Tváře současné drezury: Holga Finken

3. 6. 2010 The Horse Magazine

Dnes si představíme u nás méně známého, ale o to lépe světově zapsaného trenéra a jezdce především mladých koní. Jméno Holga Finken je spojeno především s prestižními soutěžemi mladých koní, Bundeschampionaty. Dál si můžete přečíst něco o skladbě jeho lekcí a důležitosti, jakou přikládá základům.

Kdo je kdo: Holga Finken
Učil se jezdit ve stájích Achima Weista a Herberta Rehbeina, poté jezdil aukční koně ve Verdenu. V roce 1990 si začal budovat vlastní stáj a získal 11letého Rigoletta ze stáje Rehbeinových. S ním získal Zlatý jezdecký odznak (za 10 vítězství v soutěžích st. S) a první umístění v soutěžích IM1. Postupně se vyprofiloval především jako nesmírně trpělivý a talentovaný jezdec mladých koní, jeho rukama prošel např. Weltmayer nebo níže zmíněný Salinero. Seznam jeho úspěchů v Bundeschampionatech je naprosto jedinečný, má na kontě 10 vítězství.

Tréning s Holgou Finken: Je to v sedu, ne v rukách

Holga FinkenMám rád atmosféru v tréningovém středisku Holgy Finken. Vše je profesionální, všichni koně chodí tak hezky dopředu, že není divu, že Holga je považován za krále šampionátů mladých koní - známého Bundeschampionatu. A také si buduje stále lepší pověst producenta velmi kvalitních koní do soutěží FEI.

Přijeli jsme se podívat, jak Holga učí mladého hřebce Falsterbo, patřícího mému příteli Jensi Mayerovi. Když jsme naposledy Falsterboa viděli pod Jensovou ženou Suzy, měl velmi impozantní pohyb - s Holgou Finkenem v sedle byl úchvatný. V loňském roce na Bundeschampionatu ve třídě tříletých klisen a valachů vyvolal senzaci jiný Fidermarkův syn, Fürst Fabio svým extravagantním, velmi kadencovaným projevem. Falsterbo má taky takový pohyb, ale navíc je mnohem hezčí (domnívám se, že vzhled je důvod, proč je Fürst Fabio valachem...)

Falsterbo měl se Suzy úžasný cval, ale v posledních šesti nebo kolika měsících se moc zlepšil jeho krok. Je teď opravdu prostorný, ale stále jasně čtyřdobý. Klus je prostě úžasný, tak prostorný, ale pořád s moderní uvolněností lopatky a švihem a vzadu pořád šlape dobře pod sebe. Ale pořád je to cval, který vám vyrazí dech, každý skok jde neuvěřitelně vzhůru, jako by chtěl šplhat do vzduchu. Zdá se, že právě výrazný pohyb předních nohou ve cvalu je opravdovou devizou Fidermarka a Falsterbo podle dobrých rozhodčích může být nejlepším Fidermarkovým synem.

"Každý jezdec by chtěl takovýhle cval, ale problém je, že mnoho jezdců zapomíná, že i u takového cvalu je důležité, aby kůň pracoval hřbetem, s rovnováhou na zádi, ale zároveň se stále pohotovýma zadníma nohama. Abyste měli pocit, že je stále kulatý. Musíte ho jezdit dopředu, zkrátit, dopředu, zkrátit, tak časem vybudujete sílu. Důležité je, aby tuto práci dělal každý den, každý den totéž, pokud někdy trochu přidáte, pak se o krok vraťte. Nejdůležitější je ta každodenní základní práce, nemůžete říct 'tohle už jsme dělali, už toho můžeme nechat'. Musíte to procvičovat každý den tak, aby se z toho stala rutina. Celé tajemství je jezdit koně kulaté a současně je nechat pracovat hřbetem. Když je kůň tří nebo čtyřletý, musíte vybudovat sílu a aby se tak mohlo dít, musíte jezdit sedem, ne rukama. Když je opravdu vedete sedem, pak je opravdu máte a mohou vás nést."

Falsterbo"Suzy i Jens Meyerovi s koňmi pracují opravdu dobře, jsou to úžasní lidé a Suzy s Falsterboem udělala opravdu kus práce," říká mi Holga později, "ale je na ni příliš těžký, proto přišel sem. Je to nesmírně kvalitní zvíře, může startovat na Bundeschampionatu mezi pětiletými na stupni L. Až dosud se účastnil pouze přehlídek hřebců, takže ukazoval svůj krásný klus, ale teď se musí vrátit k základům a stát se opravdu prostupným, aby zvládl cviky stupně L. Zejména u tohoto koně je základní práce velmi důležitá, musí jít dopředu, dolů a "skrz", pak může začít se cviky - kontracval, poloviční piruety v kroku a tak dál."

