Střídání ročních období

Koně nemají problém přizpůsobit se střídání chladného a teplého období, když mají čas se připravit. Obléknou se do zimní srsti a tukových zásob a pokud mají závětří, ochranu před promoknutím, dostatek sena a vody, možnost pohybu, nástup zimy je nepřekvapí. Také jestliže je transportujeme z chladné oblasti do teplých krajin a obráceně, dokážou se relativně rychle aklimatizovat. 

Rychlé a výrazné změny

Na druhé straně, prudké výkyvy počasí během 12–24 hodin, ke kterým dochází mnohem častěji v předzimním období, pro ně mohou být zrovna tak nepříjemné jako pro lidi. Teplotní houpačka prověří imunitu a termoregulační mechanismy koně a schopnost majitele zajistit adekvátní zimní management. 

Zimní koliky?

Když voláte veterináře v období zimních plískanic a prudkých změn počasí, protože kůň moc nežere a otáčí se k břichu, dozvíte se, že doktor je u koliky na druhém konci okresu. Další veterinář, který vám zvedne telefon, vám oznámí, že přijede nejdřív za tři hodiny, protože je u koliky… Praxe ukazuje, že s nástupem zimy koně náchylnější ke kolikám – jsou ještě náchylnější. Také dušné koně trápí náhlé změny teploty, staří koně s osteoartritidou se hůře hýbají. Má to na svědomí proměnlivost počasí? 

Změny barometrického tlaku

S přicházející studenou frontou klesne barometrický tlak. Známe to před bouřkou, kdy tlak poklesne náhle a výrazně. Podle jedné z nedávno publikovaných studií však barometrický tlak (jeho výkyvy) s incidencí kolik u koní nesouvisí, ale četnost kolik stoupá se zeměpisnou šířkou a vyšší incidence než v zimě byla zaznamenána na jaře, v létě a na podzim.

K opačnému závěru došli na Univerzitě v Pensylvánii (New Bolton Center), kde se analyzovala data od roku 2005 do roku 2017 (Justine Cianci, 2018). Nejlepším prediktorem kolik v této studii jsou věk, geografická poloha, počet opakovaných kolik a výrazný pokles barometrického tlaku během 12 hodin. Na každý rok věku navíc se pravděpodobnost koliky zvyšuje 1,05x, na každý pokles barometrického tlaku o jednotku psi se pravděpodobnost koliky zvyšuje 2,5krát. Výzkum také prokázal, že čím severněji na severní polokouli kůň žije, tím proměnlivější je počasí a tím více stresu kůň zažívá během náhlých výkyvů počasí. Pravděpodobnost koliky se zvyšuje 2x s každým stupněm zeměpisné šířky směrem na sever (1 stupeň – 111 km).

Přestože se na vzniku koliky podílí více faktorů, Cianci prokázala, že dochází k výraznému nárůstu četnosti kolik do 12 hodin od přechodu tlakové níže.

Další studie z Univerzity v Soluni, publikovaná v Journal of the Hellenic Veterinary medical Society z Řecka (Correlation etween equine colic and weather changes, dr. N.Diakakis, 2018) prokázala, že prudké změny teploty jsou významným faktorem vzniku kolik v období konce jara a na podzim.

Dr. Nathan Slovis, ředitel střediska McGee Medicine Center v Hagyard Equine Medical Institut v Lexingtonu, patří k veterinářům, kteří vidí souvislost vzniku kolik s počasím, kdy pokles barometrického tlaku může vyvolat mírnou plynovou koliku. Když fouká vítr a přináší do oblasti vlhký a teplý vzduch, atmosférický tlak klesá. Prudký pokles typicky přináší déšť. Podle Slovise koně náchylní ke kolikám mohou mít za těchto podmínek problémy. Aniž by se opíral o nějaký výzkum, Slovis tvrdí, že je to čistě otázka fyziky a zákona plynů. „Když barometrický tlak poklesne, pak plyn ve střevech v souladu se zákony plynů expanduje. Koně pak mohou mít mírnou plynovou koliku. Když lidé říkají, že jejich kůň trpí na koliky kvůli změně počasí – například, když je přes den 10 °C a večer jen -12 °C, hovoří vlastně o výrazné změně atmosférického tlaku."

• Atmosférický tlak – tlak vzduchu vyvíjený atmosférou na určitou plochu zemi. Jeho hodnota závisí kromě počasí na nadmořské výšce – čím výše jsme, tím nižší je sloupec vzduchu nad námi a tím nižší tlak. Pro představu a zopakování - v nulové nadmořské výšce je nad 1 m2  země 10 tun vzduchu a atmosférický tlak vzduchu je 1033 hPa. Pokud vystoupíme do výšky 5 km, tlak vzduchu poklesne na 530 hPa. V oblastech s nízkým tlakem vzduchu se vyskytují výstupné proudy a oblačnost (nízký tlak=lehčí vzduch – stoupá a rozpíná se – ochlazuje se – kondenzuje – oblačnosti/srážky).
• Barometrický tlak – udává atmosférický tlak vzduchu měřený barometrem (jednotky – hPa, inHg). Na hladině moře je hodnota barometrického tlaku 1033 hPa a s každými 11 metry nadmořské výšky klesá o 1,33 hPa.

Nízký barometrický tlak také zvyšuje hustotu krve a snižuje hladinu cukru v krvi, chlad způsobuje vasokonstrikci kapilár, což jsou další malé změny, které spoluurčují stav koně.

V souvislosti se změnami povětrnostních podmínek také dochází ke změnám složení střevního mikrobiomu, protože déšť, teplota a vlhkost ovlivňují přítomnost určitých mikrobů v travních porostech. Tito mikrobi mohou přežít tranzit přes žaludek a tenké střevo a usídlí se v zadní části trávicího traktu. 

