Efektivita podávání krmných doplňků a jejich forma
V dnešní době je téměř standardem podávat koním ve vyšší pracovní zátěži nějakou formu vitamino-minerálního premixu, sportovním koním jsou doplňovány elektrolyty a u starších koní se často setkáváme s chondroprotektivy. Jak ale poznat vhodný produkt, v jaké formě by se měly vyskytovat jednotlivé makro a mikroprvky, vitaminy a ostatní účinné látky? A je podávání těchto krmných doplňků vůbec efektivní?
Mnoho z nás už jistě alespoň jednou stálo před vyskládanými kyblíčky s krmnými doplňky a přemýšlelo, který z nich vybrat, aby byl pro koně nejvhodnější a poskytl mu právě to, co potřebuje. Jak se ve složení krmných doplňků orientovat a k čemu je která jejich složka důležitá, to si přečtete na následujících řádcích.
Dle mého názoru by měl dostávat ke své krmné dávce každý kůň vit-min premix, a to proto, že málokdo si může dovolit nechat dělat rozbory každého nakoupeného pytle krmiva nebo fůry sena a vy tak nevíte, kolik živin do sebe váš kůň každý den dostane. Obsahy živin v krmivech se mění s každou další sklizní, záleží na počasí, obsahu živin v půdě, pořadí sečí, vegetační fázi při pokosu apod. Jsou k dispozici tabulky s referenčními hodnotami nutričních obsahů krmiv, ale dle mých zkušeností lze krmnou dávkou složenou ze statkových krmiv jen těžko uhradit veškeré makro, mikrominerály a důležité vitamíny. Koně se samozřejmě do značné míry nedostatkům ve své krmné dávce umí přizpůsobit, ale pokud po koni požadujeme nějaký výkon, je důležité ho podpořit kvalitním krmením s odpovídajícím obsahem živin. U koní rostoucích, březích klisen a koní držených pouze na objemných krmivech (speciálně u koní pouze na seně) by vit-min premix měl být naprostou samozřejmostí.
Dále doporučuji koni dávkovat premix ve formě prášku nebo granulek přímo do krmné dávky, protože přesně víte, kolik toho kůň sežere, pokud použijete obohacený solný liz, nemáte nad jeho příjmem kontrolu. Nicméně je to dobrá cesta, pokud máte na pastvině mnoho koní, které individuálně nepřikrmujete. Počítejte ale s tím, že někteří koně liz nechají bez povšimnutí a jiní u něho speciálně ze začátku mohou prostát celý den a pak je nutné jim kostku na chvíli sebrat. Většina koní si po čase ale zvykne a svůj příjem solného lizu jsou schopni sami dobře regulovat.
Výjimku tvoří koně, kteří jsou krmení průmyslově vyráběnými krmivy. Pokud dodržujete dávkování uvedené výrobcem, není potřeba koni vit-min premix přidávat, protože granule nebo müsli jsou již kompletně živinově vybalancované. Pokud krmíte méně než doporučenou dávku, je dobré koni premix také přidat, ovšem v menší než plné doporučené dávce - zde je dobré si pohovořit přímo s výrobcem daného krmiva, kolik premixu přidat.
Vit-min premixy se nejčastěji vyskytují ve formě prášku nebo granulek, granulky koně tolik neseparují od ostatního krmení, vybíraví koně mohou prášek nechat propadnout na dno žlabu a tam ho nechat, čemuž předejte vlhčením a následným dobrým zamícháním krmné dávky.
Tolik k úvodu a nyní se zaměřím na jednotlivé živiny a jejich formu a využití. Protože je toto téma velmi obsáhlé, budu se věnovat jen nejčastěji používaným krmným doplňkům, případné dotazy prosím do diskuze pod článkem.
Selen
Selen je nepostradatelný pro správnou funkci imunitního systému, kde jako součást glutathion peroxidázy bojuje v organismu proti volným radikálům vzniklým peroxidací tuků. Také je úzce provázán se správnou funkcí vitamínu E a enzymy štítné žlázy. Nedostatek selenu může být příčinou tying up syndromu u koní. Výzkumy také naznačují, že selen zvyšuje odolnost organismu proti konzumaci zaplísněného krmiva.
