MOTTO: „Sbohem, řekla liška. Teď ti dám na cestu své tajemství. Je docela prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, to oči nevidí. Co je důležité , to oči nevidí, opakoval po ní malý princ, aby si to zapamatoval. A protože ses své růži tolik věnoval, je tvá růže tak důležitá. A protože jsem se své růži tolik věnoval......opakoval malý princ, aby si to zapamatoval. Lidé zapomněli na tuto pravdu, řekla liška, ale ty na ni nesmíš zapomenout. Zůstáváš navždy odpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi odpovědný za svou růži....
Jsem odpovědný za svou růži..., opakoval si malý princ, aby si to zapamatoval.“ (S.Exupéry)

Měli bychom si to při práci se svými koňmi připomínat také. Měli bychom jim naslouchat srdcem, nezapomínat, že jsme za ně zodpovědní, že jsme jim zodpovědní a že jsou důležití – oni pro nás i my pro ně.

Foto z akce: ing. Jan Barák



Tato stáž byla jubilejní, desátá. Ani se tomu nechce věřit. Přece jen není obvyklé, aby jeden zahraniční lektor vedl tak dlouhý výcvikový seriál. Pan Vobořil nám znovu nabídl svůj sloupenský areál a my rádi přijali.

Pár dní před soustředěním nás postihlo několik nemilých událostí – přišli jsme o účast 5 koní. Perspektivní nováček andalusan Jaleo majitelky paní Valové se nemohl kvůli neuspokojivému zdravotnímu stavu dostavit, Soňa s ním musela přestat pracovat a v této chvíli nevíme, jestli bude a kdy v pořádku a schopen. Dox ing. Soni Kalouškové si momentálně užívá zasloužené dovolené, přejme mu to, i když pro nás to znamená také ztrátu. K tragickému konci zřejmě spěje Dream Dancer Jitky Balcarové. Jeho zdravotní problémy se skrytě táhly možná již několik měsíců a nedlouho po předchozí stáži se jeho stav prudce zhoršil. Bohužel lékaři si nevědí rady a s jeho chorobou je v koncích i alternativní medicína. Kůň absolvoval neskutečně mnoho drahých a podrobných vyšetření, rozborů, léčení, ale nic nepomohlo. V této chvíli je stále doma u majitelky, jisté je, že se s ním již na stáži nepotkáme. Věříme, že s Jitkou ano, jakmile najde pro sebe nového a vhodného koně. Držíme pěsti! Chyběl i Bon Voyage, jeho jezdec Filipa Kološ byl mimo republiku. Nedorazil ani Samet Kačenka.

Nicméně, cílem a smyslem Života je harmonie a rovnováha, tak nám z druhé strany přibyli jiní koně. Sice ne 5, jen 3, ale zase na vyšší výcvikové úrovni.

Z Brna z JK Ideas dorazil sedmiletý Günther’s As (Thüringer Reitpferd), valach s úžasným krokem, dovezený z Německa. Jeho otcem je trakhen Gipsy King a matkou Finess (po Paqurri – po Pik Bube). Majitelkou je paní Ludmila Šedá a poslední rok a půl ho jezdí - v military světě již známá - její dcera Marcela.

Další dva koně dovezla ing. Ivana Hašková, RNDr., stáj Caballo Plzeň Litice, kterou snad ani nemusíme představovat. Drezurní veřejnost ji zná nejvíce jako trenérku Daniela Komendy, Mistra ČR v drezuře. Ten ostatně dorazil na druhý den také a my si toho velmi ceníme. Za Caballo tedy přijel valach, patnáctiletý černý hnědák Marius (109 Dux x Inka po 30 Quoniam 118). Jezdila ho jeho majitelka Vendy Švantnerová. (Marius byl původně připraven jako náhrada za „mistrovskou“ Jennu pro D. Komendu, ale vážné zranění ukončilo tuto cestu.) Nyní je ve velmi dobré formě a byť je na jedno oko slepý, při práci mu to nevadí, protože své jezdkyni důvěřuje. Paní Hašková přivezla famózní T-éčkovou 10ti-letou klisnu Charlie (Valát x Flétna po Gidran XIV). Je mohutná, osvalená, velmi energická, řekla bych takové talentované kobylí Perpetum. Další jezdci a koně byli staří známí – V. Cermanová – Corlandus, Iva Bečková – Louis, Jana Vobořilová – Prestige a Mystic Ice.



