Dražba tady chyběla

7. 10. 2009 Martin Cáp Autor fotek: Šárka Votavov

Myšlenka uspořádat v Česku dražbu napadla Tomáše Jandu během stáže v Irsku před několika lety. Od té doby investoval mnoho energie a času, aby realizoval projekt, na který se mnozí zpočátku dívali se skepsí. Ve spojení s pardubickým Dostihovým spolkem postavil na nohy aukci, na níž se skutečně prodávali koně a jež plnila stránky celostátních médií.

Před druhým ročníkem Středoevropské dražby anglického plnokrevníka připravil tuzemské scéně příjemný šok v podobě nabídky ročků z Irska a Polska. Naplňuje tak své přesvědčení, že pro skutečně nové a nosné věci se najde místo i v době ekonomické krize.

Jaký je hlavní posun dražby oproti loňskému prvnímu ročníku?

První věc je určitě kvalita koní v katalogu a posílení zahraniční účasti. Pokud loni byly v katalogu dvě, tři potenciální hvězdy, letos jich je hned několik. Ať už jsou to koně z Polska, kteří jsou blízcí příbuzní špičkových koní běhajících v Česku včetně těch výjimečných jako Age of Jape nebo Determinacja, nebo ročci z Irska. Ti představují na tuzemské poměry velmi zajímavou kvalitu, neboť irští chovatelé se snaží nalézt nový trh a mají velký zájem se tady prosadit. Sečteno a podtrženo se dá říci, že se podařilo vybrat kvalitní koně, kteří mají dobrou šanci patřit u nás ke špičce. Navíc se dražba posílila i po stránce kvantity. V katalogu je 60 lotů, včetně koní v tréninku s potenciálem do překážkových dostihů.

dražbaCo se týká organizace, byly mírně upraveny přihlašovací a dražební podmínky, došlo k určitému snížení poplatku. Jinak se nic zásadního nemění, protože podmínky vycházejí z pravidel dražeb v Baden Badenu a na britských ostrovech, kde je vypilovávali dlouhou dobu a těžko tam najdeme nějaké mezery. Pokusili jsme se dál rozvinout značku dražby, nyní už má vlastní logo i pravidelně aktualizované internetové stránky, kde je vedle všech formulářů a novinek ke stažení i dražební katalog. Jinak jsme samozřejmě pamatovali na řadu drobností, které loni nebyly optimální a snažili jsme se je vylepšit. Pro návštěvníky bude určitě příjemnou změnou zrušení vstupného.

Náznaky, že Středoevropská dražba chce časem posílit mezinárodní účast, byly patrné už loni...

Ano, už na prvním ročníku dražby byli nabízeni dva polští koně, kteří se nakonec neprodali kvůli příliš vysokým rezervním cenám. Letos se zúčastní elitní chovatelé jako Strzegom či Moszna, někteří z nich se byli loni v Pardubicích podívat. Velkou práci zde odvedl pan Bober. Podobnou cestou by se mohly v budoucnu ubírat kontakty například s německými chovateli. Tentokrát budou v Pardubicích například zástupci hřebčína Fährhof, kteří také zvažovali nabídku několika koní, ale nakonec usoudili, že by to bylo příliš narychlo. V příštích letech však mohli přivézt koně.

Velkým jménem je také irský hřebčín Oak Lodge, jak vůbec došlo k jeho účasti?

Je to jeden z předních irských chovatelů, pomohly mi osobní kontakty a zejména agentura Actionhorse, které dělám zástupce pro střední Evropu.

Dá se říci, že zejména díky zahraničním prodejcům se těžiště letošní dražby více posunulo k ročkům?

