První zmínky o technice odhadu věku dle koňských zubů se datují do Číny roku 600 př. n. l. a pojednání o nich lze nalézt i u starověkých Řeků a Římanů. Není se čemu divit, jelikož věk zvířete značně ovlivňuje jeho cenu a využití, to se za celou historii nezměnilo a zřejmě ani nezmění. V dřívějších dobách neexistovala přesná evidence koní či vedení jejich průkazů, proto byl odhad věku dle zubů často jedinou možností, jak se přesvědčit, zda opravdu kupujete koně, o kterém vám majitel básní jako o nadějné mladé klisně a zda se náhodou nejedná o vysloužilou kobylu v dobré fyzické kondici. Ač se dnešní medicína značně liší od té před sto lety nebo dokonce té antické, v odhadu věku koní dle zubů se změnilo pramálo.

Proč se zabývat určením věku v dnešní době? V České republice je označování a evidence koní regulována Plemenářským zákonem, vyhláškou a Nařízením Komise (ES). Každý kůň by měl být označen nezaměnitelnou formou a mít vystavený průkaz, kde je uveden jeho grafický a slovní popis. Dle Nařízení Komise (ES) musí být každý kůň od 30. 6. 2009 označen čipem na levou stranu krku, výjimku tvoří plemena starokladrubských, lipických, shagya-arabských a chladnokrevných koní, kde postačí výžeh. Každopádně u evidovaných koní je jejich věk uveden v průkazu. Co ovšem dělat, když kůň žádný průkaz nemá? S takovými koňmi se já jako veterinář setkávám hlavně v koňských útulcích, kam bývám volána k vyšetření nově příchozího koně. V mnohých případech se jedná o koně s nejasnou minulostí či o koně, kterého měl starší člověk celý život v chlívku od své staré dobré kobyly a o žádné evidenci nikdy neslyšel, protože nikdy veterináře nepotřeboval. Prvním krokem je obrátit se na Ústřední evidenci koní ČR, ze které přijede inspektor chovu. Odhad věku může provést buď on, nebo dříve přivolaný veterinární lékař. V ČR není žádný oficiální formulář pro odhad věku, jako je třeba v Anglii. Postačí proto písemné prohlášení veterináře, kde uvede odhad věku koně a vše stvrdí svým podpisem s razítkem. V našich zeměpisných šířkách (severní polokoule) se pak věk počítá k 1. lednu, pokud by kůň pocházel z oblasti jižní polokoule, bylo by to k 1. srpnu.

Spolehlivost odhadu věku

U mladých koní, u kterých nedošlo ještě ke kompletní výměně mléčného chrupu za trvalý a prořezání stoliček neboli k přezubení, se používá pro odhad věku doba prořezání jednotlivých zubů a jejich dostání se do okluze (dotyk dvou protilehlých zubů horní a dolní čelisti). Doba prořezání jednotlivých zubů je pro odhad věku poměrně spolehlivá. Ale její použití je možné pouze u mladých koní do doby, než se všechny zuby prořežou, u starších kategorií koní se využívá odhad dle otěru a tvaru řezáků. S vyšším věkem koně se přesnost odhadu velmi snižuje! Odhad se stává subjektivním názorem, závislým na zkušenosti daného odborníka pro určité kategorie a plemena koní a způsob jejich chovu. Prakticky lze říci, že odhady jsou reálné zhruba do 12-15 let, pak už nemají příliš velkou vypovídající hodnotu. Pokud tedy koupíte sedmnáctiletého koně a odhad dle zubů vypovídá o koni řekněme třiadvacetiletém, je to velmi neprokazatelné.

K určení odhadu věku koně se využívají spodní řezáky a hodnotí se jejich prořezání, tvar a změny okluzních ploch a jejich úhel vůči horním řezákům. Je to možné díky rozdílné anatomii koňského zubu, kterou jsme popsali v prvním díle. Je ovšem velmi důležité mít na paměti, že i ten nejpoctivější a nejprofesionálnější odhad je jen odhad a nelze jej považovat za spolehlivé a přesné určení věku koně. Navíc stav zubů ovlivňuje mnoho faktorů. Tím prvním, který ovlivňuje otěr zubů, je zcela jistě skladba diety koně. Různé pícniny obsahují rozdílné zastoupení abrazivních látek, pochopitelně záleží i na množství přijímané píce. S tím souvisí i forma ustájení a krmení koní. Pokud kůň trpí zlozvykem klkání či je tzv. grabber (okusovač) může si tímto chováním natolik nefyziologicky obrousit řezáky, že je nemožné u něj odhad věku provést. Byly provedeny studie, které prokázaly i rozdílné prořezávání a otírání zubů mezi jednotlivými plemeny a typy koní. Některá literatura dokonce uvádí tabulky s těmito rozdíly. 