Plzeňská ekipa.


Nesmím zapomenout na důležitou změnu v našem technickém zabezpečení: ing. Jan Barák, který již minule fotil a pomáhal s organizací, nyní mimo fotoaparátu přivezl ještě celou zvukovou aparaturu.



Hala tak byla perfektně ozvučená a podařilo se tak zachytit i větší množství Davidových rad než obvykle.



Vlaďka – Corlandus: prac.klus a plec před – vnitřní holen do vnější otěže, získej spojení, uklidni ruce, jde o to, aby byl více aktivní v zádi, dokud nenajde kontakt ve vnější ruce. Povol vnitřní otěž, neklusej tak rychle, najdi optimální tempo. Při každém zlepšení zjemni pomůcky – méně pobídek. Nepoužívej tolik bič. Když je příliš silný ve vnější otěži, otoč ho dovnitř a dotkni se holení. Při renveru vpravo dej levou ruku víc vlevo a získej přilnutí. Když dáš koni čas, aby si uvědomil, kde je ohnutý a ukážeš mu cestu, nemusíš ho nijak nutit. Seď vzpřímeně, abys cítila pod zadkem jeho tělo. Kůň musí být připraven, aby v jakémkoliv okamžiku byl schopen udělat jakýkoliv cvik. Vnější otěží a vnější holení koně ujišťuješ, kde je hranice ohnutí. Je třeba si dát pozor na to, že jakmile udělá to, co chceš, musíš ho přestat opravovat, pak je zmatený. Když se ti stane, že kůň zpomalí nebo zastaví, přestaň pobízet do strany a víc pobídni dopředu. V pleci ne tolik ohnutí, aby jeho přední i zadní část byly ohnuté stejně. Loket k tělu. Dej pozor, když dáváš koni hlavu dolů, aby ji dával dopředu, ne do strany, doleva se ohýbá velmi snadno. Když dá hlavu nahoru, hned se víc narovnej, on ji dá zas dolů. Když zaznamenáš, že chce jít níž hlavou, tak ho následuj. I na levou ruku leží v pravé otěži, je třeba ho trochu jezdit pravou holení do levé otěže, aby tlak v obou otěžích byl stejný. To je pak důkaz, že kráčí stejnoměrně, že kráčí pod sebe a že klene hřbet nahoru. Kůň bude dělat to, co ty chceš, podle toho, jak si sedneš.



„Když to udělá správně, pochval ho, aby věděl, že je to správně. Koně dělají rádi věci, co jsou správně, jinak to nebude dělat. A nikdy to nebude dělat, ty ho nepřetlačíš, on má o 400 kg víc než ty.“ „No dovol“? „Tak o 500.“ „Tak o 600.“
Pochop to, že koně nemyslí tak, že ty ho potrestáš, a on se opraví, tak to nefunguje. Ty mu musíš ukázat cestu, že je to správně. A když je to správně, on se cítí dobře a za tím pocitem jde. A když se necítí dobře nikdy, tak se prostě nechce nechat ohnout správně. Zkus míň pomůcek. Já vím, že cítíš ze sedla, že z toho chce utéct, ale bodejť by nechtěl, když na něj pořád tlačíš. On musí být zodpovědný sám za sebe, nastav mu pozici, oprav ho, jen když ji nedodrží.
Abys ho mohla ohnout vpravo, musíš dávat pozor na to, jestli ti záď nevybočuje ven, musí být také ohnutá, ne jen přední část koně má být ohnutá, i zadní. Seď rovně. Velmi měkká ruka zajišťuje volnost, aby byl kulatý. Přemýšlej nad tvarem jeho těla, jeho ohnutí. Podstatná je korekce vnější otěží a ohnutí kolem vnitřní holeně. Když jsi ztratila kontakt venku, rozpadl se ti. V té chvíli nemůžeš nacválat. Ve cvalu vybalancuj svoje tělo – seď rovně, paty tlač dolů, uklidni paže. Rovnováha začíná v tvém sedu. V překroku vlevo dej pozor, abys ho moc neohýbala. Když ti zpomalí, pobídni víc vnitřní holení. Když se ti navalí do ruky, je potřeba, aby ses narovnala, protože ty sedíš asi o 80 % líp než minule, jistěji, ale co je tvůj problém, že se sice už nedíváš na zem, ale svěsíš ramena a koně to tím pobízí k tomu, aby se ti do té ruky navalil. Příliš tak zatěžuješ krk a předek a on ti padne do ruky. Když to správně načasuješ, je citlivý na tvůj sed i na holeně. V piruetě je třeba, aby sis zapamatovala sedem, kde kůň měl nohy a to samé musíš cítit i v klusu a ostatních chodech. V přechodu z klusu do kroku musíš udržovat sebrání, mít pocit, jako by chtěl zadními napiafovat. V traveru se snaž víc aktivizovat jeho zadní nohy. Jakmile ty se nacházíš v korektní pozici, nachází se kůň v korektní pozici. Ty musíš jezdit jeho zadek, ne jeho hlavu.