Ano, největší hvězdy jsou tentokrát zastoupeny v kategorii ročků. Je pravda, že jsem osobně čekal o něco více koní v tréninku, protože mi řada majitelů během roku hlásila, že pošlou některé koně ze stáje. Nakonec je však buď prodali dříve, nebo si prodej rozmysleli, takže si umím představit, že nabídka koní v tréninku by mohla být ještě silnější. V Česku zatím ještě stále přetrvává určitá nechuť prodávat koně v tréninku, udělat ve druhé části sezony určitou „inventuru". Týká se to i větších stájí, které se snaží soustředit téměř výhradně na velké dostihy, a přesto si drží i koně horší výkonnosti, za které by mohli dostat relativně slušné peníze a ty investovat do nových nákupů.

Pro prestiž každé dražby je důležitým kritériem úspěšnost prodaných koní na dráze. Jak si v tomto ohledu vedl první ročník?

Určitě jsme spokojeni, koně z loňského katalogu podávají velmi dobré výkony. Nejdražší Siran se zařadila do špičky dvouletého ročníku a vyhrála hlavní předzkoušku Ceny zimní královny v Mostě, za 40 000 korun prodaná Lindau zaznamenala sérii tří vítězství za sebou a výrazně poskočila v průběžném handicapu. Před dražbou prodaný Tammy n'Classy se umístil v grupových dostizích v Itálii, další překážkář Datiffo po změně majitele dvakrát vyhrál a bodovat dokázali i slovenští Winix a Pistenteufel. Vítězů je skutečně velké množství. Několik dalších nadějných koní, které jsme prodávali jako ročky, ještě nestartovalo, ale předchází je dobrá pověst z tréninku.

Vysvětleme jednu věc, která je v zahraničí běžnou praxí: Mluvíte také o koních, kteří byli v katalogu, ale z různých důvodů se nedostali do ringu.

Samozřejmě, to je běžné všude. U dražeb koní v tréninku se podíl koní, kteří nakonec na dražbu nedojedou, pohybuje často kolem třiceti, čtyřiceti procent, u dražeb ročků to bývá menší číslo. Nejčastějším důvodem, proč se koně nedostaví, je prodej, což je většinou velká zásluha uvedení v dražebním katalogu.

Jak se daří Středoevropské dražbě těžit ze skutečnosti, že se koná jako součást sledovaného dostihového víkendu, na který míří řada velkých stájí?

Vidím to jako ideální spojení. Je to atraktivní i pro lidi ze zahraničí, že mohou spojit dražbu se sledováním dostihů. Do Pardubic například přijede řada Irů, pro ně tady může být zajímavý trh pro překážkové koně.

Může podle vás v budoucnu vzniknout skupina kupců z Anglie a Irska, kteří sem přijedou na dostihy, na dražbě se jim zalíbí konkrétní kůň, oni ho koupí a nechají v českém tréninku, neboť to pro ně bude cenově výhodné?

Určitě, to můžou být nejen Angličané a Irové, ale také Němci nebo Italové. Umím si to představit, už loni tady bylo několik lidí, kteří se o to zajímali. Málem koupili koně po dražbě, nakonec to nevyšlo spíš z nějakých důvodů, že se nedohodli na ceně nebo se jim kůň nelíbil zdravotně. Může to být jedna z cest, náznaky nebo kontakty tady jsou.

Pro řadu turfmanů, kteří pamatují někdejší československé dražby, bylo loni v Pardubicích určitou novinkou, že odpadly dražební terčíky s čísly a že se draží klasickým způsobem, známým ze zahraničí. Jaké byly ohlasy?

Ptala se mě na to řada lidí. Myslím si, že náš způsob je standardní na všech dražbách v rozvinutém dostihovém zahraničí a také je mnohem jednodušší a příjemnější pro kupující, že se nemusí dopředu nikde registrovat a platit nějaké zálohy. Můžou se rozhodnout třeba i na poslední chvíli.

Což se loni několikrát stalo...

