Výsledky výzkumů totiž naznačují, že koně si velmi dobře nejen uvědomují, ale i pamatují výraz obličeje osob, které viděli nebo s kterými se v nedávné minulosti setkali, a tyto informace jsou schopni si dát i do souvislostí.

Abstrakt studie

Abstrakt studie: "Animals Remember Previous Facial Expressions that Specific Humans Have Exhibited"  

(Výzkum byl publikován vědeckým časopisem Current Biology, 26. 4. 2018)

Výzkum, který uskutečnil na univerzitách v Sussexu a Portsmouthu tým psychologů vedený specialisty na chování zvířat, profesorkou Karen McCombovou (University of Sussex) a doktorkou Leanne Proopsovou (University of Portsmouth), přinesl překvapující zjištění. Jejich výsledky prokázaly, že koně dokážou "dešifrovat" a následně si i zapamatovat emociální výrazy lidí. Tuto schopnost dokážou následně využívat jako informaci, která vede k identifikaci osob, které by pro ně potenciálně mohli znamenat hrozbu.

Metoda a výsledky

Výzkumný tým uskutečnil řízené experimenty, ve kterých byli koně cíleně konfrontováni s fotografiemi lidských tváří, které měly negativní a pozitivní emociální výraz. Následně, o několik hodin později, byli titíž koně uvedeni do kontaktu s osobou z fotografie v reálné skutečnosti. Osoba ale měla v době kontaktu emociálně neutrální výraz.

Výsledek byl mimořádně zajímavý. I krátkodobá konfrontace koně s fotografií pokusné osoby stačila k tomu, aby koně projevovali zřetelné rozdíly v reakcích při reálném setkání s touto osobou, a to přestože mezi pozorováním fotografie osoby a setkáním s osobou na fotografii proběhlo s časovým odstupem.

Studie prokázala, že navzdory tomu, že lidé z fotografií měli v průběhu reálného setkání s koněm neutrální výraz, koně na ně reagovali s negativními konotacemi, pokud tyto osoby, když je koně viděli na fotografii, měly negativní výraz, a naopak.

Důležitá byla skutečnost, že v průběhu experimentu pokusné osoby nevěděly, jaký typ jejich fotografie koně viděli. Tedy zda koně viděli jejich pozitivní nebo negativní výraz. Bylo tak zamezeno, aby pokusná osoba mohla měnit své chování a výraz v závislosti na této skutečnosti při reálném setkání s koněm.

Výzkum doložil, že koně mohou nejen "číst" emociální výraz lidského obličeje (a to i z fotografie), ale dokážou si také vzpomenout na tento emoční stav člověka, když se s ním s odstupem času reálně setkají. Jsou tedy prokazatelně schopni své chování přizpůsobit informaci, kterou si zapamatovali. To, že koně jsou sociálně inteligentní zvířata, víme, ale až tento výzkum prokázal, že určitý savec má tuto konkrétní schopnost.

Některé související výzkumy, včetně výzkumu, který proběhl na univerzitě v Sussexu, již dříve prokázaly, že koně mohou rozpoznat emociálně laděné výrazy lidského obličeje, ale tento výzkum jako první doložil, že koně si mohou pamatovat i emoční zkušenost s konkrétními jednotlivci.

Tato jejich schopnost by mohla být reálně využita při vytváření a upevňování sociálních vazeb mezi člověkem a koněm. Výzkum totiž naznačil, že koně mají tendence vyhýbat se lidem, u kterých v minulosti zaznamenali negativní emociální výraz a v menší míře i naopak.

Vyhodnocení výzkumu bylo vázáno na dřívější výzkum univerzity v Sussexu, který doložil, že koně vždy sledují negativní události levým okem, což souvisí se specializací pravé hemisféry mozku koně k zpracování údajů, které souvisí s ohrožujícími podněty (informace z levého oka zpracovává pravá hemisféra).