Nejsou to jen chody, co zaujme, je to také rovnováha. Přechod, nacválání z kroku do kontracvalu, zkrátit a v klidu projet roh. Zpět na stejné místo, znovu nacválání z kroku, tentokrát na správnou nohu a hřebec ukazuje neobyčejnou schopnost zkrátit cval, aniž by ztratil chody.

A opět to podle Holgy vychází ze základů: "Důležité je, že kůň opravdu pracuje hřbetem, je uvolněný a natahuje se do otěže. Protože jsem každý den trénoval, klus-krok, klus-krok, můžu teď začít s přechody cval-krok, protože pracuje tak dobře hřbetem a je tak uvolněný, že mu to nedělá problém. Je to opravdu velmi dobrý kůň na své úrovni. Půjde L, pak M (ekvivalent našeho "S" - pozn. překl.) Může dělat přeskoky už teď - je na ně velmi talentovaný."

Holga ale teď s přeskoky přestane... "Teď s přeskoky přestanu, protože on se musí nejdřív naučit jít odzadu a opravdu se nést v kontracvalu. Teď už vím, že přeskoky zvládne a na konci sezóny, v prosinci nebo v lednu se k nim vrátím. Ale ne teď, protože si musí být jistý v kontracvalu a být dost silný, aby ho snadno zvládl na Bundeschampionatu."

Když kůň vypadává z kontracvalu, Holga se v klidu vrátí o krok zpět, znovu zaskočí do kontracvalu a znovu projede roh. Pak koně známým německým způsobem pohladí po pleci, což znamená 'udělals to správně'. Holgovi koně mají zvláštní rovnováhu a jsou správně narovnaní. Vždy jsou 'před pomůckami', ale současně vnímaví k jezdcovu sedu, takže jsou lehcí vpředu. Zrovna si pohrává s Roxinem, nejúžasnějším devítiletým koněm, jakého jsem kdy viděl (po Rohdiamant z klisny Furioso, takže by to měl být do drezury trochu moc francouzský původ, ale papíry nejezdí).

FalsterboKůň je tak jemný, lehký a vše vykonává absolutně bez námahy. Přeskoky každý cvalový, trochu pasáže, vše s úžasnou snadností a měkkostí. Holga přidává a uvolňuje valacha v prostorném cvalu, než začne pracovat na přechodech cval-krok. Ještě jednou ho trochu posazuje na záď, ale stále nic nebere vpředu, kultivuje pohyb a stále jezdí dopředu. "U všech koní, od tří let až do Grand Prix, ty základy jsou nejdůležitější, takže to je práce, ke které se stále vracíte. I když umějí cviky do Grand Prix, stále se vracím k základní práci a ohýbání. Nejdůležitější je práce hřbetem."

Hodně se diskutuje o smyslu Bundeschampionatu pro budoucnost. Objevuje se na něm mnoho koní, kteří vypadají jako jasné hvězdy, ale pak zapadnou stejně rychle, jako se objevili. Někteří zmizí v období mezi tří-čtyřletou a pak pěti až šestiletou třídou. Podle Holgy je toto zmizení důsledkem celé řady faktorů: jezdecké a trenérské chyby, něco může být koněm nebo obvyklé komerční důvody. "Stává se, že na Bundeschampionatu nebo na mistrovství světa koně vidíte ve finále pětiletých a o rok později v šestiletých už není. Většinou je to proto, že nedokážou dělat letmé změny nebo překroky a většinou proto, že jezdci zapomínají na základy. Mnoho jezdců je zanedbává a je to důvod, proč nedokážou koně dostat výš než do stupně L. Skvělí koně, opravdu kvalitní, ale jezdci zapomenou na základy a proto je pak už nikde neuvidíte."

Někteří koně jen potřebují trochu víc času... "Někdy koně nechtějí dělat přeskoky a pak najednou, když je jim sedm nebo osm, jsou zpátky se super přeskoky. Prostě to jen chtělo víc času než u jiných koní. Je to u různých koní různé, ale většinou je to práce na základech. Největší skok je mezi pátým a šestým rokem, kdy přijde čas na letmý přeskok."

"Jsou i koně, kteří na Bundeschampionatu dostanou jen známky 7,5 a 8, protože nemají žádný zvláštní pohyb, ale přesto to jsou velmi dobří koně do Grand Prix. Pro Bundeschampionat je pohyb nejdůležitější - pro Grand Prix je také důležitý, ale můžete mít koně, který se nehýbe až tak dobře, ale dělá perfektně cviky, má skvělou piafu a pasáž a pak je to výborný kůň do Grand Prix, ale ne do Bundeschampionatu. Ale to je velmi těžké vysvětlit majitelům..."