Je to tak a někteří takto zakoupení koně jako třeba Lindau, která zřejmě nebyla v předvýběru kupce, běhají velmi dobře. Vnímám jako pozitivum, že dražit může každý, kdo se k tomu rozhodne. Samozřejmě s tím, že pak za to nese veškerou zodpovědnost, to už je klasicky ošetřeno a kupec po vydražení předkládá průkaz a podepisuje smlouvu.

Ne všichni zájemci o koně loni využili možnost prohlédnout si je před dražbou ve stáji a eventuálně si je nechat předvést. Jaké jsou v tomto ohledu možnosti?

Je možné vidět koně venku, v kroku, případně v klusu a nechat si ho vyšetřit veterinářem v rozsahu dle přání majitele. Zájemce by si určitě měl vyhlédnutého koně nechat předvést aspoň venku v kroku, případně základní veterinární vyšetření... Nějaký ideální postup neexistuje, každý agent nebo zájemce vybírající na dražbách má trochu jiný postup, ale bezesporu platí, že je lepší vidět koně dopředu.

Jak si čeští kupci zvykli na praxi rezervních cen?

Myslím, že bez problémů. Forma dražení s rezervní cenou je standardní na všech dražbách na západě, pro obchod s plnokrevníky je to ideální způsob. Rezervní cenu si jako prodávající samozřejmě stanovit nemusím, pokud chci svého koně prodat za každou cenu, případně můžu dražit proti a rozhodnout se na poslední chvíli, zda koně za danou cenu prodám či nikoli. Pokud si určím rezervní cenu, měla by být rozumná. Tomu odpovídá i systém poplatků, který je nastaven tak, aby omezil případné spekulování. Je důležité, aby byla skutečně šance koně prodat a aby se dražení nezvrhlo ve frašku.

Klíčem k úspěchu, tedy prodeji, je tedy věcné odhadnutí rezervní ceny?

Dá se to tak říci, ten odhad je na každém prodejci. Je to teď hodně vidět ve světě na srovnání loňských a letošních dražeb. Loni bylo poměrně vysoké procento neprodaných koní, protože byli prodávající zvyklí na ceny z předchozích let a při nastavování rezervních cen nezohlednili krizi. Koně nebyli prodaní a nakonec to uškodilo všem - majitel nenakoupil, prodávající neprodal. Letos jsou prodávající na většině dražeb realističtější a procento prodaných koní je opět vysoké, i když to v praxi znamená nižší ceny.

Rezervní cena je sice tajná, ale licitátor může dát zájemcům na vědomí, zda je prodej v danou chvíli reálný.

Určitě, dražební společnost Tattersalls Ireland dokonce přímo ukazuje, zda už kůň dosáhl rezervní ceny a v takovém případě se objeví na tabuli slovo „selling". To jinde není, ale licitátor může určitě naznačit, zda rezervní ceny již bylo dosaženo, případně jestli se k ní pomalu blíží. To je vždy zájmem všech, pomoci co nejlépe prodeji.

Cena, za kterou je přiklepnut plnokrevník, beze zbytku naplňuje představu trhu?

V podstatě je to nejférovější cena. Odvíjí se od poptávky a nabídky, plnokrevník se nedá prodávat podle nákladů. Prodejce chce samozřejmě vydělat, ale plnokrevník se neprodává jako housky nebo auta. Jeho cena může činit jeden den dva tisíce eur, druhý den vyhraje pravý bratr grupu jedna a cena se vyšplhá na 200 tisíc. Cena odklepnutá na dražbě je v podstatě reálná. Může se přirozeně stát, že je právě nedostatek kupců a to se projeví na nižší ceně. Tam je pro prodejce důležité, aby věděl, co si může dovolit. Cena se utváří trhem a může se výrazně měnit podle více ukazatelů.

Zmínili jsme krizi. Ještě před několika lety bylo nepředstavitelné, že by přední chovatelé z Irska měli zájem prodávat své koně v daleké České republice.

