„Zkazil“ se drezurní chov?

David Pincus, britská drezurní veličina, nedávno na stránkách britského časopisu Horse & Hound nastolil otázku směřování drezurního chovu. Stejně jako mnoho dalších komentátorů, i on naznačuje, že nejrůznější chovatelské svazy se dostaly na scestí, a že přes všechny ty roky selektivního chovu je nyní obtížné nalézt koně pro skutečný vrcholový výkon, zejména schopného piafy. Domnívá se, že výsledkem veškerého humbuku kolem licentace plemeníků a mistrovství pro mladé koně je to, že chovatelé preferují takové hřebce, kteří jsou schopni vyprodukovat hvězdy chovatelských soutěží pro mladé koně.
„Tříletí hřebci dnes musí vytvářet optický klam rovnováhy, energie a síly, ačkoliv pouze klušou na ruce."
Zde je odkaz na článek Davida Pincuse v Horse and Hound.
Pincus říká: „Dalším důvodem k obavám je trvalé směřování chovatelských svazů k jakémusi hypoteticky ideálnímu typu. Ignorují fakt, že Valegro, nejlepší drezurní kůň světa - téměř dokonalý ve svých fyzických schopnostech - je kůň naprosto odlišného typu, takového, který by byl při předvýběru hřebců odmítnut. To si vezmu raději coba. Aspoň půjde zapřáhnout, když neuspěje v drezuře."
Mladý kůň, jak by měl vypadat - ale dostane se na úroveň FEI? Isabell Bache a Fasine
Pojďme se podívat na nejlepší světové drezurní koně a posuďme, zda tato teorie sedí. Domnívám se, že problém je umocněn některými statistickými „pomůckami", stanovenými chovatelskými svazy a národními federacemi - jako jsou například německé chovatelské hodnoty FN, které mají tendenci preferovat mladé hřebce bez Grand Prix potomků před hřebci, jejichž potomci prokazatelně soutěžili na úrovni Grand Prix. A tak máme na prvních místech hodnocení FN Fürstenballa a Lissara - hvězdy soutěží pro mladé koně - zatímco hřebci jako De Niro nebo Breitling se spoustou GP potomstva se na nejvyšší místa žebříčku nedostanou.
Dalším problémem je, že existuje hodně „žebříčků" drezurních soutěžících, ale mnoho z nich svědčí pouze o tom, jak daleko (a jak často) jsou někteří jezdci ochotní cestovat v honbě za mašlí. To potom vede k tomu, že koně jako Valegro nebo Barolo, nová hvězda Charlotte Dujardin (tři Grand Prix, všechny přes 70 %), nestojí za zmínku, zatímco na sebe strhávají pozornost někteří, kteří jsou opravdu nezajímaví.
Začněme s naším zkoumáním právě u Charlottiných dvou koní. Valegro, jak David zmiňoval, je jen stěží v moderním typu, a vskutku, stejně jako mnoho jiných hvězd, byl při předvýběru hřebců KWPN odmítnut. Jeho otec, Negro, je opět krátkonohý podsaditý chasník. I když jeho otec Ferro je drezurní hvězda, mělo by být zmíněno, že Ferro zahájil svůj život jako skokan, a Ferrův mateřský otec je velmi významný holštýn, Farn. Otec matky Negra je Variant, další kůň tak trochu staromódního typu po plnokrevném Afrikaner ze skokové matky, vnučky dalšího významného holštýna importovaného do Holandska, Amora. Valegrův původ křičí SKOKY. Jeho matka je po Gershwinovi, T skokanovi po Voltaire, z matky po Nimmerdor s další holštýnskou krví v pozadí.
Hannoverský ryzák Barolo vypadá už o něco víc jako moderní drezurní kůň - což je ale spíš docela štěstí, neboť jeho otec, Breitling, má pověst hřebce produkujícího nesmírně talentované Grand Prix koně, kteří ale vypadají spíš obyčejně a staromódně, tak jako hřebec sám. Ale jestliže se mi Barolův otec hodí pro potvrzení mé teorie, že se drezurní chovatelé zbytečně příliš soustředí na uhlazený drezurní typ, původ jeho matky by mi ji mohl rozprášit, neboť na mateřské straně jde opravdu o soustředěný drezurní chov.
Charlotte Dujardin a Barolo
Jeho matka, Highlight, je po Hitchcock, po irském plnokrevném Hill Hawk, který se objevuje v celé řadě drezurních původů a je mateřským otcem všech Welt Hitů. Hitchcockova bába Baronesse (po plnokrevném Bleep) je matkou jednoho z raných vlivných drezurních hřebců hannoverské plemenné knihy - hřebce Bolero. Highlight je z klisny po Wenzel, dalším z drezurních hannoverských průkopníků, z klisny po Shogun, další plnokrevná krev. OK, neřekl jsem, že drezurní chov nemůže vyprodukovat drezurní hvězdu, ale prostě že v mnoha, ne-li ve většině případů, hraje svou roli silný příliv skokové krve.
