Koňské novinky: Genetické a psychologické výzkumy kolem koní
Dnes se podíváme hned na tři "vědecké" zajímavosti: V první vám přispěvovatelé časopisu The Horse představí nové a velmi zajímavé genetické projekty, ve druhém upozorní na vzácnější, ale nebezpečnou nemoc mladých koní a ve třetím nahlédneme trochu i do psychiky majitelů koní v době velké epidemie koňské chřipky.
Hledání genetické podstaty známých nemocí koní
Upravená tisková zpráva
12. února 2009, článek č. 13605
Mezinárodní koňská asociace pro genetický výzkum (Equine Consortium for Genetic Research = ECGR) založená nadací Morris Animal Foundation (MAF) se snaží identifikovat geny, které by utvářely specifické vlastnosti některých koňských nemocí. ECGR je celosvětový výzkumný projekt, který vedou profesoři z University of Minnesota Jim Mickelson, PhD a Stephanie Valberg, DVM, PhD, Dipl. ACVIM. Pomáhá jim 32 vědců z 18 elitních akademických institucí z 9 zemí.
Členové ECGR pracují ve svých výzkumech na základě tzv. polymorfismu v jednom nukleotidu (single nucleotide polymorphism = SNP), aby za finanční podpory MAF zkoumali rekurentní zátěžovou rhabdomyolýzu (čili tying-up, česky ne zcela správně laicky nazývanou černé močení) u plnokrevníků; tzv. "lavender foal syndrome“ u arabských koní (dědičné onemocnění arabských hříbat, která se rodí se zvláštní světlou barvou srsti, ale jsou neschopná dalšího života); extrémní lordózu neboli prosedlý hřbet u koní plemene Saddlebred; nanismus u miniaturních koní; a také náchylnost koní nejrůznějších plemen ke klkání a imunitně zprostředkovaným nemocem. V některých případech už jsou blízko objevu genetické mutace (mutací) odpovědných za určitou nemoc.
„Díky použití SNP čipů můžeme identifikovat ty geny, které stojí za genetickými nemocemi, mnohem rychleji,“ vysvětluje Mickelson. „Můžeme pak doufat, že najdeme mnohem dříve specifické geny a mutace a vyvineme DNA test, který by zjistil, zda je daný kůň geneticky ohrožený a tím pádem náchylnější na určitou nemoc.“
U komplikovanějších nemocí používají vědci tzv. microarray analýzu genové exprese celého genomu, protože na těchto onemocněních se může podílet i několik stovek či tisíců genů. Jsou připraveni zahájit individuální projekty výzkumu laminitidy, rekurentní obstrukce dýchacích cest (recurrent airway obstruction = RAO) česky známých jako dušnost, zrání a oprav kloubních chrupavek, reakce na podání glukokortikoidů, alergických onemocnění kůže a normálního vývoje placenty.
Na základě počátečního úspěchu asociace získal tým z University of Minnesota od USDA (United States Department of Agriculture) grant ve výši $550,000 pro výzkum genetické podstaty metabolického syndromu, který by mohl některé koně činit náchylnějšími na určité formy laminitidy. Tento tým bude také online informovat koňskou veřejnost a tím jim umožní zapojit se do výzkumu. MAF se zavázal financovat další členy ECGR, aby podpořil jejich vlastní výzkumy koňských geneticky podmíněných nemocí. Finančně podporuje také další genetické vzdělávání graduovaných studentů.
V budoucnu se budou projekty využívající SNP čipy snažit o zjištění genetických faktorů spojených s osteochondrózou, RAO a „pastevní“ laminitidou. Máte-li zájem podpořit tyto projekty nebo se o nich dozvědět něco více, navštivte MAFEquineResearch.org.
Mladí koně jsou častěji postiženi infekcemi srdce
Autor původního textu: Christa Lesté-Lasserre
7. února 2009, článek č. 13582
Nemoci srdce se neobjevují pouze u starých nebo přepracovaných koní. Nedávný výzkum prováděný v Belgii ukázal, že vegetativní endokarditida, čili bakteriální infekce srdce, mnohem pravděpodobněji postihuje mladší koně. Tuto endokarditidu, naštěstí považovanou za vzácnou nemoc, vyvolají baktérie, které volně cirkulují v krvi, kam se dostaly z nějaké infekce probíhající kdekoli jinde v těle.
V review publikovaném v časopise Journal of Veterinary Internal Medicine se uvádí, že koně s diagnostikovanou vegetativní endokarditidou měli průměrný věk 4,84 let, zatímco kontrolní skupina koní s podobnými příznaky měla věkový průměr 10,8 let. Může to být proto, že mladší koně jsou více ohroženi primárními infekcemi, které jsou zdrojem infekční endokarditidy.
