Pavlína Folkmanová: Iberské koně jsem milovala od samého začátku

2. 11. 2023 Redakce Equichannel Autor fotek: Archiv Pavlíny Folkmanové
Já a Quiosque AP
Já a Quiosque AP

Chovu lusitánských koní se věnuje devět let. Jak sama říká, v chovu je to relativně krátká doba vzhledem k tomu, že se tito koně chovají již po tisíciletí a v Portugalsku jsou velmi staré linie, kde se rodiny věnují chovu těchto charakterních a pracovitých koní stovky let.

Pavlíno, proč právě toto plemeno a jak to celé začalo?

To je celkem jednoduché, u koní se pohybuji už čtyřicet let a iberské koně jsem milovala od samého začátku. Jen tenkrát nebyly takové možnosti se k nim dostat, jako jsou dnes. Portugalci mají své lusitány jako národní bohatství a dřív je nebylo možné koupit, ale jen jako významný šlechtic dostat darem. Učarovala mi nejen jejich stavba těla, ladné pohyby, ale hlavně jejich odvážná povaha, která se doplňuje s charakterem, inteligencí a ochotou udělat vše pro svého jezdce.  Pro mě jsou to nejvšestrannější a nejinteligentnější koně, které jsem kdy poznala. 

Než jsem si koupila svého prvního lusitána, předcházel mu ještě valach plemene pura raza espaňola (PRE), kterého mám už čtrnáct po svém boku, a i ve svých téměř šestadvaceti letech se těší výbornému zdraví. Právě on, úžasný PRE šiml, byl spouštěč chovu lusitánských koní.

DSC0336.jpg

Před devíti lety mu byla diagnostikována artróza a já jsem trochu chytla paniku, co budu dělat, a tak jsem šla hledat nového koně. Sedla jsem si k internetu a hned na mě vyskočil inzerát, kde byl na fotce Quiosque z chovu Antonio Paim. Hned jsem zavolala a domluvila si návštěvu. Jak jsem tak seděla u PC, vykoukl další inzerát, chovná klisna s hříbětem a už byl nápad v hlavě. Toho večera jsem koupila hned tři lusitány a začal můj chov. Quiosque pochází od jednoho z nejvýznamnějších a nejstarších chovatelů v Portugalsku a také moje první klisna je z věhlasného chovu rodiny Veiga. V té době se člověk mohl v encyklopedii koní nebo na wikipedii dozvědět maximálně to, že nejvýznamnější a nejrozšířenější linií lusitánských koní je AlterReal což v podstatě není pravda, protože jde o linii kočárových hnědáků a hlavním účelem lusitánů je práce s dobytkem pro kterou byly selektováni stovky let. Nejvyšším stupněm selekce potom byl Bullfighting, protože do arény proti býkovi mohli být postaveni pouze ti nejlepší z nejlepších, kteří měli nejen fantastické chody, ale zároveň i klidnou hlavu.

393211807-700027735360084-4014472028049084533-n.jpg

Mohla byste nám prozradit něco málo z historie plemene?

Na Iberském poloostrově se koně vyskytovali už dvacet tisíc let před naším letopočtem. To je opravdu dlouhá doba. Co se týče novodobého chovu iberských koní, tak ten začal v roce 711 n. l., kdy muslimové napadli Iberii a přivezli s sebou koně berberské a arabské. Ti byli zařazeni do chovu a křížili se s původními válečnými koňmi, kteří byli hrubšího rámce, aby uvezli válečníka v plné zbroji. Touto plemenitbou začal novodobý chov koní na Iberském poloostrově, tedy jak ve Španělsku, tak v Portugalsku. Koně tohoto odlehčeného typu se používali na práci s dobytkem, ale i na býčí zápasy, kde se prověřoval charakter koně a jeho vhodnost pro další použití v chovu. Až do roku 1966 se vedla společná plemenná kniha pro obě země, poté portugalští chovatelé založili svoji plemennou knihu APSL, která sdružuje jen chovatele lusitánských koní dnes už z celého světa. 

DSC8316-3.jpg

Nabízíte připuštění plemenným hřebcem, vyhledání a prodej APSL koní i možnost odchování hříběte "na objednávku“.

