Vernisáž výstavy proběhne v pátek 28. 5. v 17 hodin v přednáškovém sále zámku.

Tato významná slovácká slavnost spojená s koňmi se dostává poprvé do Hipologického muzea a možná i do východních Čech. K vidění bude kroj krále (převlečeného za ženu) a praporečníka, zdobené postrojení 2 koní a k tomu několik panelů vysvětlujících velmi zajímavou historii vzniku této jízdy.

Jízdy králů probíhají ve Vlčnově (právě tento víkend), Hluku, Kunovicích a Skoronicích, odkud k nám výstava od paní Holmanové připutuje. Jízda králů je navržena na zápis do UNESCA.

Výstava potrvá do 28. 6. 2010.

V sobotu 29. 5. zároveň proběhne Den koní na SZ Slatiňany od 10 do 16 hodin. Děti si budou moci zasoutěžit na louce "u koně" před slatiňanským zámkem a vstup do muzea budou mít zdarma a rodiče budou mít dětské vstupné. V rámci tohoto dne proběhne také koncert pěveckého sboru Sonitus z Písku, a to od 15 hodin v zámecké knihovně a vstup bude rovněž zdarma.

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Jízda králů

Patří mezi tzv. královské obyčeje interpretované jako pozůstatek předkřesťanských jarních rituálů, které směřovaly k magickému zajištění prosperity. Konaly se zpravidla o letnicích a byly rozšířeny v různých obměnách po celé Evropě. Nejstarší doklady ve střední Evropě pocházejí ze Slovenska z let 1585 a 1591, kdy se zachovaly synodální zákazy „podle starého obyčeje králov stavěti". U jižních Slovanů jsou doklady ještě starší, už v roce 1272 je doložena volba letnicového krále.

Oslavy jarní přírody se v průběhu staletí postupně měnily a rozvíjely a vedle původní prosperitní funkce se začaly stále více prosazovat i funkce zábavní a reprezentační. Vlivem nejrůznějších církevních a úředních zákazů se přeměnily na příležitostné lidové slavnosti, až postupně zanikly úplně. Na konci 19. století se úsilím národopisných pracovníků podařilo některé obyčeje udržet při životě, či dokonce ve spolupráci se starými záznamy a na základě vzpomínkového vyprávění obnovit. Tak se na Moravě do současné doby udržel zvyk jízdy králů ve 4 slováckých obcích: Vlčnov, Hluk, Kunovice a Skoronice.

Původ jízdy králů je opředen mnoha legendami, z nichž nejznámější je legenda o uherském králi Matyáši Korvínovi, který byl r. 1469 u Hradiště poražen vojskem krále Jiřího z Poděbrad a z bitvy prchal v přestrojení za ženu do Uherského Brodu a odtud domů do Uher. Tak se nejčastěji interpretuje postava krále, který jede v průvodu v ženských šatech mezi dvěma ochránci. Jde ale o uměle vytvořenou legendu z 19. století nezakládající se na žádném historickém faktu.

Ve Skoronicích se tento obyčej spontánně udržel ve zvláštní formě jezdců bez krále ještě koncem 19. století. Bylo to tzv. banderium - průvod mladých chlapců na koních, praktikovaný při různých příležitostech. Nejstarší zdokumentované banderium pochází z roku 1896, poslední z roku 1911.

Za 1. světové války ani v době 1. republiky se žádná jízda nekonala a obyčej pomalu upadal v zapomnění. O jeho znovuvzkříšení se mimo jiné zasloužil Vojtěch Holcman (19. 4. 1925 - 22. 7. 1985, kronikář, písmák, dlouholetý starosta obce), který se sešel s několika kamarády a jazykovědcem Maxmiliánem Kolajou a na základě vzpomínek starších na mládí, pasení dobytka a zvyk ježdění „na krále" v době ukončení pastvy doprovázený pokřikem „Hýlom hálom" zorganizovali v roce 1943 první novodobou jízdu králů. Postupně podle vzpomínek stařečků sepsal Vojtěch Holcman vstupní a závěrečné vyvolávání, které se užívá dodnes. Vyvolávání u domů se obměňuje podle zastávek, tzn. podle toho, kdo tam bydlí, a básničky se skládají přímo „na tělo". Zde je příklad vyvolávání, které složil Vojtěch Holcman pro jízdu králů v roce 1956 v Kyjově a které vyžadovalo nemalou osobní statečnost:

Tady v domě nebydlí žádná dívka bledá,
ale rudý pohlavár jménem Svozil Eda!
On zakládal jézédé taky v našéj dědině,
teď si na nás nevzpomene ani v noční hodině!
Ze Ždánic se odstěhovál, utekl tam zmatkům,
Až jézédé zkrachovalo, ponechál ho statkům!

Volba krále, kterým je 10-15letý chlapec, probíhala různě. Ve Skoronicích to bylo v minulosti na základě koňských závodů, kdy chlapci po ukončení pastvy dobytka nasedli na koně a závodili, kdo z nich bude nejdříve v obci. Vítěz se stával na ten rok králem. Později se vybíral především z bohatých rodin, protože rodina musela po dobu svátků družinu vydržovat. V současné době ho vybírá chasa a chlapec i celá jeho rodina to pokládá za velikou čest.

Průběh obyčeje má dnes ustálenou podobu a doba jeho konání je příležitostná. Provádí se v obci nepravidelně především při sjezdech rodáků a 1x za čtyři roky v rámci programu národopisné slavnosti Slovácký rok v Kyjově. V čele průvodu jedou vyvolávači, za nimi výběrčí a děkovníci, kteří děkují lidem za dary. Potom jedou pobočníci s tasenými šavlemi, mezi sebou vedou krále oblečeného v dívčím slavnostním kroji, přes který má přehozený brokátový královský plášť, na hlavě drůžičkovské svatební pentlení. Na důraz mlčenlivosti má v ústech růži. Za králem jede zbytek jezdců. Všichni oblečení ve slavnostním kroji. Celý průvod vede praporečník s tureckým šátkem na žerdi a kyticí květů na jejím konci, průvod uzavírá smrčím, mašlemi a růžemi ozdobený vůz, do kterého se dávají vybrané dary. Mimo tradiční koláčky a víno se vybírají i peněžité dary, které slouží k částečnému uhrazení nákladů. Koně jsou ozdobeni srdíčky, pentlemi a růžemi z krepového papíru. Ve Skoronicích dbají na starodávnou střízlivost výzdoby, proto zde neuvidíte takovou přemíru ozdob, pod kterými se kůň ztrácí, jako ve Vlčnově. Průvod postupně prochází obcí a dělá zastávky
u jednotlivých domů, kde pronáší veršované provolání většinou žertovného nebo pochvalného charakteru, za které jsou jezdci odměňováni dary. Objížďce předchází povolení konání jízdy starostou obce.

O výzdobu koní a výrobu papírových ozdob se starají dívky a ženy a výzdoba se provádí před započetím jízdy na tzv. seřadišti. V minulosti začínala jízda bohoslužbou. Po skončení objížďky, která trvá i několik hodin, se všichni rozjíždějí domů. Večer se potom scházejí v domě krále ke společnému pohoštění. V minulosti byla nedílnou součástí zakončení slavnosti večerní zábava s muzikou.

Jízdu králů ve Vlčnově v roce 2009 nám slovem i obrazem velice poutavě přiblížila ve svém článku Jízda králů je ve Vlčnově iniciačním obřadem Dáša Heřmánková.

Přikládáme vám i fotografie krásných obrazů známého "klasického malíře českého venkova" Jožy Uprky. (Na této stránce o něm najdete další informace i jeho obrazy: http://www.cesi.sk/bes/07/7x/7xup.htm)