"Snažím se ve stáji držet dobré koně i po Bundeschampionatu, ale problém je, že my se živíme i prodejem koní. Poté, co se kůň dobře umístí v Bundeschampionatu majitelé řeknou: 'OK, můžeme za něj dostat spoustu peněz, prodejte ho.' Například tu byl i Salinero Anky van Grunsven, ale přišli a koupili ho ještě dřív, než se Bundeschampionatu zúčastnil. A na Bundeschampionatu je mnoho profesionálních jezdců, ti prodají koně jezdcům, kteří nejsou tak dobří a pak už o koni také neuslyšíte. Anebo koně přijdou na Bundeschampionat ježděni svými majiteli, kteří dobře jezdí do L, ale pak už nejsou nejlepšími jezdci pro koně na vyšším stupni. Je to nejvíc otázka jezdce. Hodně dobrých koní je ztraceno a nikdy už je nevidíte, ale většinou je to kvůli jezdci. Každý kůň potřebuje svého jezdce. Kvalifikují se koně, o kterých pak neuslyšíte a jsou skvělí koně, ale jsou prodaní. To je život."

WanescoNa důkaz, že život nekončí Bundeschampionatem, vchází do jízdárny Wanesco, velký ryzák po Weltmayerovi, který zvítězil ve třídě pěti i šestiletých a nyní začíná se závoděním v soutěžích FEI s Holgou. Ve svém prvním SG v Brémách se umístil druhý. A znovu Holga ukazuje svou dovednost vést koně sedem, když s ním krokuje po aréně. Kůň má na sobě ještě deku, snadno ho zastavuje jen sedem, na prověšené otěži. Sundat deku a do práce, a já jsem znovu překvapen způsobem, jakým Holga začíná pracovat, v kroku a spoustou laterální práce. Vím, že to asi bude znít trochu bláhově, ale při sledování Holgy při práci si neustále připomínám zesnulého Nuno Oliveiru (bláhově proto, že ti nejhlasitější následovníci Nunova odkazu mají sklon předvádět ježdění vpodstatě 'dozadu', zatímco Holga Finken je spíše představitelem 'dopřednosti').

I když začíná klusat, podobnost zůstává. Nuno byl vždy zastáncem přivedení koně do rovnováhy a na záď v klusu, a Holga dělá prakticky to samé, jemně natahuje Wanesca v klusu, s otěžemi stále mírně prověšenými. Naprosto rovné zastavení, pak stojí a stojí a stojí a nakonec se rozchází, aby znovu perfektně zastavili.

A znovu klus, Holga zlomek sekundy zůstane sedět proti pohybu a kůň už provádí krok zpět a pak jde zase lehce vpřed (jak vzdálené to je pokřivenému stereotypu německého trenéra, který žene koně bičem a ostruhami proti škubající plné uzdě?). Potom několik polovičních překroků, provedených zcela bez námahy, další dlouhé, dlouhé zastavení a couvání. Holga couvá se svými koňmi nahoru a 'dopředu' lépe, než kdokoli jiný, koho znám (Nuno, který couvání miloval, se ze svého koňského nebe usmívá), velký kůň couvá v krásném rámci a vycválává do prostorného, snadného cvalu, přičemž jen tiše hladí zemi, jak se jí dotýká. Všimli jste si někdy, že množství hluku, které kůň při pohybu dělá, nemá nic společného s jeho velikostí ani tvarem? Pak nehlučné velké pracovní piruety a než dojde na těžkou práci, vyjet a vyšlápnout na dlouhé stěně. Wanesco se opozdil se třetím počítaným přeskokem (každý druhý skok) a Holga ho klidně bere zpět a dělá je znovu. Holga přechází do změn každý třetí skok a než si kůň něčeho všimne, vyjíždí z rohu prostorným prodlouženým klusem. Ten klus není vynucený ani uspěchaný, prostě vyplynul z této tak klidné práce.

Pro Wanesca jsou stále obtížné cvalové piruety, Holga zůstává klidný, vyjíždí z jedné a vjíždí do další, jen pár kroků a nakonec zase velké poplácání po pleci. A pro dnešek práce končí. Wanesco byl prodán do hřebčína Sprehe, ale naštěstí ho Holga bude jezdit do konce roku. Doufejme, že se nám poštěstí ještě jednou posedět v hale Finkenových a pozorovat tuto skvěle sladěnou dvojici, a užívat si přístup v jedné z nejprofesionálnějších tréningových stájí.

Holga Finken a Benetton Dream: http://www.youtube.com/watch?v=VAIG56KT-Q0

Podobné články

Paul Belasik je jedním z nejvýraznějších a nejefektivnějších obhájců klasických principů a drezury „přátelské ke koni“. Je autorem sedmi knih…

Jessica von Bredow-Werndl je jednou z nejvýznamnějších německých drezurních jezdkyň současnosti. Zazářila už v kategorii juniorů a mladých jezdců,…