K dnešnímu dni u nás žije šestnáct lusitánských koní. Pravděpodobně jde o momentálně největší chov v České republice. Zmínění první tři přijeli v roce 2015, plemenný hřebec Quiosque a chovná klisna AReischa (Veiga) s hříbětem Lavazza Asti. Quiosque byl vůbec první chovný hřebec v České republice a týden po svém příjezdu se představil na výstavě Kůň 2015 v Lysé nad Labem. V roce 2016 se nám narodilo historicky první čistokrevné lusitánské hříbě v České republice – klisna Mirage. Od té doby se počet lusitánů razantně zvýšil, není totiž možné odchovávat kvalitní potomstvo, když máte jen jednu chovnou klisnu. Především když se chcete chovem zabývat seriózně a chcete chovat na svých odchovaných klisnách. V roce 2018 se mi podařilo uchovnit klisnu Lavazza Asti, mezitím přijela Estrela do Olival, dcera po světoznámém hřebci Trigo (mistrovi světa ve working equitation s výkoností GP). To, že chov koní není jednoduchý, si asi někteří dokážou představit, ani mě se v začátcích nedařilo všechno tak, jak jsem si představovala.

DSC7995.JPG

V dalších letech přibyly už u nás narozené klisny Quarta Equa, Queen, Rock Star, Sorte …, některé z nich budou pokračovatelky chovu. V roce 2022 jsem přemýšlela o možném pořízení další chovné klisny a rozhodla se pořídit Deparadu, opravdový skvost. Úžasná dáma s typickým exteriérem, povahou i pohybem dorazila k mé velké radosti v létě 2022 a v listopadu přijela další perla do chovu, Rainha AP (pochází od stejného chovatele jako Quiosque). Rainha AP je po jedné z nejlépe hodnocených klisen, Intriga AP a po olympijském hřebci Rubi AR (AlterReal). Toto bylo moje vysněné spojení a přišlo ke mně, jako všichni moji lusitáni, jako blesk z čistého nebe. Já tomu říkám osud, nebo dar boží. Nedisponuji totiž stovkami tisíc eur, abych si mohla dobrého koně prostě „koupit“. Tato kobylka byla prvním hříbětem po olympijském Rubym AR v České republice.  Ale všechny mé klisny byly pečlivě vybírány, aby splňovaly kritéria, která chci v mém chovu zachovat. Tedy temperament, pohyb, jezditelnost, inteligenci, charakter a lásku ke svému dvounohému partnerovi.

DSC7800.JPG

Zatím poslední přírůstek do chovu je nyní v říjnu dovezený jedenáctiletý hřebec Hino, taktéž po velmi povedených rodičích, a i zde linie vede ke koním AlterReal a starým bullfithingovým liniim.

U nás na farmě, lze ustájit i hřebečky do 3 let, protože je velmi důležité, aby hříbata vyrůstala ve společnosti stejně starých jedinců. Lze se domluvit i na další individuální spolupráci. Zprostředkování kvalitního lusitána z Portugalska sice není náš stěžejní bod, ale vzhledem k našim kontaktům jsme určitě schopni lidem poradit či doporučit chovatele.

Podle jakých kritérií vybíráte chovný materiál?

Parametrů je hodně, ale pro mě je absolutně nejdůležitější vybrat perfektní klisnu, protože, jak říkají staří chovatelé, od kterých jsem nahromadila informace, 60–70 % genetického materiálu předává hříběti matka. Pro mě je důležitý charakter, temperament, zdraví, inteligence a pohyb. Samozřejmě se také zajímám o to, jak byli rodiče a prarodiče úspěšní ve sportu, protože mým cílem je chovat typické lusitány s jejich úžasnou povahou a využitelností ve všech sportovních odvětvích, inteligentní parťáky, kteří s vámi půjdou i do pekla. 

