Zoufalý boj za bosá kopyta. Oni nepřipustí, že podkovy koním ubližují, říká Vydra

5. 9. 2021 Mirka Srdínková, Na chalupě s Terezou Bebarovou

Počet fotografií: 1

To ráno už nás Václav Vydra vyhlížel. Seděl na zápraží, mžoural do sluníčka a snídal. Rádi jsme poseděli s ním. Ale času na rozjímání moc nebylo. Koně nepočkají a hosty statku, toužící po společné fotce, herec také nikdy neodmítne. Ostatně – zajeďte k němu i vy. Je tu božský klid a vlídno.

Jak dlouho jste snil o tom, že zmizíte na venkov?

Já o tom nesnil. Jsem rodilý Pražák a nikdy jsem ani na vteřinu neuvažoval o tom, že by se ze mne stal v uvozovkách „vidlák“. Ale člověk míní, pán Bůh mění. Všechno začalo ve chvíli, kdy jsme si s Janou (manželkou Janou Bouškovou, pozn. red.) postavili na Slapech domek, aby bylo kam utéct na vzduch. A já pak někdy v roce 1993 začal znovu jezdit na koni. Ale vlastního koně jsem také nikdy nechtěl...

Celý rozhovor přináší iDnes.cz: Zoufalý boj za bosá kopyta. Oni nepřipustí, že podkovy koním ubližují, říká Vydra