Co je kopra 

Kopra (anglicky copra) je zralé jádro ořechu, který je plodem palmy kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera). Z kopry se lisováním získává kokosový olej. Zbylá hmota, sušená a rozemletá se dále zpracovává a využívá kupříkladu ve výživě zvířat. Název suroviny pochází z malajálamštiny (jižní Indie), kde slovo kopra označuje sušený kokosový ořech. V tropech jsou plody kokosovníku ořechoplodého primárním zdrojem tuku ve výživě milionů lidí a mimo to má kokosový olej různé další uplatnění v potravinářství, medicíně nebo průmyslu.

Výroba kopry (odstranění skořápky ořechu, rozdrcení, sušení) dnes obvykle probíhá přímo na místech, kde rostou kokosové palmy. V současné době existují rozsáhlé plantáže s přidruženými výrobními provozy, zatímco v minulosti probíhal sběr kopry tak, že obchodníci cestovali v Tichém oceánu z ostrova na ostrov, od přístavu k přístavu.

Kopra dlouho nebyla běžnou složkou krmiva pro koně a primárně se zkrmovala jako doplněk v oblastech, kde se kokosové ořechy pěstují a zpracovávají nebo kde je produkt snadno dostupný. V posledních desetiletích se ale na trhu s krmivy pro koně objevily značky, které kopru nabízejí. Většinou se jedná o peletovanou kopru nebo o vyvážené koncentráty s koprou jako minoritní složkou. 

Kopra a sacharidy

Kopra má nízký obsah nestrukturálních sacharidů (NSC) - přibližně 10 až 15 % a díky tomu má nízký glykemický index. Je proto vhodná pro koně s metabolickými problémy – koně s inzulínovou rezistencí, metabolickým syndromem koní (EMS) nebo polysacharidy střádajícími myopatiemi (polysacharide storage myopathy, PSSM nebo EPSM).  Při použití s rozvahou tedy může kopra v krmné dávce koní s metabolickými problémy přidat kalorie, aniž by to mělo vliv na glykemickou odezvu koně. Může zdát, že kopru lze z tohoto důvodu považovat za dokonalé nízko glykemické krmivo, přesto ale kopra jistou nevýhodu má. A touto nevýhodou je i po vylisování oleje stáje ještě vysoký podíl tuků.

Kopra a tuky

Kokosový olej se v poslední době stal doslova super potravinou, propagovanou na všech úrovních zdraví prospěšných účinků. Je celosvětově velmi žádanou komoditou a zřejmě i proto se kopra stala novým fenoménem ve výživě koní. Proč? Mnoho zdrojů uvádí, že kokosový olej jako jeden z mála tuků obsahuje nasycené mastné kyseliny (někdy se jim říká MCFA). Jak se ale zdá je řazení kokosového oleje mezi tuky, které obsahují nasycené mastné kyseliny o něco složitější, než je médii prezentováno. Kokosový olej skutečně obsahuje z více jak 85 % nasycené tuky. Ty jsou tvořeny hlavně dvěma mastnými kyselinami – kyselinou laurovou (C12) a kyselinou myristovou (C14). Právě kyselina laurová je ale v dané souvislosti kámen úrazu. Stojí totiž na hranici rozdělení kyselin mezi ty, které mají středně dlouhý řetězec (6-11 nebo 6-12) a mezi ty, které mají řetězec dlouhý (11-18 nebo 12-18). Za předpokladu, že by kyselina laurová, majoritní mastná kyselina v kokosovém tuku (45-50 %), patřila mezi kyseliny se středně dlouhým řetězcem, byl by kokosový tuk vskutku velmi příznivou potravinou. 

Velké množství studií bohužel ale dodává naprosto kontroverzní závěry a když se k tomu připojí nepřesná metodika výzkumu a následná interpretace výsledků, nelze říci, že v dané problematice je jasno. Expertní týmy světové zdravotnické organizace (WHO) se totiž v současné době shodují na faktu, že kyselina laurová se řadí mezi kyseliny s dlouhým řetězcem. Mastné kyseliny (MK) se středně dlouhým řetězcem jsou totiž rozpustné ve vodě, proto se vstřebávají portální žilou do jater, kde slouží jako snadný zdroj energie. Ovšem kyseliny s dlouhým řetězcem se kvůli své vysoké hydrofobicitě metabolizují za vzniku chylomikronů a ze střev takto přechází do lymfatického systému a následně do krve. Kyselina laurová tedy má atherogenní potenciál a její fyzikální vlastnosti jsou i velmi podobné mastným kyselinám palmitové (C16) a stearové (C18). V této souvislosti tedy asi nemůžeme kopru pozitivně hodnotit a o jejím zdravotním přínosu relevantně diskutovat. Krmná dávka s obsahem kopry ale tak či onak má vysokou energetickou hodnotu a koně na kopře proto mají tendenci přibírat na hmotnosti. A to je tedy třeba při jejím zařazení do krmné dávky koní zohlednit.

Kopra - obsah mastných kyselin:

• Kyselina laurová 52%
• Kyselina myristová 19%
• Kyselina palmitová 11%
• Kyselina kaprová 10%
• Kyselina kaprylová 9%
• Kyselina olejová 8%
• Ostatní 5,3%

Kopra a bílkoviny

Kopra má relativně vysoký obsah bílkovin, ale ty nejsou stejné kvality jako u běžnějších zdrojů bílkovin, jako je například sójový extrahovaný šrot. Kopra neobsahuje vyvážený poměr esenciálních aminokyselin, protože je relativně chudá na lysin, aminokyselinu nezbytnou pro růst a podporu imunitního systému. Pokud se tedy kopra využívá jako hlavní složka stravy pro mladé rostoucí koně, je třeba zvážit další suplementaci lysinu, threoninu a methioninu.

