Tahle fotografie byla pořízena na bundesšampionátu v roce 2005, kde Georg a jeho dcera Monica, která v současnosti působí jako trenérka německé reprezentace, předváděli mladého Grand Prix koně Whispera.

Monica a Whisper v prodlouženém klusu

Dnes stále častěji slýcháme o nových metodách. Otázkou je, kam vedou. Co tak nového se ještě může objevit v drezurním ježdění a tréninku? Koně se během posledních několika století nezměnili, i když se díky výběrovému chovu zvýšila kvalita. Ale tréninkové principy se nemění. Předek koně váží asi o 80 kilogramů víc než záď. A to je stejné dnes jako dřív. Neměli bychom tedy stále trénovat koně takovým způsobem, abychom je dostali do větší rovnováhy?

Georgův komentář k této siluetě v původním článku: Prodloužení za kolmicí

Dnes na závodech vidíte víc a víc koní, kteří jsou ježděni zpředu dozadu, namísto zezadu dopředu. Úžasně máchají předníma nohama, zatímco zadek tahají, jsou tuzí ve hřbetě a s hlavou za kolmicí. Jezdci je předvádějí někdy rychleji, někdy pomaleji, ale jen zřídkakdy ve skutečném shromáždění.

Prodloužení s hlavou za kolmicí, záď dobře nenese váhu.

A silueta - záď, která nenese.

Pro porovnání Damon Hill

A krok, nejdůležitější ze všech chodů, většinou není kráčení, ale šizení, aby to vypadalo, že kůň kráčí.

Bohužel jsou takovéto výkony často vysoko hodnoceny – k velkému překvapení všech odborníků. Neměli by si rozhodčí, jezdci a trenéři osvěžit staré, základní principy?

Prodloužení - ovšem kůň prodloužený vzadu

Nebo to není tak, že záď je lépe schopna pružit než předek? Záď je od toho, aby nesla váhu a absorbovala nárazy. Když se náraz absorbující záď sníží a přijme váhu, předek se napřímí, protože mu bylo odlehčeno. To je vidět například nad skokem nebo ve vznosných krocích piafy a pasáže.

Názorně: vlevo špatně, vpravo správně

Německé výrazy Hankenbug (ohnutí ve hleznech) a Unter-den-Schwerpunkt-treten (podšlápnutí pod těžiště) popisují tento princip, který se víc a víc ztrácí.

Felix Bürkner jednou řekl: „Tento základní princip leží v systematickém gymnastickém rozvoji zádi, kterou je potřeba připravit pro shromáždění.“ Je toto prohlášení pravdivé, nebo ne? Já věřím, že stále je.

Cosmo v piafě

A také věřím, že shromáždění je dosahováno zejména polovičními a celými zádržemi. Tento princip nenajdete jen v Mezinárodních pravidlech FEI (odst. 416), ale i ve všech jezdeckých příručkách, které jsou založené na staletých zkušenostech.

Müseler například napsal: „Všechny poloviční zádrže jsou dávány stejným způsobem, pobídnutím koně odzadu do nepovolující ruky!“ To, co platí pro shromáždění, platí i pro prodloužení. Zadní nohy musí také šlápnout pod těžiště. Prodloužení rámce ano, ale dopředu, ne dozadu.

Monica a Ganimedes v Soulu při získání týmového zlata

A v Cáchách

Felix Bürkner, jeden z opravdu velkých trenérů a jezdců, jednou řekl: „Základy dobře trénovaného koně jsou výsledkem jezdeckých principů, které zůstávají platné v každé době. Opuštění těchto staletí starých principů přináší ničivé výsledky. Požadavek, aby korektní drezurní trénink učinil koně krásnějším, je přímo spojen s principem, že i pokročilý kůň se může kdykoli vrátit k rámci, uvolnění a prostupnosti koně začínajícího. Jen tento princip zabrání tomu, aby jezdec při práci ve větším shromáždění nevyvolával v koni napětí.“

Valegro

„Pokud pokročilý kůň dokáže kdykoli zaujmout držení koně začínajícího, jsou základy korektní. Tyto korektní základy ale vidí jen rozhodčí, kteří do hloubky znají korektní trénink a dokážou se podívat i za to, co je jim předváděno.“

„Rozhodčí by se neměl degradovat do role toho, kdo pouze zaznamenává formální chyby, ale měl by dopomoci k tomu, aby vítězily správné principy. Jinak zraňuje samotný základ našeho umění ježdění a odrazuje nové zájemce od ježdění drezury.“

„Na druhou stranu závodník musí dokázat důvěřovat znalostem rozhodčích a rozhodčí musí umět svými komentáři pomoci začátečníkům docílit správného způsobu ježdění a držet se správných základů.“

Pokud jsou tu dnes rozhodčí, kteří vysoko hodnotí úlohy a cviky, které těmto principům odporují, musíme se ptát, jestli jsou tyto principy stále platné, nebo je potřeba je změnit. Ale pokud výše zmíněné principy stále platí, proč drezurní trénink není veden podle nich?

Cosmo

Nejen trenéři a jezdci, ale hlavně rozhodčí svým hodnocením ovlivňují směr, kterým se drezura ubírá. Měli by si toho být vždycky vědomi, ať už pískají Grand Prix nebo něco nižšího. Pokud je výkon oslnivý, ale v napětí a kůň se svázaným pohybem dostává vyšší známky než uvolněný, korektně ježděný kůň, není překvapivé, že víc a víc jezdců v tréninku svých koní nabírá špatný směr.