Jana – Prestige: Při zastavení musí zůstat kulatá, musíš ji mít na holeni. Při ustupování na holeň na kruhu od levé holeně sice pobízej levou holení, ale pravou holení za podbřišníkem musíš hlídat záď. V tomto sestavení zastav sedem a holeněma udržuj zvednutý hřbet koně.


Jana udělala s klisnou (i s valachem níže) neobyčejný pokrok od minulé stáže. Je opravdu příjemné vidět, s jakým zapálením dokáže tak mladý člověk pracovat, jak intenzivně a poctivě. A je úžasné, že Jana dokázala tuto práci zúročit i na závodech: s klisnou vyhrála finále KMK a také finále Stříbrné podkovy v Humpolci. Gratulujeme!



Vendy – Marius: stejný kontakt v obou otěžích, stejné jako u Corlanda, neohýbat v pleci před tolik. Vnitřní holeň, vnější otěž. V překroku doprava padá na pravou ruku a pravou holeň. Zabráníte tomu tak, že paradoxně použijete pravou holeň, ale levou otěží dáte zádrž a tím se zpomalí, udělá delší krok s těžištěm pod sebe, nespadne vpravo. Když vám začne utíkat, znamená to, že málo sedí na zadku. Při zastavení váš sed a vaše holeň mu říká, že bude sedět na zadku a nebude lehat do ruky. Nesmíte se nadlehčovat, když vám padne na předek. Nenechte ho, aby vás v cviku předbíhal. Na piruetě ve cvalu ho udržíte vnější otěží. I v dovnitř plec musíte používat obě holeně, jako to děláte v piruetě – vnitřní holeň na podbřišníku, vnější za. Někdy ve cvalu musíte třeba něco opravit rukama, ale jinak všechno nohama. Největší zlozvyk máte v tom, že jakmile se objeví první trable, pustíte holeně a chytnete otěže. Vy samozřejmě musíte rukama cítit, co on dělá, ale vy, co ovládáte a co musíte především používat, je zadek a holeně, sed.

Druhý den si mistr sedl na Maria a zhodnotil ho jako bezproblémového koně na úrovni st. T. Jeho jezdkyně tak má možnost kvalitního vzdělávání ze všech stran.

Iva – Louis: abys měla stejný kontakt v otěžích, pomoz si ustupováním na holeň, a jakmile dosáhneš svého, vrať se zpátky na stěnu. Musíš na něm být při práci v naprostém klidu. Cokoliv na něm chceš, tak v klidu, nic se neděje. Když si zvykne, že ho vnitřní rukou chválíš, on si automaticky dá hlavu dolů a ty toho můžeš využít, že když dá později při práci hlavu nahoru, posuneš vnitřní ruku dopředu a on reflexně krk zase sníží.

Iva velmi dobře zvládla první den nekomfortního hřebce, David na něj nemusel sedat. Druhý den se jí podařilo zkoncentrovat ho už mnohem rychleji.