Odhad věku dle prořezání zubů

Jak již bylo uvedeno, je nejjednodušší provádět odhad věku dle řezáků, jelikož je snadné je prohlédnout i bez speciálního vybavení. Pokud byste chtěli kontrolovat stav prořezání či výměny premolárů a molárů, neobejdete se bez rozvěráku a světla. U jednotlivých řezáků se můžete setkat s českými názvy - klíšťky, střeďáky a krajáky nebo anglickým označením central, lateral a corner incisor. Obojí označení se počítá od začátku dané arkády, tudíž se jedná o první, druhý a třetí řezák. K odhadu věku se nepoužívají špičáky, protože nemusí být u klisen nebo mohou být zakrnělé. Nepoužívají se ani vlčí zuby (první premoláry), jelikož se také nemusí vyskytovat.

Bohužel i zde jsou značné plemenné rozdíly. Některé literatury se snaží je zohlednit, jiné je průměrují do jedné tabulky. Je důležité, aby odborník pracoval dle jednoho zdroje, aby bylo zabezpečeno co nejstabilnějšího výsledku odhadu. Lze dělat odhad i dle standardu pro konkrétní plemeno, pokud ho známe, ale u koní, kde je znám původ, většinou není třeba věk odhadovat.

Zub	Mléčný	Trvalý
První řezák	0-1 týden	2,5 roku
Druhý řezák	2-4 týdny	3,5 roku
Třetí řezák	7-9 týdnů	4,5 roku
Špičák	-	3-4 roky
První premolár - vlčí zub	-	6-9 měsíců
Druhý premolár	2-8 týdnů	2,5 roku
Třetí premolár	2-8 týdnů	3 roky
Čtvrtý premolár	2-8 týdnů	4 roky
První molár	-	1 rok
Druhý molár	-	2 roky
Třetí molár	-	3,5 roku

Odhad věku dle změny tvaru řezáků

Zde se můžeme řídit podle několika ukazatelů. Především je to samotný tvar okluzní plochy zubu (tedy „horní" plochy, která je v kontaktu se zubem protilehlým). Dále je to úhel, který spolu svírá první horní a spodní řezák. Méně spolehlivě můžeme zkusit určit věk podle tzv. „sedmiletého háčku" a Galvayneovy rýhy - viz níže.

Tvar okluzní plochy

Kdybyste měli možnost prohlédnout si celý řezák před tím, než se začne obrušovat, zjistili byste, že tvar řezáku není po celém jeho průběhu stejný. Jak se zub pomalu vytlačuje z dásně a zároveň se otírá, mění se tvar jeho okluzní plochy. U mladých koní je oválný, s přibývajícím věkem se stává kulatějším a u starých koní je tvar trojúhelníkový. Je třeba pamatovat na rozdíl v době prořezávání jednotlivých řezáků, což platí obecně i při hodnocení dalších parametrů.

Okluzní úhel

Okluzním úhlem je úhel, který mezi sebou svírá horní a dolní první řezák. U mladých koní na sebe zuby naléhají prakticky v přímé linii 180°. S věkem se postupně zuby dostávají do šikmého postavení. Jako první to je vidět u spodních řezáků, horní se oproti nim trochu opožďují, což má za následek vznik háčků na krajních řezácích (103 a 203). Postavení se pomalu vyrovnává a úhel se zmenšuje až na 90° ve stáří přibližně 20 let.

Háčky na 103 s 203 - „sedmiletý háček"

Okluzní plochy řezáků se dostávají do okluze přibližně ve věku pěti let. Díky rozdílnému zaúhlení horních a dolních zubů zpočátku není zadní část zubu v kontaktu se svým protějškem, nedochází tak k jejímu obrušování a ve věku přibližně sedmi let vzniká malý háček. Ten s postupným věkem sám vymizí, jak se dostávají plochy do vzájemného kontaktu díky snížení úhlu. K odhadu věku je tento parametr nejméně spolehlivý, jelikož nevzniká u všech koní a navíc může být odstraněn při úpravě zubů.

Galvayneova rýha

Jedná se o mělký žlábek nacházející se na labiální (tvářové) straně třetího řezáku. Je vyplněn cementem, a proto je jeho barva o něco tmavší. Začíná přibližně v polovině zubu a směřuje směrem ke kořenu. Proto se s ním poprvé setkáváme přibližně ve věku 9-10 let, do té doby je totiž ukryt v dásni. Ve věku 15 let dosahuje většinou poloviny klinické korunky a ve věku 20 let dosáhne okluzní plochy, takže je po celé délce klinické korunky. Pak se pomalu začne vytrácet směrem od dásně a ve věku 30 let zcela zmizí. Tohoto znaku se využívá po nejkratší dobu, byl popsán až na konci 19. století. Bohužel se opět nejedná o zcela jednoznačnou pomůcku pro odhad věku, jelikož se nemusí nacházet u velkého procenta koní.

