Léčba koňmi: 28. Paravoltiž 2.

21. 2. 2010 Věra Lantelme Autor fotek: archiv OSH Baneta, archiv Arnoštka Ježková

Voltiž a vůbec paravoltiž je mezi koňáky poměrně málo známou disciplínou. Pojďme se proto podívat, jaká kritéria musí splňovat paravoltižní kůň a jak se na něm - nebo na "trenažeru" vlastně cvičí.

Paravoltižní kůň

exhibice paravoltižeje jeden z předpokladů kvalitní paravoltiže a jeho výběr závisí na mnoha faktorech. Voltižní kůň by měl být klidné, trpělivé a vyrovnané povahy, a to nejen během cvičení, ale i ve stáji. Při jeho výběru je také nutno zjistit, zda není lechtivý, protože při cvičení na koni se paravoltižéři dotýkají téměř všech části koně v oblasti hřbetu. Z hlediska bezpečnosti jsou proto lechtiví, nervózní, lekaví, kousající a kopající koně z této disciplíny vyloučeni. Kromě charakteru koně je také důležitý jeho zdravotní stav a mechanika pohybu. Přednost mají koně s pružným hřbetem a měkkým uvolněným vyrovnaným chodem, což do jisté míry závisí na stavbě těla. Kůň by měl být dobře osvalený, v hřbetu kulatý, s dobře nasazeným masitým krkem a širokou pevně svázanou zádí. Pro paravoltižní ježdění je velmi důležité, aby kůň byl v dobré psychické a fyzické kondici, proto dodržování pravidelného denního režimu s dostatkem času pro odpočinek, vyjížďky do terénu, pobyt ve výběhu a na pastvinách je nezbytnost.

Výstroj koně pro paravoltiž

je shodná s výstrojí pro voltiž. Uzdečka bez nánosníku - lonžovací ohlávka s obnoskem - dvě vyvazovací otěže s gumovými kroužky - voltižní pás se dvěma pevnými madly a dvěma postraními kličkami s podložkou - zádová poduška - lonž - lonžovací bič.

Práce na kruhu

Při paravoltižním cvičení se pracuje s koněm na voltižním kruhu, jehož průměr je 15 - 20 m. Během cvičení obíhá kůň na lonži okolo lonžéra, který stojí přesně ve středu voltižního kruhu vždy čelem ke koni. Přímý kontakt mezi ním a koněm zajišťuje dlouhá napnutá lonž. Povrch voltižního kruhu má být měkký, nejlépe písek nebo piliny. Trávník je nevhodný, protože chůze koně po trávníku je nepravidelná a mnohdy nejistá. Po koni se vyžaduje, aby uměl chodit pravidelně a vyrovnaně s vyklenutým hřbetem, vztyčeným krkem a skloněnou hlavou, k čemuž mu napomáhají vyvazovací otěže. Kůň se nesmí během chůze zastavovat, měnit směr nebo vytáčet hlavu ven z voltižního kruhu. K nevýhodám práci na kruhu patří jednostranné zatěžování vnitřních končetin a trvalé ohnutí koně, proto by kůň na kruhu neměl cválat déle než 25-30 min. a směr, kterým během tréninku chodí, by se měl střídat. Na závodech chodí kůň pouze na levou ruku.

Tréninková část

Dříve, než jedinec začne s vlastním paravoltižním ježděním, musí být splněno několik podmínek. Jednou je seznámení se s pracovním prostředím, členy týmu a voltižním koněm. Ke koni by paravoltižéři měli získat kladný vztah a důvěru. Proto od počátku jsou vedeni k péči o něj - učí se koně vyčistit, nauzdit a přichystat na voltižní ježdění. Jsou také zapojeni do krmení koní, úklidu boxů, čištění postrojů atd. Tyto aktivity mají význam zejména při prohlubování vztahu mezi koněm a cvičencem. Nejdůležitější je především taktilní kontakt - mazlení, hlazení, česání - aby byla co nejvíce stimulována senzitivní složka.

barelTzv. tréninková přípravná fáze předchází vlastní paravoltižní ježdění. Cílem je zpevnění a posílení svalových skupin. Pro paravoltiž je totiž nezbytně nutné mít dobře zpevněné svalstvo a rozvinutou skokovou sílu potřebnou pro naskočení na koně, čehož lze do jisté míry dosáhnout gymnastickou průpravou a cvičením na tělocvičném nářadí. Poslední dobou je do tréninku zařazen i psychobalet (spojení základní baletní průpravy s psychoterapeutickými technikami) a přes zimní období plávání, rehabilitační cvičení, rozvíjení rytmiky, atd.

Barel nebo-li paravoltižní trenažér je jedno z nejdůležitějších nářadí pro paravoltiž. Na barelu lze vedle skokových cviků nacvičovat prakticky všechny cviky povinné i volné sestavy, protože barel svými rozměry přibližně odpovídá rozměrům hřbetu koně a má stejně jako voltižní kůň madla s koženými smyčkami. Na pevně stojícím nářadí se cvičenci naučí získat větší jistotu a odvahu a zbavit se případného strachu z výšky. Důležité je při cvičení na barelu to, že cvičenec se naučí cvik, který pak na koni cvičí s jistotou a patřičnou jemností (je to ohleduplné ke koni). Cvičení na nářadí se nezařazuje pouze do přípravné fáze paravoltiže, ale obvykle se během sezóny střídá paravoltižní ježdění s cvičením v tělocvičně.

Podobné články

Hiporehabilitační kůň je nejdůležitějším členem týmu a jeho výběru a přípravě by měla být věnována velká pozornost. Důvod je prostý a tím je…

Aktualizace ke dni 6. 12. 2010: V textu byly provedeny drobné úpravy podle nejnovější platné terminologie a pravidel. // Současný stav…