Dobrá pastvina není jen travnatá zelená plocha ohraničená plotem. Je to upravovaná louka, prostá plevele, která koním poskytuje výživnou a nezávadnou píci. Ale nejen to. Dobrá pastvina je výborným prostředkem proti erozi: bohatý kořenový systém pícnin brání dešti ve smývání ornice. Naopak špatná pastvina plná plevele s vysokými stonky a širokými listy, kolem nichž nic neroste, podléhá erozi a při každém dešti dochází k odplavování minerálních i organických látek do vodních zdrojů.

Při troše snahy lze koním vhodnou pastvinu, šetrnou k životnímu prostředí, vyrobit i udržet. Chce to jen trochu znalostí, snahy a plánování.

Půda - z čeho to všechno pochází

Základem všeho je znát půdní poměry pastviny. Jaký typ zeminy zde je? Jaké má pH? Jaký je její obsah živin? Kromě toho, že různé rostliny upřednostňují pro svůj růst jiné podmínky, je třeba myslet i na to, že nadbytečné živiny se spláchnou do vod a brání růstu nativních druhů rostlin, jejich nedostatek naopak znamená, že traviny budou strádat. Jedinou cestou, jak určit množství živin v půdě a její pH, je nechat si udělat její rozbor - a to na každé pastvině zvlášť. Zajímat nás bude především na fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca) a hořčík (Mg) a samozřejmě pH. Podle výsledků se pak přihnojí chybějícími prvky a případně se upraví kyselost. Více si o půdě můžete přečíst ve článku Bc. Jany Syrové Zeleň pro koně a jejich lidi: Půda.

Tip: O fosforu v půdě se dozvíte například na stránce Agrochemické vlastnosti půdy - fosfor webu agrokrom.cz. Podobné pojednání zde najdete o draslíku a dusíku.

Kompletní nebo jen částečná obnova pastviny?

Opravdu podstatná otázka, když chcete mít rovnoměrně zelenou pastvinu bohatou na kvalitní píci: Jak začít?

Pokud je původní pastvina hodně zanedbaná, dost možná už nebude schopná obnovy. Rozroste se na ní plevel či rostliny, které jsou pro zdraví koní škodlivé. Pak možná bude nejlepší vytvořit novou pastvinu. Začít od píky. Zbavit se nežádoucích rostlin - ať už chemicky, nebo k prostředí šetrněji - a připravit půdu a osít. Podobně budete postupovat i v případě, že jste se rozhodli založit pastvinu novou, například na místě původního pole. Nevýhodou tohoto postupu je, že na nově vyseté pastvině nemůžete mít koně, dokud se neujme nový porost, což může být i jeden rok.

Pokud se však o stávající pastvinu staráte pravidelně a dodržujete důležitá pravidla jejího využívání, bude stačit uchýlit se k jednoduššímu řešení: pravidelné obnově spasených, zničených či prostě „jen" horších míst. Někdy stačí posekat nedopasky a nechat nějakou dobu v klidu, popřípadě ji podle potřeb přihnojit; pokud na ní zbývá dostatek žádoucích rostlin, rozrostou se. Pokud už se však žádoucí porost není schopen „sám" obnovit, bude třeba tato slabší místa pastviny znovu přesít - samozřejmě opět do připravené půdy. Myslete na to, že stávající porost bude třeba co nejvíce posekat, aby se oslabil a novým rostlinkám nebyl takovou konkurencí.

Tip: Travní semena je lepší vpravit do půdy, cca 1 cm hluboko. Roste pak šance na jejich uchycení, než když se jen rozhodí na povrch.

Vysévat byste měli asi do poloviny dubna; kořenový systém rostlin se rozvine ještě za vlhkého počasí a nová tráva pak bude na léto už poměrně silná a zvládne přežít horko a sucho. Koncem června už budete moct na obnoveném porostu regulovaně pást koně. Pokud ne, pak nově osetá místa před koňmi ochráníte ohrazením.

