Kořeny moderního teplokrevníka: Darco

1. 3. 2022 Kateřina Hanušová Autor fotek: archiv Horse Magazine, sporthorse-data.com, archiv EQCH

V roce 1980 se belgickému chovateli Martinusu Paulsenovi narodilo první životní hříbě, tmavohnědý hřebeček Darco po Lugano van la Roche z Ocouchy po Codex. V tu dobu si nikdo ani nepomyslel, že se z něj za pár let stane jeden z nejlepších skokanů světa a za několik desítek let nejlepší světový producent skokových koní, který se postará o záchranu a udržení původní hannoverské hřebčí linie Der Löwe xx.

Praděd plnokrevný Der Löwe xx

Darcův praděd a zakladatel linie, tmavohnědý anglický plnokrevník Der Löwe xx se narodil v roce 1944 u chovatele P. Mühlense, jehož hřebčín Burg Röttgen díky němu slavil řadu úspěchů na dostihové dráze. Der Löwe xx (česky „lev“) dělal čest svému jménu a patřil mezi velké bojovníky. Do chovu byl zařazen v době, kdy začal prudce upadat zájem o pracovní koně v zemědělství a působil zejména v hannoverské oblasti. Přestože Der Löwe xx měřil sotva 159 cm, dával často velké, působivé koně, kupodivu velmi často ryzáky. Dožil se 29 let, přičemž do konce života střídal hannoverské připouštěcí stanice. Potomstvo dědilo otcovu vitalitu, která mnohdy přecházela až v neskrývanou drzost, takže se jich jezdci postupně začali obávat a „Lvové“ se v určité době velmi těžko prodávali. Později se ukázalo, že většinu problémů jim působila nadměrná citlivost sluchu a jak čas postupoval, narodila se po Der Löwe xx celá řada špičkových sportovních koní. V drezuře se proslavili například Liostro 2 (Karin Schlüter), Löwenherz 7 (Dr. Erika Schwarzkopf, Lanthan (Carola Lampe), Lady Lou 2 (Holger Schmezer a Inge Schmezer), v holandských barvách pak Lucky Boy 4 (Marjolyn Greeve), v parkurech sbíral úspěchy Hartwig Steenken s koňmi Der Lord 2 a Loriot 17, ve všestrannosti posbíral celou řadu velkých vítězství Löwenstern pod Dánem Nilsem Haagensenem. 

Hannoverský děd Lugano I

Der Löwe xx dal několik plemenných hřebců, ale prosadili se pouze dva – praví bratři Lugano I a II z matky po Albaner. Menší, ale mohutný ryzák Lugano I patřil k nejfrekventovanějším hannoverským hřebcům své doby, působil na renomovaných stanicích v Nesse a Altenbruchu poblíž Cuxhavenu a dožil se 25 let. Dával převážně ryzáky, občas vraníky a potomci často dědili nepříliš hezkou hlavu – kterou sám Lugano I zdědil po svém otci. Také často rozmetali. Měli však tak kvalitní chody, jezditelnost i skokové vlohy, že to Luganovi nijak neubralo na popularitě. Známý drezurní jezdec Harry Boldt sbíral úspěchy s Lidem 6 a Lenardem 3, Tilman Meyer zase s Lunebotin, Dr. Klimke s Leonardem 20 a dnešní repre-trenérka německých drezuristů Monica Theodorescu vyhrála německé mistrovství a evropský titul v týmech s Lexikonem 2. Skokan Lisander vystřídal v sedle takové hvězdy jako Eddieho Mackena, Hermanna Schriddeho a Paula Schockemöhle. Lugano I navíc dával koně pro amatérský sport, což bylo v době populárních zemských klání pro chovatele velmi motivující. Lugano I dal také celou řadu producentů užitečných sportovních koní – v Hessensku dominovali Lotse a Lützow, v NDR založil linii Leuchtfeuer a v Hannoveru platil za velkou naději ryzák Lukas, který však nepředával výkonnost, a později také vraný producent skokanů Luckner, který však pro svou hrubost nebyl příliš oblíbený u chovatelů. Žádný z nich bohužel nedal významného pokračovatele hřebčí linie.