Náš chov je založen na plemenném hřebci z chovu Antonio Paim, tedy staré bullfightingové linii. Proč? Protože koně z těchto linií jsou prověření býkem v aréně, mají čistou mysl a jsou odvážní, rychlí, inteligentní a věrní svým lidem. To je charakteristické pro toto plemeno. Proto Quiosque, syn v Portugalsku legendárního hřebce Mexico s bezchybnou povahou a absolutní spolehlivostí. Má nejmladší dcerka s Quiosquem vyrůstala od malička. Jak se naučila chodit, vždy když jsme ji hledali, byla u něj ve stáji a on na ni dával pozor. Ve chvíli, kdy se udržela v sedle, na něm už i jezdila. Nikdy jsem se o ni nemusela bát, protože on má prostě bezchybný charakter. Paradoxně v Čechách o připouštění s ním nebyl žádný zájem, takže jsem si s ním řadu let připouštěla sama pouze své kobyly, až teprve v posledních dvou letech se se zájemci o připuštění doslova roztrhl pytel. Zájem je i ze zahraničí. Pro jeho pokročilý věk ale byla letošní připouštěcí sezona poslední pro připouštění přirozenou cestou a k dispozici bude pouze mražené sperma. V příštím roce plánuji uchovnění dalšího luxusního hřebce, hnědáka jménem Hino. V připouštěcí sezoně 2025 bude v nabídce on.  

DSC9388.jpg

Jaký mají vaši koně management?

Lusitánští plemenní hřebci potřebují to, co každý kůň. Vzduch a pohyb. Pokud to mají a nezkazil je předtím žádný člověk, jsou to ti nejlepší a nejspolehlivější společníci. Přirozeností každého koně je neustálý pohyb na čerstvém vzduchu. To je pro zdravý chov důležité. Jediný rozdíl proti kobylám s hříbaty, které jsou venku 24/7, je ten, že plemenné hřebce za soumraku zavíráme do přístřešků s jednou otevřenou stěnou a vypouštíme je za úsvitu, aby si přes noc odpočinuli. Portugalci jsou na jejich povahu právem hrdí, proto na ničem jiném moc nejezdí. Kobyly jsou na rození hříbat a valachy se stanou pouze ti, kteří byli jako hřebci problémoví, ale zároveň byly příliš cenní do klobás. 

DSC8493.JPG

Co je podle vás nezbytné pro to, aby se z člověka stal chovatel a ne jen množitel?

To nejdůležitější je milovat svá zvířata a mít pro ně dostatek prostorných pastvin a v neposlední řadě i financí a nemyslet si, že chovem koní zbohatnete – to je nejchybnější domněnka. Pokud budete prodávat v létě zmrzlinu a v zimě svařák, vždycky na tom budete finančně lépe než chovatel koní. To, že vám někdo nabídne za zcela výjimečné hříbě ve zcela výjimečné barvě patnáct tisíc eur je jen vrcholek ledovce, za kterým se skrývá to, že živíte dvacet dalších koní, kteří vás stojí dvě stovky eur každý týden jenom v seně. Reálně máte velký problém prodat čtyři hříbata za rok, která nejsou zase až tak unikátní, a to za mnohem nižší cenu. Chov koní je o lásce k nim. Určitě musíte mít chovatelský cíl, štěstí a být do jisté míry miláčkem Božím, abyste potkávali ty správné lidi. Musíte koním rozumět, bez toho je těžké vybrat správné koně do chovu. Chovatelství je proces neustálého vývoje a učení se. Já jsem u koní už čtyřicet let, ale před lusitány jsem chovala maximálně psy, koně nikdy. Zpočátku jsem odchovala dvě hříbata v rozestupu tří let. V současnosti odchováváme zhruba čtyři lusitánská hříbata ročně. Většina jde do zahraničí. Nejsme totiž nejlevnější na trhu, protože chováme na kvalitních klisnách z renomovaných chovů, s výkoností a bezchybným charakterem kde se ceny pohybují v jiné cenové relaci, než si zdejší lidé přestavují. Český trh je v tomto ohledu velmi specifický. Co se množitelů týká, tam to funguje jinak. Tím, že koupíte nejlevnější kobylu, připustíte nejlevnějším hřebcem a rok si počkáte na jedno hříbě za dva tisíce eur toho moc nenamnožíte. Na bezpapírových francouzkých buldočcích v modré barvě můžete za rok vydělat mnohem víc. U lusitánů to funguje tak, že dovezete do Čech z portugalských velkých chovů kamion toho nejlevnějšího (a tím pádem i nejhoršího), co by tam šlo jinak na jatka a tady to rozprodáte jako lusitány. Češi jsou spokojení, že levně nakoupili, ale lusitáni díky tomu nemají v Čechách moc dobré jméno.