Kopra a mastné kyseliny

V zásadě rozeznáváme tři omega-3 MK – zkratkami ALA, EPA a DHA. Zatímco EPA a DHA se v zásadě vyskytují jen v živočišných zdrojích (rybí tuk, ale také mořské řasy), ALA najdeme v těch rostlinných. Z rostlinných zdrojů jsou nejkoncentrovanějšími zdroji omega- 3 MK lněné semínko, dýňová semínka, chia a konopná semínka, řepkový olej či sója.  Omega-3 mastné kyseliny mají ve výživě klíčový význam. Problém, který omega-3 MK doprovází, je udržení optimálního poměru s tzv. omega-6 MK. Kopra je ale v dané souvislosti krmivem neutrálním, protože prakticky žádné omega 3 nebo 6 neobsahuje. Pokud tedy kopru zkrmujete, nenaruší poměr omega v krmné dávce. 

Kopra a minerální látky

Pokud se rozhodnete postavit krmnou dávku svého koně na kopře, můžete se potýkat s několika problémy v závislosti na konkrétním obohacení přidaném do krmiva. Opatrnosti je třeba ze dvou důvodů

Za prvé, kopra má vysoký obsah fosforu a nízký obsah vápníku a tato nerovnováha může být problémem, pokud je kopra zkrmována ve větším množství. Poměr vápníku k fosforu může být až 0,25:1 ale odborníci na výživu obvykle doporučují pro dospělé koně poměr 1:1 až 5:1. Pokud byste krmili travním senem, které má alespoň 0,45 % vápníku, nebo kvalitním vojtěškovým senem na 1,5 % tělesné hmotnosti koně s méně než pěti kily krmiva na bázi kopry, nerovnováha by se mohla napravit. Poměr vápníku a fosforu je ovšem zvláště důležitým aspektem ve výživě rostoucích koní a u této kategorie koní je třeba o dané problematice více přemýšlet.

Za druhé, kopra může zapříčinit nerovnováhu v poměru zinku a mědi, kterou seno žádné kvality a složení nemůže upravit. Ideální je poměr zinku k mědi mezi 3:1 a 5:1. Některé druhy kopry ale mohou mít poměr až 2:1. Stejně jako poměr vápníku a fosforu je vhodný poměr zinku a mědi životně důležitý pro správný vývoj mladých koní. Přidání vitaminového a minerálního doplňku může pomoci s touto minerální nerovnováhou, zejména s přiměřeně vysokým obsahem zinku. Bez tohoto řešení ale hrozí, že krmná dávka vybalancovaná ideálně nebude.

Kopra a vláknina

Kromě nízkého NSC má kopra vysoký obsah vlákniny. Nutriční složení ukazuje, že vláknité frakce jsou podobné těm, které nalezneme u pastevních trav mírného pásma. Energie z vláknité frakce kopry by tedy byla podobná energii trávy, ale vyšší obsah tuku způsobí, že celkový produkt bude kaloričtější. Odhady skutečného obsahu stravitelné energie kopru tedy řadí do stejného energetického rozmezí jako řepné řízky.

Dieta založená na tuku a vláknině funguje dobře u koní, kteří jsou metabolicky postižení nebo nejsou v zátěži. Koně ve vysoké zátěži ale mohou potřebovat více NSC, aby si udrželi dostatek energie k výkonu. Přidání škrobu do krmné dávky ve formě obilnin by tento problém vyřešilo. Pokud zkrmujete kompletní krmivo, kde je kopra minoritní složkou, tento problém samozřejmě odpadá.

Kopra a voda

Kopra je někdy považována za krmivo, které je zodpovědné za vznik kolik a dalších gastrointestinálních potíží. To lze ale ve většině případů přičíst příjmu kopry bez dostatečného množství vody. Nejlepší je kopru před krmením namočit nebo ji alespoň podávat smíchanou s vodou (tři díly vody na jeden díl kopry). Kopra obsahuje pouze nízké hladiny cukru a škrobu (NSC), proto může být namočena několik hodin, aniž by to bylo nebezpečné (kvašení). Komerční krmiva mohou být krmena suchá, voda ale musí být k dispozici jako zásadní doprovodný faktor. Chuť kopry je obecně velmi dobrá a koně ji obvykle bez potíží přijímají. Spotřeba je ale znatelně lepší při krmení za mokra. Doporučováno je dávkování 500 g–2 kg na kus a den pro koně o hmotnosti 500 kilogramů.

Prášek z kopry, pelety nebo raději kompletní koncentráty s obsahem kopry?

Protože kopra je často prodávána ve formě prášku, může být obtížné přimět koně, aby jí koně konzumovali ve větším množství. Peletování kopry proto může zvýšit příjem produktu. Jako doplněk ve výživě prášek dobře funguje, pokud zamíchán například do kaše z řepných řízků.

Závěr

Pokud se rozhodnete použít ve výživě svého koně kopru a nemáte dostatek zkušeností se sestavováním vyvážené krmné dávky, je bezpečnější požádat odborníka na výživu koní, aby vámi stanovenou krmnou dávku zkontroloval. Správné obohacování o vitamíny a minerály pomáhá zajistit zdraví a pohodu.

Složení kopry:

• Sušina: min. 90 %
• Hrubá bílkovina: min. 20 %
• Vláknina: max. 15 %
• Cukry, škroby: 11 %
• Tuk: 9 %
• Energie: 15 MJ/kg
• Lysin: 4,5 g/kg
• Vápník: 0,54 g/kg
• Fosfor: 5 g/kg
• Draslík: 16,5 g/kg
• Síra: 2,2 g/kg
• Hořčík: 2 g /kg
• Měď: 0,3 mg/kg
• Síra: 0,24 %