Příběh Lugana van la Roche

Německá sláva Lugana I i II postupně uhasínala. V roce 1963 naštěstí hannoverský chovatel Eymer Börger odchoval po Luganovi I tmavého ryzáka z matky po Ableger I x Dwinger, kterého jako dvouapůlletého koupili belgičtí sourozenci Jean a Theo Deussovi a pojmenovali ho podle názvu svého statku – Lugano van la Roche. Z hřebce vyzařovala více síla než elegance, ale tehdy byla jiná doba a většina koní sedláků musela ještě pracovat v zemědělství. Na statku sourozenců Deussových u severovýchodních hranic Belgie předcházel Luganovi další hannoverský hřebec Flügel, který byl dovezen o pěl let dříve a skoro náhodou položil základ Luganova belgického úspěchu. Zatímco Lugano dal přes 1000 hříbat, Flügel (po Firnis) přes 1200 a podobal se starším groningenským koním. Lugano svou podobou více připomínal původního gelderlanda. Sourozenci Deussovi trávili volný čas ježděním a tak bylo samozřejmé, že se soutěží museli účastnit také jejich hřebci. Flügel van la Roche byl prvním německým hřebcem importovaným do Flander, a jako takový zůstával jejich favoritem, takže Lugana van la Roche už po pěti letech prodali do Temse, západně od Antverp. Přesto se Luganovi podařilo za zmíněných pět let zanechat výraznou stopu. Dostal na připuštění hodně Flügelových dcer, k nimž pasoval jako poklice na hrnec.

Belgický olympionik Eric Wauters se v roce 1995 vyjádřil: „Tyto klisny byly velmi šikovné a pozorné a měly líbivou skokovou techniku, ale často nedostatek schopností a byly dost neovladatelné v hubě. Křížení s Luganem přineslo velká pozitiva: silnější hřbet, pohyb a kmih vycházející ze zádi i lepší rovnováhu… Narodila se první generace špičkových koní. Olympijské hry v roce 1976 v Montrealu byly pro kombinaci Lugano x Flügel průlomové. Stanny van Paesschen získal medaili s Porschem, Henk Nooren se zúčastnil s Plucem. Mezitím do světového žebříčku pronikl bezpočet dalších koní s tímto krosem. Orlando začal nejdříve drezurní dráhou pod tehdejší juniorkou Tineke Bartels a později se dostal do mezinárodního skokového sportu s Toontjem Ebbenem. V posledních letech se proslavili Egano pod Josem Lansinkem a La Ina s Peterem Charlesem. I tito koně pocházejí ze stejné kombinace Lugana s Flügelem!“

Kombinace s polokrevným Codexem

V Temse dostal Lugano van la Roche na připuštění hodně klisen po Codex a zrodila se druhá superkombinace. Jejím zářným příkladem je nejen titulní hrdina článku Darco, k němuž se teprve dostaneme, ale také velmi rychlá Isaura van de Helle. Obrácenou kombinaci, tedy Codex x Lugano van la Roche má v krvi vítěz Velké ceny Kappeln a špičkový producent skokanů Bacara. Codex byl holštýn po plnokrevném Cottage Son xx z klisny Ettal po Lothario. Codexe importovali jako tříletého do Belgie, kde se po něm narodila celá řada špičkových sportovních koní. Vedle již zmíněného Bacary dal také úspěšné skokany Codexca a Voltigeura.

Neuvěřitelná Atoucha

U Darca se zřejmě velmi výrazně prosadila i rodina jeho matky Ocouchy. Její matka Latoucha byla sice belgickým teplokrevníkem, ale podle původu čistě gelderlandská klisna po Faust z klisny Atoucha. Tato Darcova prabába se narodila v roce 1959 v Holandsku a o rok později ji koupil Fons Pauwels, který sháněl „víceúčelového“ koně – na práci i zábavu. A to se mu podařilo, Atoucha pracovala na poli a ve svém „volném čase“ s majitelem soutěžila v drezuře, skocích i military. Dvakrát (1968 a 1970) se stala mistryní Belgie v tzv. rurálním šampionátu (všestranná způsobilost) a třikrát se zúčastnila Rurálního mistrovství Evropy.

V jednom z rozhovorů pro Breeding News 1971 o ní její majitel řekl: „Byla velmi silná a zdravá, jediný den nemarodila a měla neuvěřitelnou schopnost regenerace. Byla velmi pozorná a ani v soutěžích všestrannosti v životě neodmítla poslušnost, vždy bojovala jako lvice a překážky doslova polykala.“ Kromě toho všeho dokázala tato neuvěřitelná klisna dát 11 hříbat, z toho jednoho hřebce, Salvadora po Vayrac, který vyhrál skok mohutnosti v Berlíně.