DSC5900.JPG

Pokud se někdo rozhodne, že si chce pořídit lusitánského koně – na co se má dívat? Vážou se k tomuto plemeni nějaká specifika, o kterých by měl začínající majitel/chovatel vědět?

Je důležité si uvědomit, co chci se svým parťákem dělat. A další věc je, jaký jsem jezdec. A to platí při koupi koně. Protože podle mého názoru, by lidé, kteří o koních málo vědí, žádné neměli vlastnit. Vždy když někdo chce koupit hříbě, je pro mě nejdůležitějším parametrem právě zkušenost s koňmi, protože hříbě či mladý kůň nepatří do ruky začátečníkům, kteří jsou odkázáni sami na sebe a nemají možnost nechat se vést někým zkušeným. Lusitáni jsou ale využitelní téměř všude, v drezuře, parkuru, workingu, vozatajství, ale i na toulky přírodou. Protože to jsou koně, kteří pro vás udělají všechno. Jsou velmi inteligentní, tudíž i všechny zlozvyky je nezkušený majitel naučí na první dobrou.

370244290-732028802295590-108002517152001848-n.jpg

Pokud by někdo chtěl navštívit kvalitní chov lusitánů, kam se má vydat?

V Čechách zatím moc chovatelů není a chovy u nás jsou velmi mladé, výsledky ve sportu u našich odchovanců zatím nejsou. V Portugalsku je tomu jinak, excelentních chovatelů je tam opravdu hodně, dám jen pár příkladů, kde jsem třeba nakupovala své koně já. Pro mě je na prvním místě chov Antonio Paim – specializuje se na práci s dobytkem a k tomu nerozlučně patří i býčí zápasy, kde se prověřuje kvalita koně. Proto jsem si vybrala chovného hřebce právě z tohoto chovu. Dalším chovatelem je Augusto Norberto – Casa do Olival. I zde je chov zaměřen na práci, i když dnes díky popularitě, které se toto plemeno začíná těšit, se koně prezentují i ve vysokém sportu v drezuře a working equitation. Dalším chovatelem, pro kterého bych se rozhodla, je Manuel Tavares Veiga. I on se specializuje na koně pracovní linie, a i jeho koně se uplatňují ve sportu. Dále Coudelaria Do Monte Velho, Casa Cadaval, Coudelaria de Alter, Sociedade das Silveiras-Manuel Braga, Da Assuncao Coimbra a další. Pokud vyrazíte do Portugalska, je ideální letět do Lisabonu, protože do provincií Ribatejo a Aletejo je to odtud nejblíž a je tam také nejvíc chovatelů tohoto dechberoucího plemene.

Samozřejmě, že další chovatele najdete po celé Evropě, velké chovy jsou ve Španělsku, Francii, dále potom Itálii, Belgii, Holandsku, Německu a v dalších státech, mezi které už patří i Česká republika.

385484323-1354038635204299-1075559490073207729-n.jpg

Jak moc je těžké být chovatelem? Je to taková romantika, jak si mnoho lidí myslí?

Být chovatelem znamená velmi často (téměř stále) zapomínat na sebe. Na prvním místě jsou neustále koně. Ten, kdo to nemá v srdci, nikdy nemůže uspět, je to tvrdá práce od nevidím do nevidím, sedm dní v týdnu, bez dovolené, protože neseženete nikoho, kdo by se o vaše koně postaral stejně dobře jako vy. Romantika to ale je také, když si v létě jdete v podvečer sednout do stáda vašich milovaných klisen s hříbaty a pozorujete je až do setmění a oni vás odměňují svoji bezmeznou láskou a pozorností. Nebo jdete obejmout a poděkovat svému hřebci za to, jak je úžasný a užít si tu krásnou energii. Občas se jdete i vyplakat a on má pro vás pochopení a dá vám sílu, kterou zrovna potřebujete. Menší romantika je, když se brodíte vy, auto i koně v mraze bahnem, abyste dala vodu a senáž. Ano, někdy je to těžké být chovatel.

