Ty smutné časy, kdy se neběžela Velká pardubická

4. 10. 2020 Eva Holubcová Autor fotek: © archiv A. Blechové, Moniky Diego Salvatore, Dagmar Macha?ové

Letos byla Velká pardubická dlouho v ohrožení. Podle posledních informací se konat bude, ale bez diváků. Není to nakonec taková tragédie, jak by se mohlo zdát, když se totiž Velká předtím z politických důvodů nekonala, vždy následovala velmi špatná léta. Bylo tomu jak v roce 1914, tak i roku 1938, a nakonec i 1968. Takže si ji pojďme užít u televizních obrazovek!

Letošní rok je rokem, kdy životy všech na této planetě do nějaké míry ovlivnil a ovlivní COVID-19. Dotklo se to i jezdeckých sportů a dostihů, kdy byly bez náhrady rušeny akce, nebo přesouvány na pozdější termín.

Covid-19 a Velká Pardubická 2020

Kultovní Velká pardubická čelila v posledních týdnech značné nejistotě, zda a jak se bude konat. Nebylo jasné, zda se budou konat sportovní akce s diváky (a kolik jich bude vůbec povoleno) nebo bez a za jakých podmínek se budou moci akce konat. To přinášelo značnou nejistotu pro organizátory pardubického dne, i kvůli sponzorům. Náklady na pořádání dne jsou totiž dle organizátorů ve výši přes 13 miliónů korun. Postupně vykrystalizovalo, že se akce mohou konat, pokud nepřekročí určitý počet osob potřebných při organizaci sportovního dne a jsou dodržena bezpečnostní opatření. Rozhodnuto ze strany Dostihového spolku pak bylo definitivně 2. října, po dohodě s hlavní hygieničkou ČR Rážovou. Poběží se! Sice bez diváků, ale poběží se a to je to hlavní.

Soubor podmínek a hygienických opatření naleznete pod tímto odkazem.

Historie

Není to poprvé ani naposled, kdy je její konání v ohrožení. Velká pardubická se koná od roku 1874, ale v dlouhé historii samozřejmě byla ovlivněna nejen počasím, ale hlavně politickými, tragickými událostmi. Celkově se neběžela v letech: 1876, 1908, nepřetržitě za sebou pak v letech 1914 až 1919 (6x) a 1938 až 1945 (8x) a 1968. Tedy celkem 17x se nekonala!

Zajímavé je, že počasí hrálo roli jen 2x, 15x to byly ryze politické důvody.

Hned v třetím roce existence VP, roku 1876, udeřily nečekaně tuhé mrazy, které způsobily, že dráha byla přímo nebezpečná. 14 přihlášených koní, včetně posledního vítěze Briganda (ten později vyhrál ještě dvakrát), tak zůstalo doma v boxech.

Podobná situace se opakovala i roku 1908, kdy v den konání VP 8. listopadu teploměr ukazoval - 15 °C! Dráha byla samozřejmě promrzlá a dostihy byly tak odloženy o týden. Jenže mrazy přetrvávaly, tak se ani tento ročník nakonec nekonal. A z tohoto důvodu se také rozhodlo, že příští ročníky se budou konat v říjnu.

V letech 1914 až 1919 se Velká pardubická nekonala kvůli první světové válce. Většina potenciálních startujících v ten čas tak či onak bojovala za jednu ze stran největšího válečného konfliktu v historii lidstva. Výsledkem byla nejen porážka Německa, ale i rozpad Osmanské říše a Rakouska-Uherska, ale i nástup komunistů v Rusku. A také vzniklo mnoho nových států. Jedním z nich bylo i Československo. 

Roku 1919 mělo mladičké Československo tolik jiných starostí, než řešit Velkou pardubickou. Jednou z těch starostí byla třeba dnes prakticky neznámá a zapomenutá kratičká válka s Polskem o území. Také připojená Podkarpatská Rus musela být prvně spravována vojensky. Nesmíme zapomenout ani rozsáhlé společenské změny (mj. pozemková reforma), které následují po každé změně režimu a vždy ovlivní všechny, včetně koní. Nově vzniklý Československý Jockey Club se rozhodl uspořádat Velkou pardubickou po dlouhatánské pauze až roku 1920. Bohužel přetržená kontinuita v překážkovém provozu byla dosti znát a první VP roku 1920 dopadla smutným debaklem (pouze šest startujících a vítězný Jonathan byl jednou provždy diskvalifikován, protože nedodržel maximální možný čas, i když se později ukázalo, že kurz dostihu byl o 500 m delší...). Postupně se situace v dostihovém provozu zlepšila a nejskvělejší hodinu mezi dvěma světovými válkami Velká pardubická zažila roku 1937.