Darcův raketový start na výsluní

Malý Darco zjevně zdědil bojovnost a tvrdost své prabáby. Vzhledem k tomu, že byl prvním hříbětem, které se jeho chovateli Paulsenovi narodilo, nechal ho tento stavební podnikatel běhat na nepříliš vhodné pastvině pro krávy, oplocené ostnatým drátem. Roční Darco se o něj zranil tak závažně, že ho chtěl majitel nechat utratit. „Ale lidé z mého podniku, kteří bydleli nedaleko, se o něj celé měsíce intenzivně starali a on se nakonec úplně uzdravil,“ vzpomíná chovatel. Jeho druhý nápad byl o hodně lepší – pro svého čerstvě körovaného hřebce našel skvělého jezdce – mladého, doposud jen lokálně závodícího Luda Philippaertse. „Už na prvním křížku jsem cítil, že mám pod sedlem gumový míček,“ vzpomíná Ludo. „Hned jsem věděl, že když mi Darco zůstane, podaří se mi prorazit nahoru. Prostě jsem cítil, že ani velké překážky nebudou problém.“ A to se potvrdilo již v roce 1988 v londýnské hale Olympia. Deset tisíc erudovaných britských diváků obdivovalo Darca s Ludem při jejich vítězství v soutěži Volvo World Cup. Za necelé tři měsíce zopakovali obdobné vítězství v nizozemském s’Hertogenboschi. A najednou se mladý Belgičan vyšvihl na čelo světového žebříčku. Úspěchy sbírali až do roku 1993. Dokázali vybojovat šestou příčku na MS 1990 ve Stockholmu a sedmou příčku na olympijských hrách v Barceloně 1992. Cítili se dobře v každé soutěži s bariérami ve výšce 160 cm a většinou byli bezchybní. Jen prkna Darco moc nerespektoval.

Pomník pro hvězdu

Souběžně se sbíráním vítězství působil Darco také v chovu. Dal přes 3000 hříbat, 2000 belgických teplokrevníků a přes 1000 potomků registrovaných v jiných plemenných knihách. Rok před tím, než ho ve 26 letech museli uspat, postavili belgičtí chovatelé na Darcově působišti v Peeru jeho pomník. A není divu. Když si uvědomíme, že bylo v Belgii až do roku 1954 zákonem zakázané chovat teplokrevné koně, aby se podpořil tradiční chov chladnokrevníků, takže chovatelé v 50. letech museli po tvrdém boji s úřady veškerý teplokrevný materiál k založení chovu importovat, znamenal Darco pro mladý sportovní chov obrovskou pomoc.

Úspěšný producent skokanů

A Darco byl stejně výtečný plemeník jako sportovec. Po celý život působil ve stáji Luda Philippaertse, který také odchoval řadu jeho potomků a (nejen) jeho přátelé k němu vozili své klisny a také mu často dávali jezdit jejich Darcovy potomky. V rozhovoru pro The Horse Magazine krátce po Darcově smrti vypráví Ludo Philippaerts:

„S Darcem začala má mezinárodní kariéra a tomuto koni zůstanu vděčný až do konce života. Darco měl skutečně všechno, co potřebuje mít jedinečná skoková hvězda – jako sportovec i jako plemeník. Koně takových výjimečných kvalit budou vždy obrovskou výjimkou celého chovatelského průmyslu. Nikdy nezapomenu na bystrou inteligenci, kterou tak často využíval na kolbištích, kde vždy předváděl velkou sílu a obrovskou vytrvalost pocházející od jeho krevnatých předků. Dostal jsem ho jezdit jako pětiletého, to už byl plemeník. Tehdy jsem sbíral úspěchy jen s ním a ještě jsem ho využíval v chovu, protože jeho potomstvo vypadalo nadějně a můj otec byl také chovatelem. Myslím, že byl jedním z nejlepších světových plemeníků. Pro belgický chov byl neuvěřitelným štěstím. Sám byl velmi pozorný a jeho potomci jsou velmi poctiví a charakterní koně.“ Na otázku, jaké klisny se k Darcovi hodí, se Ludo vyjádřil: „Nepotřebuje moc plnokrevné krve, protože je sám dost krevnatý. Vypadá těžší, ale není složitý k ježdění a má dost krve, takže pouze potřebuje standardně velké klisny. Pasuje na všechny – belgické i holandské, nebo francouzské, je to jedno. Jeho dcery jsou spíš vhodné k chovu než do sportu a opět je úplně jedno, jakého hřebce jim vyberete, hodí se ke všem.“

A právě tato slova plně vystihují překvapivou pravdu – Darco jako poměrně nekonsolidovaný kříženec plnokrevné, hannoverské, holštýnské a gelderlandské krve skutečně „pasoval na všechno“. V letech 2008 až 2011 (tedy již po své smrti) se jako první a do loňska jediný plemeník v historii dokázal udržet 4 roky po sobě na čele světového žebříčku skokových plemeníků WBFSH a výrazně se podílel na posunutí belgických plemenných knih (BWP, SBS i Zang) mezi nejlepší producenty sportovních koní.

