Mýty kolem dostihů: doping

7. 12. 2014 Eva Holubcová Autor fotek: © Kirsty Wigglesworth, JC ČR, FEI.org, euroasianews

Doping v dostizích není mýtem, ale přítomnou realitou. Existuje a dostihové autority proti němu intenzivně bojují. Nicméně ve velké většině případů se jedná o pozůstatky předchozí léčby, případně kontaminaci krmiva/prostředí. V USA je pozitivně testováno 0,5 % případů, v Anglii cca 0,17-0,31 %, v českém prostředí se pozitivní test objeví jednou za několik let.

Doping se v dostihovém světě v širším rozsahu objevil až na začátku 20. století s příchodem amerických trenérů do Evropy, byť se v té době běhaly dostihy už dvě stě let. Kauzy se v dřívějších dobách totiž týkaly spíše snah zabránit favoritům v nástupu do dostihu či snahou ovlivnit negativně jejich výkon (tlumicí látky, otrávení, projímadla, napojení před dostihem atd.). Brzy se ukázalo, že se jedná o velký problém, který může zničit sport jako takový.

Oficiální zákaz dopingu ale přišel až po bezprecedentním experimentu trenéra Lambtona, kdy chtěl dokázat, jaký může mít doping na vítězství výsledky a proč by měl být tedy zakázán. Experiment byl proveden na šesti nejhorších koních jeho početné stáje, pět z nich zvítězilo. Důkaz byl tak markantní, že doping byl od roku 1904 zakázán pod trestem doživotní distance. Z tohoto hlediska je zajímavé, že velmi tvrdý postup vůči dopingu a jeho aktérům volil zejména rakousko-uherský Jockey Club v čele se stevardem Aristidem Baltazzim (zakladatelem Napajedel).

Po mnoha desítkách let se pravidla zmírnila, protože s viníky bývali potrestáni i nevinní. Žádný trenér na světě není totiž s to zabránit 100% tomu, aby v nestřeženém okamžiku jeho koni nebyla podána nepovolená látka, nebo být schopen vyloučit kontaminaci krmiva či prostředí, ve kterém kůň pobývá, byť je za koně plně zodpovědný. Dostihový svět totiž hlavní odpovědnost klade na trenéra, ne na jezdce či majitele.

Dopingová pravidla

Pravidla se liší stát od státu a je pravdou, že by bylo třeba je sjednotit mezinárodně a též s ohledem na stále zdokonalované možnosti detekce i mikroskopického množství látky, často zbytků léčiv, kterážto látka je v tomto množství už pochopitelně pro výkon koně zcela irelevantní, ale i přesto je zvíře diskvalifikováno a trenér dostává trest odnětí licence a peněžitou pokutu. Problém akceptovatelných „limitů" zbytků látek a stanovení minimálního množství, které už ovlivňuje výkon, je záležitostí, která se týká všech disciplín bez výjimky a ještě nás všechny bude čekat dlouholetá úmorná debata o podobě pravidel jak u koní, tak u lidí.

Mezinárodní federace dostihových autorit (IFHA) vydává každoročně aktualizovaný seznam zakázaných látek v tělních tekutinách, tkáních a exkrementech. Dostihové autority se řídí tímto seznamem, ale přísnost či benevolence vůči prohřeškům se často v jednotlivých zemích liší. Byla by potřeba jednotná mezinárodní norma.

V současné době se pravidla globálně dále zpřísňují. Např. v Anglii se zavádí zero tolerance ke steroidům vzhledem k obřímu skandálu stáje Godolphin - více viz níže, což ale také znamená, že jakékoliv steroidy nebudou moci být použity k léčbě zraněných dostihových koní, kteří nejsou v tréninku. Velmi přísní jsou v Kanadě, Austrálii i jinde. Naopak benevolentní jsou k některým (!) látkám v USA, které nejsou signatářem mezinárodních dohod o dopingu, nicméně vůči všem ostatním látkám bojují. Tamní Jockey Club zavedl nová reformovaná pravidla, kde se stanovují nepřekročitelné hranice povolených látek a také zavedl 24hod. a 48hod. limity před dostihem pro nejčastěji využívané látky v tamních dostizích.