Obrázek: zuby a okluzní úhel u 2,5 letého koně

Obrázek: zuby a okluzní úhel u 22 letého koně

Odhad věku dle změny okluzních ploch (otěru) řezáků

Když se podíváte na okluzní plochu spodních řezáků, všimnete si rozličných tvarů a barev. Jsou tvořeny rozdílnou tkání zubu a s věkem se postupně mění, jak se dané zuby obrušují. Každý obrazec má své pojmenování a je typický pro určitou věkovou kategorii. Při jeho posouzení je třeba brát v potaz, který zub posuzujeme (doba prořezání, dosažení okluze) a zároveň i tvar vlastního řezáku. Ve většině literatury je popis těchto změn značně rozsáhlý a pro čtenáře zcela frustrující, jelikož jsou uváděny rozmezí věku pro jednotlivé změny a jednotlivé řezáky. Naprosté ztracení nastává při porovnání jednotlivých plemen. Osobně považuji za dokonalý obrázek s tabulkou z knihy Equine Formulary (Derek C. Knottenbelt, Fernando Malalana, Second edition, SAUNDERS), kde se autorům povedlo dlouhé a nepřehledné texty shrnout do krásně pochopitelného obrázku. Pro vysvětlení jsem ho použila jako předlohu k ilustraci k tomuto článku (do závorek jsem uvedla i původní anglické označení, jelikož všechny přehledy na odhad věku jsou v anglickém jazyce).

Stupeň okluze	První řezák	Druhý řezák	Třetí řezák
A	5-6 let	6-7 let	7-9 let
B	8-9 let	9-10 let	10-12 let
C	11-12 let	12-14 let	13-15 let
D	13-15 let	15-18 let	16-20 let
E	↑20 let	↑25 let	↑25 let

Dentální jamka - infundibulum, stopa jamečná

Dentální jamka neboli infundibulum je tvořená vychlípeninou skloviny, což umožňuje její snadné odlišení od dalších struktur zubu. Jamka je zpočátku prázdná a její obsah tvoří vměstnané krmivo, v češtině je v tuto dobu označována též jako pohárek (cup). Zub se pomalu během let obrušuje, výška jamky se snižuje, až se okluzní plocha dostane na její dno. U dna je ovšem vyplněná zubním cementem, takže se začne jevit jako cement ohraničený prstencem skloviny, v tuto dobu je nazývána jako stopa jamečná (enamel spot, mark). Bohužel hloubka jamky a její výplň cementem je značně variabilní. Zjednodušeně by se dalo říci, že jamka zaniká u koní mezi 12.-14. rokem a stopu jamečnou lze najít do 17 let věku.

Dentální hvězda

Dentální hvězda (dental star) se začíná objevovat na okluzní ploše řezáků okolo pátého roku života koně nejdříve jako dlouhá linie labiálně od jamky (směrem k pyskům). Je tvořená sekundárním dentinem, který uzavírá dřeňovou dutinu. Díky tomu je možné ji odlišit dle barvy, sekundární dentin je totiž tmavší a jeví se jako žlutohnědý. Koně, jež mají přístup na pastvu, mají hvězdičky znatelně tmavší díky jejich obarvení rostlinnými pigmenty. Dalo by se říci, že tuto strukturu je možné nalézt po celou dobu života koně kromě raného věku, jelikož se objevuje brzy po tom, co se dostanou protilehlé řezáky do okluze. S postupujícím věkem se hvězdička postupně zkracuje a u starších koní po 15. roce konečně začíná připomínat tvar, dle kterého je pojmenovaná. S věkem se v ní začínají také objevovat bílé tečky, které jsou velmi znatelné u pastevních koní. U koní bez pastvy může být kvůli světlému zbarvení vlastní hvězdičky jejich detekce nemožná. U koní nad 17-20 let je hvězdička jediným obrazcem, který můžeme na řezácích vidět, jelikož už zcela zanikla jamka a stopa jamečná.

Závěrem

Jak vidíte, je odhad věku poměrně složitým úkolem, u kterého je třeba zhodnotit všechny předešlé parametry. A i tak je výsledek značně ovlivněn individualitou daného koně a subjektivním zhodnocením daného odborníka. Proto se jednotlivé odhady mohou zvláště u starších koní značně rozcházet. V těchto případech je na místě uvádět raději odhadované rozmezí věku.