ROZHOVOR: Vítěz Velké pardubické 1992 Jaroslav Brečka

15. 6. 2022 Tisková informace Autor fotek: Archiv Dostihový spolek Zdroj: Dostihový spolek URL zdroje: zavodistepardubice.cz
Jaroslav Brečka
Jaroslav Brečka

„Na Taxis cválej poslední, řekl trenér, a já jel první,“ vzpomíná na 30 let staré vítězství ve Velké pardubické s Quirinusem Jaroslav Brečka, kterému nikdo z lidí, kteří se pohybují kolem dostihových koní, neřekne jinak než Čiko. „To byl nejkrásnější zážitek za celý můj život,“ přiznává dnes šestapadesátiletý žokej a trenér.

V roce 1992 se Železník s Josefem Váňou v sedle pokoušel o zisk rekordního pátého vítězství ve Velké. Jenže ten rok bylo všechno jinak. Velkou pardubickou poprvé sponzoroval výrobce koňaků, francouzská firma Martell, a dráha nepatřila jen koním a jezdcům, ale také nespokojencům, kteří přišli přímo na dráhu vyjádřit svůj názor na překážkové dostihy. A ten dali najevo právě ve chvíli, kdy koně nabírali rychlost při nájezdu na Taxis. Koně tak rozhodil neklid před obávaným skokem a pouť mnohých tam také skončila. Mimo jiné zde přišel o šanci na rekordní vítězství Železník.

Od Taxisu se tempa dostihu ujal slovenský zástupce Quirinus s žokejem Jaroslavem Brečkou v sedle, který pak odtáhl prakticky celý dostih. Čiko s radostí vzpomíná na rok 1992, kdy procválal jako první cílem. Ostatně jak říká – proto jezdí do Pardubic, aby si ho ještě někdy zopakoval. „To je adrenalin, který vchází do každého žokeje. A kdo to jednou zažije, ví, co to znamená a chce to zažívat znovu a znovu a znovu.“

Jaký byl Quirinus na ježdění?
Hektický. Byl to puller. Milerád chodil zepředu. Trenér mi řekl, ať jedu na Taxis jako poslední, a já ho skákal jako první. Byl strašně chtivý a poctivý. A moc rád skákal. Takový hýřivý kůň.

On se ale neúčastnil jen Velké pardubické?
Ano, on byl ještě dvakrát ve Velké liverpoolské. Rok po vítězství ve Velké neprošel veterinární kontrolou. Ne že by kulhal. On měl opalované nohy, to se dřív dělalo. Ale to se veterinářům nelíbilo, proto ho nepustili. Protože byl kůň ve formě, začali jsme řešit jeho start ve Velké národní v Liverpoolu. Museli jsme najít sponzory, což se podařilo. Quirinus šel tehdy do Anglie na tři měsíce, absolvoval tréninky a se mnou dokonce dostih ve Windsoru, byli jsme spolu čtvrtí.

Jak pro vás skončila Velká národní?
Dostih byl forštart. Tedy dvakrát se nepodařilo odskočit, třetí start byl pokažený, polovina koní odstartovala, druhá půlka nešla. Já byl mezi těmi prvními a jel jsem. Po prvním kole jsem viděl startéra, že mává vlajkou, že start není, tak jsem valacha zastavil.

A druhý pokus?
I napodruhé se nám podařilo sehnat sponzora – Naftu Kbely. Byla strašně hluboká půda a Quirinus nosil největší váhu. Spadli jsme na největším skoku – Chairu.

Máte teď takového Quirinuse ve stáji?
Mám. Stara. Jen se stále musí učit klidné dostihy, proto musí startovat v Pardubicích. Mezi koňaři se říká, že je to ryba. On vidí všechno nad sebou i pod sebou, vpravo i vlevo a možná že vidí i letadlo, jak letí (smích). On je specifický v tom, že s tím rychlým pohybem dokáže vyrobit v luftě neuvěřitelné kusy.

S tím souvisel i průběh loňské Velké pardubické?
Na dvojce uviděl lajnu z pilin a už měl nohy vedle. K tomu zátěž na jednu stranu a malé sedlo a už to bylo celé mimo po celý dostih.

Kdyby se toto nestalo, určitě jste dopadl lépe, než na 6. místě…
Já to vím. Kůň byl ve formě.

Po první kvalifikaci máte jistou účast v letošní Velké pardubické jak se Starem, tak Kaiserwalzerem. Jak jste spokojený s jejich výkonem?
Koně se šli v první kvalifikaci jen proběhnout. Dostih byl poctivý, parádní. Na to, kde zatím v tréninku jsme, jsem byl velmi spokojený.

Spojení Patricka Mullinse a Kaiserwalzera se opakuje, takže spokojenost?
Byl dál než u čtvrtého skoku (v loňské Velké pardubické skončil za Taxisem). Došel do cíle. Kdyby se Patrick nechtěl vrátit, tak sem na pozvání nepřiletí. Děkuji panu majiteli, který dokázal jeho let zprostředkovat, a investoval do další dostihové zkoušky Kaiserwalzera s Patrickem Mullinsem.

Letos jste dokonce Patricka Mullinse viděl naživo v Cheltanhamu…

Ano, byl jsem tam osobně. Viděl jsem, jaké výsledky tam podával. Vím, co umí a co v něm je. Už nechci jít cestou „tenhle žokej bude možná do Velké volný“. Chci, aby ho jezdil ten, kdo ho bude jezdit v kvalifikaci a celou sezonu.

Půjde tedy ještě jednu?
To záleží na něm. Kaiserwalzer je moc dobře živitelný. Když má vyšší váhu, tak pak dostihy tolik nedává. V práci se to s ním nedá udělat tak, aby váhu stlačil dolů. Lepší je jít s ním předdostih, aby stlačil váhu. Pokud bude váha ok, šel by čtvrtou kvalifikaci.

Takže jezdecké obsazení na Kaiserwalzerovi je jasné. Komu svěříte Stara?
Stara bych měl jezdit já. Pokud by ale byl volný Lukáš Matuský, jezdil by jako jednička stáje tohohle hřebce on. Já jsem takový zástupce. Lukáš je ale nyní na takové úrovni, že si může vybírat z deseti koní.

Foto Tomáš Holcbecher/TMM
Podobné články

Zástupci sázkové společnosti Tipsport a Jockey Clubu České republiky oznámili prodloužení exkluzivního partnerství na dostihové sezony 2024 a 2025.

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…