Jana – Mystic Ice: udržuj ho takhle kulatého, ale v krku by měl jít níž. Při stranové práci – ustupování, překrok, není potřeba jít tolik do strany, ale měl by jít aktivněji. Při zvětšování kruhu víc povol otěže a nech krk víc spadnout dolů. To je situace, že on si zvykne, že když mu dáš otěž, on se zkulatí. Musí cítit z tvého sedu, že je vše pořádku a ne že s ním komunikuješ rukama. Při přechodu z klusu do kroku už nám nestačí, že provede přechod, ale už požaduj, že zapojí hřbet, zůstane s ním nahoře. Když se dobře posadíš, cítíš, jestli se kůň pod tebou třeba láme nebo vlní. Představ si, že centrum máš v břiše, že sedíš rovně, celého koně i sebe řídíš břichem a celým trupem. Při zastavení když se dívá jinam, získáš pozornost jemnou vibrací holeněmi případně prsty. Drž spojení mezi sedem, centrem na břichu, holeněmi a rukou. V daný moment když se takhle nastavíš, tak ho tvoje váha, i když je malá, v centru zkulatí tak, že mu podsadí zadek, vyklene hřbet a zkulatí krk směrem dolů. Jakmile tohle kůň akceptuje, tak v ten daný moment lehce povol, aby si dal krk dolů, ale nesmíš otěže zahodit, aby on si řekl – aha, je po práci, a rozplizl se, to ne. On se musí naučit vnímat to, že když ty si sedneš nahoru rovně a aktivizuješ ho zespodu, že to neznamená nic hrozného, že to je jen pobídka na vyklenutí hřbetu. Snaž se uklidnit v klusu ruce. Ve cvalu pracuj na vyklenutí stejně jak v klusu. Ukážeš mu, že je to jednoduché a že vyklenutí je pro něj odměna. Buď tam, když tě potřebuje, ale buď připravena ho nechat být, ať dělá svoji práci, bez tebe. Když ho necháváš vytáhnout otěž v klusu, stále udržuj kontakt.

Že není kulatý poznáš jednoduše, a to tak, že budeš nucená zatnout pěsti a zatnout ramena a nadlehčit se, protože kůň ti začne padat do ruky. Jakmile se to stane, sedni si víc do sedla, narovnej se, znovu pobídka – sed holeň ruka, zádrž v ruce a znovu ho přesvědč, že se má vyklenout. To je celé tajemství ježdění koní zezadu dopředu. Je to prostě ježdění z nohy do sedu a ze sedu do ruky. Jakoby ti tam někdo poslal paprsek. To, že je to pořádku, poznáš tehdy, že budeš mít pocit, že je všechno naprosto jednoduché. Že je to jednoduché, my musím tomu koni napřed ukázat, že to jde dělat velice jednoduše, a to tak, jak jsme teď cvičili. Jana zúročila svoji práci s valachem také v Humpolci, když si z finále Stříbrné podkovy přivezla druhé místo. Myslím, že ve Sloupně bylo velmi veselo, oba koně byli úspěšní a celé rodině Vobořilových přejeme podobné výsledky i v dalších soutěžích.

Ivana – Charlie: klisnu jezdí víc jezdců, ráda jim lehá do ruky. Je potřeba dělat všechno méně. I přechody, co teď děláte. Dejte jí víc času na těch pár kroků, než měníte směr ve cvalu. Klisna je velmi senzitivní, cítí každý pohyb, proto dělejte jen tolik, kolik je nutné, ona se uklidní. Nepoužívejte tolik vnitřní otěž. Při jednoduché změně cvalu udělejte víc kroků, 3-4, až se uklidní, zaskočte znovu do cvalu. Děláte moc cviků příliš střídavě za sebou. Vaše heslo by mělo být – zpomalit. Dělejte jen jedno cvičení: např. překrok na střední čáru, co nejdelší, pak rovně a znova na stejnou ruku. Tj. ne hned přeskok, ať poslouchá vás, ne to, co má v úloze. Před rohem budeme jezdit plec před – dovnitř ne hlavu, ale mírně plece. Aby nespadla ve cvalu dovnitř, sedněte si v tomto cviku ven.

David – Charlie: první, co se ji snažím naučit je, aby se naučila poslouchat vnitřní holeň. To dělám tak, že projíždím velmi hluboce rohy. Roh zvenku mi pomůže, aby se ohnula dovnitř a vnitřní holení pobídnu a tím spojím pomůcku s ohnutím. Když najedu na nějaký cvik, ona vždycky vypadne a nabídne třeba piafu, což je hezké, ale ne, když to jezdec nechce. Je třeba, aby vyklenula hřbet a podsadila se.

