Paragrafy okolo koupě koně

29. 8. 2011 Markéta Peterková Autor fotek: Dominika Švehlová

Koupě koně, to není jako koupě kartáčku na zuby. Kůň je výrazně dražší, jsou na něho kladené větší požadavky zdravotní i výkonnostní a bohužel se k jeho nabytí častou vážou i různé emoce. Co říkají o koupi koně paragrafy, jaká práva má kupující a jaká prodávající?

„Darovanému koni se na zuby nedívej" praví moudré přísloví. Ale co kůň, kterého jsme koupili? Neplatí v tomto případě opak?

Kdo platí a kdo prodává?

Ustanovení § 588 občanského zákoníku říká, že z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě (koně) kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koně převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. Potud je to jasné, když já kupuju koně, musím za něj prodávajícímu zaplatit kupní cenu.

Předmět koupě musí být jednoznačně a nezaměnitelně určen - nestačí formulace typu „ryzka nar. 1994 za 20 000,- Kč", prodávající by měl koně identifikovat jeho životním číslem, plemennou příslušností, datem narození a rodiči, má-li kůň původ. Výše kupní ceny také musí být dohodnuta, jinak kupní smlouva nevznikne (nezapomeňte na splatnost a na místo předání nebo složení kupní ceny). Pozor, k platnosti kupní smlouvy v případě koupě koně není potřeba její písemná forma, nicméně lze tuto s ohledem na případné budoucí spory jen doporučit.

Dalším obvyklým kamenem úrazu je uzavření kupní smlouvy s někým, kdo není vlastníkem koně. Pokud kupujete koně od třetí osoby, vyžadujte důrazně písemnou plnou moc, pokud uzavíráte smlouvu s touto třetí osobou, jako prodávající musí být uveden vlastník koně a uvedeno zastoupení a na základě jakého dokumentu. Pokud uzavřete kupní smlouvu a na místě prodávajícího bude pouze zprostředkovatel, kupní smlouva platně nevznikne.

darovanému koni na zuby nehleď...

Dotazy a odpovědi:

1. Pokud bych tedy nedodržela při koupi některé z výše uvedených doporučení (nepopsala pořádně koně, nezajistila, aby byl jako prodávající skutečný majitel apod.) - pak se může stát, že budu mít doma koně, který není ten vytoužený - a mám smůlu?

Pokud bych nepopsala předmět koupě jednoznačným a nezaměnitelným způsobem, tak kupní smlouva platně nevznikla, k převodu vlastnického práva nedošlo. To samé platí i tehdy, pokud bych kupní smlouvu uzavřela s osobou jinou než vlastníkem koně, když tento by k prodeji koně neměl oprávnění - k uzavření kupní smlouvy a převodu vlastnického práva ke koni by nedošlo. Pokud byste i přesto měla toho koně u sebe doma ve stáji, měla byste cizí věc (zvíře), a pokud by se mu například něco zlého přihodilo, např. kolika a následný úhyn, mohl by se na vás skutečný vlastník koně finančně hojit.

2. Pokud bych takto koupila kradeného koně - má jeho skutečný majitel právo mi ho vzít? Mám právo na vrácení peněz? A pohled z druhé strany - pokud mi někdo prodá mého koně, mám právo si ho vzít beze všeho od nového majitele, který za něj řádně zaplatil, zpět?

Pokud byste takto koupila kradeného koně, k převodu vlastnického práva na vás by nedošlo. Kůň stále patří původnímu vlastníkovi (okradenému), který má právo na to, abyste mu koně vrátila (mj. právní úprava bezdůvodného obohacení ust. § 451 a násl. obč. zák., shodně i reivindiační žaloba). Právo na vrácení peněz byste samozřejmě měla podle právní úpravy o bezdůvodném obohacení, avšak pouze proti tomu, komu jste „kupní cenu" skutečně zaplatila.

Obdobně k prodeji vašeho vlastnictví - vlastnictví je jedinečný právní statek, je to právní vztah spojující určitou věc (koně) a určitou fyzickou nebo právnickou osobu či osoby. Můžete si to představit jako tenkou červenou nit spojující vás a vašeho koně. Pokud vy sama nerozhodnete o tom, že svůj konec červené niti převedete na jiného, v zásadě není (až na právem stanovené výjimky) možné, aby vám váš konec červené niti bez vašeho souhlasu někdo vzal a přivázal si konec niti k sobě.