Pozdě doceněné kvality

Zcela jistě dnes mnohé plemenné knihy litují, že se nechaly zmást těžším vzhledem a původem a neumožnily svým chovatelům Darcovo využití dříve. Vinu na tom zcela určitě nese i pozdější dospívání jeho potomků – ve věku 2,5–3 let, kdy se obvykle absolvují výběry do chovu, vypadají jeho synové jako přerostlá, nehezká hříbata bez hřebčího výrazu – a v pěti letech se z nich náhle vyloupnou dospělí a často líbiví hřebci. O to déle mnozí vydrží ve sportu – s pozdějším dospíváním se u nich pojí i větší odolnost a tvrdost.

Poměrně záhy pustila Darca do chovu KWPN, i vzhledem ke gelderlandským předkům, a následně i SF, ale většina německých PK se probrala až po roce 2000, těsně před jeho smrtí. Mezi posledními, v roce 2009, tedy až 3 roky po jeho smrti, ho zařadil i Holštýnský svaz a to pro svou velkou škodu, protože se mezitím zjistilo, že mezi nejlepší spojení i s ohledem na typ potomstva patří Darco s klisnami linie Capitol I – možná také díky návaznosti na linii Cottage Son xx u jeho mateřského otce Codexe. Naštěstí bylo po určitou dobu k dispozici ještě mražené sperma a v posledních pěti letech se ještě narodilo kolem 25 potomků, občas se dokonce objeví na aukcích i nějaká ta mražená dávka.

Téměř 160 synů – plemeníků

Navzdory výše uvedenému se Darco stal nejen producentem mnoha skvělých sportovců, ale také více než 160 plemenných hřebců, takže se rozhodně stal spasitelem původně hannoverské hřebčí linie Der Löwe xx. Více plemeníků pro skokový chov dali zatím pouze Quidam de Revel a Cornet Obolensky. A jak naznačil Ludo Philippaerts ve výše uvedeném rozhovoru – nejúspěšnější sportující potomci byli mužského pohlaví – s jednou velmi slavnou výjimkou – olympijská vítězka z roku 2008 za americký tým a pátá v jednotlivcích pod McLainem Wardem, ryzka Sapphire byla Darcovou dcerou z matky po francouzském hřebci Hedjaz. Stejnou kombinací se může chlubit i jeden ze dvou nejlepších Ludových sportujících potomků Darca – ryzák Otterongo, těsně čtvrtý na OH v Sydney 2000. Otterongův klon byl mimochodem před několika lety zařazen do chovu v Zangersheide.

Olympijská vítězka a mistr světa sedmiletých

Vyjmenovávat úspěchy jednotlivých potomků Darca ve sportu na tomto prostoru nelze – přece jen byl 4 roky nejlepším světovým plemeníkem a jestli ne nejlepším, tak rozhodně jedním z hrstky nejlepších plemeníků všech dob. Takže kromě již uvedené Sapphire a Otteronga se vedle níže uvedených hřebců proslavili zejména Wisconsin 111, Coriana van Klapscheut, Narcotique de Muze II, Ublesco, Ullrich van de Wateringhoeve, Tauber vh Kapelhof, Thesaura či mistr světa sedmiletých 2004 Up To Date Miltoo, ale to jsou jen ti nejvýznačnější – v nejsilnějších ročnících sbíralo pro Darca velké mezinárodní úspěchy započítávané do žebříčku i přes 50 potomků!

Darcovi pokračovatelé

Z výše uvedeného obrovského množství uchovněných synů se podíváme jen na ty nejúspěšnější. Ještě před 15 lety se nezdálo, že by Darco mohl linii Der Löwe nějak výrazněji spasit, dnes už to vypadá o hodně nadějněji.

Jedním z nejstarších plemeníků po Darcovi byl holandský Fedor, který dal řadu koní do vysokého sportu a také po určitou dobu velmi populárního syna Karandasje. Dnes se tato větev udržuje v popularitě díky Smoldersovu hřebci Exquis Powerfee (po Fedor) a také Glocks Zaranze (po Karandasj), již úspěšně prezentuje Gerco Schröder. V ČR z této linie působil Fetyš po Fedor.

