Východočeský servis – osmé soustředění s Davidem de Wispelaere

2. 4. 2007 Vladimíra Cermanová Autor fotek: J. Hudečková, V.Cermanová

Po delší odmlce můžete opět nahlédnout do kuchyně p. Davida de Wispelaere, který se z nás pokoušel uvařit něco chutnějšího.

Tuto stáž měla slečna Hudečková komplet ve své opět úspěšné režii ve dnech 26. a 27.3.2007. Přesunuli jsme se blíže k domovům všech zúčastněných jezdců a krátce se zabydleli na Nové Americe v Zaloňově. Díky ochotnému hlavnímu stájníkovi jsme mohli po oba dny využít na hale aparaturu ozvučení , takže slyšel každý, dokonce i já. Nicméně samotná hala a její okolí působí dost smutným dojmem. Ve střeše jsou velké díry, zvenčí opadané kusy omítky, kolem haly se povalují stavební odpady, sem tam poletují papíry nebo igelity, no, bývalo to kdysi pěkné jezdecké středisko.


Na tomto soustředění jsme byli 4 resp. 3 „původní“ jezdci (F. Kološ, J. Balcarová a V. Cermanová) a 2 „původní“ koně (Great Dream po Great Plesure a Corlandus po Pit I po Pilot), zbytek byli nováčci. Ing. Kaloušková se vrátila z delšího pobytu za velkou louží, a neuměla nic jiného, než zde začerstva nechutně onemocnět prakticky do znehybnění, takže nakonec byla jedinou, která nedorazila.

Z nových vzděláníchtivých přijela Lenka Zeinerová s Virkou (Ya Zaman - Viroza). Virka je plnokrevná 157 cm malá klisnička, která dva roky chodila dostihy a odnesla si z nich obvyklé problémy s jezditelností. Paní Pirová přivezla ryzáka Ferenc Nadir (Przedswit X-50, matka ruský plnokrevník) a manželé Safari šimla ještě před rokem hřebce Vaška (Corado). Jediným hřebcem byl vysoký ryzák Louis (Lopez 11 – Luna) Ivy Bečkové. Filip Kološ tentokrát hostoval na nadějném valachovi Jitky Vachutkové Lojzovi ( pravým jménem Kačenka Samet). Lojza se již zúčastnil jedné naší stáže cca před rokem, ještě u Půlpánů, ale to ho ještě jezdila Andrea Dohnalová. Ta si dává od koní na čas mateřskou resp. rodinnou pauzičku. Poslední novou jezdkyní byla paní Bušková se 175 cm vysokým Rubínem (Dietward – Adriana). Rubín původně skákal, nyní se s majitelkou přeorientoval na drezurní ježdění. I když je to dost živý temperament, je příjemný na ošetřování a hodný na malinkou dceru paničky.



















Jitka Balcarová – Great Dream: je potřeba, aby šel víc dopředu, použij vnitřní holeň. Ruce blíž k sobě. Zkulacujeme skrz přechody, zmenšování kruhu a plec dovnitř. Před nacváláním musí jít víc dopředu (v klusu). Kůň nechce dopředu, ošívá se, švihá ocasem, přitom je velmi senzitivní - nedávej vnitřní nohu příliš dozadu a hlídej si paty dolů. Je to lepší než to bývalo.


























Lenka Zeinerová – Virka: ze ztuhlosti v klusu i cvalu na levou ruku háže hlavou a až kulhá, na pravou ruku je to lepší. Potřebuje více času, než se dostane do rovnováhy a může lépe, uvolněněji pracovat.



















Používej sed, v ruce měj lehký kontakt, její energii přesuň do zádě. Jak zvedá hlavu, dostává se do tenze. Nebojuj s ní na začátku hodiny, ale pracuj s ní tak, jako dnes. Aktivizuj vnitřní holeň, vnější otěž musí být napnutá, kontakt na obou otěžích by měl být pak stejný. Je to systém, kde vše vychází ze zadních nohou. Jako když se staví dům, základy musí mít pevné. Základy u koně jsou zadní nohy, ne tvoje ruce.

























Zuzana Pirová – Ferenc: když se zezadu podsadí a v obou otěžích je stejný kontakt, kůň jde mnohem lépe. Když se ohne kolem pravé holeně, je na levé otěži a je kulatý. Měl by jít lépe dopředu (vnitřní holení, vnitřní ruku uklidnit, kontakt, vnitřní rameno dovnitř), ale během hodiny pracoval postupně lépe a lépe. Sed je však třeba mít velmi důsledný a mnohem měkčí ruku, v žádném případě obráceně.



















Při cvalu na kruhu vnitřní rameno víc dozadu a vnitřní ruku měkčí. Být srozumitelná v pomůckách. Vnější prsty zavřít.




















Petra Safari – Vašek: pozor na nos vevnitř v rohu, vnitřní noha jezdkyně je příliš vzadu. Při ohýbání zachytit koně ve vnější otěži, jinak utíká ven – používat i vnější pomůcky. Kůň má být lehce ohnutý, ale ne zlomený. Stejné přilnutí v obou rukách. Je dobré následovat koně elastickým pohybem zápěstí, rukou. Při přechodu povolit, aby nenarazil na otěž. Ve cvalu vnější otěž dolů, nechat ho být a dělat co nejméně. V ohnutí kontrolovat plece koně. Při přechodu ze cvalu do klusu měkkou ruku a přejít, když je kůň v nejlepší rovnováze. Klus vyžaduje méně energie než cval, tak jen ztišíme plamen. Není potřeba tlačit do otěží, abychom vzali koně zpátky, protože tento styl ježdění učí ježdění zezadu dopředu.























