Jak na elektrický ohradník
Pastviny - a samozřejmě i výběhy či jiné prostory, v nichž chceme udržet koně - si v současné době nedokážeme představit bez elektrického ohradníku. Požádali jsme proto pana Ing. Vlastimila Kamíra, zástupce firmy nesoucí jeho jméno, aby nám shrnul problematiku sestavení elektrického ohradníku a poradil ve výběru vhodných komponent.
(Pozn. red: Jednotlivé obrázky slouží jako hypertextový odkaz k odpovídající položce na stránkách www.kamir.cz.)
Elektrické hrazení se skládá z několika částí. Ze zdroje, který pravidelně vysílá elektrické impulsy do jednoho nebo několika vodičů. Ty jsou izolovány od země a dopravují impuls po ohradě. Nedílnou součástí soustavy je i zem, která společně s uzemněním zabezpečuje přenos impulsu zpět do přístroje, pokud dojde k dotyku zvířete s vodičem. To znamená, že při dotyku zvířete s vodičem dostane zvíře sice nepříjemnou, ale ne životu nebezpečnou elektrickou ránu. Platí zásada, že zvíře, ale i člověk, musí mít možnost se od ohradníku vzdálit. Proto se nesmí používat ostnatý drát.
Všechny části elektrického hrazení tvoří systém, kde musí každá část správně plnit svou funkci.
Zdroj impulzů
Výběr zdroje impulzů závisí na délce ohradníku, druhu a kategorii zvířat, pro které je ohradník určen, a na vegetaci, která se může oplocení dotýkat. Čím delší ohrada a větší ztráty, tím silnější ohradník. Zvířata se dělí na citlivá (pes, kůň) a méně citlivá (skot, ovce). Pro méně citlivá zvířata je třeba používat zdroje s výstupní energií impulzu vyšší než 3 jouly. Pro koně se používají zdroje od 1 J.
Pokud to je jen trochu možné, je vhodnější síťový zdroj, kde odpadá starost o dobíjení baterie. Síťový zdroj se namontuje někde u stáje nebo domu a k pastvině se přivede již jen přívod s impulzem. K tomu lze využít vysokonapěťové kabely, které se mohou protáhnout i pod zem. V žádném případě se nenatahuje na pastvinu prodlužovací kabel na 220 V.
Uzemnění
Nedílnou součástí elektrického ohradníku je uzemnění. Uzemnění slouží k tomu, aby se uzavřela smyčka v případě dotyku zvířete s vodičem. Důležité je, aby propojení mezi zemnící tyčí a samotným zdrojem bylo dokonale vodivé. Pro propojení je nutný kvalitní vodič, nelépe měděný o průřezu minimálně 1 mm2 (lze využít vysokonapěťový kabel).
Pro silnější zdroje nad 1 J mají být instalovány minimálně dvě tyče, nad 3 J minimálně 3 tyče. V případě montáže více tyčí musí být od sebe vzdáleny min. 3 m a rovněž dobře vodivě propojeny.
Tyče je třeba dát na vlhké místo. Při zatloukání dejte pozor na podzemní vedení - telefon, elektropřípojka, vodovod.
Měření napětí v ohradníku
Pro změření aktuálního napětí na ohradě slouží zkoušečky. Na každém místě ohrady by mělo být minimální napětí 3000 V, které je nutné pro překonání odporu kůže. Pokud se naměří 5 - 7 000 V, je ohrada v pořádku. Napětí nad 9 000 V může způsobovat přepalování plastových vodičů. Pomocí zkoušečky můžete najít např. špatně propojený spoj - před uzlem naměříte vyšší napětí než za ním.
Obvod ohrady nejlépe zkontrolujete tak, že ohradu u přívodu rozpojíte a na druhém konci, než je přívod, změříte napětí. V ideálním případě je napětí na konci ohrady stejné jako u přívodu. Pokud je výrazně nižší, je některý spoj špatně propojený, nebo mohou být porušené drátky na části vodiče. Pokud není na konci napětí žádné, je ohrada přerušena. Při hledání poruchy postupujte od zdroje po přívodu až k jednotlivým částem ohrady tak, abyste si byli jisti, že předchozí část je v pořádku.