 

BWP Ambassador Nonstop

V roce 1990 se pak narodil první hvězdný plemeník – belgicky pálený Nonstop z holštýnské matky po Carneval x Lord. Ve sportu ho prezentovali Toni Hassmann a dnes již legendární Nelson Pessoa, který s ním kromě klasických Velkých cen absolvoval i tradiční hamburské skokové derby. Svoji abnormální schopnost dokázal několika vítězstvími v soutěžích mohutnosti. Díky úspěchům potomstva získal Nonstop titul „BWP Ambassador“. Jeho synem byl valach Ulysse – malý, ale srdnatý bojovník, který se proslavil pod Piusem Schwizerem a společně vybojovali titul mistrů Evropy 2009 se švýcarským týmem. Hodně vítězství a zajímavých umístění nasbírali také Amai pod M. Whitakerem, Abbervail van het Dingeshof s Denisem Lynchem nebo Bonzai pod J.C. Garciou a v posledních letech byl velmi úspěšný také Inonstop pod Arthurem da Silvou, který je zároveň nadějným plemeníkem. Další nadějí k udržení linie je syn Vangelis, sám úspěšný v top sportu (N. Nassar), který dal mimo jiné derby specialistu Diaghleva (B. Twomey). Po Nonstopovi se narodilo již 20 plemeníků, takže snad některý naváže na úspěchy svého otce. Z přibližně 1100 Nonstopových potomků dosáhlo výkonnosti T dokonce 145 koní.

Omar a Jimtown

O rok mladší než Nonstop jsou dva Darcovi synové, Omar a Jimtown. Oba dosáhli výkonnosti 160 cm, Omara prezentoval ve sportu Harrie Smolders a tento hřebec později prokázal svůj skvělý charakter, když absolvoval ME dětí se synem svého majitele, dnes úspěšným jezdcem Josem Verlooyem. Mezitím dal několik koní do vysokého sportu.

Jimtown působil po své sportovní kariéře několik let v přirozené plemenitbě v ČR u pana Štětiny a jeho české potomstvo už dosáhlo výkonnosti T* (zejména Juliett a Helios, nejstarší ročník měl 2012), v Holandsku má i potomky s výkonností 160 cm.

Parco: krůček od zlata na ME 2003

Rok 1992 byl pro Darca nejen úspěšně olympijský v jeho vlastní kariéře – narodil se také jeden z jeho nejlepších sportujících potomků – bílý hřebec Parco z Almého vnučky Ilona van het Carelshof. Asi žádný z tehdejších diváků nezapomene na Parcovo téměř vyhrané ME 2003 v Donaueschingenu. Ludo Philippaerts s ním tehdy nastupoval ve vedoucí pozici do posledního kola s náskokem více než 4 trestných bodů a mohl si tedy dovolit chybu, ale ani bod navíc. Po předposledním skoku byl stále čistý, ale nervy jezdce pracovaly a chyba přišla na posledním skoku, širokém oxeru, který Parco z dalekého odskoku nedotáhl. Bohužel k ní přibyl ještě bodík za čas, a ze zlaté medaile se ve zlomku vteřiny stala bramborová, protože tři Němci mu šlapali na paty v desetinových odstupech… O rok později se umístil na děleném 4. místě na OH v Aténách a bodoval i ve finále SP.

Ve své kariéře vyhrál bezpočet Velkých cen, Světových pohárů a Pohárů národů. Přesto se Parco využíval v chovu až od roku 2000 a do konce kariéry měl velkou konkurenci ve svém otci Darcovi, protože souběžně s ním působil na Ludově stanici v Peeru. Navzdory všemu se stal BWP Ambassadorem a hned z prvního ročníku se mu narodil bronzový medailista z týmové soutěže WEG 2010, účastník OH 2012 i dvou ME (vše s Dirkem Demeersmanem) a současně dnes již úspěšný plemeník Bufero van het Panishof. Parco dal již 15 uchovněných synů, v současné době působí v Severním Irsku a jeho dávky se nabízejí i v Americe. 

Kombinace Darco x Ramiro

Velmi zajímavým krosem se ukázalo být spojení Darca s dalším veleslavným plemeníkem Ramirem – zřejmě opět díky prochování na Cottage Sona xx, kterého mají oba na mateřské straně. Tímto krosem se pyšní Tornado, mezinárodně úspěšný pod Johnem Whitakerem, kterého proslavila i dcera Spirit T – jež s do té doby neznámou Jessicou Mendozou vyhrála ME juniorů 2014 v týmu a získala bronz v jednotlivcích, aby následně v letech 2015–16 představovala se svou mladičkou jezdkyní obrovskou oporou seniorského britského týmu v Pohárech národů – řadu týmových vítězství korunovala dvě druhá místa ve finále PN v Barceloně. Zároveň byla Spirit T díky své obratnosti vítězkou celé řady pětihvězdových soutěží. Na českých kolbištích se již několik let velmi dobře prezentuje Tornadův körovaný Trend D Elsendam Z.

Spojení Darco x Ramiro má mimo jiné také někdejší švédský šampion 6letých a pozdější mezinárodní skokan Ulrich Z (Malin Hansen) a dále pak vynikající ryzý hřebec Udarco van Overis (Sarah Nagel-Tornau a M. van Dijck), jehož mladé belgické potomstvo se jeví velmi nadějně.