Klisna chce předvést chody, ale není dostatečně kulatá, proto budeme dělat cviky, které by ji lépe zkulatily. Ona se brání, tahá za otěž, zpomaluje, občas nabídne nějakou piafu, myslí, že ho obelže, ale David sedem trvá na svém. Je třeba, aby se rozešla dopředu dolů, aby se prodloužila, aby našla stabilní kontakt. Před začátkem překroku je třeba ji jet ve cviku plec před a po překroku znovu plec před. Problém na pravou ruku vzniká proto, že neposlouchá pravou holeň, není vůbec ohnutá vpravo, je zkroucená vlevo. Klisna je hodně přecitlivělá na dotýkání špornou. I když David žádné šporny nemá, klisna přehnaně reaguje i jen na ťuknutí patou, což je důsledek ježdění bez holeně, jen se špornou. Doporučuje velmi pevný korektní sed i holeň, a jezdit zatím bez šporen. Je to kůň, který je zapálený do práce, chce opravdu makat, má hodně energie, což je správně. Ale je velmi důležité její energii kontrolovat.

Marcela – Günther’s As: kůň má problém, že zalézá za otěž. Jen se snažte ho udržovat rovně, příliš v rozích neohýbejte, jen rovné dlouhé linie. V obou rukou stejný kontakt, nezkracujte mu krk, lokty k tělu, víc si sednout na zadek, uklidněte holeně i ruce. Když se narovnáte a sednete si pevněji, měla byste cítit v obou otěžích lepší přilnutí. Tento pocit je důležité, abyste měla neustále – kontakt, který nezkracuje krk a je stálý. Jakmile ucítíte, že udělá pár kroků správně a pak strčí nos za otěž a prověsí otěž, hned zatočte. Velice měkce, ne tvrdá ruka. V obratech používejte víc sed a vnější holeň, protože jinak se vám stane, že strčí hlavu dovnitř a celý se zkroutí. Když zatáčíte, přestavujete celý předek koně, ne jen nos a hlavu. Seďte tak, abyste neztratila spojení. Použijte sed, jako byste chtěla přejít do kroku, ale zůstaňte v klusu, kdyby chtěl přejít do kroku, použijte holeň. Otěže zkracujte velice pomalu. Když by se stalo, že by se začal rolovat, nesnažte se ho vypobízet směrem dopředu, to je špatně, ale představte si, že chcete zastavit, sedněte si pořádně dozadu a naopak ho vemte zpátky na zadek a on se vpředu zvedne. Zadní nohy jsou něco jako šroub u vrtule, pohání tělo dopředu. Tím, že ho posadíte na zadek, motor koně vystřelí dopředu a on jde víc, než byste šla, když byste ho pobízela. Motor je vzadu. Abychom ho zesílili, musíme ho cvičit vaším sedem, zatěžovat záď. Na to, abyste aktivovala motor vzadu, musíte mít spojení mezi holení, sedem a rukou. Představte si, že jedete do kopce. Jakmile vycítíte, že strká hlavu za otěž, zas si představte, že jedete do většího kopce, víc si sedněte dozadu. To samé ve cvalu, cváláme do kopce, s dlouhým krkem. Ruce používejte málo, on to vůbec nepotřebuje. Přechod dolů dělejte, když se vpředu zvedne.

Hodně lidí přistavuje koně a ohýbá je tím stylem, že jim jenom strká krk dovnitř a ven, ale to je o ničem, kůň se tak naučí rolovat a ztrácet otěž. My chceme, aby si kůň udidlo vzal, neschovával se a protáhl se dopředu. Kůň veškerou energii co má, má na krku a na nose, proto se schovává. Naším cílem, cviky, které jsme dělali, je, aby se tato energie přesunula na záď a vpředu se uvolnil. Časem se posílí a bude to pro něj bez problémů. Je velmi senzitivní a perfektně reaguje na sed. Nemáte špatné ruce, ale on je velice citlivý a proto musíte s ním být v ruce extra jemná.

Lada musí taky něco dělat, aby se jí nezkrátily žíly!

No, tak Vlaďko, tady máš ode mně dárek, aby po tobě nelezly ty mouchy...

Jediný zástupce rodiny Kalouškových - Pan Pipa.

Jubilejní stáž skončila a my se těšíme s vámi všemi na shledání na dalším soustředění, které se bude konat 20. a 21. října t. r.