K odvedení si svého koně svémocí - zákon to nevylučuje, ale pozor, abyste se přitom nedopustila nějakého přečinu nebo zločinu. Co se týče „nového majitele", tak tento není novým vlastníkem koně, protože vy jste svůj konec červené niti nepřevedla. Pokud zaplatil „kupní cenu" nějaké třetí osobě, tak má „černého Petra" a může se vůči té třetí osobě domáhat vrácení toho, co zaplatil na „kupní cenu". Co se týče případných přechodů vlastnictví bez vašeho souhlasu, tzn. že váš konec červené niti někdo vezme, pak k tomu je vždycky nějaký typ správního nebo soudního rozhodnutí (např. exekuční aj.).

3. Pokud jsem koně zaplatila, místo a datum předání jsme dohodli (třeba mi ho prodejce má přivézt sám přes půl republiky), ale prodejce s dodáním stále otálí (třeba ho ještě využívá...) a vymlouvá se ("pokazilo se mi auto... dělám seno..."), mám nějaký nárok po něm chtít nějakou náhradu „z prodlení"? Nebo naopak má on nárok si u mě účtovat peníze za to, že kůň byl ještě u něj a on ho živil? Jak je to pak v případě, že místo předání není ve smlouvě uvedeno - tam předpokládám, že mám trochu smůlu, když kůň zůstane třeba i vinou prodejce stále u něho, že?

Můžete po něm chtít bezdůvodné obohacení, pokud se na vašem vlastnictví obohacoval (jej využíval). Pokud sám prodejce neplní svůj závazek, tedy koně vám předat smluveným způsobem, je v prodlení. V takovém případě má smůlu - nemůže požadovat náklady za to, že koně ještě živil, a ještě na něj přechází všecha rizika poškození věci. Pokud jste byli ale domluveni tak, že koně máte vyzvednout vy, třeba 31. 8., a vy byste nepřijela, pak právo na to má (analogicky ust. § 592 obč. zák.). Pokud jste se nedomluvili na místě předání, pak platí zákonná úprava, že jste povinni plnit bez zbytečného odkladu (ust. § 591 obč. zák.).

4. K zastoupení a prodeji třetí osobou by mě zajímalo, jak je to v tomto případě s manželstvím, když kůň je napsaný na jednoho z manželů (ale nabytý za manželství - takže majetek obou? nebo ne?) a při prodeji je účasten jen jeden manžel, ten druhý, než je v papírech koně. Je toto nějak řešeno, obecně - jaký postup je při prodeji koně manžely správný?

Společné jmění manželů je komplikovaný majetkový institut. Do tzv. SJM spadá majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Pokud se jedná o výlučný majetek jednoho z manželů, pak druhý manžel nemůže platně kupní smlouvu uzavřít. Při prodeji koně, který byl ve společném jmění manželů, pak platí, že je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný (ust. § 145 obč. zák.).

Vadný kůň

Není nezvyklé, že prodávající má zájem o koně do specifické činnosti. Pokud je to sportovní kůň, pak dosaženou výkonnost, pokud chovná klisna, tak schopnost zabřezávání, pokud kůň na procházky do lesa, pak také musí splňovat určité požadavky. Má-li prodávaný kůň nějaké vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit (ust. § 596 obč. zák.). Za vadu věci se pak považuje neexistence takové vlastnosti, která se u věci (koně) a stáří věci (koně) obecně předpokládá a v důsledku níž je možnost využití věci podstatně snížena. Např. typickou vadou u koní bývá klkání atd. Pokud prodávající vady prodávaného koně zatají a tyto dodatečně vyjdou najevo, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí koně neupotřebitelného (např. pro daný typ činnosti), má též právo od smlouvy odstoupit; toto právo má i tehdy, jestli prodaný kůň nemá určité vlastnosti, které si kupující vymínil (ust. § 597 obč. zák.).

Dotazy a odpovědi:

1. Předpokládám, že vše má být zapsáno ve smlouvě, jinak je to tvrzení proti tvrzení. Tedy i to, co chce kupující za vlastnosti, a také to, na co prodávající kupujícího upozorňuje?

