Východočeský servis – soustředění s Davidem de Wispelaere

28. 11. 2005 Vladimíra Cermanová Autor fotek: Vladimíra Cermanová

Na druhý listopadový víkend, 12. - 13. 11. 2005, připadla kromě řady dalších i jedna velmi zajímavá, výuková akce ve východních Čechách s Davidem de Wispelaere.

Většina koní dorazila do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem už v pátek, aby se na „místě činu“ mohla ještě okoukat a opohybovat. D. D. Wispelaere přiletěl v pátek pozdě večer, ale ještě stihl večeři v Kolesách, kde jsme se všichni sešli v příjemné restauraci.

V sobotu jsme začínali v 8 hodin ráno a každý pracoval 50 minut. Začínali jsme se syrovými koňmi a cílem bylo správné uvolnění koně i jezdce do té míry, aby oba mohli následně účelně pracovat.

Jezdilo se na novém pískovém obdélníku 20x40 m, za slušné, u ostatních drezurních akcí neobvyklé pozornosti diváků. O dobrý překlad se snažila Romana Hájková, občas střídána Renatou Malou. Dlužno říci, že (zejména v neděli) se většina diváků poptávala po kladrubském hřebci R. Hájkové „Mimim“ (Generalissimus Morgana XXXI-11), protože právě on má za sebou intenzívní výcvik a výchovu Jana Van Geeta v Paceřicích, takže každý chtěl vidět jeho umění. J.V.Geet také vlastně jako první „importoval“ do České republiky D. D. Wisp., a tak vlastně díky této „maličkosti“ jsme měli možnost s ním nyní pracovat.

Vše se natáčelo a večer při klinice se tak mohla tvrdá česká realita za pomoci videa řádně rozebrat.

V neděli se drezurní obdélník přemístil na prostorné nádvoří, jehož povrch byl nedávno vylepšen několika fůrami písku. Musím říci, že prostředí na nás působilo úžasně, ze všech koutů historie doslova dýchá. Při pohledu na cedulky se jmény a původy významných koní, které visí v porodně, člověku proběhne myslí řada vzpomínek, protože s většinou jmen se setkal.

V neděli D.D. W. na některé koně sedal a po pár minutách definoval problém včetně cesty k nápravě. A jeho cesta je pro nás zajímavá i tím, že je bezkonfliktní a velmi přijatelná pro koně. Určitě složitější pro jezdce. Ale s mnohem jistějším výsledkem, na jehož konci má stát uvolněný a spokojený kůň.

Všimli jsme si, že ze všech našich rozhodčích měl po oba dny zájem o vzdělání a zkušenosti takové kapacity, jakou bezesporu David D. Wispelaere je, pouze (nebo alespoň?) p. J. Tvarůžek. Potěšilo nás však, že většina diváků pochopila, že pokud základy chybí nebo jsou špatné, nelze s koněm pokračovat dál, a tak těch, kterým chyběl nácvik těžkých figur, bylo opravdu jen pár.

Věříme, že naše spolupráce s Davidem De Wispelaere bude dlouhodobá a příští rok vás budeme moci informovat o dalších akcích.

Příbuzné články:

Podobné články

Také jste – alespoň někde a někdy – zaznamenali rozpor v tom, v jaké pozici nosí hlavu někteří úspěšní drezuráci a jak by ji podle všeho nosit měli?…

Vitalis

Je módním trendem mluvit o tom, jak si bohaté paničky koupily svoji cestu na vrchol mezinárodních drezurních závodů. Pravdou je, že to téměř vždy…