 

Douglas VDL

Ze současného pohledu je další velkou nadějí na zachování hřebčí linie Darcův syn Douglas VDL (nar. 1998), opět z holštýnské klisny, tentokrát po Capitol I x Renomee. Douglas sám sice skákal „pouze“ parkury do 150 cm, ale má již přes 1000 potomků a z toho 11 synů v chovu, z nichž velmi nadějně vypadá zejména Dallas VDL (Jur Vrieling), narozený v roce 2008, který má již kolem 400 potomků. Z dalších synů se ve sportu skvěle prezentují Douglasovi synové Icarus (M. Zanotelli), Dakar a také Hero Blue, ale absolutní hvězdou je vítězka milionové Grand Prix ve Spruce Meadows 2018, pařížské etapy GCT a účastnice dvou MS, britská klisna v egyptských barvách Suma’s Zorro (Sameh El Dahan). Rozhodně však není jedinou význačnou Douglasovou reprezentantkou, má v T parkurech kolem 100 potomků a velmi úspěšný je také Dougie Douglas Katie Dinan nebo Delacroix AS Julie Tops.

Ogano Sitte

Podobně úspěšný jako Douglas VDL je stejně starý Darcův syn Ogano Sitte z velmi úspěšné klisny Ialta Sitte po Avontuur x Major de la Cour, která dala ještě 4 další plemeníky, mimo jiné úspěšného Ugano Sitte po Clinton. Velmi úspěšnou rodinu s přídomkem „Sitte“ založila bronzová medailistka z OH Montreal 1976, Gute Sitte (Eric Wauters). Ogano Sitte se ve sportu představil pod tak známými jezdci, jako byli Philippe Le Jeune či Dominique Hendrix, s nímž mj. vyhrál Velkou cenu Neapole.

Ogano Sitte vykazuje velkou dědivost svých schopností a z jeho potomků jsou ve sportu velmi úspěšní například Legend (Eduardo Alvarez Aznar), Viego les Hauts (Viktoria Gulliksen) či Jade vd Bisschop (Peter Devos). Další Oganova dcera Thelma la Tour Vidal se zúčastnila MS v Tryonu s Japoncem K. Satem. Z přibližně 800 Oganových potomků dosáhlo již 146 z nich výkonnosti T! V roce 2021 pronikl Ogano Sitte už na 22. příčku světového žebříčku plemeníků WBFSH. Navíc má již 35 synů v chovu, z nichž vyčnívá Aganix du Seigneur (úspěšný s J. Lansinkem), který má již téměř 600 nadějných potomků a je 67. na světovém žebříčku. Možná se prosadí také praví bratři Baltik Sitte (Jamie Wingrave) a Dayton Sitte (Cassio Rivetti), kteří mají kromě úspěšné sportovní kariéry i hodně nadějných potomků a navíc pocházejí z Oganovy úspěšné belgické rodiny 36.

Nomen Omen: Winningmood

Nejprve pod sedlem Luda Philippaertse, později pod Brazilkou/Portugalkou Lucianou Diniz sbíral úspěchy netypický bílý Darcův potomek Winningmood, narozený v roce 1999. Barvu mu předal mateřský otec – holštýnský plemeník Cassini I a Winningmood je dalším důkazem skvělé vazby Darca s hřebčí linií Capitol I. Winningmood s Lucianou startoval 3 x na ME a vybojoval 4. místo v ženevském finále SP 2010. Společně se umístili nebo zvítězili v celé řadě soutěží, z nich nejvíce vyčnívají vítězství ve Velkých cenách GCT ve Vídni, Chantilly a Madridu. Hřebec vydržel v nejvyšším sportu jen s drobnými pauzami neuvěřitelných 11 let (2008–2018), což svědčí o jeho obrovské tvrdosti. K jeho nejlepším potomkům patří vítěz GCT v St. Tropez a vítěz loňského finále Super Cupu v Praze, valach Winning Good (Ben Maher, Emily Moffit), účastník mnoha GCT Winnetou de la Hammente (Evelina Tovek), účastník MS 2018 za Francii Volnay du Boisdeville (Alexandra Francart) a také český teplokrevník Mevisto’s Corwini (Roland Engelbrecht, AUT). Winningmood má kolem 460 potomků, z toho 91 potomků v parkurech stupně T a dal také 7 uchovněných synů, z nichž se zatím zdá nejnadějnější již zmíněný Volnay, jenže v posledních dvou letech střídal špičkové jezdce, nejprve byl prodán izraelskému jezdci Vlockovi do USA, aby ho v druhé polovině sezony 2021 prezentoval Ir Darragh Kenny, takže je jeho využití v chovu otázkou.

