Podestýlka – piliny, nebo sláma?

16. 2. 2021 Gabriela Rotová

O podestýlce, kterou plníme boxy a přístřešky, mnoho z nás kdovíjak intenzivně nepřemýšlí. Situace se ale obvykle dramaticky změní, pokud se ukáže, že náš kůň má psychické anebo zdravotní problémy, které právě s podestýlkou anebo její absencí úzce souvisí. A protože je podestýlka téma více než rozsáhlé, podíváme se na ni drobnohledem několika samostatných článků.

Podestýlka ve stájích a v přístřešcích

Podestýlka plní v našich stájích a přístřešcích etologické a technologické funkce, přičemž výběr materiálu, kterým boxy a přístřešky podestýláme, má významný vliv na pohodu a kvalitu života našich koní. Podestýlka totiž ovlivňuje jak chování a pohodu koní, tak i kvalitu ovzduší – absorbuje vlhkost a škodlivé plyny, a tak pomáhá udržovat optimální prostředí ve stáji. Výběr vhodného typu podestýlky by proto neměl být jen o její dostupnosti v dané lokalitě. Sledovat bychom měli i jiné faktory.

Stejně tak jako i v jiných oblastech péče o koně i u podestýlky platí, že kvalita vždy něco stojí – výsledky výzkumů naznačují, že náklady na stelivo tvoří 9 až 14 % celkových nákladů na péči o koně. A to nejsou procenta zanedbatelná. Nemusí tedy být od věci zvážit, zda své peníze utrácíme smysluplně a zda jsou námi utracené peníze našim koním ve výsledku skutečně přínosem. Jenomže finanční hledisko není jediný aspekt, který bychom měli sledovat. Těchto aspektů je, jak se zdá, mnohem víc...

Dnes se tedy na nejběžnější typy podestýlky – slámu a piliny – podíváme z hlediska blaha koní, protože welfare a podestýlka spolu úzce souvisí. Ukazuje se totiž, že koně chovaní na podestýlce, kterou mohou nejen „ušpinit“, ale i konzumovat, mají nižší riziko vzniku a rozvoje koliky, žaludečních vředů, stereotypních projevů chování, jako je tkalcování a klkání, a těží také z komfortu, který jim nabízí vyšší kvalita odpočinku na dostatečně podestlaném loži.

Víme, co je pro koně dobré?

V přirozených podmínkách věnují koně vyhledávání a příjmu potravy asi 12 až 16 hodin denně. Přibližně 60–70 % příjmu potravy proběhne ve dne a 30–40 % se uskuteční v noci. Koně s neomezeným přístupem na pastviny tedy tráví většinu času pastvou a k přerušení příjmu krmiva dochází jen tehdy, pokud má kůň potřebu praktikovat jiné druhy chování, jako je odpočinek nebo interakce se svými sociálními partnery... Právě tento téměř nepřetržitý příjem potravy umožňuje trávicí soustavě koně fungovat odpovídajícím způsobem. Významnější odchylky od tohoto modelu jsou pro funkci GI traktu koně nevhodné a jsou také jednou z hlavních příčin poruch chování koní. Proto se právě na tuto problematiku zaměřila rozsáhlá studie, která se uskutečnila na univerzitě v německém Mnichově.

V rámci studie bylo sledováno chování 104 zdravých koní v deseti stájích, kteří byli přes noc individuálně ustájeni v boxech podestlaných buď slámou, nebo dřevní štěpkou/pilinami. Vědecký tým v rámci studie monitoroval chování koní při konzumaci večerního krmení (seno), které bylo podáváno mezi 15:30 až 19:00 hod. dle zvyků konkrétní stáje. Koně byli kamerami nepřetržitě monitorováni od podání krmiva až do doby, než dožrali celou svou večerní porci sena. Zaznamenáván byl i počet a délka přestávek v konzumaci, pokud tyto trvaly déle, než jednu minutu. Všichni koně dostávali v době trvání experimentu zhruba stejné množství sena. Váženo ale seno nebylo, aby krmná dávka jednotlivých koní zůstala i v době experimentu na jejich obvyklé úrovni.

Výsledná data ukázala, že koně ustájení na podestýlce ze slámy konzumovali seno významně pomaleji než koně ustájení na dřevních štěpkách/pilinách a měli také větší množství pauz v příjmu. Navíc bylo zjištěno, že koně poté, co zkonzumovali celou večerní porci sena, začali v přestávkách a po malých dávkách konzumovat slámu, což ve výsledku prodloužilo celkovou dobu konzumace krmiva.