Pravidla se nicméně mohou lišit stát od státu. Stačí taková pomůcka jako nasal strips, což jsou nosní proužky, které usnadňují dýchání koně. Nosí je třeba letošní vítěz Kentucky Derby California Chrome, který mohl startovat v Belmont Stakes v jiném státě USA až po změně pravidel, ale také z tohoto důvodu nestartoval nyní v Japonsku, kde nasal strips nejsou povoleny vůbec. Odlišná pravidla pro povolená léčiva a nepovolená, i další pomůcky, které mohou zlepšit výkon koně, tedy činí často problémy při startech koní v jiných státech.

FurosemideVelmi markantně se tento problém otvíral při obřím mítinku Breeders Cup v USA, kde evropští koně běhají proti koním, kteří mají v sobě Lasix (nebo také Salix, látka proti krvácení koní do plic, obecně zvána furosemide), na druhou stranu je vlastně povolen i pro ně. Lasix je typický příklad látky, na které se mezinárodní pravidla neshodla. Povolen byl jen v USA, všude jinde je jeho použití v dostihový den zakázáno (stejně tak jakákoliv jiná látka). Proč je ve světě Lasix zakázán? Protože krom léčebného vlivu na krvácení koní (což pochopitelně výkon koně ovlivňuje) může a někdy asi i funguje jako „maska" pro ostatní látky, které v organismu dostihového koně nemají co dělat a mohou ovlivnit jeho výkon v den dostihu. V USA ho ale údajně používá přes 95 % koní, ačkoliv studie ukázaly, že v tréninku závažně krvácí jen malý počet koní.

To se ovšem postupně po dlouhých debatách napříč dostihovým průmyslem mění a v současné době je dle nové legislativy v USA od roku 2014 zaváděno fázované (pro jednotlivé státy individuální) zakázané užití vyšší než povolené dávky Lasixu v den dostihu. V krvi koně může být jen stanovené zbytkové množství, vyšší množství rezultuje v pozitivní dopingový test se všemi následky z toho vyplývajícími. Je to velký pokrok lepším směrem, nicméně ideální by byl úplný zákaz Lasixu, ke kterému ale představitelé Jockey Clubu USA směřují.

Změnila se pravidla i u dalších notoricky známých medikací jako Clenbuterol (spadá pod bronchodilatancia) - nesmí být aplikován později jak 21 dní před dostihem (dříve hranice 10 dní), zatímco nesteroidní protizánětlivý phenylbutazone (všeobecně v koňském světě velmi užívaný a známý pod přezdívkou Bute) může být v krvi přítomen jen v množství 100 nanogramů na mililitr séra, jinak výsledek rezultuje v pozitivní dopingový nález. Pro podrobnější specifikace viz odkaz, kde jsou přesně stanovené i tresty za jednotlivé nálezy.

Důvodem, proč zde dávám prostor USA, je to, že tato země má obecně oproti zbytku světa benevolentní přístup k léčivům (pozor, léčivům, ne dopingu!), který se ale už mění a problematika se zde bude dále v nejbližších letech vyvíjet.

Zdroje nežádoucích látek v organismu

Zdrojů může být několik, mohou být jimi léčivé přípravky, kontaminované krmivo, kontaminované prostředí a dále záměrné podání za účelem vítězství či prohry koně.