Chlad a dušní koně

Dušnost koní souvisí především s alergeny (prach, pyly, plíseň, …), což vede k zánětům, zahlenění a zúžení dýchacích cest. Podle studie Airway cooling and mucosal injury during cold weather exercise (Dr. David Marlin 2002) dochází k poškození sliznice periferních dýchacích cest při cválání při teplotě už kolem 5 °C. Ranní rychlé práce v ledovém vzduchu tedy nemusí být pro citlivější koně vhodné. Proč studený vzduchu škodí? Čím je studenější, tím je sušší – dochází vlivem chladu ke stažení dýchacích cest, ale navíc suchý vzduch vysušuje sliznice. 

U lidí - podle spirometrických výzkumů reaguje u lidí na změny barometrického tlaku vzduchu nejcitlivěji hodnota FEV1 (= jednovteřinová vitální kapacita – objem vzduchu, který je vydechnut při usilovné výdechu během první vteřiny). Vzduch má při nízkém tlaku menší měrnou hmotnost a tím i menší proudový odpor v dýchacích cestách při dýchání. U lidí je tedy nízký tlak lepší pro nemocné s CHOPN, protože se jim dýchá snáze. Stejně tak se cítí lépe při nízkém tlaku astmatici, protože se zlepší plicní elasticita a mění se složení plicního surfaktantu (ochranné vrstvy), který brání slepování plicních sklípků.

Bolesti v kloubech

Podle studií u lidí barometrický tlak a teplota souvisí s mírou bolesti osteoartritidy kolen. Změny barometrického tlaku jsou pro úroveň bolesti důležitější než aktuální barometrický tlak. Jakmile se počasí a tlak ustálí, bolesti polevují. Nízký nebo vysoký atmosférický tlak způsobuje expanzi nebo kontrakci tkání, které jsou postiženy zánětem. Nízké teploty zvyšují hustotu kloubní tekutiny, klouby se tak hýbají ztuha a jsou citlivější na bolest. Vliv vlhkosti na bolestivost je vyšší při nízkých teplotách. Chladné a vlhké počasí kloubům neprospívá. Koně reagují podobně, ale prospěje jim, pokud jim vedle všech možných doplňků a zateplováků zajistíme rozumný pohyb, aby klouby zůstaly pohyblivé. 

Nejen tlak a teplota – ale také management

Přestože existují studie potvrzující, že pokles barometrického tlaku během 12 hodin zvyšuje incidenci kolik – a jiná studie tento předpoklad vyvrací, je třeba nejprve prověřit faktory managementu, které s nástupem zimy a během prudkých změn zvyšují riziko trávicích problémů. Protože nejen koně mění své chování, ale i jejich majitelé. Někteří odborníci poukazují na to, že sezónní koliky souvisejí především se změnou režimu, kterou si vyžádá zimní období. Ve hře jsou tři zásadní faktory – hydratace, pohyb a změna krmiva.

Hydratace-dehydratace/krmení

Tráva, kterou koně v listopadu spásají, už neobsahuje tolik vody, koně sežerou víc sena – nebo jsou staženi z pastvy a přechází na krmení senem. Seno má 10 % vody, tráva 80 %. Ledová voda navíc koně k pití příliš neláká. Dehydratace je „dobrý“ předpoklad pro vznik zácpové koliky. Napáječky nám nedávají přesnou zpětnou vazbu, zda kůň dostatečně pije, proto je dobré zvýšit všímavost vůči případné dehydrataci – hrubým ukazatelem může být kožní řasa na bázi krku nebo barva moči. Pro zopakování – uděláme kožní řasu na krku nebo na lopatce a pustíme ji. Pokud se nevrací okamžitě, je to známka mírné dehydratace, jestliže se vrací déle než po 2 vteřinách, je kůň dehydrovaný. Také bychom měli zpozornět, jestliže zjistíme u koně tmavší barvu moči. Když se jedná o koně, který už nějaké epizody koliky měl, nebo o koně starého či oslabeného, měli bychom být ostražitější.

Pohyb-postávání

Vítr, plískanice, zima. Koně šetří energií, nejraději by jen stáli u kupky sena. Ani jezdci se do sedel příliš nehrnou. Po posledním Hubertu už nějak není čas, ale nedostatek pohybu si koleduje o problémy. Dobře vyřešený režim 24/7 koně zocelí proti rozmarům počasí – jsou otužilí, hýbou se (protože je systém pro 24/7 dobře vyřešený). Jejich termoregulační mechanismy jsou neutále „v tréninku“. A svaly, které pracují – nezakrní, pokud jde o vzpřimovače chlupů pro tunning izolační vrstvy. Koně s částečným režimem v boxe a venku vyžadují o něco více zásahů od svých ošetřovatelů v souvislosti s počasím – dekování, zavírání a pouštění, pohybování. 

Co si z toho vzít – jisté je, že sezónnost kolik existuje a prudké změny tlaku a velký výkyv teplot jsou důvodem k větší ostražitosti především u starších a citlivějších koní, ať už jde o koliky, bolesti kloubů nebo dušnost. Počasí neovlivníme, ale můžeme při prudkých změnách více hlídat hydrataci, krmení, pohybový režim a případně včas volat veterináře.

 Zdroje:

• https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12405726/
• https://thehorse.com/136875/cold-weather-challenges-for-horses-with-osteoarthritis/
• https://www.researchgate.net/publication/322874074_Correlation_between_equine_colic_and_weather_changes
• https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17466654/
• https://equimanagement.com/articles/barometric-pressure-and-equine-colic
• https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33478758/
• https://thehorse.com/182620/how-cold-air-affects-equine-airways/
• https://udspace.udel.edu/handle/19716/23840
• https://www.nature.com/articles/s41598-018-26930-3