Dotaz:

Mám dotaz k přepravě koně. Můj sportovní valach neumí vycouvat z vozíku. Má naježděno poměrně hodně, nastupuje i cestuje v klidu, ale až dosud jezdil zřejmě jen v kamionu. Nyní jsme v menší stáji a máme k dispozici pouze vozík pro dva koně. Když se vyndá prostřední přepážka, dokáže se v něm otočit, ale je to rachot a raději bych byla, kdyby vystupoval normálně. Co s tím?

Odpověď:

Svou reakci na tento dotaz rozdělím na dvě části. V té první nastíním některé metody, jak si poradit, je-li kůň uvnitř a nechce/neumí vycouvat ven. Druhá část popisuje postup, jak koně couvání z vleku naučit.

Je překvapivé, kolik majitelů tento problém trápí. Přitom by člověk ani neřekl, že by se mělo jednat o kdovíjaký problém. Ale ten, kdo se už s koněm, který se rozhodl nadosmrti zůstat v přepravníku, setkal, myslím, že bude velmi vděčný za jakoukoliv radu, která v tom okamžiku pomůže a dostane koně ven, nebo ještě lépe, problém zcela vyřeší.

Chceme-li obecně řešit nějaký problém, potřebujeme zjistit jeho podstatu/příčinu. V tomto případě je to naprosto jednoznačné. Problém není v tom, že by kůň obecně neuměl couvat. Některým koním (nezkušeným, nebo i zcestovalým, ale doposud jen v kamionu apod.) prostě vadí v couvání zlom mezi vodorovnou podlahou a svažující se rampou. Udělá ve vleku jeden nebo dva krůčky vzad, potom zadní nohou šlápne na onen zlom, zpanikaří a popojde (někdy i skočí!) opět dopředu. Jestliže už v tom okamžiku nic netušící člověk-couvač podlezl přední/prsní zábranu, může ho kůň na ni opět silně zatlačit, což je velmi nebezpečné! Toto se může teoreticky opakovat tak dlouho, dokud máme dostatek dobrovolníků, ochotných nechat se uvnitř zmateným koněm umačkat.

Jak si tedy poradit v konkrétní situaci, kdy máte koně uvnitř vozíku a dosavadní pokusy o jeho vycouvání ztroskotaly?

• Má-li vlek přední rampu a lze ji použít, nepokoušejte se více o couvání a vyveďte ho předem.
• Je-li kůň ve vozíku sám, je subtilnější a vozík dostatečně široký, odstraňte středovou přepážku a koníka otočte. Pozor však na několik věcí: otočení použijte jen v krizi a jen jednou, maximálně dvakrát. Potom už by se mohlo otáčení koni zafixovat a náprava by byla mnohem složitější. Velký kůň se může v užším přepravníku zaseknout, popř. upadnout. Otočení a následné vystoupení musí být kontrolované a měl by jej provádět zkušenější člověk.
• Nejde-li otočit, pokuste se ještě o vycouvání. Odstraňte přední/prsní zábranu, čímž částečně eliminujeme riziko natlačení člověka na ni. Tato metoda je z kategorie „jemných", kdy se kůň spíše uklidňuje a odměňuje za každý krůček, nebo jeho náznak. Jde tedy víceméně o formu výcviku, ale současně se tímto i dostaneme ze svízelné situace: Použijte pro koně známou pobídku na couvání (předpokládám, že kůň již takovou pomůcku zná) a zesilte ji. Couváte-li běžně na tlak na ohlávce, doplňte tento signál ještě o tlak na plecích a naopak. Couváte-li normálně přes plece, zdvojte tlak ještě přes ohlávku. Bude-li v tomto případě provazová, o to lépe. V daném kritickém bodě totiž půjde i o správně ordinovanou, nicméně hrubší sílu. Je potřeba koně trochu důrazněji postrčit, aby překonal nedůvěru, ovšem jen tak, abychom nevyvolali stres. Odměňujte každý náznak vyhovění přerušením tlaku, podrbáním i slovní pochvalou. Tím současně koně zklidníte. Překonání onoho zlomu je pro tyto koně velmi psychicky náročné a potřebují k nám cítit obrovskou důvěru. Sami si představte, že vás někdo nutí couvat v nerovném terénu. Nevidíte za sebe a musíte svoji důvěru zcela svěřit osobě, která s vámi manipuluje... Tento postup lze použít pouze pokud jste důslední, ale klidní a dokážete při něm udržet v relativním klidu i koně, jinak riskujete zranění vás obou a poškození vozíku.
• Další variantou, jak dostat koně z vozíku ven, je odepnout ho z úvazu, otevřít vzadu a počkat, až si kůň problém vyřeší sám. U klidných, vyrovnaných koní bez sklonu k panikaření toto může situaci vyřešit, ale kromě toho, že toto může trvat neúměrně dlouho, je větším problémem reálné nebezpečí, že se kůň v panice někde zasekne, zahákne, zkrátka zašprajcuje.
• Pokud máte k dispozici malou rampu nebo terénní nerovnost, pomůže postavit vozík tak, aby rampa byla co nejrovnější a tedy nepříjemný zlom co nejméně výrazný.
• Nefunguje-li nebo nejde-li použít žádná z výše uvedených metod, nicméně potřebujeme jakýmkoliv způsobem dostat koně ven, nezbývá než použít některý z méně ohleduplných, nehumánních a potenciálně nebezpečných postupů. Jde o krajní a krizová řešení, z toho důvodu je nechci prezentovat veřejně. Není však problém si tyto postupy najít jinde na internetu, nebo operativně v tísni požádat o radu na mém telefonu.