Ano, kupující se dostane do stavu důkazní nouze, tedy nebude moci s úspěchem svoje tvrzení u soudu prokázat, tedy ho stihne osud neúspěšného žalobce.

2. Asi hodně zapeklitý dotaz: Vadou je i neexistence vlastnosti - pokud to chápu, tak třeba to, že dvanáctiletá klisna normálně zabřezne nebo desetiletý kůň nebude kulhat při obklusání louky například... Je někde nějak určeno, co tedy v jakém věku má kůň být schopen? Předpokládám, že asi ne, že? Někdo považuje patnáctiletého koně za staré železo (a podle toho jeho koně vypadají) a pro jiného je to začátek výkonnostního vrcholu koně... Je toto situace, kdy třeba přichází v případě sporu na řadu soudní znalci?

Ano, přesně tak. Jedná se o otázku, kterou si soudce nemůže posoudit sám. Ke sporu pak přizve odborníka.

Vady prodávaného koně však kupující musí u prodávajícího uplatnit bez zbytečného odkladu, u zvířat nejpozději do 6 týdnů od převzetí koně (ust. § 599 obč. zák.). Jestliže kupující nevytkne vady koně včas, jeho práva z vad věci zanikají (tzn. nelze se jich s úspěchem domáhat u soudu). Článek vychází z platné a účinné právní úpravy k 15. 8. 2011.

Dotazy a odpovědi:

1. Předpokládám, že kupující by měl mít nějaký důkaz, že na tuto vadu prodávajícího včas upozornil (takový telefonát může prodávající zapřít...). Takže doporučený dopis? E-mail?

Doporučený dopis je v tomto případě na místě. E-mailové sdělení prokazuje, že zpráva byla zaslána, nikoliv, že byla doručena adresátovi. V případě doporučeného dopisu platí fikce doručení adresátovi.

2. Pokud tedy posílám dopis prodávajícímu, že koně „reklamuji", 6 týdnů se myslí datum zaslání dopisu nebo datum jeho příjmu prodávajícím?

Jedná se o tzv. prekluzivní lhůtu, takže je potřeba, aby dopis s přesným popisem vady byl prodávajícímu doručen v 6týdenní lhůtě (vycházeje ze staršího stanoviska R 9/1987). Jinak práva z vad věci zanikají a soudce je nemůže v řízení před soudem přiznat.

3. 6 týdnů je přesně 42 dní? Bez ohledu na svátky?

K určení lhůty podle týdnů platí ust. § 122 odst. 2 obč. zák.: Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. 6 týdnů není 42 dní, lhůta určená podle dní má jiná pravidla.

Zákon rozlišuje vady na vady zjevné a vady skryté (ust. § 500 obč. zák.). Zjevná vada je taková vada, kterou lze zjistit běžnou obvyklou pozorností při prohlídce koně (např. chybějící oko, noha ... atd.). Není rozhodující, zda kupující si koně skutečně prohlédl, podstatné je, zdali při běžné prohlídce koně byla vada zjistitelná. Za zjevnou vadu naopak nepovažujeme takovou, která je prohlídkou koně zjistitelná jen pro odborníka nebo znalce (v našem případě např. veterináře - srdeční vady, vady kostního aparátu aj.). U vad zjevných obecně nelze nárok z odpovědnosti za vady uplatňovat.

rozlišujeme vady zjevné a skryté

Dotazy a odpovědi:

1. Jen pro ujasnění: když koupím koně bez oka a po týdnu ho reklamuju, že oko nemá, mám smůlu...?

Ano :)

2. Pokud není domluveno jinak, smím koně vrátit do šesti týdnů pouze kvůli vadě, ne bez udání důvodu, nebo např. z důvodu, že jsem si neprozřetelně koupil klisnu, doma mám hřebce a zjistím, že to je malér a chci radši valacha (tento případ opravdu znám a klisnu si prodávající vzal zpět). V případě, že je ve smlouvě uvedeno půjčení koně na zkoušku, pak to asi není problém, že? Pokud by se majitel vrácení vzpíral, i když to je ve smlouvě, má smůlu, že?

