Jak dosáhnout shromáždění... Mluvili jsme o kruhu pomůcek, polovičních zádržích a nyní si musíme něco říct i o sestavení koně. Co to vlastně je, jak ho provést a k čemu je to dobré? Ale začneme ještě něčím jiným; vnější otěží.

Vyhrávají nejvyšší drezurní soutěže koně, kteří jsou skutečně shromážděni? Výzkumy zjistily, že ne. Ale proč to tak je - proč rozhodčí dají nejvíce bodů koním, kteří jen máchají nohama a z klasického držení těla či pohybu nemají skoro nic? Theresa Sandin přináší zajímavý pohled na moderní pojetí drezury a toho, co se nám na koních skutečně líbí.

Dnešním článkem se rozloučíme s dlouhým seriálem Sustainable Dressage, jehož autorkou je švédská drezurní jezdkyně a trenérka Theresa Sandin, žena, která svými texty významně přispěla k pojmenování rozšířeného nešvaru moderního drezurního ježdění zvaného "rollkur". Dnes vás seznámí s několika tipy a radami, jak na další stranové chody, aby měly smysl.

Pokud chcete koně korektně shromáždit, neobejdete se bez tzv. stranových pohybů nebo chodů. Kůň se díky nim učí nejen křížit končetiny a ohýbat své tělo, ale také podsazovat záď a posilovat svaly zadních končetin. Dnes se seznámíme s tím nejzákladnějším stranovým pohybem: dovnitř plecí.

Pro zahájení shromáždění je důležitý přední konec koně, ale pro jeho dokončení zase ten zadní. Jak je to s došlapováním zadních končetin, jaký je rozdíl mezi korektní a nekorektní pasáží a piafou, jaké jsou vlastně znaky shromáždění; o tom všem je dnešní díl seriálu z pera švédské autorky Theresy Sandin.

V našem pojednání o shromáždění koně se dostáváme k velmi praktickým radám. Theresa Sandin v tomto článku velmi pěkně popisuje, jak je třeba "pracovat" s přední polovinou koně, na co si dávat pozor a čemu se vyhnout. Protože nejdříve se musí ovlivnit předek, aby mohl zadek začít shromažďovat.

Téměř před dvěma lety jsme vás seznámili s velmi zajímavými texty švédské drezurní jezdkyně a trenérky Theresy Sandin o rollkuru. Protože však nejen na zdejších diskusích je stále aktuální téma skutečného shromáždění, rozhodli jsme se vám předložit další soubor jejích článků; začneme tím, zda je klasické ježdění pro koně přirozené - a co vlastně je přirozené.

K výstroji jezdce najdete informace snad v každé knize o koních a jezdectví. Theresa Sandin vám však nabídne svůj pohled plný zajímavých postřehů. Jaké jsou vhodné ostruhy a jezdecké kalhoty, k čemu jsou dobré pevné jezdecké holínky nebo rukavice?

Kromě sedel, uždění či různých pomocných otěží můžete v drezuře použít celou řadu "vynálezů". Nejsou vždy nutné, ale mohou výrazně usnadnit práci s koněm. Podívejme se, jak se Theresa Sandin dívá na bandáže a kamaše a na lonžovací/jezdecký obnosek.

Pokračujeme s představením různých pomocných otěží a "vyvazovátek", jejichž úkolem je především držet koni hlavu dole. Dnes se podíváme na další zástupce: různé lonžovací postroje a martingaly. Ale tím to nekončí. Theresa Sandin jako protiklad umělého stahování hlavu koně na kolmici uvádí i příklad účinného cviku ze země. A na závěr představuje i pár vyvazovátek pro jezdce.

Následující části seriálu Theresy Sandin jsou o vynálezech jezdců a sedlářů, o věcech, které byly vymyšlené a používají se za účelem dostat hlavu koně dolů. Všechny mají stejný účel – omezují výšku hlavy koně a nechávají jen na něm, jak se vyrovná s tlakem, který vytvářejí. Doufejme, že kůň nakonec zjistí, že když sníží hlavu, přestanou působit.

Sedlo, to není jen pevná kostra potažená kůží. Jsou to i různě vycpané polštáře, různě velké či široké posedlí, ale také podsedlové dečky a další podložky, které se tak často cpou mezi sedlo a koňský hřbet. A nejen o tom bude dnešní pokračování překladu o drezurních sedlech; řekneme si něco o poloze sedla na hřbetě koně a o sedu a pomůckách jezdce.