Odběr vzorkůLéčivé přípravky

Farmakokinetika léčiv je často velmi individuální jak u lidí, tak i u zvířat, a to z důvodu odlišného metabolismu jednotlivců. Příbalové letáky léků uvádí bezpečnou dobu, kdy je přípravek z organismu metabolizován, nicméně v praxi se často ukazuje, že se jedná o individuální záležitost, a ani veterinář, který dá dobrozdání, nemusí vždy bezpečně odhadnout ochrannou dobu, kdy je látka z organismu pryč. Pochopitelně, většina „přistižených", ať už v dostizích či v ostatních koňských disciplínách, často tvrdí, že se jedná pouze o zbytky léčiv. Za tímto účelem byly celosvětově v dostihovém prostředí zavedeny medikační deníky, kam se zaznamenávají podrobné informace o užitém léku, indikace, způsob aplikace, doba léčby. Medikační deníky jsou povinné pro každého dostihového koně.

Kontaminace může pocházet pochopitelně i z vnějšího podání léčiva - např. masti. Tento případ nastal u koně Kevin the Knight, který byl roku 2008 diskvalifikován po vítězství ve Velké jarní ceně, protože antidopingový test odhalil, že vzorek obsahoval metabutazon, který obsahují hojivé mastičky. Nejednalo se o záměrný doping koně, předmětný viník - mastička Belogent - ale zavinila, že podle pravidel musel být trenér vítěze Allan Petrlík potrestán peněžní pokutou (20 tisíc Kč) a odnětím licence na půl roku s podmíněným odkladem na rok, a také k zaplacení nákladů... V Německu je např. 4 - 8 pozitivních případů ročně a většina z nich jsou právě zbytky již vysazených léčiv v organismu, které se nemetabolizovaly. Němci k tomu přihlížejí a velmi pečlivě rozlišují mezi nedbalostí z vysazení a např. podáním steroidů.

EstimateKontaminované krmivo nebo krmivo obsahující spornou látku

Velmi častý problém vzniká kvůli obsahu látek v krmivu, které mohou být v antidopingovém testu zjištěny, přitom výkon koně vzhledem k často velmi nízké hladině ovlivnit nemohly. Těchto případů bylo, je a bude velmi mnoho, nejen u dostihů, ale u všech sportů obecně. Často výrobce krmiva vezme vinu na sebe. Alarmujícím letos byl případ skvělé klisny Estimate, která patří samotné královně. Ona i sedm dalších koní byli toto léto testováni pozitivně na morfin. Estimate byla samozřejmě z druhého místa v Gold Cupu diskvalifikována, ale vzhledem k tomu, že kontaminace pocházela z krmiva, trenér sir Michael Stoute nebyl potrestán. Kontaminované krmivo byl obyčejný olej Alfalfa Oil Plus, který vyráběla firma Dodson & Horrell Limited, v němž se našel morfin i oripavin. Firma popřela, že by problém nastal u nich a hledala zdroj u dodavatelů. Alfalfa Oil Plus se používal i u sportovních koní, proto bylo vydáno obecné varování s ohledem na porušení antidopingových pravidel.

Kontaminace prostředí

V této kategorii vzpomeneme u nás případ koně France Extreme, který byl po vítězství v dostihu II. kategorie 9. 5. 2010 vybrán náhodně k antidopingové kontrole a byl u něj odhalen morfin. Dostihová komise koně diskvalifikovala, trenéra Karla Dvořáka potrestala odnětím licence na půl roku (podmíněně na rok) a peněžitou pokutou, kdy přihlédla k tomu, „že žádná ze zjištěných skutečností nenasvědčuje úmyslnému podání látky koni, ale s nejvyšší pravděpodobností došlo ke kontaminaci pocházející z máku, který je předmětem obchodní činnosti prováděné ve stejném areálu, v jakém se nachází tréninková centrála." Od té doby jsou koně stáje trénováni mimo areál Agro Byškovice.