Studie navázala na další výzkumný experiment, který na univerzitě v Sussexu proběhl v období od dubna 2014 do února 2015, který se zabýval tím, zda koně dokážou rozlišovat mezi negativními a pozitivními výrazy lidského obličeje.

Článek "Functionally relevant responses to human facial expressions of emotion in the domestic horse (Equus caballus)" publikoval The Royal Society Publishing (Biology Letters) v roce 2016.

Tým výzkumníků (Amy Victoria Smith, Leanne Proops, Kate Grounds, Jennifer Wathan, Karen McComb) se v tomto experimentu zaměřil na vyhodnocení reakcí koní na zhlédnutí fotografií pozitivních a negativních výrazů lidských obličejů. Výzkumu se účastnilo 28 koní, kteří byli pro výzkumné účely vybráni v jezdeckých a show stájích v oblasti Sussexu a Surrey, jednalo se tedy o koně, kteří již byli v kontaktu s člověkem.

(a) - Stimul (L - R, POZITIVNÍ, NEGATIVNÍ), (b) - Experimentální uspořádání (E1 = Experimentátor 1 - drží koně při odvrácení se od stimulu, E2 = Experimentátor 2 za deskou, drží stimuly, trojúhelníky představují kamery.

Metoda a výsledky

Koně na fotografie s negativním výrazem lidské tváře reagovali a sledovali je primárně svým levým okem, což je spojené s vnímáním negativních podnětů. Jejich tepová frekvence se v reakci na fotografie negativních emocí v lidské tváři zvyšovala a koně projevovali stresovou reakci. Studie tedy dospěla k závěru, že koně jsou schopni relevantně chápat souvislosti, reakce koní naznačila funkční porozumění podnětům. Výsledek byl mimo jiné průlomový i tím, že se jednalo o první heterospecifickou studii (např. srovnání člověk/potkan) zabývající se účinkem exprese obličeje člověka na srdeční frekvenci zvířat.

Tento výzkum prokázal, že koně mají schopnost číst emoce i přes mezidruhovou bariéru. Dlouho víme, že koně jsou sociálně sofistikovaní, ale tento výzkum jako první doložil, že koně dokážou reálně rozlišovat mezi pozitivními a negativními lidskými emociálními výrazy. Jejich reakce na agresivní/negativní výraz v obličeji člověka byly velmi transparentní - u koní došlo k rychlému nárůstu srdeční frekvence a koně objekt sledovali levým okem, tedy zpracovávali ho výhradně pravou hemisférou.

Ve výsledku měli koně silnější reakci na negativní výraz lidského obličeje, reakce na pozitivní emoce byla méně výrazná. To pravděpodobně souvisí s adaptačními mechanismy koní, kteří se více zaměřují na rozpoznání nebezpečí a jeho vyhodnocování. Koně tedy jsou schopni výraz obličeje člověka vyhodnotit jako varovný signál, který jim umožní předvídat negativní lidské chování, například hrubé zacházení.

Zdá se, že koně dokáží upravit svou schopnost porozumět výrazu jiných koní tak, aby byli schopni obdobným způsobem porozumět i výrazu lidského obličeje. Je možné, že tuto schopnost získali v průběhu domestikace, kdy úzce koexistovali s člověkem. Přesto je tato schopnost překvapivá, vzhledem k mimořádnému rozdílu mezi morfologií obličeje člověka a koně.

Emociální povědomí je pravděpodobně velmi důležité u vysoce sociálních druhů, k nimž koně patří, a je tedy jisté, že ve výzkumech tohoto druhu bude nutné dále pokračovat.

Oblíbené rčení "veselá mysl, půl zdraví" bychom zřejmě měli v hipologii transformovat na "veselá mysl, celý úspěch při výcviku". :) Usmívejte se tedy na své koně a radujte se. Váš kůň vám totiž pravděpodobně "rozumí" podstatně lépe, než byste možná čekali.