Praví bratři Amaretto a Forever

Další rozšíření hřebčí linie snad svému otci Darcovi dopřejí také praví bratři Amaretto D’Arco a Forever D’Arco Ter Linden, z matky po Tenor Manciais. Zatímco Amaretto D’Arco reprezentoval Irsko pod S. Sweetnamem a má na kontě vítězství a druhá místa v PN a SP Calgary, Wellingtonu, La Baule, Dublinu, Cáchách a také dvě účasti na ME i finále SP, Forever D’Arco vytáhl do vyššího sportu Oliviera Phillipaertse, který se s ním probojoval do finále SP 2016 a také byl členem vítězného týmu PN v Sopotech, od roku 2018 však díky svému skvělému charakteru pomáhá proniknout do vyšších sfér mladšímu z bratrů Philippaertsových Anthonymu, který s ním vyhrává juniorské Velké ceny a závodí na úrovni 145 cm. Amaretto D’Arco má z 58 potomků 12 s výkonností 140 cm a vyšší v mezinárodních soutěžích, mladší Forever D’Arco má zatím méně potomstva, zato reprezentanta na nejvyšší úrovni – Picobella Full House prezentuje v těžkých soutěžích Gregory Wathelet.

Bamako de Muze – polobratr Mylord Carthaga

A tím jsme se pomalu dostali k nejmladším Darcovým synům, kteří působí v chovu a většinou i ve sportu. Velmi záhy získal titul BWP Ambassadora Bamako de Muze, který je z význačné matky Fragrance du Chalis po Jalisco B, matky více než 30 koní včetně slavného Mylord Carthaga. Bamaka v nejvyšších parkurech úspěšně prezentuje dcera chovatele Karline de Brabander. Bamako dal 500 potomků, a přestože jich je většina mladých, už 50 jich dosáhlo výkonnosti T. Velkou hvězdou se v uplynulé sezoně stal stříbrný olympionik Don Juan vd Donkhueve, kterého prezentuje Jessica Springsteen, a zdá se, že v jeho šlépějích vyrazí i o dva roky mladší Missouri van’t Ruytershof, kterého jezdí Španělka Lucrecia Pilar Cordon. Velkých sportovních nadějí po Bamakovi se v seznamech potomků najde celá řada. Kromě toho má Bamako 12 uchovněných synů, z nichž je zatím nejúspěšnější mezinárodní skokan a otec 6 plemeníků Kasanova de la Pomme a nadějně se jeví také Lector van den Bisschop, mj. otec loni v ČR uchovněného hřebce Mugána novojického.

Copin van de Broy úspěšný pod Ehningem i Watheletem

Určitou nadějí je pro Darca i syn Copin van de Broy (matka po Brown Boy), který vyhrál SP v Mechelenu 2011 pod Gregorym Watheletem, aby v následujících letech nasbíral celou řadu úspěchů v SP a GP pod Marcusem Ehningem, který s ním byl mj. sedmý ve finále SP 2012. Následný prodej do USA však zamezil většímu využití v chovu, z menšího množství potomstva je však hodně koní v mezinárodním sportu a úspěšného mladého syna-plemeníka Copin’s Boye výborně prezentoval Maurice Tebbel v soutěžích pro mladé koně, než se přesunul do Čech, aby stejně nadějně skákal pod Lindou Portychovou. Zatím však ani jeden z Copinových 3 körovaných synů není využíván v chovu. Podobně omezené využití měl i další Darcův syn, líbivý a supercharakterní hnědák L.B. Eagle Eye Christiny Liebherr, která s ním 2 sezony úspěšně absolvovala se švýcarským týmem Poháry národů 1. divize. Z malého množství potomků má již 4 v těžkých soutěžích.

Superkombinace Darco x Chin Chin: Erco, Iron Man a Dibadu L

Velkou nadějí se zdál být také v Belgii odchovaný Erco van’t Roosakker z matky po Kannan x Chin Chin. Matka i bába tohoto hřebce byly prověřené v parkurech 160 cm, stejně jako otec, děd i praděd. Bába je navíc matkou slavné bělky Celly, která proslavila Bena Mahera. Erco dal celou řadu nadějných mladých potomků a sám závodil až do nejvyšší úrovně za stáj Stephex, v roce 2019 se však po dvouleté sportovní pauze objevil na kolbištích USA jako valach. Návštěvníky Prague Playoffs 2018 zcela jistě zaujal Watheletův černý hnědák Iron Man vd Padenborre, další Darcův syn z matky po Chin Chin, který působí přímo na Watheletově stanici. Nejstarší potomci se narodili 2012, ale dal již 5 plemeníků. Ve sportu je úspěšný i jeho pravý bratr Ho Go vd Padenborre (D. Lynch), který je sice také uchovněný, ale zatím bez potomků.