Pokud prodávající vady prodávaného koně zatají a tyto dodatečně vyjdou najevo, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí koně neupotřebitelného (např. pro daný typ činnosti), má též právo od smlouvy odstoupit; toto právo má i tehdy, jestli prodaný kůň nemá určité vlastnosti, které si kupující vymínil (ust. § 597 obč. zák.). Tedy jsou možné pouze dvě varianty, buď sleva nebo si vrátíme, co jsme si plnili (já tobě koně, ty mně peníze). Pokud bylo ve smlouvě sjednáno půjčení koně na zkoušku a zájemce koně vrátí před uplynutím sjednané doby, kupní smlouva nevznikla, resp. není účinná a nelze podle právní úpravy kupní smlouvy postupovat.

Kdo odpovídá za prodaného koně

Dobře, koupili jsme vysněného koně, podepsali jsme smlouvu, zaplatili kupní cenu. Zítra si pro koně máme přijet s vozíkem, ale druhý den ráno prodávající volá, že kůň si v noci v boxe zlomil nohu. Nebezpečí zkázy věci (úmrtí kupovaného koně) na nás, pokud si nedomluvíme něco jiného, přechází současně s nabytím vlastnictví koně (ust. § 590 obč. zák.). Pokud budeme uzavírat písemnou smlouvu, pak je třeba specifikovat, kdy na kupujícího přechází vlastnictví ke koni a případné riziko nebezpečí zkázy věci (úmrtí koně) do doby, než dojde k převzetí, resp. odvezení koně. Nebude-li sjednáno jinak, obecně vlastnictví přechází na kupujícího zaplacením kupní ceny.

Výkonnost a veterinární vyšetření

Dotazy a odpovědi:

1. V případě skrytých vad, pokud dojde k nějakému sporu, pravděpodobně bude záviset na veterinárním vyšetření. Takové to běžné předkupní vyšetření má nějakou právní váhu? Lze se na něj odkázat? Například když bude kupující reklamovat koně kvůli artróze (třeba proto, že po 4 týdnech kůň začal kulhat), přestože ho koupil s rentgenovým snímkem, kde už známky artrózy byly vidět, ale při diskusi s vetem se řeklo „že to zlobit nemusí". Nebo ve chvíli, kdy má kupující veterinární nález v ruce a přesto koně koupí, tak už i ty zjištěné vady bere na sebe? Riziko, že se ta vada může projevit?

Běžné předkupní vyšetření má obrovskou váhu. Pokud v průběhu předkupního vyšetření vyjde najevo nějaká vada, a my koně přesto koupíme, pak nemůžeme pro tuto vadu koně „reklamovat". Kupující kupuje věc s vadou, tato je zohledněna ve výši kupní ceny. Pro tuto vadu není možné koně reklamovat. Lze toto ošetřit v písemné smlouvě - kde se případná práva dají upravit jinak.

2. Předkupní prohlídka třeba něco nezjistí (rentgenový snímek kloubu je čistý) a po okulhání si nový majitel nechá koně znovu zrentgenovat jiným vetem, který na tom kloubu najde nález (není to vzácné, záleží na tom, jaký se používá rentgen, jak se snímek exponuje, úhel apod.). Jak se pak řeší případná reklamace? Čí rentgenový snímek má větší váhu? Je třeba tady soudní znalec? Nebo aspoň nějaký „oficiální" veterinář?

Pokud první veterinář nic neodhalí a druhý veterinář pak ano, prokazuje to, že prodávající o vadě koně nevěděl. Vyskytne-li se vada do šesti týdnů od převzetí koně a ve stejné lhůtě je vytknuta, pak má kupující práva z vad věci. Jinak má smůlu. V případě soudního sporu přijde ke slovu znalec.

3. Podobná situace nastane v případě výkonnosti či charakteru koně - lze se nějak domoct reklamace, pokud kůň se u nového majitele neprojevuje tak, jak bylo požadováno? Začne kousat, nechce skákat, neujezdí ho dítě - přestože při prohlídce u prodávajícího kůň fungoval. Prodávající se brání, že ho kupující již stihl zkazit (i to se stane...), kupující tvrdí, že kůň mohl být nadopován, utahán apod... Lze se nějak dobrat rozřešení? Jsou zase k tomu nějací oficiální znalci?