Velmi úspěšný a populární Ryan, dnes plemeník v Maďarsku, měl pozitivní dopingový nález na kokain v Itálii při svém vítězství v Miláně (na testy jde automaticky každý vítěz) - pro výkon naprosto irelevantních pět nanogramů na miligram, přičemž v té době bylo potvrzeno přibližně 30 % koní z pozitivně testovaných na kokain a jeho deriváty. U něj i dalších koní se bohužel jednalo o nezáměrnou kontaminaci z prostředí, kde se kokain užíval. Poté italský Jockey Club UNIRE oficiálně uznal kontaminaci prostředí a změnil v důsledku toho legislativu, kdy test je pozitivní až při 20 ng/ml, zatímco jiné dostihové autority mají 150 nl/ml, zatímco Ministerstvo vnitra v Itálii má přístroje u lidí targované až na 300 ng/nl... (dostihový kůň váží přitom zhruba 450-500 kg!). Je to jenom ukázka, jak je antidopingová legislativa velmi přísná.

Kontaminaci prostředí argumentoval i trenér Filip Neuberg v neslavnějším případě u nás v regionu. Jím trénovaná mimořádná klisna Ohne Sorge byla po vítězství ve Slovenském derby pozitivně testována na zbytkový isoxsuprin. Skvělá klisna o vítězství pochopitelně přišla, ale kauza se dodnes nevysvětlila (tvrzení proti tvrzení). V tomto kontextu je důležité uvést, že všechny ostatní dopingové testy byly čisté a Ohne Sorge byla na Slovensku těžkou favoritkou, kterou by test neminul.

Záměrné podání

Záměrné podání dopingu může sledovat několik cílů:

  • a) potlačení bolesti, která neumožňuje podat adekvátní výkon v dostihu,
  • b) usnadnit výkon koně,
  • c) docílit výhry či prohry koně.

Loni vypuklo na britských ostrovech několik skandálů, které vedly BHA k bezprecedentnímu absolutnímu zákazu steroidů i v léčebném užití u zraněných koních vyřazených z tréninku s platností od začátku roku 2015, což je třeba v jinak velmi přísné Austrálii i mezinárodní autoritou IFHA pro tyto specifické případy povolené... Také koně takto ošetření nesmí být 12 měsíců od zjištění trénováni a 14 měsíců se nemohou postavit na start. Co bylo důvodem?

Al Zarooni v centru pozornosti médiíOdstartovala to aféra stáje Godolphin, která je jednou z největších na světě, vlastněné neomezeným vládcem státu Dubaj - šejkem Mohammedem, který vlastní i obří chovatelský komplex Darley Stud. Při namátkovém a samozřejmě předem neohlášeném testu ve stájích (mimo sezónu) loni v dubnu bylo z 45 koní pozitivně testováno 11 na přítomnost anabolických steroidů, přičemž trenér Al Zarooni přiznal, že Ethylestranol a Stanozolol podával ještě čtyřem dalším koním. Mezi takto ošetřenými koňmi byla i favoritka 1000 Guineas Certify. Trenér Al Zarooni vzal veškerou odpovědnost na sebe, s tím, že si neuvědomil, že steroidy nemohou dostat ani koně mimo dostihovou přípravu. Dostal osm let (hrozila mu doživotní distance) a všem ošetřeným koním byl zakázán start po dobu půl roku. Zůstalo mnoho otevřených otázek, které směřovaly k jednomu z hlavních sponzorů britských dostihů a autora extravagantně a velkoryse pojatých dostihů v Dubaji. Šejk Mohammed používání anabolik ve svém státě nakonec zakázal úplně, původně bylo totiž jejich užití pro mimozávodní období schváleno.

Následovala další aféra, kterou otevřel jiný pozitivní test mimo sezónu ve stájích George Butlera, kde bylo testováno pozitivně devět koní. G. Butler uvedl, že jim podal Sungate i Rexogin z léčebných důvodů na zraněné klouby a uváděl, že veterináři přece takto léčebně ošetřili v jiných stájích přes sto koní. George Butler byl diskvalifikován na pět let.

Výsledkem kauz byly nové a velmi přísné regule britské autority BHA, které steroidy zakázaly i v léčebném užití u koní mimo dostihový provoz.

