Za poslední roky se ve veterinární medicíně čím dál více hlásí o pozornost odvětví geriatrie. Je to ta část medicíny, která se stará o rozdílné potřeby a problémy starých zvířat. A není tomu jinak ani v koňské zubařině. Mezi našimi čtyřnohými pacienty se stále více potkáváme s koňskými seniory, jelikož v dnešní době už nejsou koně chováni pro jejich hospodářskou užitkovost, a tak mají možnost dožít se vyššího věku. Právě zde se ukazuje nejvíce zatím malé rozšíření pravidelné zubní péče u koní.

Podle studie vědců z liverpoolské univerzity z roku 2012 byly zubní abnormality nalezeny u více než 95 % zvířat starších patnácti (!) let. U volně žijících koní jsou potíže se zuby a z nich plynoucí podvýživa jednou z nejčastějších příčin úmrtí, pokud se dožijí vyššího věku.

V odborné literatuře je pohlíženo na koně jako geriatrické nejčastěji od 20. roku života, v potaz se pochopitelně musí brát i plemenná příslušnost a individualita každého jedince. Jsou koně, kteří už v 16 letech mají značné zdravotní potíže a jsou na důchodu a také koně, kteří ještě v 25 jsou krásně nasvalení a plně slouží svému majiteli jako hobby koně. V obou případech je ovšem nutná podrobná anamnéza, kde je nutné udělat si kompletní obrázek o zdravotním stavu koně.

Velkou pozornost u starších koní si zaslouží případná sedace koně, je-li nutná. Veterinární lékař by měl vybrat pro koně nejšetrnější možnost a pečlivě posoudit, zda je kůň schopný sedaci zvládnout. Problémy s klouby, které jsou ve vyšším věku velmi časté, mohou způsobit, že se sedovaný kůň neudrží během ošetření na nohách a ohrozí nejen sebe, ale i lidi ve svém okolí. Proto je dobré přizpůsobit místo ošetření tak, aby šel kůň podepřít či jinak jistit a eliminovat nebezpečné předměty a osoby v bezprostřední blízkosti koně. Staří koně mohou také potřebovat daleko delší čas na probrání ze sedace a rozhodně by během této doby měli zůstat pod dozorem. Případně může být použit preparát, který má k sobě i protilátku na vyrušení účinku sedace. Pochopitelně je nejideálnější, pokud se zvládne ošetření bez sedace, což podle našich zkušeností a občasné velké trpělivosti jde při běžných problémech u převážné většiny koní.

Špatný výživný stav koně

Pokud kůň stále hubne nebo je dlouhodobě špatně krmitelný, jsou problémy se zuby jednou z možných příčin, která ale nemusí být jediná. Proto je vhodné kompletní vyšetření zdravotního stavu zahrnující i vyšetření krve (krevní obraz a biochemie), které může odhalit případné další problémy. Nesmíme zapomínat ani na to, že velké procento koní nad 18 let trpí Cushingovým syndromem. Jedná se o hormonální poruchu, který se projevuje řadou symptomů, mezi které patří mimo jiné i léze v dutině ústní a na jazyku. Vzhledem k tomu, že u těchto koní je obecně horší i hojení všech zranění, je nutné dbát na pravidelné ošetření zubů, aby nedošlo ke zbytečnému poranění od ostrých hran zubů.

U starých koní je třeba zvážit i složení krmné dávky, jelikož jejich trávicí trakt není schopen tak kvalitního trávení jako u mladých. Co je ovšem největším a bohužel neřešitelným problémem u koní, je opotřebení zubů či jejich ztráta a nemožnost adekvátně přijímat a mělnit potravu. Takovým koním je třeba zajistit krmení mashem, travními kostkami a obecně krmivy, která nemusejí kousat. Tento způsob krmení je ovšem značně finančně náročný, a proto dosažitelný jen pro pár majitelů.

Před každým ošetřením zubů starého koně, zvláště pokud byla péče o zuby zanedbána, je nutné s majitelem probrat riziko, že kůň může mít po ošetření přechodný problém s příjmem krmiva, a tak je vhodné již před ošetřením upravit krmnou dávku a její konzistenci, aby pro koně byl její příjem co nejjednodušší a zbytečně nedošlo k dalším ztrátám hmotnosti.