DSC9203-2.jpg

Věnujete se nejen chovu, ale i sportu. Jaké jsou vaše sny a cíle?

Po pravdě, já už nezávodím, ale co není, může být. Já už jen trénuji a jsem rozhodčí. Moje dcera Olga aktivně jezdí od pěti let a trénovala nejdřív klasicky drezuru, parkur a závodila nejprve na svém welsh ponym. Pak přišel rok 2018. To už jsem se tři roky věnovala lusitánům a working equitation. Vyrazili jsme na Pferd International do Mnichova podívat se na mistrovství světa ve workingu. Tam se všechno rozhodlo.  Myslím, že tenkrát se nám ani nesnilo, že v roce 2019 budeme na tom samém místě závodit na mistrovství Německa s naším Quiosquem. Olga byla nadšená a po návratu domů začala intenzivně trénovat právě working. Jela hned tu sezonu několik závodů a kvalifikovala se i na mistrovství České republiky v Českých Budějovicích, kde jako třináctiletá zvítězila v kategorii juniorů s Quiosquem a kvalifikovala se na nadcházející mistrovství juniorů v Portugalském Ponte de Lima. Nejdříve jsme si nebyly jisté, zda opravdu na takové velké závody pojedeme, ale Olga není trémistka (to jsem jen já) a chtěla jet. Opravdu jsme do Ponte de Lima odletěly. Hlavně náš úžasný přítel Manuel Paim se postaral úplně o všechno, co se týkalo koně pro Olgu a veškerý jeho managment. Kůň se jmenoval Zaire a byl to lusoarab a byl opravdu skvělý. I když se spolu sžívali jen týden, vypadalo to, že to bude dobré. Olga byla nejmladší účastnicí mistrovství a věkové rozpětí bylo obrovské, protože nejstarší závodníci byli o deset let starší. Olga se v této velké konkurenci neztratila, se ctí reprezentovala Českou republiku a závod dokončila bez diskvalifikace na šestnáctém místě. Byla historicky první účastnicí těchto závodů z celé východní Evropy i z České republiky. Jsem na ni náležitě hrdá, protože já bych pravděpodobně se svou trémou a orientačním smyslem na takových závodech startovat nemohla.

393211807-700027735360084-4014472028049084533-n.jpg

Kterých úspěchů si tedy nejvíce ceníte? Chovatelských nebo sportovních?

Největší úspěch byl jednoznačně závod v Ponte de Lima. Co se týče chovatelských úspěchů, jsem šťastná, že je mi umožněno žít se svými koňmi, že jsou zdraví a každý rok se na jaře mohu těšit z krásných hříbátek. To je nejvíc, když se vám narodí krásné zdravé hříbě. Vážím si toho, že mám tu možnost takto žít a vážím si koní, kteří jsou pro mě nejušlechtilejšími zvířaty na Zemi. Na chovatelské úspěchy, kdy se budou prezentovat naši koně na jezdeckých kolbištích zatím ještě čekáme, ale já věřím, že přijdou.

5-Duben.jpg

Co vám koně dali a co vzali?

Koně mi nevzali nic, naopak neustále mi dávají svoji lásku a sílu a možnost se od nich každý den něco naučit. Za to jsem jim vděčná.

Myslím, že nadšení pro plemeno lusitano z tohoto rozhovoru doslova sálá! Je možné u vás čerpat inspiraci i osobně?

U nás na farmě je každý milovník tohoto plemene vítán. Jsme otevřeni všem, kterým toto plemeno učarovalo a chtěli by třeba náš chov navštívit a seznámit se s lusitány o trochu víc.

Podobné články

Třem týmům se skvěle vydařila úvodní část Global Champions League v Monaku, když ji dokončily bez penalizace. Mezi nimi byli i Prague Lions. Čistý…

Parkurová série Global Champions League má za sebou šesté kolo, které proběhlo v pátek večer ve francouzském Cannes. Žádný z týmů nedokázal dokončit…