Důležitost selenu ve výživě zvířat byla objevena poměrně nedávno, a to v 50. letech 20. století, kdy přidání selenu do krmení značně omezilo nekrózu jater u potkanů. Krátce potom vědci objevili souvislost mezi nedostatkem selenu a svalovým onemocněním telat, jehňat a hříbat. Odtud už byl jen krůček k prvním selenovým preparátům, které se podávaly injekčně a byly k dispozici pouze veterinárním lékařům. Koncem 70. let se objevily první orálně podávané selenové krmné doplňky. Zásobení organismu selenem nejlépe určí veterinární lékař krevním rozborem. K předávkování v našich podmínkách může dojít pouze při překrmení krmnými doplňky s vysokým obsahem selenu, deficit se pak projevuje svalovou atrofií hříbat, sníženou reprodukční schopností či náchylností k již zmíněnému tying up syndromu.
Dnes se jako denní záchovná norma pro 500 kg vážícího koně udává 0,002 mg/kg hmotnosti koně (NRC, 2007). Se stoupající zátěží nebo laktací roste tato potřeba minimálně. Na každý kg přírůstku u rostoucích koní je potom nutné k jejich záchovné potřebě připočítat 0,1 mg selenu navíc. V krmivech se nejčastěji objevuje v množství <0,05-0,3 g/kg sušiny.
Selen se v krmných doplňcích nejčastěji objevuje ve formě seleničitanu sodného (anorganická forma) nebo selenocysteinu či selenomethioninu (organická forma). Výzkumy ukazují, že jako vhodnější forma dotace selenu je forma organická. Není to dáno ani tak lepší stravitelností organické formy, jako spíš její lepší distribucí v tělních tkáních. Zajímavostí jsou islandští koně, kteří se pasou na půdách chudých na selen a jejichž sérové koncentrace selenu jsou poměrně nízké. Tito koně však nevykazují žádné známky deficitu. Organismus se tedy dokáže na snížené množství selenu do jisté míry adaptovat.
Zinek, meď
Nedostatek zinku u koní vede ke snížené chuti k jídlu, depresi růstu u hříbat a v neposlední řadě způsobuje také řadu kožních problémů. Zinek je součástí mnoha enzymů, díky čemuž se účastní spousty buněčných procesů, jako je například replikace DNA a RNA. U lidí je nedostatek zinku spojovaný s mentální retardací.
Denní záchovná potřeba pro 500 kg koně se pohybuje kolem 400 mg zinku, což je asi 40 mg/kg přijaté sušiny. Objemná krmiva obsahují průměrně 20-50 mg zinku na kilogram sušiny. Mnoho koní držených pouze na objemných krmivech má proto ve své krmné dávce zinku nedostatek a je potřeba jim ho doplňovat nad rámec této krmné dávky.
Podávání zinku navíc ke krmné dávce prokazatelně zvyšuje koncentraci zinku v krevním séru koní. Vstřebávání zinku je také oproti ostatním prvkům značně snižováno vyšším obsahem fytátů v krmné dávce.
V krmných doplňcích se zinek objevuje v organické formě (cheláty) a formě anorganické (oxid, chlorid zinku). Opět byly prováděny studie pro vhodnost jednotlivých forem v koňské výživě a bohužel z nich nelze vyvodit jednoznačný závěr. Některé studie hovoří pro formu organickou, jiné pro anorganickou, nicméně větší část provedených testů hovoří pro formu organickou.
Laktace ani březost nemá na potřebné množství zinku nijak zásadní vliv, nicméně růst vyžaduje 30 mg zinku na každý kilogram přírůstku.
Protože měď a zinek využívají stejný transportní mechanismus, je důležité posuzovat je společně. Nadměrný příjem zinku může způsobovat nedostatek mědi v organismu. Dieta obsahující zinek v množství 100 mg/kg snižuje zásobení organismu mědí o cca 10 % a toto množství zinku by se dle obecných doporučení nemělo překračovat.
Měď jako taková se podílí na tvorbě hemoglobinu, syntéze keratinu či tvorbě kostí. V krmivech se nejčastěji vyskytuje v množství kolem 6-8 mg/kg sušiny. Denní doporučené množství pro koně je potom asi 10 mg/kg přijaté sušiny, pro chovné hřebce a klisny je to 12-15 mg/ kg sušiny.