Jistě se shodneme, že než řešit problém až nastane, ve stresu a v krizi, je daleko lepší couvání z vleku nacvičit a koně tento úkon naučit. Navíc se zřejmě také všeobecně shodneme, že by bylo vhodné, aby kůň byl univerzální a uměl vystoupit přední rampou i spořádaně vycouvat dozadu.

No, to se lehko řekne, ale jak to provést?

Následující postup je poměrně jednoduchý, pochopitelný, ale hlavně - když se jej kůň naučí, funguje už navždy! Vzpomeňme na základní příčinu problému - výše zmiňovaný, pro koně kritický zlom podlahy a zadní rampy. Řešení spočívá v otupení reakcí koně na tuto nepříjemnou nerovnost. Logicky s otupováním musíme začít zvenku, nesmíme tedy při nácviku dopustit, aby kůň do vleku zcela nastoupil! Přes onen zlom s koněm několikrát „jo-jo" stylem přejdeme dopředu a zacouváme. K této manipulaci je samozřejmě nezbytná stoprocentní ovladatelnost koně i při nakládání. Pod pojmem stoprocentní ovladatelnost si představuji stav, kdy kůň před vozíkem, na rampě i ve vozíku dělá striktně jen to, co je po něm požadováno. Dáme-li pobídku na jeden krůček vpřed, kůň musí/může udělat jen ten jediný krok. Mají-li se udělat dva kroky vzad, budou to opravdu jen ty dva kroky. Ne víc, ne méně! Cvičitel potom zvládá s koněm bez problému manipulovat vpřed a vzad, dle potřeby a podle toho, jak vyhodnocuje danou situaci. Pozor na zásadní chybu, která může nastat, a to, že vás kůň natlačí do vleku až za hranici zlomu podlahy a rampy. V tom okamžiku jste prohráli a musíte řešit couvání koně z vleku tak, jak popisuji v první části příspěvku.

Výše uvedenou a požadovanou ovladatelnost lze cvičit i mimo přepravník. Dobře poslouží např. bílý ubrus rozložený na zemi. Nabízí nám téměř nekonečnou škálu možností. Koně přes něj můžeme jen běžně převést, nebo couvat. Můžeme zkusit na překážce zastavit - předníma či zadníma nohama, nebo jen jednou konkrétní nohou. Potom např. koně kolem této nohy otočit atd.

Další výbornou průpravou je učit koně couvat (na ruce, ale třeba i pod sedlem) na nerovném povrchu, z kopce i do kopce, v uličce z kavalet (rovně i do pravého úhlu), v uličce ve stáji a do dveří a přes dřevěnou desku (podlážku) na zemi (ta může být i mírně nakloněná). Takto připravený kůň pravděpodobně zlomem mezi podlahou a rampou ve vozíku nebude zaskočen.

• Video, na kterém je možné zhlédnout celý správný postup nácviku, je zde: https://youtu.be/Jq3cuqwXpag
• Další video z řešení stejného problému ještě zde: https://www.youtube.com/watch?v=YJjs_22gVfY

Pavel Čechovský pro vás jako jedna z nejpovolanějších osob bude zpracovávat téma bezpečnosti a přepravy koní. Je profesionálním certifikovaným přepravcem, jeho firma Horse Taxi již přes 20 let brázdí s naloženými koňmi Českou republiku, ale i ostatní evropské země. Kromě běžné přepravy se již mnoho let a se značnými úspěchy zabývá nápravou přepravy problémových jedinců. Většinou se jedná o koně, které nelze naložit. Na rozdíl od ostatních trenérů však koně napravuje na základě precizního rozboru jejich psychologie a řeší i komplikace během cesty. Nejčastěji jde o následek jízdy nezkušeného řidiče nebo jiné trauma prožité v průběhu cesty (autonehoda apod.). Na principech spravedlivé náročnosti předává nepřeberné zkušenosti v rámci nového projektu „Hipotéka přepravy koní". Jde o seriál přednášek a seminářů pro kolektivy, ale i stáží pro jednotlivce, osvětu na internetu ale i v odborných časopisech. Mezi jezdeckou veřejností je znám také jako spoluzakladatel projektu Pet & Horse Emergency a provozovatel Koňské Záchranky.