„Oněmi primárními infekcemi byla phlebitida (zánět žíly), infekční laminitida a kopytní abscesy, ale většina zdrojů bakterií v těle zůstala neznámá,“ říká Sarah Porter, DMV, MSc, PhD, kandidátka v Equine Teaching Hospital na Universitě v Liège a autorka této studie.
Nejběžnějšími klinickými příznaky endokarditidy jsou horečka, kulhání a otoky kloubů. Překvapivě nálezy na srdci, jako šelesty a abnormální tepová frekvence nebyly u této nemoci tak časté. „Takové nespecifické klinické nálezy, které mohou být známkou jakýchkoli jiných zdravotních problémů (např. lymské boreliózy) ztěžují diagnostiku endokarditidy“, říká Porter, „komplikuje to i fakt, že je to málo častá nemoc.“
Včasná detekce této nemoci je přitom důležitá pro její vyléčení. Je třeba podávat vysoké dávky antibiotik po dobu 4-6 týdnů. Nejlepší je však prevence. Jak říká Porter: „Jediným způsobem, jak svého koně ochránit před infekční endokarditidou, je ihned a správně léčit všechny primární infekce.“
Spojitost mezi epidemií u koní a psychickým stresem jejich majitelů
Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
9. listopadu 2008, článek č. 13044
Během epidemie chřipky koní, ke které došlo v Austrálii v roce 2007, identifikovali vědci zabývající se psychických zdravím lidí extrémně vysoké hladiny psychického stresu u majitelů koní a osob, které byly nějak spojováni s koňských průmyslem.
Melanie Taylor, PhD, psycholožka a vedoucí výzkumu na University of Western Sydney's School of Medicine uvádí: „Dosavadní výzkumy zjistily psychické problémy, zármutek, deprese, strach a dokonce posttraumaticky stres u farmářů a jejich rodin během různých epidemií, například slintavky a kulhavky.“
Při propuknutí epidemie chřipky koní v Austrálii bylo postiženo 9000 objektů a přibližně 50000 koní. Taylor a její kolegové zjišťovali dopad této epidemie na sociální a emoční zdraví a pohodu zainteresovaných lidí.
Majitelé koní a osoby zainteresované v koňském průmyslu byli elektronicky obeslaní dotazníkem prostřednictvím national Horse Emergency Contact Database (HECD), což je systém využívaný pro kontaktování a informování majitelů koní během nouzových situací. Bylo kontaktováno přibližně 8000 osob registrovaných v HECD, 2760 lidí se zúčastnilo výzkumu tím, že vrátilo vyplněný dotazník autorům do 7. ledna 2008 (21 týdnů po epidemii).
„Dotazník obsahoval 166 otázek a 10 z nich bylo použito pro měření nespecifického psychického stresu Kesslerovou metodou (K10), což je osvědčená a potvrzená metoda zjišťování míry stresu,“ vysvětluje Taylor.
Podle autorů výzkumu přiznalo velký psychický stres (K10 stupeň > 22) 34 % respondentů, obvykle tuto míru stresu uvádí pouze asi 12 % celkové populace Australanů. Mladší lidé, lidé s nižším oficiálním vzděláním a lidé, jejichž primární příjmy pocházely z koňského průmyslu, vykazovali vyšší stupeň psychického stresu.
„Také lidé žijící v zónách vysokého rizika infekce (červené zóny) a v ochranných zónách (žluté zóny) byly pod 2-1,83x vyšším psychickým stresem než lidé žijící v nepostižených (bílých) oblastech,“ uvádí Taylor.
Přesto bylo zjištěno, že psychický stres postihuje celý národ a není jednoduše omezen na geografické oblasti postižené touto infekcí.
„Je to první výzkum, který zjišťuje psychický dopad epidemie ještě během jejího trvání,“ říká Taylor. „Zatímco jsme sbírali dostatečné množství dat, výsledky tohoto výzkumu dávaly vznikat mnoha dalším otázkám, které budou vyžadovat další vyhodnocení.“
Taylor se chystá provést menší návazný výzkum (rok po prvním výzkumu), aby přehodnotila stupeň psychického stresu a identifikovala tak faktory, které podporují nebo brzdí zotavení se z něho.
Studie "Factor's influencing psychological distress during a disease epidemic: Data from Australia's first outbreak of equine influenza“ byla publikovaná v říjnu 2008 v časopise BMC Public Health.
Přeloženo a otištěno s povolením TheHorse.com.
Reprinted with permission of TheHorse.com.
Galerie
Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem…
Je pravda, že koně nejvíce žvýkají a sliní, když žerou seno? Nemůže se stát, že pastevní náhubek způsobí koním trávicí problémy, protože omezuje…