Jakou pastevní směs pro koně vybrat, z čeho se má skládat a jak se pak o ni starat - to vše vám přinese náš nový seriál Zeleň pro koně a jejich lidi. My se proto podíváme na jiné aspekty „pastevní problematiky":

Aby koně pastvinu nezničili

Pokud chcete, aby se ze zelené pastviny nestal za pár týdnů jen hliněný výběh, musíte se o ni starat. A musíte pobyt koní na ní zorganizovat tak, aby trávu nezničili kopyty ani zuby. O koních je známo, že si vybírají jen ty chutné rostlinky, ty spasou doslova do kořínků, takže je za poměrně krátkou dobu mohou úplně zničit. Naopak rostliny, které jim nechutnají, odmítají, díky čemuž tyto dobře rostou, vysemení a výborně se po pastvině množí. Koně ale devastují zelené plochy i svými kopyty. Na poměrně malou plochu kopyt působí velká váha a stačí jen trochu měkčí půda či rychlejší pohyb, a už máte po pastvině díry a vykopnuté drny trávy. V období dešťů proto dodržujte "zákaz vstupu koní na pastvinu".

V první řadě je třeba určit vhodnou dobu, kdy koně na jaře na pastvinu vypustíme. Tráva už by měla být vzrostlá a půda dostatečně suchá, aby koně nezničili vše ještě v začátcích. Předtím, než je na pastvinu pustíte, projděte si ji. Ojedinělá místa, která zůstávají stále mokrá, lze přenosným ohradníkem dočasně před koňmi chránit. Navíc zkontrolujte případné předměty na zemi a stav hrazení. A - pokud je máte v oku - můžete objevit jedovaté rostliny. Pokud máte na pastvině i napájení, zkontrolujte jeho funkčnost, v případě přírodních zdrojů vody jejich přístupnost a nezávadnost. Rozmístěte také solné lizy. Pokud koně budou na pastvině přebývat delší dobu, pak bude vhodné zajistit nebo překontrolovat stávající přístřešky, závětří, odstínění a jiné ochrany před nepřízní počasí.

Také je třeba počítat: kolik mám koní na jak velkou plochu? Bude tato plocha vůbec schopná tolik nenechavých zubů a těžkých kopyt zvládnout? Velmi obecné pravidlo říká, že pokud chcete, aby pastvina uživila jednoho koně o hmotnosti cca 500 kg, pak by její minimální plocha měla být přibližně hektar (mluví se o 0,8 ha). Podmínkou je kvalitní pastva na kvalitní půdě s minimálním sklonem.

Pokud je plocha na jednoho koně výrazně vyšší (extenzivní pastva), je možné, že nebude třeba mnoho lidských zásahů. Myslete však na to, že i v tomto případě budou koně vypásat přednostně svá oblíbená místa. Na jaře a na podzim se po pastvině projděte, nedopasky posečte a vypasená místa znovu přesejte.

Pokud je však tato plocha menší (intenzivní pastva), bude třeba pobyt koní na ní řádně organizovat. Koně lze například na pastvinu pouštět pouze na část dne a po zbytek času je mít ve stáji/výběhu a dokrmovat je.

Tip: Koně nikdy nevypouštějte na jarní pastvu bez přípravy a hned na celý den. O tom, jak je dobré koně na trávu navykat - a proč, si řekneme v jednom z příštích článků k tomuto tématu měsíce.

