Proč chtít, aby naši koně frkali

16. 9. 2020 Gabriela Rotová Autor fotek: Gabriela Rotová

Koně komunikují za pomoci poměrně široké plejády výrazových prostředků. Informace si vzájemně předávají prostřednictvím vizuálních, akustických, somatosenzorických i chemických signálů, přičemž všechny tyto signály mohou různým způsobem kombinovat a některé z nich – například mimické výrazy tváře – jsou často tak specifické či minimalistické, že jsou jiným živočišným druhem (například člověkem) téměř nepostřehnutelné. Vnitrodruhová komunikace je zkrátka a dobře oceán k prasknutí plný informací. A ne všemu, co v něm plave, my lidé rozumíme. Tajemství se v něm zřejmě skrývá stále ještě dost a dost!

Zmiňovaná nenápadnost se ale rozhodně netýká signálů akustických. Ty jsou nezaměnitelné a i pro nás snadno zachytitelné. Co ale o akustických signálech, které produkují naši koně, vlastně víme? Ukazuje se, že zas tak moc toho ještě není. Zdá se totiž, že některé akustické signály, které koně využívají, mají hlubší význam, než jsme si až doposud mysleli. A takovým signálem je například i úplně obyčejné frkání.

Zvuky, které produkují koně nozdrami

Názvy zvuků, které koně produkují nozdrami, nejsou v českém jazyce uspokojivým způsobem definovány, přestože si asi všichni jasně uvědomujeme, že jisté rozdíly mezi různými zvuky, které koně nozdrami vydávají, existují. Tyto zvuky by ale bylo vhodné na základě jejich akustické struktury jasně definovat, protože bez toho nemůžeme vhodným způsobem pochopit jejich kauzalitu a funkci. Obecně vzato jsou u koní popsány pouze tři druhy zvuků, které vznikají při průchodu vzduchu nosními dírkami:

  • chrápání: krátký, hluboký a chraplavý inhalační zvuk produkovaný v kontextu nízkého stavu vzrušení (spánek, klidné, rozvážné zkoumání neznámého předmětu nebo překážky, občas slyšitelné i krátce před produkcí frkání nebo odfrknutí)
  • výstražné odfrknutí: krátký, hlasitý a velmi intenzivní výdech nosními dírkami, který je spojený se stavem zvýšené bdělosti, vzrušením a poplašným postojem (zaznamenání strach vzbuzujícího objektu v okolí)
  • frkání: více či méně pulzní zvuk produkovaný vibracemi nosní dírky při vypuzování – exspiraci – vzduchu z nozder, který má mírně delší dobu trvání ve srovnání s výstražným odfrknutím.

Ještě donedávna všem těmto zvukům nikdo žádný zásadní význam nepřikládal. Jak se ale zdá, je to chyba. Kupříkladu frkáním, které vzniká exspirací vzduchu z dýchacích cest, si koně totiž nejen čistí dýchací cesty, ale vyjadřují jím i svůj aktuální emoční stav.

Frkání a emoce?

Přestože existuje mnoho studií zabývajících se souvislostmi mezi akustickými signály a emocemi, jen velmi málo z nich se zabývalo možností, že by akustické signály mohly u koní indikovat i pozitivní emoční stav. Studie prokázaly souvislost mezi akustickými signály a vnitřním emociálním stavem koně, který signál vyslal – ale nikoli v pozitivním kontextu, jednalo se o signál varovný (odfrknutí). Mnoho navrhovaných markerů chování koní je bohužel stále nejednoznačných, protože emoce jsou krátkodobé, odpovídají okamžitému vnitřnímu emociálnímu stavu a je tedy obtížné je objektivně měřit. Proto každá metoda, která umožňuje detekovat emoční stav našich koní, má pro chovatele a jezdce vysokou hodnotu. Jednoduchou možnost „kontroly“ emočního stavu našich koní ale, jak se zdá, již máme po ruce! Zjistilo se totiž, že jedině spokojený kůň spokojeně frká! Právě takové zjištění totiž přináší výzkum, který před nedávnem publikoval tým vědců z Univerzity ve francouzském Rennes.

Na myšlenku, že by frkání koní mohlo mít nějaký hlubší smysl než jen prachobyčejné čištění dýchacích cest, přivedl vědce jiný druh lichokopytníka. A to tapír jihoamerický. Právě u tapírů totiž bylo doloženo, že jejich frkání je spojeno jak s negativním, tak i pozitivním emociálním kontextem. Podobné závěry přinesl i výzkum zaměřený na tento typ akustických signálů u dalšího vzdáleného příbuzného koně – u nosorožce. Odfrknutí koní je často slyšet během pozitivních situačních změn nebo, podobně jako u nosorožců, při hledání potravy. Tým vědců si tedy položil otázku. Vypovídá frkání koní něco o jejich aktuálním emočním stavu?