Pojďme se rychle podívat na další vycházející hvězdu na drezurní scéně, Cosma, protože tam sedí má teze perfektně. Jedenadvacetiletý Sönke Rothenberger a devítiletý Cosmo se v německém drezurním týmu dostali až do Ria, když vykopli sezonu vítězstvím v Grand Prix v Jerezu, přičemž porazili britské týmové zlaté medailisty Carla Hestera s Nip Tuckem.
Cosmo je po současné skokové superstar světového parkuru, Van Goghovi, který právě získal bonus 250 000 EUR za vítězství v obou Grand Prix v Los Angeles i v Honkongu, a poté urval ještě daleko větší balík za vítězství v Šanghaji, to vše v sedle s Marco Kutscherem. Van Gogh je čistě skokového chovu po Numero Uno z Ramirovy vnučky z dcery Burrgraafa. Matka Cosma je podobně skokově prochovaná, po synovi Landadela, Landjonkerovi (Frühling v Holandsku), ač si můžeme připomenout, že Landadel byl otcem Leonarda da Vinci, jehož Sönkeho matka Gonnelien velmi úspěšně jezdila v mezinárodních drezurách. Dále v původu najdeme další skokovou krev díky Farnovi a Amorovi, i když bába je po Aktion, který závodil v mezinárodních drezurách - a vypadal jak holštýnský skokan - s Maďarem Gyulou Dallosem v sedle.
Sönke Rothenberger a Cosmo
A přesně tenhle skokový původ oslnil Sönkeho otce, bývalou drezurní hvězdu Svena Rothenbergera, ačkoliv poznamenává, že Van Gogh vykazoval i drezurní kvality:
„Po více než osm let držel nejvyšší drezurní známku v testu hřebců. Nebylo překvapením, že může dát i drezurní koně, v Holandsku jsou po něm někteří opravdu dobří drezurní koně. Věděli jsme, že v něm bylo něco speciálního, ne jenom jako ve skokanovi, je to spíše starý holštýnský chov, co se projevil. Tohle dělá speciální koně, ne pouze běžné. Ti koně mají velký pohyb, hodně elasticity a cítí se dobře ve svém těle, využívají všechny své svaly - tohle je důležité pro skákání, dobré skákání, že se kůň uvolní, netuhne. Mají sílu nést váhu, ale také výrazné chody, mají opravdu dobrý cval a to je to, co opravdu miluji."
Zběžný pohled na původ několika dalších drezurních hvězd posledních let znovu ukazuje koně, kteří přicházejí zvenku drezurní „škatulky". Salinero byl odchován pro skoky, a jeho bratr skutečně skákal na olympiádě. Totilas byl po Grand Prix drezurním hřebci, Gribaldim, ale jeho matka byla poctivý skokový chov: Nimmerdor, Marco Polo, Amor.
Aktuální světová jednička, Desperados, je naopak očividně produktem specializovaného drezurního chovu. Je po skvělém De Niro z klisny po Wolkenstein II, s mírně levičáckým přídavkem francouzského angloaraba Matcho, který mu dal tu krásnou černou srst. Ale - a to mohou potvrdit jen roky budoucí - můj pocit je, že pokud vyprodukuje v budoucnu drezurní hvězdy, budou z pořádně atletických matek s notnou příměsí skokové krve.
Podobně poctivě drezurně prochovaný je i aktuální nejlepší kůň holandského hodnocení, Voice, po De Niro z klisny po Rohdiamant, z matky po jedné z prvních holandských drezurních hvězd, trakénovi Doruto - s jenom špetkou Amora v pozadí.
Připomíná mi to sice posměšek Dorothy Parkerové mířený na Alexandera Wallcotta - není třeba odvahy k tomu sednout si na plot, stačí pořádně tlustej zadek - ale jsem nucen říci, že i když s Davidem Pincusem souhlasím, že většina licentovaných hvězdných hřebců a šampionů ze soutěží pro mladé koně se nikdy nedostane do žebříčků Grand Prix, prozkoumání hrstky současných vrcholových koní ukazuje, že někteří z nich jsou čistě drezurního chovu... a někteří ne.
Galerie




Martina Růžičková-Jelínková: Pořád mi voní stáj a líbí se mi vše, co se kolem koní točí

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…
Koně Kinští a Velká pardubická

Chov koní Kinských přinesl pět vítězů Velké pardubické a mnoho věhlasných steeplerů. Tito jedineční koně tvoří nedílnou součást historie čs. chovu a…