Důležité je, aby byl v přechodu kulatý a kulatost se nezměnila. Kontakt měkký, aby byl kůň v rovnováze a nebál se. Musí mít možnost sám se vybalancovat. Nechodit tak rychle, pak má příliš tenze.




















Iva Bečková – Louis: není šťastný, že ho jezdkyně jezdí a my musíme docílit, aby měl její ruce rád. Musí mít důvěru v měkkou ruku. Nedrž koni hlavu dole otěží, hodně koní se z toho snaží dostat, myslí si, že nemůžou být volní. Ruka musí být měkká, kůň si vezme sám otěž a zkulatí se. Nejde sedět na koni a čekat, že se sám zkulatí. Musíme mu to prvně ukázat – správně plece, linii, sed, kontakt. Když se dotkne jezdkyně rukou, a pochválí ho, kůň hned zareaguje a zkulatí se. Musí jít dopředu, být ohnutý jak má, ale nesmí být zatuhlý. Vnitřní ruka tahá a blokuje ho, vytváří tenzi v zádech. Než tahat vnitřní otěž při zatáčení, je lepší použít vnější holeň. Cválat v lehkém sedu, aby věděl, že může jít nahoru a může použít svoje záda, jak je používají koně v přírodě – tam také nejsou zatuhlí a s hlavou nahoře.



















Relax je s hlavou dole, tam roste tráva. Když hřebec zlobí, zaměstnat ho na malém kroužku, plece atd. Musíš mu dát důvod, aby pracoval, jinak si bude všímat koní okolo a nebude tě poslouchat, nesmí mít čas. Kruh zmenšovat ne od vnitřní otěže, ale od vnější. Když zavřeš vnější holeň a vnější otěž a budeš udržovat ohnutí dovnitř kolem vnitřní holeně, tak on se začne kulatit a vytáhne se dolů. Dej mu delší otěže, nech mu vytáhnout krk a zkulatit.




















Filip Kološ – Kačenka Samet: při povolení otěží neztratit kontakt. Je velmi dobře citlivý na holeň.



















Jde příliš za udidlo, je třeba ho zvednout. Dej si pozor na vnější otěž, nadechni se, uvolni se, je tam moc napětí. Vnitřní noha do vnější otěže, pomalu, klid, kontakt, víc se uvolnit. Plec před sebe, delší krk.



















Než přejdeš ze cvalu do kroku, tak se posaď potichu. Když se ti vrhá dolů, tak se musíš zdvihnout (narovnat) a zpevnit břicho. Když bojuje v zastavení s rukou, nebojovat s ním, jen přiložit holeň a on vyklene záda. V zastavení mít pořád přiložené holeně.


























Lenka Bušková – Rubín: přitáhnout pozornost na sebe – zastavení + krok v pleci před sebe, ale nekopat do něj, jemnější holeň. Pokud nereaguje na holeň, tak proto, že je zablokovaný napnutím. Je třeba rozlišit, jestli je zablokovaný proto, že je napnutý, nebo proto, že je ospalý. V ohnutí vždy z vnitřní holeně do vnější otěže, ale krk nesmí být příliš ohnutý.



















Víc impulsu ve cvalu, aby se mohl zakulatit, když to udělá, mírně povolit. Kontakt s oběma koutky, neblokovat, ale vést. Pomáhá to jeho energii, aby prošla klidně dopředu do kulatosti. Pak se bude moci jezdit na volnějších otěžích a on se bude cítit svobodnější, spokojenější a nebude na nich utíkat nebo být neovladatelný jako dosud. Nepracovat příliš vnitřní otěží, trochu je prodloužit, ať se může zkulatit a pořád udržovat tok jeho energie od vnitřní holeně do vnější otěže. Když se na něco dívá, tak víc dovnitř plec. Zachovej kontakt, který máš, ale víc uvolni své zápěstí, své ruce. Musíš ho cítit na obou otěžích.




























V. Cermanová – Corlandus: kůň má tendenci zadními doleva a plecí doprava – stále. Pro narovnání ho víc ohnout doprava a méně doleva (nalevo se ohýbá moc). Při sedu ve středu sedla můžeš ovládat zadní, zvedne krk a vše se zkulatí. Mohl by víc dopředu. Cval je na správné cestě, ale mohl by být víc dopředu a zkrátit i trochu otěže.



























Nezapomínej na vnější holeň, má tendenci vypadávat z oblouku. Sedni si rovněji, zkrať otěže a ruce dej výš.




































Virka se přesedlávala. Lektor kontroloval, aby ji nic na zádech nevadilo.



















Lada se Soňou se transformovaly do role barmanek a zdarma nás po oba dny zásobovaly teplou kávou.
















Takže kde jinde měl člověk zaparkovat. To hnědé rameno patří Janě Kosařové, která se na nás přijela podívat.





























Jitka s irským vlkodavem Ájou. Svou velikostí ovšem spíš připomínal Maxipsa Fíka.



Pan Safari sleduje manželku na koni ostřížím zrakem.



Jaruška stihla fotit i překládat Davida do mikrofonu.



A to je koniec, to je všetko.
Podobné články

Také jste – alespoň někde a někdy – zaznamenali rozpor v tom, v jaké pozici nosí hlavu někteří úspěšní drezuráci a jak by ji podle všeho nosit měli?…

Vitalis

Je módním trendem mluvit o tom, jak si bohaté paničky koupily svoji cestu na vrchol mezinárodních drezurních závodů. Pravdou je, že to téměř vždy…