Malokluze - problém v každém věku

U všech věkových kategorií včetně starých koní se setkáváme s problémy malokluze, kterým jsme se věnovali v minulých dílech seriálu. Jsou to již dobře známé háky, rampy, vlny, schody a abnormality skusu řezáků. Leč u starých koní nastává problém s jejich ošetřením, jelikož náprava malokluze zubů je značně limitována nedostatkem rezervní korunky. Krátce a jednoduše řečeno - zub může být už tolik opotřebovaný, že jeho zbroušení do ideálního tvaru a postavení vůči dalším zubům již není možné. To je velmi důležité mít na mysli při korekci zvlněných arkád, které patří k častým nálezům u starých koní.

Pokud by byly přerostlé zuby bez uvážení stavu protilehlých zubů zbroušeny, mohlo by se stát, že se dostanou arkády mimo okluzi, jelikož budou protilehlé zuby již bez rezervní korunky a mezi horními a spodními stoličkami vznikne nevratně mezera. Tento stav může nastat, i pokud jsou příliš přerostlé přední řezáky a stoličky jsou již natolik opotřebené, že se vzájemně nedotýkají. Zde je nutné zbrousit přední zuby a dostat alespoň částečně stoličky do okluze.

Nemoci periodontu, zubní kámen, hyperplazie dásní

Pro osvěžení paměti připomenu, že periodont neboli ozubice zahrnuje veškeré vazivo mezi vlastním zubem a stěnou zubního lůžka v dásni. Nemoci periodontu jsou u starších koní nevyhnutelné a trpí s nimi v různém rozsahu prakticky všichni koně. Ve většině případů za ně mohou diastemy (mezery mezi zuby). Jejich vznik je podmíněn kuželovitým tvarem zubu, jelikož zuby koní se směrem od korunky ke kořeni zužují. Jak je zub postupně vytlačován ze zubního lůžka a dochází k jeho opotřebení, zužuje se s věkem klinická korunka a mezi zuby vznikají tzv. stařecké diastemy.

To v praxi znamená, že vznikají mezery mezi stoličkami, kde se zasekávají zbytky potravy, dráždí dáseň a způsobují zánět. Takovéto dlouhodobé dráždění má za následek ústup dásně a vznik jakési kapsy odhalující kořeny zubů. V extrémních případech může zánět postoupit až na kost. Nesmíme zapomenout ani na to, že ke vzniku diastem přispívá i špatná okluze zubů, kdy na zuby během žvýkání působí síly, jež odtlačují zuby z jejich fyziologického umístění.

U starých koní je také typický nález zubního kamene, který díky svému hromadění může utlačovat a dráždit dásně. Ty na to můžou reagovat zarudnutím, otokem a bolestivostí nebo také hyperplazií (zvětšení dásně). S hyperplazií jako reakcí na chronické dráždění se můžeme setkat hlavně u špičáků, okolo kterých se utvoří vazivovitý prstenec. Ten může být ovšem i výsledkem dráždění, způsobeného udidlem. Zubní kámen může někdy dokonce „přerůst" vlastní zub a utvořit na něm květákovité nánosy velké velikosti. Rychlost vzniku zubního kamene je zcela individuální a někdy ho musí alespoň částečně odstraňovat pravidelně i majitel.

Uvolnění zubů a jejich ztráta

Jak již bylo popsáno výše, je rezervní korunka ve stáří minimální, a tak nedokáže společně s kořeny zuby dostatečně kotvit v zubních alveolech. Kuželovitý tvar zubů a v jeho důsledku diastemy, ve kterých se hromadí krmivo a svým tlakem rozvolňuje ukotvení zubů, také snižuje pevnost závěsu zubů. Bohužel řešení tohoto problému prakticky možné není. Je třeba důkladně vyčistit diastemy, zhodnotit stav periodontu a ten případně ošetřit.