Je to určitě důsledek krize, před několika lety by o tom vůbec neuvažovali, protože by své koně bez problémů prodali doma za vysoké ceny. Tehdy byl naopak nedostatek koní, kupci doslova rvali chovatelům ruce a platili jim někdy až přemrštěné částky. Nyní je však trh přesycen, obrovské množství ročků v Anglii a Irsku je prakticky neprodejné, nikoli z důvodu jejich kvality, ale prostě kvůli nedostatku kupců. Krize z nadprodukce by sice stejně jednou přišla, ale bohužel došlo k souběhu s ekonomickou krizí.

Kdybyste se na letošní Středoevropskou dražbu podíval očima agenta, co byste svým klientům doporučil?

dražbaZ každého úhlu pohledu je tady k mání něco zajímavého. Mezi ročky je vysoká kvalita, původově vynikající koně, které určitě budu svým klientům doporučovat. Co se týká koní v tréninku, tam se dá říci, že mimořádně zajímavým koněm je například dvouletá Serena. Je to klisna, která lehce vyhrála dostih třetí kategorie a v září skončila čtvrtá v Ceně zimní královny. Je to momentálně asi nejlepší klisna českého chovu v ročníku a má potenciál i na příští rok, je absolutně zdravá. Dále je tam několik dalších koní v tréninku, kteří mají myslím větší potenciál, než dosud ukázali, a to z pohledu rovinových i překážkových možností. Dobře zastoupena je prakticky každá kategorie koní.

Plné znění rozhovoru a další zajímavé materiály k pardubické dražbě si můžete přečíst v Dražebních novinách, které vycházejí ve středu a můžete si je zdarma stáhnout ve formátu PDF z oficiálních stránek www.jandabloodstock.cz/drazba a najdete je přiložené i zde pod článkem!

13 tipů z dražebního katalogu 2009

Katalog druhého ročníku Středoevropské dražby anglického plnokrevníka čítá šedesát jmen a mimo plemeníků pokrývá snad všechny kategorie plnokrevníků. Předem určovat potenciální hvězdy dražby by bylo poměrně ošemetné, neboť každý kupec míří na dražbu s vlastními cíli a preferencemi. Přinášíme však v abecedním pořadí několik tipů na loty, které mají veškeré předpoklady postarat se v Pardubicích o rozruch.

Age Of Love (POL) - lot 42

Načasování prodeje roční hnědky z polského SK Strzegom nemohlo být lepší. Klisnin polobratr Age of Jape (Jape) si pět týdnů před dražbou připsal jako sedmý kůň v historii českou Trojkorunu a celkem vyhrál pět klasických dostihů včetně dvou derby. Otcem Age of Love je navíc Tribal Instinct, další vítěz Trojkoruny a český Kůň roku. Více klasického potenciálu v jednom rodokmenu lze najít jen stěží.

Bremen Club (POL) - lot 22

Roční hnědák má hvězdný překážkový původ. Jeho polobratrem je Bremen Plan, vítěz loňské Ceny Vltavy a jeden z favoritů letošní Ceny Labe. Otec Enjoy Plan se v překážkovém sportu proslavil šampiony Koloradem (Gran Premio Merano), Ducem (Gran Corsa Siepi Di Milano) a Cieszymirem (Cena Labe).

Daxania (POL) - lot 32

Roční ryzce z chovu SK Moszna udělala na českých drahách více než skvělé entrée její polosestra Determinacja, nejlepší tříletá klisna sezony 2008, dvojnásobná vítězka Oaks a členka elity svého ročníku od dvou do čtyř let. Otcem Daxanie je výborný otec rovinových, ale zejména překážkových koní Enjoy Plan.

Lailah (CZE) - lot 35

V historicky nejúspěšnějším domácím hřebčíně Napajedla narozená hnědka je první a dosud jedinou dcerou plemeníka Relaxed Gesture, vítěze Pattision Canadian International (Gr.1). Matka Latinita dokázala třikrát zvítězit a opakovaně se umístit v klasických dostizích, její potomstvo je úspěšné na rovině i překážkách.