Pokud má kůň prokázanou sportovní výkonnost a podloženou výsledky (např. chodí v juniorském sportu) a u nového vlastníka přestane fungovat, je to stejná situace, jako když si někdo koupí v autosalonu nové audi, a doma zjistí, že počítačovou palubní desku neumí ovládat. Pokud by takový kupující přišel do autosalonu zpět s tím, že chce audi vrátit, asi by se na něj každý díval s podivem. Shodné je to i u koní - pokud kůň má dosaženou sportovní výkonnost, a nový majitel ho neujezdí, není to důvod k reklamaci. Lze samozřejmě smluvně ošetřit jinak, nebo i tak, že si prodávající koně na měsíc nebo dva u kupujícího pronajme, kůň zůstane zatím u prodávajícího a během té doby se zjistí, zdali si dvojice padne či nikoliv. Pokud kupující bude později tvrdit, že kůň byl nadopován, nese si k tomu tvrzení důkazní břemeno, tj. musí ho též prokázat.

4. Jak je to s exekucemi - stačí kupní smlouva neověřená u notáře, aby zabránila např. neoprávněné exekuci koní ve stáji, jejímž majitelem je dlužník a poskytuje ustájení?

Stačí prokazatelný nabývací titul. V případě exekuce se lze bránit, první prostředek se podává u exekutora, pokud koně z exekuce nevyloučí, pak soudní žalobou. Poučení jsou na rozhodnutích, která se „postiženým" doručují. V každém případě je to ale nepříjemná situace, lepší je se takové stáji vyhnout. Nemusí to skončit pouze návštěvou exekutora, ale případně návštěvou ukrajinských bratří a následně policejních vyšetřovatelů.

Vracím koně...

Podívejme se na příklad postupu, co dělat, pokud kupující chce koně z nějakého jasného důvodu vrátit. A co dělat, pokud ho majitel odmítne převzít?

  • Zjistím vadu, pojmenuji vadu.
  • Sesumíruji dopis, kde napíšu, že jsem koupil dne toho a toho tohoto koně, jaká byla kupní cena, kdy jsem koně převzal. Kdy jsem zjistil vadu, přesně ji popíšu a napíšu, jestli se kůň dá k tomu, na co jsem ho kupovala, užívat, nebo jestli je to vada, která jenom zhoršuje užívání. A napíšu, co chci - jestli slevu nebo odstupuji od smlouvy.
  • Tohle psaní prokazatelně doručím prodávajícímu ve lhůtě 6 týdnů od převzetí koně. Pokud budu uplatňovat nějaké další náklady - třeba na léčení koně, atd., vyčíslím je a napíšu do stejného dopisu.
  • Okamžikem doručení dopisu, jímž odstupuju od smlouvy, jsou si účastníci povinni vrátit příjatá plnění (ust. § 457 obč. zák.), tedy já jemu koně, on mně peníze. Nemůžu vrátit koně tak, že ho přivážu u plotu, to je shodné, jako kdyby mi on kupní cenu uložil do malé dřevěné truhličky na vrcholu Mount Everestu. Pokud se nedohodnete jinak, koně musíte fyzicky předat prodávajícímu (postačí, pokud bude zástupce nebo zaměstnanec). Pokud odmítne koně převzít, vystavuje se riziku, že na jeho náklady bude kůň ustájen u třetí osoby s tím, že na něj přechází riziko ztráty, zničení nebo poškození koně u této třetí osoby.
  • Tedy platí sice, že darovanému koni na zuby nekoukej, ale kupovaného koně si pořádně prohlédni. Nebo jiné přísloví, „důvěřuj, ale prověřuj".

    Občanský zákoník v plném znění můžete najít například na stránce http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/.

    Pod článkem najdete přiloženou vzorovou kupní smlouvu - mohla by být rozvedená a více upřesněná, přesto takto to může stačit.

    Podobné články
    Seznam zprávy

    Na hřbitovech v Pardubicích teď hlídkují také policisté na koních, v období svátků zemřelých tam jezdí velké množství lidí, což může lákat zloděje.

    Deník

    /FOTO, VIDEO/ Stovky zvědavých přihlížejících si v pátek 16. září užily Den se složkami Integrovaného záchranného systému ve Frýdlantu.