Oproti tomu koně ustájení na pilinách žrali seno prakticky bez přestávek a po zkonzumování krmné dávky již neměli jak dále uspokojovat svou potřebu kontinuálního příjmu potravy. Celých 74,3 % sledovaných koní mělo pauzu v příjmu krmiva – doba mezi zkrmením večerní dávky sena a ranní dávkou sena – delší než 4 hodiny. Průměrná délka pauzy v příjmu krmiva byla u této skupiny koní osm hodin a padesát minut. Jeden z koní měl dokonce pauzu v příjmu delší než 13 hodin. A to přestože víme, že riziko vzniku žaludečních vředů se významně zvyšuje, pokud pauza v příjmu krmiva trvá 6 a více hodin – při delší pauze v příjmu krmiva dochází ke snížení produkce slin a snížená je pufrační kapacita v žaludku v důsledku nedostatečného zásobení krmivem.

Co říkají výsledky studie?

Získaná data tedy jednoznačně promlouvají ve prospěch slámy. Studie naznačuje, že pokud jsou koně podestýláni slámou, psychicky i fyzicky profitují z toho, že mohou po dožrání své večerní porce sena konzumovat podestýlku, a tak dále zajišťovat své fyziologické a mentální potřeby. Pokud je seno krmeno restriktivně, zabraňuje podestýlání slámou dlouhým pauzám v příjmu krmiva, které mají prokazatelně negativní dopad jak na psychický, tak i fyzický stav organismu. Koně totiž opravdu nejsou fyziologicky přizpůsobeni dlouhodobějšímu hladovění, ke kterému restriktivní dávkování krmiva vede.

Výsledky této studie doložily, že koně ustájení na nepoživatelných podestýlkách nemohou v noci konzumovat žádné krmivo po dobu cca 9 hodin. Pokud ale má být zajištěna fyzická a duševní pohoda koní, neměla by být pauza mezi jednotlivými krmnými dávkami nikdy delší než 4 hodiny. V případě, že jsou koně podestýláni podestýlkou, kterou nemohou konzumovat – jsou tedy krmeni restriktivně (non ad libitum) – hladovějí a následně také mění modely svého chování při příjmu krmiva – žerou hltavěji, nedělají přestávky v příjmu krmiva a jejich etologické potřeby proto nejsou uspokojeny.

To vše má z mnoha důvodů negativní dopad na jejich organismus. Proto by koně, kteří jsou ustájení v boxech na nepoživatelných podestýlkách, měli mít zaveden speciální systém krmení – například automatický podavač – tak, aby nedocházelo ke zhoršení jejich životních podmínek.

A co dál?

Podestýlání slámou má ale pozitivní vliv nejen na optimalizaci managementu příjmu potravy. Zdá se, že přináší i další významný bonus. A tím je prodloužení délky odpočinku a jeho kvality. To totiž naznačila nedávno publikovaná japonská studie, která se zaměřila na vysledování vlivů podestýlky na četnost a délku ležení individuálně ustájených koní.

Cílem této studie bylo zjistit, zda má druh použité podestýlky vliv na klidové chování koní. Výsledky získaných videozáznamů byly překvapivé. Rozdíl v druhu použité podestýlky – sláma, piliny, kokosová slupka a vlákna – nebyl zaznamenán v souvislosti s odpočinkem koní ve stoje a při ležení v poloze na hrudním koši.

Významné rozdíly v chování koní ale byly v rámci studie zaznamenány v souvislosti s ležením na boku. Průměrná i maximální doba ležení koní na boku a také počet uskutečněných ležení na boku byly vyšší, pokud byla jako podestýlka použita sláma anebo kokosové vlákno/slupka, než když byl box podestlaný dřevěnými pilinami. Ve výsledku leželi koně na boku významně méně často a významně kratší dobu, pokud byli podestláni pilinami (P <0,05), což naznačuje, že použití pilin jako podestýlky snižuje pohodu a blahobyt ustájených koní.

Tato studie přináší informaci k zamyšlení především v souvislosti s řešením problematiky kvality klidového managementu. Můžeme z ní totiž odvodit, že nejen klid ve stájích, ale i typ a kvalita podestýlky mohou ovlivnit jak délku, tak i četnost ležení. Vhodně zvoleným typem podestýlky tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti můžeme zvýšit kvalitu odpočinku.