Mimo klasických dopingových metod se vyvíjí nové, které nejsou v určitém časovém rozmezí detekovatelné, ale většina takovýchto metod časem „prosákne" nebo je dožene vývoj techniky. Zajímavým příkladem je millshake. Millshake je koktejl, který nezlepšuje výkon koně, ale umožní koni v dostihu si výkon „udržet". Podává se za účelem zvýšení zásaditosti krve a je to prevence předčasného ztuhnutí svalů. A klíčovou složkou je naprosto obyčejná soda. Ano, kuchyňská soda. Ta ale také zvyšuje močopudnost a tím pádem může sloužit jako maska pro jiný doping. Je ale naštěstí snadno detekovatelná před startem, kdy se testuje hladina TC02. Takto byl odhalen hříšník Jeff Mullins, který byl dvacet let neúspěšným trenérem a prakticky ze dne na den se stal vysokoprocentuálně úspěšným trenérem, což přilákalo pozornost autorit. Pozitivní dopingový test způsobil, že mu dostihová autorita krom jiného udělila zajímavý trest: jeho koně byli měsíc podrobováni 24hodinovému nonstop dohledu před startem, a hle, úspěšnost trenéra procentuálně klesla na původní. Velká pozornost testování millshake byla věnována zejména v posledních letech v Rakousku.

Náhlé změny formy vždy přilákají nežádoucí pozornost, ať už dostihových autorit, které si vyžádají minimálně vysvětlení trenéra (či jezdce) k výkonu koně nebo rovnou dopingový test, dále výsledek upoutá pozornost diváků či ostatních v dostihovém provozu. Zkrátka nezůstanou utajeny. I to je svým způsobem jedna z přirozených bariér proti dopingu. Statistiky, které si vede dostihový provoz, jsou velmi podrobné a týkají se úplně všeho, co si dokážete jenom představit. Jakákoliv odchylka směrem dolů nebo nahoru je tedy ihned vidět. V tom je výhoda dostihů, jenže se vlastně jedná o dvousečnou zbraň.

Důsledky nežádoucích látek v organismu: chov

Jak může doping ovlivňovat chov, to si lze jen domýšlet. Negativně? Toť otázka. Vždyť zakladatel dynastie Northern Dancer vyhrál Kentucky Derby pod Lasixem v roce 1964 a dnes už po světě běhá úspěšně x-tá generace jeho potomstva. Nicméně je faktem, že celosvětově klesly počty startů na koně, to ale souvisí s mnoha dalšími trendy, včetně neslavného nešvaru, že význační hřebci - potenciální plemeníci - mají často startů jen několik za sezónu a to velmi dobře vybraných, aby si „nekazili" jméno pro budoucí chov. V globálu tvrdost plnokrevníka prokazatelně během několika desítek let markantně klesla (jsou k dispozici konkrétní statistiky) a utrpěla na újmě, otázkou je, jaký bude další vývoj. Do chovu často odcházejí prokazatelně měkcí, nezdraví hřebci (ano, a to i u nás v ČR, jmenovat konkrétně nebudu), kteří často dostanou velké množství partnerek, naštěstí je obvykle trh během pár sezón protřídí, v tom je rychlost obměny generací na dostihové dráze velkou výhodou. Také dříve byli koně, kteří markantně krváceli, velkým postrachem v chovu (typicky derby-vítěz Hermit, jehož přítomnost v rodokmenu byla varovným vykřičníkem), dnes v něm působí bez jakéhokoliv omezení, což není dobře... Troufnu si říci, že se potom jedná o začarovaný kruh, zvláště v kombinaci s trendem „chovu pro dražby", ale jak jsem vypozorovala, problém bude podobný i v ostatních chovech koní.

Dalším negativním důsledkem agresivní medikace je neplodnost hřebců, což je trend současné doby, který stoupá (problémy s infertilitou u lidí jsou také vzrůstajícího trendu), otázkou je, do jaké míry je vino i vnější prostředí, případy neplodnosti pochopitelně byly vždy. Letošním případem je právě věhlasný Al Kazeem, který byl stažen z chovu a vrácen do tréninku.