Kůly, tyče a jak na ně přidělat vodič
Další součástí ohrady jsou kůly nebo tyčky. Kůly se používají především u stabilních ohrad stavěných na více let. Pro ohrady dočasné, popřípadě přepažování větších pastvin, se používají plastové, kovové nebo laminátové stojky. Kolem těchto tyček by se neměla lanka nebo pásky omotávat. U dočasných ohrad by se měly rohy, ostřejší zlomy a vchody vždy udělat z kůlů a na nich vodič napínat.
Izolátory pro elektrické ohradníky slouží k oddělení vodiče, který je pod napětím, od kůlů. Dřevo, především vlhké, je při vysokém napětí vodivé. Pokud se někde dotýká vodič podpěr, země nebo třeba kovového plotu, je impulz sveden do země a ohradník je nefunkční. Izolátor je třeba zvolit podle toho, pro který vodič je určen (drát, lanko, lano, páska) a v jakém místě na ohradě bude:
- Na rovných úsecích se používají průběžné izolátory,
- do lomů a rohů se instalují rohové a napínací izolátory a
- ke vchodům izolátory, na které je možné zavěsit rukověť.
U pevných plotů - u zahrad, obor nebo u ohrad, kde je základ z tyčoviny, se používají izolátory pro předsazenou ohradu. Na kovové sloupky se používají izolátory se závitem M6 a lze je přichytit sponou tak, že se sloupek nemusí vrtat.
Různé vodiče
Pro elektrické ohradníky je vodič jedním ze základních součástí. Lze je rozdělit dle použitého materiálu - kovová lanka a dráty, polyetylenová lanka a pásky z monofilových vláken a polypropylenová lana. Důležitým údajem u vodičů pro elektrické ohrady je jejich vodivost a mechanická pevnost. Vodiče pro elektrické ohradníky se dále vyrábějí v různých barvách a barevných kombinacích. Při výběru typu a kvality vodičů rozhoduje druh a kategorie paseného zvířete, velikost pastviny, konfigurace terénu a to, zda se jedná o trvalou nebo dočasnou pastvinu. Výšku je třeba zvolit podle velikosti chovaných zvířat.
Dráty a ocelová lanka mají relativně nízký odpor = dobrou vodivost. Používají se především na stálé ohrady, protože se velmi špatně smotávají. Nevýhodou je malá výraznost - špatná viditelnost. U koní se nepoužívají, dráty dříve říznou než prasknou. Speciálně pro koňské ohrady je určen drát s plastovou vodivou vrstvou, který má vysokou pevnost a vzhledem k průměru 8 mm by neměl říznout.
Lanka jsou vyrobena z polyetylenu a jsou do nich vpleteny kovové drátky. Používá se nerezový drátek, který má vyšší pevnost, ale také velký odpor. Měděný drátek má malý odpor, ale zase je křehký. Někdy se používá kombinace obou materiálů. Novým vodivým materiálem je ocelový drátek se speciální vícevrstevnou galvanizací TriCOND™.
Lanka jsou dobře viditelná a velmi pružná. Hodí se především na dočasné pastviny, nebo na pastviny, kde je potřeba vodiče mimo pastevní období stahovat. Lze je velmi dobře navíjet. Především u pastvin, kde se první seč sklízí na zimu, není nutné mít vodiče celoročně natažené. Použití pro pastvu koní je na zvážení každého chovatele. Silnější lanka mohou dříve říznout, než prasknou. Lze je použít tam, kde se neočekává snaha zvířat ohradu nerespektovat - podél lesa, potoka, křovin atd. Oproti páskám jsou lehčí, nedrží se na nich tolik námraza a netrpí chvěním ve větru.
Lana jsou vyrobena z polypropylenu. Mají vysokou pevnost a používají se na menší ohrady. Jsou relativně těžká a kůly musí být blíže u sebe. Jako vodiče se vplétají nerezové nebo kovové drátky. Lana se dají mimo pastevní sezónu dobře stahovat. Dnes se velmi často využívají pro pastvu koní. Oproti páskám mají větší pevnost, nedochází k předírání drátků větrem. Opět ale mohou v případě kontaktu s běžícím zvířetem způsobit řezné rány.