Na vestfálské stanici Ligges působil Dibadu L, belgicky pálený hřebec z matky po Chin Chin x Raimond, narozený v roce 2009. Absolvoval příkladnou sportovní kariéru pod juniorkou – dcerou majitele Marií Ligges až do úrovně mezinárodních 150 cm. U svého mladého potomstva má vysoký chovatelský index 133 ve skákání a v uplynulých letech měl několik zástupců na spolkovém šampionátu skokanů ve Warendorfu včetně finálové účasti. Nejstarší potomci byli loni osmiletí a již dosáhli vítězství na 145 cm.

Darco jako úspěšný otec matek

Darco je také velmi úspěšným mateřským otcem, stejně jako nejstarší z jeho synů Nonstop. A lze ho kombinovat téměř s jakoukoli krví! K nejvýznačnějším potomkům z jeho dcer patří skokan a plemeník Querlybet Hero (Baloubet d.R.), Fleur IV (Chatman), Taloubetdarco (Taloubet Z), Vivaldi du Seigneur (Chellano Z), Glasgow vd Mereelsnest (Nabab de Reve), Eis Isaura (Tinka’s Boy), Upsilon vd Heffinck (Clinton), Ilex VP (Diamant d. S.), Koriano a Goriana van Klapscheut (z Coriany van Klapscheut), Elvis ter Putte (Diamant d. S.), Top Dollar VI (Dollar du Murrier) či Israel vd Dennehoeve (Thunder v. Zuuthoeve). Dva význačné Darcovy vnuky máme také v českých barvách – Kas-sini DC Sáry Vingrálkové má kros Cassini I x Darco, písecký plemeník, bronzový z MČR seniorů Heartbreak ZH se pyšní původem Heartbreaker x Darco.

Darcovi potomci na šampionátech

Přestože byl Darco během mistrovství světa v americkém Tryonu již 12 let po smrti, reprezentovali ho zde tři přímí potomci, šest vnuků a jeden pravnuk. Čtyři z nich se tehdy probojovali až do finále: Ilex VP s N. Delmottem, Glasgow vd Mereelsnest s J. Vrielingem, Volnay du Boisdeville s Alex Francart a Suma’s Zorro s A. El Dahanem. V roce 2021 měl na OH v Tokiu a na ME v Riesenbecku dva přímé potomky a 6 vnuků, díky synům Non Stop, Winningmood, Ogano Sitte, Bamako de Muze a Vertigo Saint-Benoit. Dva z vnuků přivezli medaili – Don Juan stříbro v týmech z OH, Jade vd Bisschop zase bronz v týmech na ME.

Udržíme Darcovu linii i v ČR?

Kromě výše zmíněného vnuka Heartbreaka ZH působí v českém chovu dva přímí potomci Darca – holštýnští hřebci Esman z matky po Cassini I a Dartoni z matky po Clarimo, odchovaní ing. Mayerem z Ohrazenic. Oba připouštějí až od roku 2019, ale sami mezitím dosáhli výkonnosti ST** a dokazují úspěšnost kombinace Darca s holštýnskou linií Capitol I. Narodili se 8 let po smrti svého otce a v souvislosti s tím si nemohu odpustit politování nad skutečností, že v mnohých evropských chovech dlouho převažoval význam ranosti a typu nad výkonností, schopností a ochotou pracovat, takže se Darcovy kvality v roli plemeníka plně projevily vlastně až pár let po jeho smrti. Přesto se dokázal udržet čtyři roky na čele světového žebříčku producentů skokových koní a nejspíš byl doposud nejlepším skokovým plemeníkem všech dob, i když se jeho čtyřleté vedení nedávno podařilo dohnat hřebci Chacco-Blue, který měl ovšem v začátcích své chovné dráhy nesrovnatelně lepší podmínky. Lze předpokládat, že některý z mnoha Darcových synů či vnuků půjde v jeho stopách, v loňské první stovce žebříčku WBFSH najdeme hned 4 z nich a pátým je samotný Darco, který si navzdory malému počtu potomků doposud udržuje 58. příčku!

Podobné články

V úterý 2. srpna 2022 byl v Zemském hřebčinci Písek zahájen 70denní test hřebců pro plemennou knihu českého teplokrevníka. Pětičlenné komisi se na…

Dark Ronald v předváděcím postoji

Když si položíme otázku, kteří hřebci nejvíce ovlivnili německý sportovní chov, mezi prvními bude vždy zmiňován Dark Ronald a jeho syn Son-In-Law.