Je doping mýtus, nebo realita?

Výsledky dopingových kontrol v USA jsou podle Jockey Clubu USA z 99,5 % čisté, v ČR se jedná obvykle o jeden případ za několik let, zatímco v Anglii během let 2010 až 2012 bylo pozitivních 0,31 %, 0,17 % a 0,19 % odebraných vzorků.

UK 2010:
Startů - 92,025
Počet odebraných vzorků - 7,952
Počet pozitivních případů - 25
Procento pozitivně testovaných startujících - 0,31 %

UK 2011:
Startů - 94 786
Počet odebraných vzorků - 7 619
Počet pozitivních případů - 13
Procento pozitivně testovaných startujících - 0,17 %

UK 2012:
Startů - 90 174
Počet odebraných vzorků - 7 182
Počet pozitivních případů - 14
Procento pozitivně testovaných startujících - 0,19 %

Na Slovensku v letech 2010, 2011, 2012, 2013 až 2014 odebrali 24, 25, 20, 31 a 30 antidopingových vzorků, všechny byly prověřeny v laboratoři Institutu biochemie v Kolíně nad Rýnem jako negativní.

V České republice je prováděn odběr vzorků proškolenými veterináři, kteří jsou delegováni Jockey Clubem ČR. Odběr je uskutečněn v přítomnosti osoby odpovědné za koně (majitele, trenéra nebo jimi pověřeného pracovníka). Vzorky jsou následně odesílány do Německa, kde je provádí autorizovaná laboratoř Institut für Biochemie, Deutsche Sporthochschule, Carl-Diem-Weg 6, D-50933 v Kolíně nad Rýnem. Bohužel počet kontrol v současné době je ale dosti nevyhovující, i vzhledem k odhadovaným nákladům na jeden test (cca 7 000 Kč, ale náklady na Slovensku u testované Ohne Sorge byly skoro 18 tisíc Kč). Více informací v dostihovém řádu.

statistiky ČR

Bylo by dobré uvědomit si, že svět není realitou knížek Dicka Francie, jeho příběhy jsou ryze fiktivní. Sám Dick Francis, který ve své době patřil k nejlepším překážkovým žokejům a jezdil i koně samotné královny, ve své autobiografii zmiňuje, že za celý svůj život seděl pouze na dvou očividně nadopovaných koních. Na druhou stranu, doping existoval, existuje a bude existovat. Je to nesporný a velký problém, ale je nutné k tomu dodat, že dostihový svět k prevenci a kontrole má nastavené účinné mechanismy. Kontroly dostihových koní jsou obecně nepředvídatelné jak na dráze, tak i ve stájích (konají se namátkové kontroly ve stájích v sezóně i mimo sezónu - přesně takto byl odhalen právě Godolphin i jiní). Dostihoví funkcionáři mohou k antidopingovému testu vybrat outsidera, favorita, koně doběhnuvšího mimo dotované pozice, překvapivě zvítězivšího či poraženého koně, výběr je dosti nahodilý.

Kůň s pozitivním dopingovým testem je vždy diskvalifikován a trenér volán k odpovědnosti, i když se jedná o koně hlavního sponzora dostihů, na kterém prakticky celý dostihový provoz stojí, nebo koně královny.

Doping v dostizích není mýtem, ale existujícím problémem - který je ale přítomen ve všech sportech bez výjimky a který je velmi důkladně ošetřen dostihovou legislativou v každé zemi, včetně nastolených mechanismů prevence a kontroly.

Podobné články

Obsahem této kapitoly bude zřejmě nejožehavější téma týkající se dostihových koní, a tím je trénink ve velmi raném období - ve věku dvou let. Účelem…

Máloco je kolem koní tak pevně spojeno s příchutí neřesti, pikantnosti a sebezničení. Sázky na dostihové koně zničily mnoho lidských osudů a bývají…