Zub může být uvolněný, pokud je vytlačený ze svého místa či je přerostlý. V takovém případě je třeba napravit malokluzi a víc zbrousit daný zub, aby se dostal z okluze. Tím nebude po nějakou dobu používán v procesu žvýkání, a tak bude moci závěs zubu obnovit svou funkci. Je-li zub uvolněný příliš, je na místě jeho odstranění, důkladné ošetření periodontální kapsy a zubního lůžka a následná antibiotická terapie. Jakmile koni chybí jakýkoliv zub, je potřebná častější péče o zuby, aby se předešlo dalším problémům. Dalším možným důvodem k vytržení zubu u starých koní je jeho rozlomení, ke kterému dochází snáz než v mládí, jelikož opotřebená korunka už nemusí vydržet tlak, který na ni během žvýkání působí.

Vznik mističek

Problém, o kterém jsme zatím vůbec nepsali, poněvadž se týká pouze starých koní, je vznik tzv. mističek z premolárů a molárů. Okolo 25. roku života začíná mít většina koní zcela opotřebené rezervní korunky zubů a už není nic, co by se mohlo dál vytlačovat. Ze zubů zůstanou jen hladké mističky, ve kterých už nejsou záhyby skloviny. Sklovina zůstává jen po okrajích a mnohdy tvoří ostrý okraj, který je třeba velmi opatrně zbrousit, aby se o něj kůň nezraňoval, ale zároveň aby zbylo alespoň něco k efektivnějšímu mělnění potravy. Takové zuby již nikdy nebudou plně funkční a je nutné koni uzpůsobit složení potravy tak, aby ji musel co nejméně žvýkat. Ve volné přírodě by toto pro koně znamenalo postupné vyhladovění k smrti. U koní chovaných člověkem záleží na finanční situaci majitelů, jelikož zajištění dostatečného příjmu objemného krmiva formou senných kostek je sice možné, leč velmi nákladné.

Čelistní kloub jako příčina problémů

Když se u koní mluví o artrotických změnách, napadnou každého nejspíš končetiny. Ale artróza se může vyskytovat ve všech kloubech těla a čelistní kloub není žádnou výjimkou. Koně, kteří pomalu přijímají potravu nebo nevydrží dlouho žvýkat seno, mohou mít právě tento problém. Může se jednat o primární problém čelistního kloubu nebo o problém sekundární, který vznikl jako odpověď na jeho nerovnoměrné zatížení způsobené malokluzí zubů. Druhému případu lze předejít správnou a pravidelnou péčí o zuby. Dalším problémem, který si asi málokdo spojí se zuby, jsou melanomy u běloušů. Může se totiž stát, že melanomy vyrostou ve slinných žlázách, které jsou relativně blízko čelistního kloubu. Ty pak mohou svou velikostí ovlivňovat pohyb a funkci čelistního kloubu a tím i celý proces příjmu potravy.

Tímto dílem jsme uzavřeli celé téma koňských zubů a péče o ně. Pokud si přečtete nyní všechny články zpětně, lépe si uvědomíte komplexnost a provázanost jednotlivých problémů a jak lze jejich případnému vzniku předcházet. Koně péči o zuby potřebují v každém věku, jen někdy více a jindy méně intenzivní. Její dodržování může koni prodloužit život a ušetřit ho bolesti a diskomfortu, protože i relativně malý problém se zuby může mít pro koně fatální důsledky. Snad se nám tímto seriálem povedlo rozšířit povědomí majitelů o zubech koní a péči o ně. Z teorie je to vše, ale slibujeme, že si zajímavé pacienty nenecháme jen pro sebe a v budoucnu se o ně s vámi budeme dělit formou kazuistik z praxe koňského zubaře a veterinárního lékaře.

O autorech

Adam Hlinovský je koňský zubní technik, který absolvoval odborné vzdělání na Midwest Equine Dental Academy v USA.
Jeho manželka MVDr. Kamila Retta, EEBW, je koňský veterinární lékař se specializací na chiropraxi a fyzioterapii. Společně se věnují své praxi, zaměřené na koňskou zubařinu, chiropraxi a běžnou veterinární péči koní. Více informací najdete na jejich webových stránkách: http://www.karettabohemia.cz/