Pásky jsou vyrobeny z polyetylenových vláken. Jako vodiče se používá nerezový drátek nebo nový vodivý materiál - ocelový drátek se speciální vícevrstevnou galvanizací TriCOND™. Má až 5 x nižší odpor než nerezový drátek, takže je vhodný především pro delší ohrady. Měděné drátky v páskách nemají dlouho životnost, protože se páska větrem neustále pohybuje a drátky se v izolátorech poruší. Pásky se využívají především při pastvě koní, protože při splašení koní nebo při zamotání koní do pásky by páska měla dříve prasknout než říznout. Nejpraktičtější jsou pásky o šířce 10 mm. Jsou relativně lehké, dobře se napínají a lze k nim použít základní izolátory pro lanka, které jsou výrazně levnější než izolátory pro pásky.
Pásky 20 a 40 mm mají již velkou plochu a případná námraza v zimě je velmi zatěžuje. U širších pásek se musí snižovat vzdálenost mezi kůly, je třeba používat speciální izolátory a originální spojky a propojovací kabely. Není vhodné je používat k plastovým tyčkám.
Spojky pro elektrické ohradníky slouží k vodivému propojení vodičů (15). Při nekvalitním propojení jen uzlem dochází k přechodovému odporu. Tím se jednak napětí a výkon impulzu nepřenese dál a samotný spoj se zahřívá (jiskří a cvaká) a v případě použití plastových lanek nebo pásek se může i přepálit. Jednotlivé vodiče na ohradě je dobré mezi sebou propojovat. Propojováním se snižuje odpor ohrady a převede se napětí i přes poškozená místa lanek nebo pásek. Pro drát nebo lanko je možné pro pospojování použít kousky měděného drátu, pro široké pásky je lepší použít originální propojovací kabel.
Napínáky slouží pro napínání vodičů elektrických ohrad, především drátů a eliminují změny délky, které vznikají v důsledku tepelné roztažnosti.
Vchody slouží pro přístup do pastviny. Je třeba rozlišovat, zda do pastviny chodí obsluha několikrát denně - například pro koně, nebo vchod slouží jen pro přehnání stáda na novou pastvinu. Pokud je jako vodič na ohradě použité lanko nebo páska, stačí jen samotná rukověť. Pokud je použit tvrdý drát, jsou vhodnější vchodové pružiny. U frekventovaných silnic lze využít pevné kovové brány, které lze i uzamknout.
Zásada je, že by měl být u vchodu použitý stejný materiál jako na zbytku ohrady. Například, pokud je pro koně použita páska, nedělejte vchod z kovové pružiny, protože je pro koně v porovnání s kontrastní páskou "neviditelný". U koní dochází ještě k zachycování žíní do pružiny. V tomto případě je lepší použít stejnou pásku jako na ohradě. U vchodů, kde se chodí několikrát denně, vyzkoušejte vchod s gumou.
Pro upozornění kolemjdoucích osob se ohradníky doplňují výstražnými cedulkami, které mají být tam, kde lze předpokládat pohyb osob. Především je třeba zvýraznit vjezdy nebo zaplocené cesty, kde byli lidé zvyklí jezdit nebo procházet.
Závěrem je třeba říci, že elektrický ohradník není samospasitelný. Je to jen doplněk ostatních opatření. Koně, kteří ohradník neznají, je vhodné učit na pevné ohradě, kde se ohradník přidá. Musím se rozhodnout, co je menší zlo, zda kůň na sousedovic louce, ale nic se mu nestane, pokud pásku roztrhá, nebo musím použít silnější lano, které zabrání i mechanicky úniku zvířat na frekventovanou silnici i za cenu zranění zvířat v případě jejich poplašení. Nikdy neučte koně nebo hříbata na slabém zdroji s tím, že když to nebude stačit, začnete přidávat. I malé hříbě nechte „čuchnout" k ohradníku s dostatečným napětím, bude si to pak pamatovat.
Ing. Vlastimil Kamír, jednatel společnosti Kamír a Co. spol. s r.o., s manželkou vlastní farmu s 200 ha pastvin pro skot a koně www.farmaborova.cz
e-shop: www.vseprofarmu.cz
Galerie
Každý kůň venku aneb uzpůsobení podmínek na míru
Velmi často slýchám, že by majitelé moc chtěli svého koně umístit do takového areálu, kde bude celoročně venku, ale kdykoli se o změnu pokusili,…
Druhý díl nekonečných variací krmelců pokračuje nabídkou tipů na krmení sena. Ať už se rozhodnete krmelec koupit nebo postavit, potřebujete vizi.…