A proč je to vlastně důležité? Aby totiž kůň mohl odpočívat v životně důležitém režimu REM spánku (rapid eye movement – rychlé oční pohyby) –, v rámci kterého dochází mimo jiné k regeneraci centrální nervové soustavy, musí ležet, protože v REM režimu dochází ke ztrátě svalového napětí téměř všech vůlí ovládaných svalů. REM fáze má význam pro upevnění tzv. procedurální paměti, pro prostorovou paměť a také v procesu tzv. „čištění“ paměti – v posílení paměti významných podnětů a odstranění podnětů slabých, a proto nad jeho absencí nelze mávnout rukou, pokud chceme, aby naši koně podávali odpovídající výkony a byli spokojení. REM fáze spánku byla prokázána u všech druhů savců (ptáků a nově i plazů), nicméně u každého savce je tato fáze spánku jinak dlouhá – nejdelší REM fázi má ptakopysk (57 % spánku), nejkratší delfín (2 % spánku). U koní je doloženo, že minimální doba odpočinku v režimu REM spánku by měla být 30 minut za 24 hodin. Aby nedocházelo k narušení a snížení objemu této fáze spánku, je proto, jak se zdá, kvalita a velikost lože důležitá. 

Podestýlka a koně venku

Podestýlce by měli věnovat pozornost i chovatelé koní ustájených ve venkovním skupinovém ustájení. Právě zde je totiž často význam suchého a nastlaného lože podceňován. Absence podestýlky má totiž negativní vliv na pohodu ustájených koní – délku odpočinku a tak i REM fáze spánku – a ovlivňuje i jejich tepelný komfort v zimních měsících.

Suchá a dostatečná podestýlka totiž zabraňuje ztrátě tepla vedením, což je taková ztráta tepla, která vzniká přímým kontaktem mezi koněm a chladnější látkou nebo předmětem. Povrch, na kterém zvíře leží při odpočinku, ovlivňuje výši tepelných ztrát, přičemž rychlost ztráty tepla závisí na vodivých vlastnostech objektu a na teplotním rozdílu. Například tepelná ztráta bude při ležení na mokrém materiálu (sníh, bahno, promoklé slaměné lože) vyšší než při ležení na suché podestýlce, protože voda je velmi dobrý vodič. 

U skupinově ustájených koní proto představuje vhodná oblast pro ležení potenciálně omezený zdroj a měli bychom se tedy kvalitou a minimálními rozměry podestlaných oblastí aktivně zabývat.

Význam kvality a velikosti podestlaného lože ve venkovních skupinových chovech lze velmi dobře demonstrovat na výsledcích jedné ze studií, která se uskutečnila ve Švýcarsku. Tento výzkum doložil, že pokud měli koně v rámci výzkumu k dispozici k ležení pouze pevný podklad nebo rohože z tvrzené gumy, ležela většina koní kratší dobu, než potřebných 30 minut za 24 hodin (význam pro REM fázi spánku). Celková doba odpočinku se ale překvapivě zvýšila, když byly prostory určené k ležení podestlány – doba ležení tedy byla závislá na dostupnosti měkkého povrchu vhodného k ležení. Když společně s podestláním došlo i ke zvětšení rozměrů lože, nejen že se prodloužila doba ležení, ale významně se snížil také počet nuceně ukončeného ležení koní s nízkým sociálním postavením.

Velikost prostoru určeného k ležení, druh použité podestýlky či její absence tedy zřejmě mohou významně ovlivnit chování koní. Výsledky tohoto švýcarského výzkumu mimo to naznačily, že minimální rozměry podestlaných oblastí v ustájení koní chovaných ve skupině, které jsou v současné době stanovené švýcarskými zákony na ochranu zvířat, nejsou dostatečné a nezaručují možnost nerušeného ležení všem členům stáda, a bylo proto navrženo, aby byly zákonem stanovené požadavky výhledově změněny.

Závěr

Z výsledků těchto studií můžeme odvodit, že pokud chceme zajistit koním vhodné welfare, musíme kvalitě a materiálům, kterými podestýláme, a také rozměrům ploch, na kterých mohou koně odpočívat, věnovat větší pozornost, než jakou jsme jim v mnoha chovech doposud věnovali. A to se týká – jak se zdá – rovným dílem jak v individuálního, tak i ve skupinového ustájení.

Použité zdroje:

Podobné články

Náhlý přechod ze sena na jarní pastvu může vést ke kolikám nebo i vzniku laminitidy. Je možné se těmto závažným zdravotním problémům vyhnout? Opravdu…

Nejen pivovarské kvasnice, ale také droždí v kostce či sušené je dobré mít při ruce, pokud chováme koně. Proč? A co je vlastně droždí?