V této průkopnické studii bylo sledováno 48 koní různých plemen ve věku 4 až 25 let. V rámci studie byl sledován – mimo jiné – i rozdíl v četnosti frkání dvou skupin koní – koní ustájených v klasickém boxovém stání jezdecké školy (50 až 90 % dne box, 1 až 4 hodiny denně výběh, 4 až 12 hodin práce pod sedlem týdně se začínajícími i zkušenými jezdci pod dohledem učitele jízdy na koni) a koní ustájených v režimu 24/7 na pastvině.

V centru zájmu se v tomto experimentu ocitly kontexty bezprostředního vlivu místa ustájení (box / pastvina) a behaviorálního / posturálního chování na četnost produkce frkání. Dále byl vyhodnocován i sociální stav koní, a to za pomocí ověřených (behaviorálních a posturálních – např. pozice uší) ukazatelů dobrých životních podmínek. 

Výsledek byl překvapivý. Pokud by platilo, že frkání má především hygienický význam a koně se jím zbavují prachu a nečistot z dýchacích cest, dalo by se očekávat, že koně ustájení v pilinami/slámou podestlaných boxech, krmení suchým senem a průmyslovými koncentráty, budou frkat častěji než koně ustájení na pastvině bez přídavků sena a koncentrovaného krmiva. Výsledek byl ale přesně opačný. Míra odfrknutí se jasně lišila podle kontextu produkce: celkově koně významně více frkali, když byli na pastvině, než když byli umístěni v individuálním boxovém ustájení (Wilcoxonův test, N = 36, Z = 2,84, p = 0,004). Osm koní ze skupiny ustájené ve stáji v boxe dokonce nefrkalo vůbec. Naopak platilo, že když byla skupina koní chovaných v režimu 24/7 přesunuta na novou pastvinu s více zdroji krmiva, frkali koně v návaznosti na tuto změnu až desetkrát více než na předchozím stanovišti. (μ předchozí = 6 ± 4,2; μ nový = 37,7 ± 12,9)

Ve výsledku tato studie prokázala, že:

1) Produkce frkání je významně spojena se situacemi, o nichž je obecně známo, že jsou pro koně pozitivní (např. krmení na pastvinách) a s pozitivním vnitřním emociálním stavem (uši v poloze kupředu nebo do strany).

2) Koně ustájení v boxech jezdecké školy frkali dvakrát více, když byli na pastvině/ve výběhu,  než když byli umístěni ve stáji.

3) Skupina koní ustájených v režimi 24/7 vydávala ve srovnatelných kontextech významně více odfrknutí než skupina koní ustájených v jezdecké škole.

4) Frekvence odfrknutí negativně koreluje s celkovým skóre chronického stresu (TCSS, odrážející ohrožení dobrých životních podmínek na základě hodnocení koně za pomoci různých ukazatelů): čím nižší je TCSS, tím vyšší je rychlost odfrknutí.

Závěr

Ve světle těchto výsledků se zdá, že frkání je spolehlivým ukazatelem pozitivních emocí a je u koní spojeno s pozitivním kontextem a méně často se objevuje u koní vykazujících sníženou pohodu. Existuje totiž korelace mezi četností frkání a skóre blahobytu – čím více koně frkají, tím lepší je jejich emociální stav. Koně v dobrém sociálním stavu jsou náchylnější k prožívání pozitivních emocí, pokud k tomu mají příležitost, čímž se vysvětluje, proč ve spokojeném stavu produkují více odfrknutí. Mimo to bylo rovněž prokázáno, že frekvence frkání produkovaného na pastvině negativně koreluje s výskytem agresivního chování během testů vztahu člověk & kůň. I to je samozřejmě přínosná informace.

Zdá se tedy, že frkání je důkazem mírné pozitivní excitace a behaviorálním obrazem přechodné pozitivní fyziologické změny. Zkuste tedy pozorovat svého koně. Jestliže spokojeně frká, můžete být spokojení. Váš kůň je totiž úplně v pohodě! :) V opačném případně se zkuste zamyslet, zda v managementu vašeho koně nelze provést nějaké změny.

Použité zdroje:

 

Podobné články

Valach žárlí. Když se ke mně přiblíží jiný kůň, tak ho odežene. Tohle už jsem nejednou slyšela i zažila. Lidé běžně připisují koním komplexní emoce a…

Radost, náklonnost, smutek, hněv, žárlivost – ponořte se s námi do oceánu koňských emocí. Co o nich víme, na to jsme se zeptali různých odborníků -…