Výzkumy ukazují, že pokud se klisnám ve vysoké fázi březosti zvýší množství mědi v krmné dávce, zvýší se také zásoba mědi v játrech hříběte, což má pozitivní vliv na vývoj kostry hříběte. Tyto klisny v testu dostávaly dávku 250 mg mědi denně, což je o více než 100 mg nad denní doporučenou dávku NRC (2007).
Chrom
Je důležitý zejména pro sportovní koně, kde napomáhá zvýšit toleranci krmných dávek s vysokým obsahem obilnin (škrobu). Koně, kterým bylo podáváno 5 mg chromu denně, vykazovali nižší hodnoty inzulinu po nakrmení a také nižší hodnoty kortizolu. Tito koně také měli po výkonu nižší obsah kyseliny mléčné ve svalech (Pagan, 1995). V krmivech se chrom vyskytuje v množství 0,03-0,8 g/kg sušiny. Průměrný denní příjem se v normách pro koně nestanovuje.
Vitamín E
Vitamín E je jedním z nejčastěji doplňovaných antioxidantů u koní. Je mimo jiné zodpovědný za celistvost biologických struktur jako jsou například buněčné membrány. Má vliv na expresi genů a množení buněk. Je prokázáno, že koně v déletrvající zátěži mají na jeho dotaci vyšší požadavky než koně nepracující. Vitamín E má více forem s biologickou aktivitou. Pro koně je však jedinou účinnou formou α-tokoferol. V krmných doplňcích můžete vitamín E najít v několika podobách:
* RRR α-tocopherol = D-α-tokoferol v přirozené formě, ve které se vyskytuje v potravě
* all rac tocopherol = syntetická racemická směs DL- α-tokoferolu
* total tocopherol = směs všech tokoferolů
Samozřejmě proběhly výzkumy, jejichž cílem bylo zjistit, zda je lepší koni podávat syntetický, nebo přirozeně se vyskytující vitamín E. Většina výzkumů se shoduje na tom, že syntetický vitamin E vykazuje menší aktivitu.
Denní norma pro koně se pohybuje mezi 0,27 (nepracující koně) a 2 (pracující koně) mg/kg hmotnosti koně. Koně v intenzivní zátěži mohou dostávat až 4 mg/kg své váhy denně (Geor, Harris, Coenen, 2013). Co se týče chovných klisen, zde má dotace vitamínu E největší vliv na koncentraci imunoglobulinu G (IgG) v kolostru a následně i krevním séru hříběte. Toto zvýšení koncentrace imunoglobulinů bylo zaznamenáno při zvýšení obsahu vitamínu E v krmné dávce klisny z 80 mg/kg sušiny na 160 mg/kg sušiny. Jiná studie zvýšení koncentrace IgG v krevním séru hříbat sice nepotvrzuje, ale také udává kvalitnější kolostrum u klisen s navíc podávaným vitamínem E. Zajímavé je, že sérové koncentrace vitamínu E u klisen, které denně dostávaly 670 mg vitamínu E, byly vyšší než u klisen, které dostávaly 3 350 mg vitamínu E denně. (Drury, Whitaker, Palmer, 200?).
Obecně by chovné klisny měly dostávat 10 mg vitamínu E na každý kilogram své metabolické velikosti těla (hmotnost klisny umocněná na 0,75) denně, což se zdá být vhodné množství i pro rostoucí koně.
V dalším díle seriálu se budu věnovat vitamínům A, B, C, chondroprotektivům a elektrolytům.
Použitá literatura:
* Drury, Whitaker, Palmer, Oral Water-Soluble Vitamin E Supplementation of the Mare in Late Gestation, Its Effects on Serum Vitamin E Levels in the Pre- and Postpartum Mare and the Neonate: A Preliminary Investigation, online.
* Frape a kol., Equine nutrition and feeding, Wiley-Backwell Publishing, 2010
* Geor, Harris, Coenen, Equine applied and clinical nutrition, Elsevier Publishing, 2013
* Hintz, The many phase of selenium, online.
* Pagan, Micromineral requirements in horses, online.
* Stowe, Selenium supplementation for horse feed, online.
Galerie
Téměř každý koňák alespoň jednou řešil otázku, co koni nasypat do žlabu, aby dobře vypadal, podával výkony a také, aby nad tím nakonec neohrnul nos.…
Můj kůň je tlustý. Co s tím?
V diskusích se čas od času probírá téma, jak krmit koně, který je tlustý. Co mu ubrat, co ponechat. Svůj názor na krmení otylých koní a jejich…