Osvědčeným systémem intenzivní pastvy, který je běžný u skotu a stále častěji je využíván i majiteli koní, je rotační systém. Pastvinu rozdělíme na několik částí (například přenosným ohradníkem) a ty střídavě dáváme koním k pasení. Nejčastěji se pastvina dělí na čtvrtiny, ale i dvě poloviny jsou lepší, než nic. Koně spásají menší plochu intenzivněji a to je nutí žrát všechny rostliny a méně jimi plýtvat. Ve chvíli, kdy je tráva nižší než cca 7 cm, se odvedou do jiné části, která zatím „odpočívala". To může být za pár dní nebo za pár týdnů; záleží na množství koní a ploše, která jim k pastvě byla dána. Na vypasené části je pak třeba posekat nedopasky, tím se předejde vysemenění plevelů. To, jak dlouho pak tato část bude odpočívat, záleží na mnoha faktorech. Může to být i 30 dní, ale často stačí 2-3 týdny.

Koně potřebují pohyb

Je sice hezké, že se koně napasou, ale pastva není přece všechno; koně se potřebují hýbat! Pokud budou jen stát na místě v omezeném oplůtku a kolem sebe ukusovat bohaté drny, moc zdraví jim to nepřinese. Mluví se o minimálně 15 kilometrech nachozených pomalým krokem denně, aby jejich životní styl nebyl považován za „sedavý". V případě extenzivní pastvy jsme opět většinou „za vodou"; na velkém prostoru se koně sami udržují v pohybu.

Problémy ale nastávají při intenzivní pastvě, kdy je plocha pastviny malá a ještě je - kvůli ochraně před zničením - rozdělená na několik částí. V tuto chvíli musí přijít na řadu důkladné rozvržení celého prostoru, který je koním dán k dispozici. Celou plochu rozdělíme nejen na několik menších pastvinek, ale část vyčleníme pro pohyb koní. Za tímto účelem je vhodné, pokud vysledujete, kudy koně chodí nejčastěji, kde rádi postávají, kde hledají stín či ochranu před nepřízní počasí, kde bude nejvhodnější umístit napáječku a kde se budou v případě potřeby přikrmovat jádrem. Prostor určený k pohybu je vhodné drénovat a aspoň částečně zpevnit. Tím se vyhnete bahnu, které rychle vznikne všude tam, kde mají koně k dispozici pouze hlínu. Místa, kudy mají koně projít rychleji, zužte, naopak tam, kde chcete, aby se zdržovali, jim prostor rozšiřte. Cesty můžete vysypat kůrou, dřevěnými štěpky nebo pískem, okolo napáječek dát například oblázky a v místech, kde koně rádi odpočívají, zpevnit povrch například betonem nebo rohožemi (úklid koblížků bude výrazně příjemnější). Především k močení využijí koně rádi pískoviště nebo místa nastlaná slámou, pískové plochy mohou využívat k válení. Takto upravené povrchy oddělte od pastviny například kulatinou nebo obrubníky. Přestože o tuto část zmenšíte plochu pastviny, dost pravděpodobně se vám to vyplatí: koně budou po trávě méně šlapat a v případě, že bude pastvina mokrá, ji můžete s čistým svědomím před koňmi zavřít a přitom je nebudete nuceni držet ve stáji.

Zdroje informací:

• Sharon Biggs: Greener Pastures, TheHorse.com, 2009.
• Kathryn Watts, BS: Pasture Makeover, TheHorse.com, 2006
• Rory Lewandowski: Pumping Up Unproductive Pastures, TheHorse.com, 2008.
• Katherine Walcott: Eradicating Erosion, TheHorse.com, 2008

Další čtení:

• Prof., Ing. Josef Pulkrábek, CSc.: Louky a pastviny, Skripta ČZU Speciální fytotechnika.
• O různých odrůdách travin si můžete přečíst na stránkách Greenkeeper.cz (česky).
• Jednotlivé traviny a hromadu článků o píci najdete i na stránkách Purdue University (anglicky).
• Stránky Safergrass.org zase zkoumají pastvu z hlediska obsahu cukrů (anglicky).
• Pár tipů na téma managementu pastvin v zimě: Winter Horse Pasture Management (anglicky).
• Poměrně rozsáhlou sbírku článků o pastvinách najdete i na webu Horses and Horse Information (anglicky).