Maoba (CZE) - lot 46

Jediné hříbě na dražbě je dcerou výborné překážkářky Modřenky, páté z Velké pardubické. Otec Bear King je vítězem devíti dostihů včetně Badener Meile (Gr.3).

Mr Lando (CZE) - lot 39

Dvouletý ryzák je nositelem vynikajícího překážkového původu, jeho polobratrem je vítěz Velké ceny Itálie a šestý z Velké pardubické Mr Land. Otec Laroche je vítězem německého derby a polobratrem Landa, který dal vedle četných vítězů Gr.1 také fenomenálního italského překážkáře Sharstara, vítěze Gran Premio Merano.

NN (Black Sam Bellamy - Larana) - lot 40

Před dvěma týdny usedla hnědka Linda na trůn dvouletých klisen vítězstvím v Ceně zimní královny, nyní přichází do dražebního ringu její pravý bratr, který byl narozen a odchován v Irsku. Otec Black Sam Bellamy vyhrál mimo jiné Gran Premio del Jockey Club (Gr.1) a patří k nastupující generaci evropských plemeníků.

NN (Refuse To Bend - Wild Winner) - lot 37

Roční hnědka z chovu Oak Lodge Stud patří k rodokmenově nejatraktivnějším koním letošní dražby. Je dcerou klasického vítěze a šampiona mílařů Refuse To Bend a black-type klisny.

NN (Sholokov - Arganta) - lot 34

Možná nejlepší roček českého chovu v letošním roce, jehož původ nepostrádá aktuální doporučení. Dcera klasické vítězky Arganty a plemeníka Sholokhova, který má letos v Evropě Gr.1 a klasickou vítězku, je totiž polosestrou šampiona dvouletých hřebců a druhého z Českého derby Arcibalda.

Patrin (CZE) - lot 17

Dvouletý hřebec s velkým překážkovým potenciálem. Matka Panenka pochází z rodiny fenomenálního Peruána, trojnásobného vítěze Velké pardubické. Úspěšnými otci překážkových koní jsou Capri i mateřský otec Mill Pond, který se v českém chovu blýskl jmény jako Kedon (mnohonásobný účastník Velké pardubické), Sord (Velká cena města Pardubic) či Varcas (Cena Vltavy).

Serena (CZE) - lot 28

Klisna z chovu hřebčína Napajedla prokazuje vysokou výkonnost už ve dvou letech, kdy se dokázala zařadit k elitě ročníku a před dvěma týdny se blýskla čtvrtým místem v Ceně zimní královny, tedy dostihu, který vyhrála její matka Sara. Původ Sereny obsahuje to nejlepší ze současného českého chovu, otec Rainbows for Life i mateřský otec Dara Monarch jsou mnohonásobnými šampiony plemeníků.

Step Dancer (CZE) - lot 31

Roční polobratr vynikající Stigmy, vítězky Bratislavské míle a klasicky umístěné šampionky českého chovu, je členem rodiny, která v hřebčíně Napajedla už dvě generace produkuje špičkové koně. Otec Rainbows for Life byl řadu let nejlepším plemeníkem působícím v Česku a mezitím má v chovu pokračovatele Ray of Lighta.

Suweren (POL) - lot 30

V SK Strzegom narozený roční ryzák je pravým bratrem klasického vítěze a jednoho z nejlepších vytrvalců na českých drahách Savignona. Otec Two-Twenty-Two dal také dalšího vítěze českého St. Legeru Urodose a vítězku Austrian Oaks Mosci Pannu.

Podobné články

Zástupci sázkové společnosti Tipsport a Jockey Clubu České republiky oznámili prodloužení exkluzivního partnerství na dostihové sezony 2024 a 2025.

Dostihy jezdí jedenáctou sezonu, přičemž prvních osm let absolvovala vždy jen pár startů za rok. Poté, co však před třemi lety nastoupila k trenéru…