Partnership - pohled na práci s koňmi očima účastnice semináře na ČZU

21. 12. 2009 Klára Hajošová Autor fotek: Veronika Plášková, Helena Görnerová

Ráda bych čtenáře seznámila s obsahem semináře, jenž se zabýval komunikací s koňmi pomocí "partnershipu", konaného 14. 12. 2009 na půdě České zemědělské univerzity v Praze pod vedením Zuzky Prokopové.

Ve zcela zaplněném sále nás uvítala sympatická Zuzka, která výzvou, ať jí všichni tykáme, ještě více odlehčila již tak pohodovou atmosféru. Krom samotné přednášky byl prostor i na zpětnou vazbu a konec každého tématického bloku patřil dotazům. Hlavní téma lze rozdělit do čtyř základních okruhů: partnership, horsmanship, pomůcky k práci s koňmi a aplikace partnershipu na konkrétní příklady.

Předmět semináře, metoda partnerství člověka a koně, vychází z etologie a psychologie koní a od ostatních metod se liší v mnoha směrech. Partnership, jako metoda komunikace s koňmi, byla vytvořena Zuzkou na základě jejích vlastních poznatků a zkušeností.

doma při práciNejprve se ale na chvíli zastavíme u metody horsemanship. Základním principem je zdůraznění vůdčí role, které bychom se měli zhostit. My bychom měli být nad koněm, my bychom měli zastupovat alfa samce, vedoucího stáda (Zuzka pro diváky „nekoňáky" vyzdvihla důležitost stáda v koňské hierarchii) To znamená, že bychom měli být podle HS ve všem první, před koněm. Jsou zmíněné i zápory. Zuzce se HS zdál především moc tvrdý. Uvedla, že lidé mají tendenci se podle těchto principů chovat i v normálním výcviku. Člověk si pak neuvědomuje, že kůň může proti člověku vyvíjet protichůdnou iniciativu. Další z negativ v očích slečny Prokopové bylo tzv. honění koně v ohradě (jakmile kůň přijde za člověkem a ten si získává jeho důvěru, je zase odháněn a tento proces se několikrát opakuje. Výsledkem je zmatený kůň, který tuto činnost nechápe). HS a jiné alternativní směry vychází z principů stádového pudu koní a jejich instinktu držet se stáda.

Naproti tomu partnership se primárně snaží o to, aby si kůň sám raději vybral člověka místo stáda, aby pracoval a zdokonaloval se rád, ne proto, že musí. Důraz je kladen na naprosto vyrovnaný vztah, v němž je respekt a důvěra ve vzájemné rovnováze. Základní vztah této metody se dá demonstrovat na příkladu kobyly a hříběte. Matka vždy ví, jaký tlak má na hříbě vyvíjet, aby ji respektovalo. Když ji hříbě kousne, kobyla ho také kousne, ono z toho vyhodnotí, že to nemá dělat. Při vysvětlování tohoto vztahu vypukla debata, zda je to správné, protože vztah matka - hříbě trvá intenzivně pouze cca 3 měsíce, poté se hříbě začíná stávat samostatnější, od matky se začíná vzdalovat a více se pohybuje s ostatními hříbaty. Zuzka argumentovala tím, že v případě, kdy hříbě vycítí nebezpečí, běží rychle zpět za matkou, z čehož je patrná silná vazba.

Dále bylo přistoupeno k vysvětlení samotného procesu práce (na pomoc si Zuzka vzala projektor a vše prezentovala na příslušných obrázcích). Základní podmínkou pro práci s koněm je předpoklad, že nás kůň vnímá, tzn. jedno ucho (vnitřní) do strany, druhé dopředu.

Následovala ukázka a vysvětlení správného používání pomůcek. Patří mezi ně zejména: bodová ohlávka, dlouhé vodítko, tzv. mrkvová hůlka či tušírka. Tušírka slouží jako pochvala i jako povel. Ve výkladu byl kladen důraz na správnost nasazení ohlávky; uzlíky by neměly působit v měkkých částech nosu, jelikož by mohly koni způsobovat nepříjemné pocity, povely by byly nepřesné a spolupráce by nebyla taková, jakou si přejeme. Pomůcky jsou pro to, aby skutečně jen pomáhaly, neměly by převzít klíčovou roli. To znamená že žádoucí je, aby se spíš nepoužívaly, než používaly.

