Život kolem koní – 70 let a více. Stále v sedle

11. 7. 2021 Eva Holubcová Autor fotek: © archiv jour de galop; lovasok.hu; Maryland Jockey Club; oficiální twitter účet královské rodiny

Jezdili celý svůj život a po 70. narozeninách jezdí dále. Jsou neuvěřitelní! V dnešním článku představíme pár žijících legend turfu.

Prodlužující se průměrná doba dožití člověka také znamená delší dobu aktivního života. Nebo ne? Ruku na srdce, ani ne. Lidé se po milióny let vyvíjeli s nějakou perspektivou dožití pro většinu populace, která se dost prudce změnila až v posledním století. Díky nástupu medicíny a mnohých udělátek, která život velmi značně usnadňují. Má to ale i své proti, pohodlí a blahobyt naopak život může v některých případech zkracovat (viz epidemie cukrovky atd.). 

Lidé kolem koní jsou celý život zvyklí na aktivní stálý pohyb (a práci) a udržují se v kondici. Ale ne vždy to znamená, že jsou schopní jezdit, ať už kvůli kloubům, zádům, či jiným důvodům. Také jak člověk stárne, už je prostě opatrnější a křehčí. Přesto se mezi námi najdou výjimky, které jezdí aktivně i po 70. To je neskutečné a naprosto obdivuhodné.

U dostihových koní je takových „výjimek“ docela dost. Když v červnu vyhrál na malém závodišti v Irsku v malém handicapu koník Mountain Fox, vyvolalo to zájem médií. Jeho trenérem je totiž Frank Oakes, kterému je 80. Koně si sám jezdí (!) ve většině prací v pracovním týdnu, o víkendu mu s ním pomáhá dcera. Vzhledem k věku má v přípravě jenom jeho, ještě před několika lety jich jezdil denně více. Vítězného koně, osmiletého hnědého valacha, i vlastní, takže je jeho trenér i majitel. 

Podobný případ je Ronald Thompson, o kterém byla ATV natočena hezká reportáž, kterou můžete vidět zde.

Nejslavnější francouzští trenéři ještě nedávno dohlíželi či stále dohlíží na přípravu svých drahocenných svěřenců z koňského sedla. Jsou to fenomenální André Fabre (ročník 1945), Alain de Royer Dupré (ročník 1944) a Freddy Head (ročník 1947), kteří po dlouhá desetiletí byli a jsou součástí historie nejenom francouzského, ale i světového turfu. 

Americká žijící legenda a mnohonásobný šampión trenér D. Wayne Lukas (ročník 1935) loni prodělal covid-19, který ho na pár týdnů vyřadil z aktivního života. Vrátil se však zpět do sedla a aktivního tréninku svých koní hned, jak to bylo možné. Kdysi k tomu prohlásil: „Nemám žádný zájem na odchodu do důchodu v jakékoliv formě. Chci prostě jednoho dne umřít v sedle.“

Samostatnou kapitolou jsou „outrideři“. Tento termín označuje jezdce na koních chytající koně, kteří se zbavili žokejů na dostihové dráze během tréninků nebo přímo během mítinků. Je to nebezpečná, ale zároveň velmi záslužná práce. Na dráze se v ten moment pohybuje velký počet koní i lidí a bezhlavě lítající zvíře je nebezpečné nejen pro sebe, ale i pro všechny zúčastněné. Občas to končí bohužel i fatálně. A aby bylo riziko zredukováno na minimum, k tomu slouží právě outrideři a jejich koně. Zajímavé je, že i jejich „poníci“ (slangový výraz) jsou často bývalí dostihoví koně. Jedná se o asi nejnebezpečnější práci v dostihovém provozu a o to více je fascinující, když tu práci vykonává starší nebo starý člověk.

Asi celosvětově nejznámějším takovým outriderem je Australan Kevin Wynne (ročník 1944), který prohlašuje, že jezdit bude, dokud nezemře. Tady je malá reportáž z letošního roku, ale proslavilo ho slavné „chytací“ video pár let staré, které můžete zhlédnout zde, to mu vlastně bylo 75 let. Úžasný kousek, že? Jestli se mu jeho přání splní, těžko říci, ale … podobně odešel ze světa Pál Kállai (ročník 1933), maďarská legenda.

Pál Kállai totiž jezdil dostihy až do posledního dne svého přebohatého života. Ve věku 73 let se na podzim roku 2006 naposled zvážil po dostihu, zkolaboval a už se neprobral k vědomí. Pál Kállai vyhrál svůj první dostih roku 1950 a jezdil až do roku 2006 v různých zemích planety, např. v Maďarsku, Německu, Slovensku, ČR, Švédsku, Švýcarsku, Kanadě a USA. I v posledním roce své kariéry vyhrával a do USA totiž emigroval ještě předtím, než tam přijely sovětské tanky. Tamní trenéři brzo rozeznali jeho talent. Jel dokonce i Kentucky Derby a jeho žákem byl Ron Turcotte, později slavný jako partner Secretariata. Pál Kállai vyhrál přes 3000 dostihů a je nejstarším vítězem klasického dostihu na světě, když roku 2003 ve svých 70(!) letech vyhrál maďarské St. Leger s Miecislawem.

Rozhovor s ním z roku 2006 je dostupný k přečtení ZDE a byl učiněn k příležitosti návštěvy Pála Kállai ve Velké Chuchli 17. září. Návštěva byla samozřejmě pracovní. Pál Kállai o necelý měsíc později již nežil. Jeho entusiasmus a chuť do života ovšem zůstanou nezapomenutelnou součástí barevného světa turfu.

A co u nás?

Nejstarším vítězem Velké pardubické byl dlouho ojedinělý Vladimír Hejmovský na Salvatorovi roku 1951. VP měl jezdit i další rok, ale údajně spáchal sebevraždu během výslechu StB. Problém byl totiž v tom, že byl někdejším carským důstojníkem a po těch komunisté neúprosně šli a cíleně je likvidovali.

Když Josef Váňa (ročník 1952) vyhrál na Tiumenovi roku 2011 třetí Velkou v řadě, zbývalo mu také pár dní do 59. narozenin, do historie VP jsou tedy vepsáni oba pánové jako nejstarší vítězové. Letos je panu Váňovi 69 let, stále aktivně jezdí koně v tréninku a nikdo nepochybuje o tom, že tomu tak bude v dalších letech. Dostihy však již nejezdí.

Všichni, o kterých zde byla řeč, mají jedno společné. Aktivní sportovní život od mládí, takříkajíc byli „v jednom kole“ a k tomu samozřejmě vlastní naprosto neuvěřitelný genofond a vůli. A také hodně štěstí, že je nepotkaly úrazy, které by možnost ježdění omezily nebo přímo znemožnily.

A na závěr bych se ráda zmínila o Její královské výsosti, britské královně Elizabeth II (ročník 1926), která letos oslavila neuvěřitelných 95 let a ještě loni jezdila na koni, mimo jiné také společně se svým manželem. Video zde.

 

A co vy, znáte lidi, kteří jezdí i po svých 70. narozeninách na koni?

Podobné články

Zástupci sázkové společnosti Tipsport a Jockey Clubu České republiky oznámili prodloužení exkluzivního partnerství na dostihové sezony 2024 a 2025.

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…