I. žlutické military

28. 9. 2010 Kateřina Mrázová Autor fotek: Kateřina Břehová

Neoficiální military? Na koleni připravené? Kdo zná Katku Břehovou neboli "draace", ví, že i to je možné - a že se z "hecu" může vyklubat docela příjemná sportovní akce.

Na začátku bylo hecování

Viníka netřeba hledat: byla to právě Elis, majitelka žlutohnědé, a přání prubnout s kobylou náš cross. Cross sloužící svému účelu během zdejší obdoby Hubertovy jízdy, a jelikož zkusit se má všechno, kývla jsem. A že soutěž ve všestranné způsobilosti bude!

Termíny

První návrh (jedna ze srpnových sobot) padl za vlast vinou počasí. Od začátku roku systematicky plaveme, co se týče jízdárny: vleklé a přívalové deště zapříčinily definitivní úpadek jízdárenské práce, protože jestli jsme na ní letos jezdili v průměru třikrát měsíčně, bylo to hodně. Nápad spojit military se zápasy v blátě či módní přehlídkou pláštěnek se neujal a prioritním úkolem bylo se modlit, aby jízdárna byla v den military sjízdná alespoň ve stupni č. 3 (hluboko jen někde).

A tak jsme se modlili. Týden před akcí nadějně zasvítilo sluníčko, v pondělí sprchlo krátce, v úterý již lilo a ve středu nefalšovaně chcalo, takže jsme odpískali i přípravu našich domovských závodníků. Otázky „a co je to kruhy změnit?" si děti potrénovaly tužkou na papíře a nezbylo než doufat, že snaha o přiježďování aplikovaná v terénu (tedy v kopcích, lesích, lukách a hájích) neskončí fiaskem, protože vyjíždění rohů v lese nenatrénujete, i kdybyste se rozkrájeli.

Prognózy na víkend zněly relativně pozitivně, takže jsme v pátek z materiálu, který v jarní a letní přívalové vodě neuplaval či neshnil, postavili provizorní obdélník, a zbývalo vyřešit, z čeho postavíme parkur: tak snad něco aspoň trošku barevného v kopřivách zbylo. Nad barevností bidel jsme přemýšleli už dřív, ale vzhledem k průběhu počasí jsme jakékoliv natírání kladin a stojanů striktně zamítli předem; nejdůležitější bylo vybudovat bezpečný a především rychlý cross, což znamenalo kompletně přestavět trať. Cross byl konstruovaný na Hubertovy jízdy (tempo 350 v kolektivu) a původní počet skoků činil 36. Poznání, že bourat staré skoky je pro děti mnohem zábavnější než budovat nové, mě nepřekvapilo, a lhala bych, že mi některých překážek nebylo líto (především těch zatáčkových :-)

Posledním manévrem bylo zasvětit nekoňáky do rolí zapisovatelů. Objasnit jim význam „uzavřený kruh, bílý-červený praporek, štycnutí a diskvalifikace" a zapřísahat se jim, že je žádný kolem utíkající kůň nesežere a nepřiblíží se na víc než na čtyři metry (smekám přede všemi, kteří se koní nefalšovaně bojí, pro ně byl cross opravdu bobříkem odvahy). Poslední technická porada skončila simulací veškerých variant trestných bodů a za svou osobu bych ráda podotkla, že už nikdy nechci být červený praporek, pokud má osoba znázorňující závodníka v sobě víc než pět panáků vodky.

I. zluticke military

Den Dé

Nepsané pravidlo Hubertových jízd praví, že stanovíte-li začátek na 10,00 hod, přijedou všichni v 9,59 hod a vypukne chaos, po němž se bude čekat na dorazivší mezi 10.-11. hodinou. Šokující příjezd prvního vleku hodinu před zahájením všestrannosti mě nefalšovaně vyděsil, notabene když čtvrt hodiny poté dorazily další a začali se trousit startující, pátrající po prezentačním stanu, který doposud nestál. Dochvilnost startujících nás poněkud zaskočila :-)

Všechny disciplíny byly vyhlášeny i jako otevřené soutěže. Vzhledem ke stavu jízdárny a bezpečnosti povrchu bylo rozhodnuto, že nejvyšší počet účastníků v drezuře bude 10, s tím, že absolutní přednost mají militaristé. Zde bych ráda uvedla, že kapacitu jsme měli naplněnou během prvních 14 dnů, ale část přihlášených v mezidobě požádala o škrtnutí a z výsledného čísla 13 nám bylo líto dvěma oznámit „bohužel" (třetí přihlášený nebyl preventivně do všestrannosti vpuštěn; bohužel šlo o našeho korunního koně). Největší zájem byl paradoxně o sólo drezuru (nejvyšší počet odmítnutých zájemců) a otevřené starty v parkuru jsme povolili s podmínkou, že počet startujících nepřekročí 15, což po škrtech klaplo přesně.

