámy uchytit pod obrácený květináč zavěšený na stromě (ideální domov pro škvory, skvělé hubitele mšic) nebo navrtat špalek či starý pokácený kmen různě velkými otvory. Využívejte i bambusové tyčky a děrované cihly.

biopasy-hmyzi-hotel-pixabay.jpg

Čmelín
Zakopejte do země květináč odtokovým otvorem vzhůru a v rovině se zemí. Dírka ve dně musí být alespoň 15 mm v průměru, aby se jím čmeláčí maminka protáhla. Jako stříšku použijte špalíky nebo cihlami podložený kámen. Čmelák hledá dutiny, kde by mohl hnízdit. U nás si postavil hnízdo ve zvýšeném záhoně mezi základním výběhem a pastvinou. Máme jich tam několik – některá v zemi, jedno pod starým žlabem, zapuštěným dnem vzhůru, s dírou z boku.

Divoký kout
Na vypasených pastvinách a ve vydupaných výbězích chybí jedna veledůležitá součást přírody – divoké houští. Místečko, které je tak bokem, nepřístupné a zapomenuté, že se na něm nikdo nenamáhá posekat kopřivy, uklidit spadané větve a pohrabat listí a starou trávu. Vytvořte ho! Odhraďte roh výběhu od koní nebo využijte princip stavby Benjes-plotů (Ploty z proutí a větví aneb co příroda dá...). Vytvořením divokého koutku dáte nové šance k životu alespoň hrstce volně žijících živočichů, kteří jinak mezi koňmi nemají šanci. Bezpečný úkryt a klidné místo k rozmnožování a přezimování, víc nepotřebují. Nechte kout zarůst popínavkami, trnitými šlahouny ostružiní a maliní, šípkovím.

benjesh.jpg

Živé ploty

Výsadba alespoň pár metrů živého plotu je obrovský vklad do biodiverzity vašeho stanoviště! Husté keře poskytnou domov většímu množství života, než by vás možná napadlo... (viz článek Živé ploty u koní).

Suchá zídka, hadník
Kdo si netroufá na hadník – v podstatě hromadu klackovatého kompostu, na který nesaháte (u nás jich mám hned několik a opravdu užovkám slouží, také ježkům) – a neumožní tak skvělým hadím lovcům (hlodavci prominou) obsadit ho, může si postavit zídku nebo alespoň navršit hromadu kamení (více v článku Kamenné zídky u koní). Ty potřebují k životu zase ještěrky a slepýši.

Broukoviště a doupné stromy
Nekácejte všechny stromové stařenky a stařečky! Některé ptačí druhy závisí na přítomnosti doupných stromů v krajině, přičemž jen datlovití si dutinu zvládají sami vytesat. Ostatní jsou odkázáni na dutiny vzniklé samovolně přírodními procesy, především ve starých stromech. Trhliny a pukliny (po zásahu blesku třeba), uvolněná kůra – to vše je vzácný domov pro netopýry, kuny, plchy a myšice. A také pro mnoho druhů brouků. Padlé staré kmeny nechte ležet někde bokem, umožníte tak larvám střevlíků nerušený vývoj. Na oplátku nám dospělci budou pomáhat od slimáků. Pařezy nevykopávejte, jen ať si hezky na místě tlejí! Brouci si rádi rozpadávající se dřevo obsadí, obzvláště navrtáte-li jim ho alespoň pár děrami. Pokládejte na zem velké kameny, květináče a prkna – půdní živočichové pod nimi mají celá sídliště!

Hromady listí
Nebuďte úplné pečlivky! Nechávejte někde v koutech koním nepřístupným hromádky listí zatížené větvemi a chvojím. Takový úkryt před zimou ocení nejrůznější druhy hmyzu, pavouků, obojživelníků i malých savců. Tyto hromady jsou ideálním úkrytem také ježků, na jejichž jídelníčku jsou námi tolik neoblíbení slimáci. Mulčujte listím zatíženým kůrou (aby vám ho vítr nebral) záhony, nechávejte část listí i pod stromy a keři, stejně jako nějakou tu trošku úrody na stromech a pod nimi – ne vše je správné uklidit! V zimních měsících si na zimních odrůdách jablek ponechaných na nejvyšších větvích pochutnávají třeba kosáci.

bio-pitko-pixabay.jpg

Voda - základ života!

Velmi užitečná jsou zahradní jezírka a napajedla pro ptáky, kteří s přístupem k vodě pak tolik neozobávají pupeny stromů a plody. Také hmyz a včely ocení plytké napajedlo s oblázky a mechem, díky nimž se neutopí.


Zdroje a tipy k četbě:

  • k realizaci biopásů a remízků doporučuji skvělou publikaci „Zvyšování přírodní hodnoty polních honiteb, Petr Marada a kolektiv, Granada Publishing. a.s.
  • informační materiál pro zemědělce Program rozvoje venkova: Biopásy
  • facebookové stránky Bydlíme na zahradě
  • letáky
  • www.ekovychova.cz
  • letáky „Domov pro živočichy v zahradě“ (pdf) a „Ptačí budky“ (pdf)
Podobné články

Možná vám nadpis dnešního článku připadá hodně přehnaný. Základ chovu je přece kůň sám! Tak vězte, milí koňáci, že při pohledu na samou podstatu věci…

Půda bez hnoje je bez nadsázky jako koňák bez koně. Opravdu! Fermentovaný koňský hnůj je doslova balzámem pro pastviny, jen se s ním musí umět v…