Smutné zprávy po pardubické neberou konce

Bohužel, i nadále jsme posly špatných zpráv. S příspěvkem Lenky Gotthardové ke smutnému nedělnímu a pondělnímu dění, který k nám dnes v dopoledních hodinách dorazil, přišla i další smutná informace. Včera večer zemřel také pan Dr. Karel Trojan, velký chovatel poníků. Následující článek tak bude mít záhy ještě jedno pokračování...

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a po koních. Dvanáctý říjnový den, kdy se konala Velká pardubická, začal smutně oznámením o úmrtí MVDr. RNDr. Radslava hraběte Kinského. Celý den bylo mlhavo a zataženo, což podtrhovalo posmutnělou atmosféru.

Na hlavní dostih byli mj. připraveni také dva výborní koně ze stáje Hřebčína Albertovec – možní favorité Amant Gris a Klip. Hned od počátku se Klip, pátý umístěný ve VP v roce 2006, ujal vedení a šel na špici závodního pole i přes Taxisův příkop. Ten elegantně překonal a rovněž skvěle absolvoval irskou lavici. Vše se náhle událo na prodlouženém Taxisu. Po nešťastném doskoku bylo zcela evidentní, že si kůň zlomil nohu.

Jeho stájový kolega Amant Gris s jezdcem Martinem Stromským dali do závodění všechny síly, aby pro albertovské barvy uhájili co nejlepší výsledek a aby navázali na úspěšný začátek Klipa. Amant Gris tak běžel i za něho. Pro znalce zákulisí to byl nesmírně napínavý dostih, protože majitel obou koní i Hřebčína Albertovec Josef Hájek byl již dlouhou dobu velmi těžce nemocný, ale koně a hřebčín ho stále drželi při životě. Naděje na přední umístění v Pardubicích mu stále vlévala naději v život.

A tak mnoho známých a přátel drželo palce Amant Grisovi a možná prožívalo neskonalý pocit radosti a jistého zadostiučinění, že když Klip přišel o život, nasadil Amant Gris takové odhodlání a tempo, aby za svého kamaráda vyhrál. Když svedl nádherný souboj v cílové rovince a vítězně projel cílem, mnohé oko se zastříbřilo slzami dojetí. Vítězi a jeho příznivcům byl však dopřán velmi krátký pocit z vítězství. Pravidla jsou samozřejmě pravidla, ale jak k tomu přijdou koně.

I náš pobyt na zemi vezdejší je v porovnání s vesmírným nekonečnem jen kratičkou epizodou, někdy více či méně radostnou. A aby albertovské smutnění bylo ještě smutnější, zasáhla v pondělí všechny přátele a známé neuvěřitelná zpráva, že den po Velké pardubické zemřel i majitel obou výše zmiňovaných koní. Nedělní zprávy již k němu nedolehly, protože kdyby dolehly, musel by zemřít žalem a lítostí nad ztrátou koně i vítězství. Osud bývá někdy i v nejtěžších chvílích milosrdný.

Snad si můžeme jen vroucně přát, aby se tam na nebeských pastvinách ti dva přátelé znovu setkali a aby Klip panu Josefu Hájkovi mohl ukazovat, jak umí krásně běhat a přeskakovat obláčky. Poslední rozloučení s Josefem Hájkem se uskuteční v pátek od 11.00 hodin v Opavě.

 

Lenka Gotthardová

 

Podobné články
Donn Clifs

O uplynulém víkendu se u nás běhalo na dvou dostihových drahách. Sobotní Most měl vrchol v tradiční sprinterské Ceně jezdectví, v neděli ve…

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…