I. zluticke military

Drezurní úlohu Z1 hodnotili čtyři rozhodčí (byť nelogicky posazeni na jednom místě) a názorem do celkového hodnocení prostřednictvím jedné z rozhodčích přispěla i paní Jirsová. Zjištění, že její mínění je totožné se známkami komisařek, potěšilo, a že jsme měli stěny obdélníku poněkud ne zrovna rovné, jsem zjistila dodatečně až z fotek :-) Nicméně i tak se podařilo obdélník vytyčit v místech, kde byl povrch relativně slušný, a soutěžícím nevadil ani fakt, že šlo o rozměr 20x34m (jinak to totiž nešlo). Čtení úlohy se dobrovolně zhostilo jedno z našich dětí a před Iviným výkonem klobouk dolů, protože jedna z věcí, kterou se výrazně lišíme od všech veřejňáků, je absence mikrofonu a zesilovače, neboť v tomto ohledu jedeme na zaběhlý a léty prověřený lidský pohon (hlučná trenérka bez problémů nahradí i megafon :-)

Ohledně parkuru si dovolím uvést tato fakta: v propozicích jsme startujícím slibovali polní parkur, tedy žádná přehlídka kreativních stojanů a načančaných bidel. Ale že ho postavíme takříkajíc naostro z hlavy a během patnácti minut, kdy jsme z houštin vytahovali svízelí ovinuté stojany a křížky, s otázkami „má to všechny čtyři nohy nebo ne?", a snažili se využít i neskokových kladin určených pro Hurá Hry, tomu bych sama neuvěřila. Kromě klasických tvarů jsme přidali i tři profily, které nejednou zamíchaly kartami, a vyjma nepříjemnosti s hlubokým povrchem v blízkosti řeky mohu zodpovědně prohlásit, že stav jízdárny nebyl zdaleka tak hluboký, jak jsme se vzhledem k četnosti dešťů obávali. Parkur byl řešený dvoufázově, oboustranně a zvítězili opravdu ti nejšikovnější.

I. zluticke military

Po přestávce jsme se přemístili na prohlídku crossu. Na výběr byly dvě varianty: do 55 cm a do 80 cm, délka tratě 1600 m. Stav dráhy by dostihoví znalci ohodnotili termínem „pružný", takže nebylo nutné udávat limitovaný čas, jelo se na plný výkon a jako zpestření jsme jezdcům do kurzu vložili „žolík".

Hodnocení proběhlo v mnoha variacích, celkem jsme rozdali stužky v deseti kategoriích. Záměrně píši stužky, protože zjistit těsně před dekorováním, že na mašlích chybí spínací špendlíky (malý defekt), zároveň znamenalo i omyly v rozdělování věcných cen (ty totiž zůstaly na dně tašky, zatímco sáčky s „paběrky" byly rozdány) a jedna kokarda se zákeřně rozpadla ještě před přišpendlením.

I. zluticke military

A kdo posbíral nejvíce mašlí?
Ten, kvůli kterému akce vznikla. Elis se žlutohnědou (viz foto výše) přijely, viděly a vybraly nejvyšší první místa :-)

Výsledky:

Drezura Z1 děti/junioři:

1. Radka Bubová - Kerland (64,95 %)
2. Libuše Květoňová - New Master (56,9 %)
3. Nikola Ondřejčková - Tony (46,9 %)

Drezura Z1 dospělí:

1. Eliška Matoušková - Helco (67,5 %)
2. Martina Krajčová - Kadett (61,15 %)
3. Kateřina Koutná - Sergej (51,1 %)

Parkur do 60 cm (otevřená soutěž):

1. Nikola Ondřejčková - Tony
2. Marie Krákorová - Royal Able
3. Dominika Halasová - Oliver

Parkur do 80cm (otevřená soutěž):

1. Iva Hanzlíková - Amon
2. Libuše Květoňová - New Master
3. Štěpánka Krausová - Meggie

Parkur do 100 cm (otevřená soutěž):

1. Eliška Matoušková - Helco
2. Radka Bubová - Kerland
3. Jana Plachá - Beauty Princess

Cross do 55 cm (otevřená soutěž):

1. Marie Krákorová - Royal Able
2. Nikola Ondřejčoká - Tony
3. Dominika Halasová - Oliver

Cross do 80 cm děti/junioři (otevřená soutěž):

1. Štěpánka Krausová - Meggie
2. Libuše Květoňová - New Master
3. Michaela Ondřejčková - Barbaresco

Cross do 80 cm dospělí (otevřená soutěž):

1. Eliška Matoušková - Helco
2. Kateřina Koutná - Sergej
3. Martina Krajčová - Kadett

Všestrannost:

Kategorie děti/junioři:

1. Radka Bubová - Kerland (232,99 bodů)
2. Libuše Květoňová - New Master (219,38 bodů)
3. Štěpánka Krausová - Meggie (216,26 bodů)

Kategorie dospělí:

1. Eliška Matoušková - Helco (245,41 bodů)
2. Jana Plachá - Beauty Princess (217,04 bodů)
3. Kateřina Koutná - Sergej (214,22 bodů)

Podobné články

Vážení příznivci Mountain Trailu, dovolujeme si vás pozvat na Seminář Mountain Trailu, tentokrát s důrazem na téma: Oči koně - jak koně vidí.

Do přírodní rezervace Dubno u České Skalice na Náchodsku se sjeli milovníci koní a samotná zvířata z celého Česka. Dubenské řehtání se tam letos…