Nejskvělejší hodina roku 1937

Vítězství plavé Normy s Latou Brandisovou nemohlo přijít v lepší chvíli. Je nutné si uvědomit, že jeden z nejpostiženějších států Velkou hospodářskou krizí v 30. letech bylo jak Německo, tak i Československo. Ekonomická krize doznívala dlouho a souběžně zde byla i vleklá politická a národnostní krize. Těžko popisovat dusnou atmosféru a nejistotu, kterou tehdy lidé jistě museli zažívat. Lata Brandisová s Normou startovala proti pěti německým koním a jezdcům, kteří byli favorizováni. Politika sice do dostihů rozhodně nepatří a už vůbec nelze kádrovat sportovce, důležitý je sportovní výkon a sportovní chování. Jenže ať už chceme nebo nechceme, nálada ve společnosti se odráží i ve sportu. Výhra českého koně a jezdce byla tedy přijata velice bouřlivě. Bohužel to byla na dlouhou dobu poslední Velká.

Další dlouhá pauza… 

Nálada ve společnosti byla odůvodněná. Mezi lety 1938 až 1945 se Velká pardubická nekonala vinou politiky. Dějiny totiž zase poskočily, roku 1938 jsme vinou Mnichovské dohody přišli o pohraniční území a brzy i zbytek republiky byl obsazen (15. 3. 1939), takže vznikl Protektorát (1939–1945) a následně vypukla druhá světová válka, kteréhožto konfliktu se zúčastnila prakticky celá planeta. Dostihy se sice obecně konaly, pokud to šlo, ale ne Velká pardubická. Ta měla nakonec dlouhých 8 let pauzu, což je dosavadní rekord a doufejme, že i jednou provždy poslední. Málokdo tehdy v roce 1937 mohl tušit, jaké temné časy přichází.

Obnovení Velké pardubické

První ročník se konal roku 1946. Bylo velice obdivuhodné, jak rychle se společnost vzpamatovala a jak rychle byla znovuobnovena tradice, protože dráha byla v důsledku válečných událostí nejen neudržovaná, ale i zničená při bombardování. Velice milá byla návaznost na předchozí ročník 1937, neboť startovala i vítězka poslední ročníku Lata, a to se synem Normy, jménem Nurmi. Jejich pouť dostihem skončila na Taxisu a vítězem se stal kůň jménem Titan.

I přes značné společenské otřesy a další změnu režimu roku 1948 pořádání Velké pardubické bylo nepřerušeno až do nešťastného roku 1968.

1968

21. srpna 1968 bylo Československo vojensky obsazeno spřátelenými armádami v rámci „bratrské výpomoci“ a v materiálech o Velké pardubické vydaných před rokem 1989 tento rok vlastně „neexistuje“. Jak korektně okomentovat „bratrskou výpomoc“ a jeden z hlavních důvodů, proč se nekonala? Vítězství sovětského koně by totiž v téhle extrémně napjaté situaci roku 1968 mohlo být nebezpečnou jiskrou. Ne nadarmo se toho obávali, neboť v předchozích letech sovětští koně vítězili často (nepřetržitě v letech 1957 až 1962, 1964 a 1967). Nebyla zrušena jen Velká pardubická, podobný osud potkal i mnohé jiné sportovní akce. Do poslední chvíle se samozřejmě doufalo v to, že se Velká poběží. Jenomže se tak nestalo. A oficiálně se to údajně oznámilo až 6. října…

A tak přišel Korok

Koněm, který pomohl Velké pardubické do nové etapy roku 1969, nebyl nikdo jiný, než legendární Korok. Ten byl nachystaný do Velké už právě roku 1968 jako šestiletý. V roce 1969 šel podobně jako tehdy Norma s Latou proti pěti koním z nepřátelsky vnímané země, tentokrát ale SSSR. Favoritem byl samozřejmě vítěz z roku 1967, sovětský Dresden. On a další čtyři startovali v nepřátelsky naladěné atmosféře 40tisícového publika a určitě jim to nepomohlo. A přenos byl přenášen živě Čs. televizí…

Politika, jak jsme už psali výše, do dostihů nepatří, ale zde sehrála zase roli. A uvědomoval si to dobře i na dostizích přítomný československý prezident Ludvík Svoboda. Po slavném, prvním vítězství Koroka ve Velké pardubické 1969 řekl jeho jezdci Václavu Chaloupkovi jen: „Chlapče, ty ani nevíš, jaký jsi nám vytrhl trn z paty.“

Od té doby se konala vždy každý rok, ať už se dělo cokoliv. Od roku 1968 muselo uplynout více než půl století (konkrétně 52 let), aby byla znovu v ohrožení.

Jubilejní 130. ročník se poběží, byť bez diváků. Ale buďme aspoň za to rádi. Koneckonců, máme rozhodně lepší vyhlídky na budoucnost, než tehdy lidé v letech 1914, 1938 a 1968.

Podobné články

Zástupci sázkové společnosti Tipsport a Jockey Clubu České republiky oznámili prodloužení exkluzivního partnerství na dostihové sezony 2024 a 2025.

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…