Další hodina byla zaměřena na samotný průběh výcviku. Přivolání koně pomocí různých způsobů. Když kůň poslechne, následuje pochvala a tzv. zklidnění (podřep na zem). Pochvala není myšlena formou pamlsků, jelikož motivace na žrádlo není spolehlivá. Důležitá část ve výcviku jsou 3 P:

  • Pozornost (ukázka na 2,5letém hříběti)
  • Prostor
  • Pochvala
Pozornost

Jak koně zaujmout? Jednou z možností je obejít ho ze strany. V případě, že se kůň nesoustředí, není to jeho vina, ale vina člověka. Koně mají dva druhy pozornosti: pozornost vybuzenou a neustálou (ve stádě je v případě nebezpečí kdykoli připraven reagovat).

Osobní prostor

Na prvním místě je naše bezpečnost - tzn. náš osobní prostor by měl být asi ve vzdálenosti koňského krku. Neměli bychom stát před koněm ale vedle. Ani není dobré nechávat koně chodit před sebou. Nemá to být tak, že kůň určuje kam jdeme my. My máme mít navrch. Kůň musí respektovat náš osobní prostor, jestliže to tak není, nefunguje důvěra a vzájemný respekt.

Pochvala

Neplácat! Koně se v přírodě také vzájemně neplácají, drbání je pro ně přirozenější. V této chvíli přišel dotaz: „Při nácviku správného nacválání, když koně pochválím, tak zastaví. Jak ho to odnaučit?" Zuzka odpověděla: „Chválit během cvalu, ne po přechodu do kroku. Necválat zase příliš dlouho, aby si mohl kůň spojit pochvalu s dobrým nacváláním."

Z. Prokopová a SigiNa závěr byly uvedeny příklady aplikace partnershipu na konkrétní případy a ukázky použití v jezdeckých disciplínách. Zuzka promítala i fotky ze závodů, které pořádala. Konaly se v různých disciplínách a jezdci zde mohli předvést své dovednosti natrénované pomocí partnershipu. Uzdečka byla zakázaná. Jednu ze soutěží vyhrála slepá dívka na fjordském koni. V tomto případě je důležitá naprostá poslušnost koně a vzájemná důvěra. Na další fotce bylo ukázáno použití této metody na parkuru a jezdkyni jedoucí úlohu Z1. Při partnershipu lze koně dostat na přilnutí i na bodové ohlávce (opět ukázka na fotce arabského hřebce). Mnoho lidí argumentovalo tím, že uzdečka podává přesnější signály, ale podle Zuzky to tak není. Většina lidí se neumí vyjádřit pro koně srozumitelným způsobem či ho nějak motivovat a následně řeší věci silou. Další blok končil sérií fotek z nástupu 2,5letého koníka do přívěsu a obsedání koně. Na sedlo se učí zvlášť, aby kůň neměl zafixované, že sedlo = jezdec = práce. Při obsedání používá Zuzka pozitivní motivaci: vyleze na koně a ihned sleze, to slouží zároveň pro koně jako pochvala.

Já osobně bych seminář zhodnotila jako velice povedený. Pro lidi, které daná tématika zajímá, byl určitě přínosný a už jen to, že se někdo snaží své poznatky předat dál, že se snaží pořádat podobné akce, je pro jezdeckou komunitu velkým přínosem. Nemluvě o ochotě ČZU uspořádat podobnou akci na své půdě. I jim patří dík.

Podobné články
Portugalsko: český tým s hřebcem lusitano

Vybrané členky České hiporehabilitační společnosti se letos zúčastnily dvou mezinárodních setkání projektu ERASMUS+, zavítaly do Litvy a Portugalska…

ČJF

Ve vzdělávací platformě ČJF naleznete další nové on-line školení, tentokrát soustředěné na welfare koní.